Úvodní den prezidentských voleb provázela zřejmě vysoká účast

Nahrávám video

Česko má za sebou úvodní den prvního kola prezidentských voleb. Voliči budou moci odevzdat hlas ještě v sobotu od 8 do 14 hodin. Během prvního dne voleb hlasovali všichni z osmice kandidátů, úřadující prezident Miloš Zeman, premiér Petr Fiala (ODS) či předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) i šéfka Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Volby v pátek někde provázela vyšší volební účast než před pěti lety, v některých okrscích se pohybovala kolem padesáti procent.

  • 0:00

    On-line reportáž pro tuto chvíli končí. Děkujeme za pozornost.

  • 23:42

    Podle deníku E15 se start kampaně před druhým kolem Babišovi úplně nepovedl, když se podivil, že dvě velká česká města Praha a Brno volily někdejšího člena komunistické strany Petra Pavla.

    "Zmatený Babiš s nástupem na pódium úplně zapomněl na to, že členem KSČ byl dokonce dvojnásobnou dobu než Pavel," připomněl autor komentáře Jan Novotný. 

  • 23:19

    "Druhé kolo bude dramatické a můžeme si být jisti, že Babišův tým inženýrů lidských duší použije všechny prostředky, aby nakonec uspěl majitel hnutí ANO. Zcela bez šance není," uvedl komentátor Petr Honzejk v Hospodářských novinách.

    Podle něj se "Babišova marketingová manufaktura" musí pokusit odradit voliče liberálního tábora od volby Petra Pavla. Myslí si, že se mohou objevit osobní útoky ohledně soukromí (Petr Pavel sám očekává tvrzení, že se měl dopouštět domácího násilí) nebo zdůrazňování, že Pavel je voják, tudíž hrozí, že v Česku vznikne jakási vojenská junta. 

V prvních minutách se v některých volebních místnostech, hlavně ve velkých městech, vytvořily fronty, byli v nich hlavně lidé, kteří dorazili již před otevřením místností a čekali venku. V menších městech nebyl prvotní nával takový, ale i tam začali voliči bezprostředně po druhé hodině přicházet.

Hlasování během prvního dne tradičně provází velký zájem. Před uzavřením místností dosahovala účast v některých okrscích až padesáti procent. Na některých místech je tak zatím účast vyšší než ve stejnou dobu během volby hlavy státu před pěti lety. Tehdy po prvním volebním dni komisaři zpravidla hlásili, že k urnám dorazily asi dvě pětiny voličů. Úřady ani volební komise v pátek nezaznamenaly žádné zásadní komplikace. 

Fronty stály ze začátku také před velvyslanectvím v Bruselu, které bývá při volbách jedním z nejvíce frekventovaných zastupitelských úřadů České republiky. Podle velvyslance Pavla Kluckého zájem voličů předčí sněmovní volby. Vysokou účast očekávají také na velvyslanectví v Bratislavě. Například ve Varšavě to bylo klidnější a začátek voleb se obešel bez front. Volební místnost je i na českém velvyslanectví v Kyjevě.

V poledne místního času, tedy hodinu před záhájením hlasování v Česku, začali volit také krajané ve Velké Británii. V Londýně je podle vedoucího konzulárního oddělení české ambasády Pavla Duchoně o volby velký zájem a podle jeho odhadů v pátek přijde přes tisíc voličů. 

Český velvyslanec na Ukrajině Radek Matula ve volební místnosti na ambasádě v Kyjevě
Zdroj: ČTK/MZV ČR

Hlasování prezidentských kandidátů

O hlasy usiluje osm kandidátů – jedna žena a sedm mužů – kteří přicházejí z aktivní politiky, akademické sféry, byznysu i armády. První z kandidátů, expremiér Andrej Babiš (ANO), odevzdal hlas těsně po otevření volebních místností. V první hodině hlasovali také další kandidáti: bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel a senátor Marek Hilšer (MHS). Babiš, Pavel i Zima řekli po odevzdání hlasů, že věří v postup do druhého kola. To by považoval za úspěch i Hilšer, který však podotkl, že je realista.

Po třetí hodině svůj hlas odevzdal rovněž kandidát na prezidenta za SPD a poslanec Jaroslav Bašta, podle kterého je důležité, aby lidé přišli hlasovat, protože to prý mohou být poslední svobodné volby. Před půl třetí přišel volit rovněž senátor Pavel Fischer. Za úspěch bude považovat větší procentuální zisk než při volbách v roce 2018, kdy skončil třetí.

V pátek po páté hodině svůj hlas odevzdala také kandidátka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Ve volební místnosti zmínila, že by chtěla, aby byly volby ve znamení diskuze o budoucnosti. Jako poslední z kandidátů první den voleb k urnám dorazil podnikatel Karel Diviš, který by za úspěch považoval postup do druhého kola. 

Nahrávám video

V pátek k volbám přišli nejvyšší ústavní činitelé

Před půl třetí odpoledne přijela k volební místnosti v Lánech kolona aut s nynějším prezidentem Milošem Zemanem, který končí své druhé volební období a znovu již kandidovat nemůže.

