Česká televize vysílá v přímém přenosu bohoslužbu z pražské Betlémské kaple, kterou Církev československá husitská uctila památku mistra Jana Husa. Církevní reformátor byl upálen 6. července 1415 na koncilu v Kostnici. Kazatele na výročí jeho smrti připomněla také ekumenická bohoslužba v jeho rodném Husinci.
Bohoslužbu v Betlémské kapli, kde Hus kázal, vede patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta spolu s farářkou Alenou Milovou a olomouckým biskupem Tomášem Chytilem, kázání má plzeňský biskup Lukáš Bujna. Vystoupuje také dechový kvintet Žestě Pražského hradu a pěvecký sbor Církve československé husitské, který doprovodí na varhany Lukáš Rýdlo.
Při připomínce v Husinci lidé kromě účasti na ekumenické bohoslužbě také navštívili Husův rodný dům, který spravuje Církev československá husitská.
Tradice Husových oslav v jeho rodišti se odvíjí od roku 1869. První připomínky se nesly ve znamení 500 let od Husova narození. Konaly se i za první republiky. Komunistický režim udělal ze vzpomínky Okresní mírové slavnosti. K původní myšlence, připomínání odkazu Jana Husa, se městečko vrátilo v roce 1990.
Letos duchovní rozměr slavností doplnila ukázka historického vojenského ležení s doprovodným programem či jarmark. Lidé se také mohli zapojit do ankety, za jakou pravdou by dokázali stát nebo co pro ně znamená pravda. Tabule s otázkami a možností odpovědět byly rozmístěny po Husinci.
Neoficiální svátek už rok po Husově smrti
Připomínka upálení mistra Jana Husa je v Česku státním svátkem. Hus katolickou církev kritizoval za odvrácení od jejích prvotních ideálů, odmítal její institucionalizaci, poukazoval na kněží žijící v hříchu či na kupčení s odpustky. Církev ho označila za kacíře a na kostnickém koncilu 6. července 1415 byl upálen. Jeho smrt vedla posléze v českých zemích k husitské revoluci.
Už rok po Husově upálení začali jeho příznivci slavit tento den jako neoficiální svátek. Od šestnáctého století se objevovaly snahy o uzákonění svátku Jana Husa, ale po několik staletí byly neúspěšné. Bránila tomu katolická církev. Oficiálně památným dnem se 6. červenec stal roku 1925.
Ve stejném roce vyvolaly rozsáhlé červencové oslavy Husovy památky diplomatický konflikt mezi československou vládou a představiteli Vatikánu. Prezident Tomáš Garrigue Masaryk nechal na Hradě vyvěsit husitský prapor, což pobouřilo zástupce Papežského stolce. Vatikán následně odvolal z Prahy papežského nuncia, který se vrátil až v roce 1928 po uzavření dohody o řešení církevně-politických otázek. Státním svátkem se den Husova upálení stal v roce 1990.
Databáze Husových spisů
Kromě snah o reformu církve i společnosti je Husovi připisováno autorství traktátu O českém pravopise, který odstranil z češtiny spřežky a zavedl diakritická znaménka. Badatelé z Masarykovy univerzity v Brně vytvořili databázi všech kazatelových spisů. Zahrnuje informace o přibližně pěti stech latinských a českých rukopisech, starých tiscích a dalších pramenech. Určena je historikům i filologům, odborné i laické veřejnosti.
„Husova literární pozůstalost se dochovala díky práci písařů. Ti jeho díla zaznamenávali z ústně pronesených promluv, z jeho napsaných prací nebo při organizované písařské činnosti ve skriptoriu a poté četným opisováním starších předloh,“ řekla odbornice na latinskou medievistiku Petra Mutlová z Ústavu klasických studií na Masarykově univerzitě.