Zeman vyzval k účasti u voleb, i když připustil, že při hlasování o prezidentovi republiky bývá poměrně vysoká. „Volební účast se zatím pohybovala mezi 60 a 65 procenty. Když to srovnáte s devatenáctiprocentní volební účastí v senátních volbách, tak máte další argument, že Senát je v podstatě zbytečný a drahý,“ řekl. Rád by, aby měl jeho nástupce politické zkušenosti „a aby to byl aktivní politik, který dokáže prosadit svůj názor“.

Večer svůj hlas do urny vhodil i premiér Petr Fiala. Zmínil, že očekává vysokou volební účast, tak jako před pěti i deseti lety. „Prezidentem by měl být někdo, kdo má schopnost spojovat společnost a bude respektovat ústavu,“ řekl s tím, že přestože nebyl stoupencem přímé volby prezidenta, uvědomuje si nutnost ji kvůli zájmu občanů zachovat. 

V prvním kole prezidentských voleb v pátek odpoledne odhlasoval také předseda Senátu Miloš Vystrčil. „Máme možnost si zvolit budoucnost. Slibuji si, že budeme mít prezidenta, který bude reprezentovat Českou republiku, bude odpovědný a bude vlastencem,“ uvedl. Na twitterovém účtu podpořil kandidáta a senátora Pavla Fischera. 

Svůj hlas po něm odevzdala i předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, podle které je volba nesmírně důležitá, protože podle ní hlava státu určuje směřování České republiky. Volila na velvyslanectví ve Vídni. Podle ní jsou tyto volby mimořádné, protože je po skončení mandátu Miloše Zemana příležitost k novému pojetí tohoto úřadu.

Vybírat mezi kandidáty může každý občan České republiky, kterému bude nejpozději v sobotu 18 let. Kdo si nezařídil voličský průkaz, musí jít volit do stanovené volební místnosti svého volebního okrsku – například do nejbližší školy nebo na obecní úřad. Kdo voličský průkaz má, může volit kdekoli, ale musí při tom tento průkaz odevzdat. Kromě něj musí volební komisi ukázat občanský průkaz, či cestovní pas. Volebních okrsků je zhruba patnáct tisíc. Informovat každého o tom, do jakého okrsku patří a kde bude volit, je povinnost starostů.

Některé voličské průkazy nepřišly

Již před začátkem hlasování se objevil první větší problém. V Jihomoravském kraji část voličů, kteří chtěli hlasovat mimo svůj okrsek, nedostala voličský průkaz, o který žádala. Další jej obdrželi s velkou časovou prodlevou nebo až po urgencích. Mluvčí městské části Brno-střed Kateřina Dobešová uvedla, že za dva dny volala desítka lidí. Nejméně v jednom případě vyšlo najevo, že voličský průkaz dorazil včas na poštu, ale volič, který jej měl dostat, neobdržel výzvu.

Česká pošta podle mluvčího Matyáše Vitíka eviduje po celé republice šestnáct reklamací v souvislosti s voličskými průkazy a řeší je přednostně. Pokud někomu průkaz nepřišel, radí lidem, aby se obrátili na příslušnou radnici a na poštu.

„Jedná se podle informací České pošty zhruba asi o šestnáct případů, což je malé číslo,“ uvedl náměstek ministra vnitra Petr Vokáč, který těmto lidem rovněž poradil, aby se obrátili hlavně na obecní úřad a snažili se zásilku společně najít.

Pošta poradila, že je dobré znát číslo zásilky, podle kterého ji lze snáz dohledat a předat ještě před koncem voleb. Číslo zásilky by měl znát úřad, který průkaz odeslal.

Minule byly výsledky kolem čtvrté odpoledne

Výsledky hlasování v prvním kole by mohly být zřejmé v sobotu odpoledne. Při předchozích prezidentských volbách v roce 2018 i při první přímé volbě o pět let dříve bylo zřejmé, kdo postupuje do druhého kola, kolem čtvrté odpoledne, tedy již dvě hodiny po uzavření volebních místností. Před deseti lety postoupili expremiér Miloš Zeman a tehdejší vicepremiér Karel Schwarzenberg, před pěti lety obhajující hlava státu Miloš Zeman a bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš. V obou případech nakonec zvítězil Zeman.

Druhé kolo se nemusí konat nezbytně. Kdyby některý z kandidátů získal již v prvním kole nadpoloviční počet hlasů, byl by rovnou zvolen prezidentem. Pokud přes 50 procent nikdo mít nebude, postoupí dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů a voliči mezi nimi rozhodnou s dvoutýdenním odstupem po prvním kole, tedy 27. a 28. ledna.

Kromě prvního kola prezidentských voleb začala ve dvě odpoledne také místní referenda v jedenácti obcích a městech. Největšími městy, jejichž obyvatelé se mohou vyjádřit k lokálním otázkám, jsou Kladno a Karlovy Vary. V Kladně se proti vůli radnice koná referendum, jehož iniciátoři chtějí zamezit provozu hazardních her ve městě a jehož konání nařídil soud. V Karlových Varech se hlasuje o myšlence, že by se Vřídelní kolonáda vrátila k původnímu vzhledu, který měla před stavbou nynějšího brutalistního pavilonu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 36 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled