Premiér Petr Fiala bude další dva roky pokračovat v roli předsedy občanských demokratů. Ve funkci, kterou zastává od ledna 2014, ho v sobotu potvrdil stranický kongres v Praze 510 z 510 platných hlasů delegátů. Svůj post obhájil i místopředseda strany Zbyněk Stanjura, přestože na kongresu nebyl přítomen. Čeká totiž na výsledek testu na covid-19. Kongres také zvolil v prvním kole všechny kandidáty na čtyři řadové místopředsedy, kde uspěli obhajující místopředsedové Martin Baxa, Martin Kupka i Alexandr Vondra. Místo v nejužším vedení neobhajoval šéf Senátu Miloš Vystrčil, kterého nahradil pražský zastupitel a viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Fiala obhájil post předsedy ODS, Stanjura byl z izolace znovuzvolen místopředsedou
Události: Fiala obhájil post předsedy ODS (zdroj: ČT24)
Fiala neměl protikandidáta a tak jako při předchozích kongresech přesáhla jeho podpora 90 procent. Delegátům bylo vydáno celkem 534 volebních lístků, uvedl předseda volební komise Petr Bendl, a z platných lístků měl Fiala podporu stoprocentní.
Kandidaturu na předsedu ODS ohlásil Petr Fiala poprvé v prosinci 2013, ačkoli byl tehdy členem ODS teprve krátce, podle svých slov ale s občanskými demokraty ideově spolupracoval od první poloviny 90. let.
V kandidátském projevu před hlasováním Fiala řekl, že před osmi lety přebíral ODS na pomezí života a smrti. „Dnes je opět v čele vlády a tvoří hlavní sílu v obou komorách parlamentu,“ shrnul. Působí to podle něj jako triumf, ale není to tak. „Stojíme těsně pod vrcholem, na vysokém útesu. Krajina je nepřehledná a rozeklaná. A všude kolem nás jsou strmé srázy a hluboké rokle. Až když tuto situaci se ctí zvládneme, pak si budeme moci říci, že jsme stanuli na vrcholu,“ konstatoval.
Loňské sněmovní volby se podle něj koalici ODS s lidovci a TOP 09 podařilo vyhrát, protože nabídla důvěryhodné změny. „Že spolu s naším příchodem skončí nesmyslné rozhazování našich společných peněz a bezstarostný život na dluh. Že se přestane lidem lhát a že nová dálnice bude znamenat opravdu novou dálnici, a ne nekonečnou opravu staré D1,“ řekl. Kritizoval i některé kauzy kolem bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO).
Vyzdvihl, že se nové koalici pod jeho vedením podařilo přepracovat „iracionální a nebezpečný“ návrh státního rozpočtu od vlády ANO a ČSSD, rozjet tendr na nový blok v jaderné elektrárně Dukovany či uzavřít dohodu s Polskem ohledně dolu Turów. „To všechno ale po dvou měsících změnil ruský vojenský útok na Ukrajinu, který do Evropy po desítkách let klidu opět přinesl hrůzy války a válečné zločiny, o nichž si většina z nás myslela, že jsou vyhrazeny už jen historickým knihám,“ poznamenal Fiala.
Kandidátský projev předsedy ODS Petra Fialy (zdroj: ČT24)
Fiala: Prioritami jsou zvládnutí uprchlické vlny a energetická proměna
Ruskou invazi označil za barbarský čin slábnoucí diktátorské velmoci na východním okraji Evropy. „Dál platí každá řádka a každý daný slib v našem vládním programu. Ale je zřejmé, že v dalších dvou letech se naše vláda bude muset ještě navíc potýkat s problémy, které v tomto rozsahu a čase zřejmě nezažila žádná jiná vláda od vzniku samostatné ČR,“ míní.
Zvládnutím uprchlické vlny, což zařadil mezi priority svého kabinetu, lze předejít řadě vážných společenských problémů, věří Fiala. Česko má podle něj být aktivnější v mezinárodní politice. „Ruská agrese změní poměry ve světě a změní i situaci v Evropě. Je naší životní potřebou být aktivní součástí těchto změn,“ dodal.
NATO i EU podle něj budou hledat svou novou roli. „Naším prvořadým cílem musí být bezpečnost a prosperita naší země v rámci společné Evropy demokratických států. Nyní se totiž nehraje o nic menšího,“ zdůraznil.
Fiala považuje za nutné úplně změnit energetiku v Česku a udržet sociální smír. Česko se podle něj musí kvůli „volebním úplatkům Babišovy vlády“ vypořádat s hrozivým nárůstem zadlužení státních financí a zbytečně rozjetou inflací.
Pokračovat chce v boji proti extremistům a populistům. Opozici v té souvislosti kritizoval za „vymýšlení si a šíření dezinformací“ v souvislosti s děním na Ukrajině. „Boj o charakter ČR loňskými volbami neskončil. Jen se přesunul do další fáze. Stále se hraje o to, zdali patříme na Západ nebo na Východ,“ je přesvědčen premiér.
Vybrat společného prezidentského kandidáta koalice SPOLU či všech vládních stran podle Fialy ještě potrvá. Je to otázka dalších měsíců, uvedl.
Stanjura obhájil funkci prvního místopředsedy ODS s 90procentní podporou
Po obědě proběhla volba stranických místopředsedů. Dosavadní první místopředseda a ministr financí Zbyněk Stanjura na druhém dni kongresu není osobně, kvůli zdravotním problémům je v izolaci a čeká na výsledek testu na covid-19. I v nepřítomnosti získal 477 z 524 platných hlasů delegátů pražského kongresu. Protikandidáta neměl stejně jako znovuzvolený předseda strany premiér Petr Fiala. Do volby šel Stanjura s nominacemi z deseti regionálních konferencí.
Stanjurův nominační videoprojev na konferenci byl puštěn delegátům přes video. V něm Stanjura uvedl jako volební manažer strany, že ambicí občanských demokratů by mělo být vyhrát i příští sněmovní volby a vládnout osm let. Vyzdvihl, že se trojici stran koalice SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) podařilo v době celé kampaně zachovat chladnou hlavu.
Na kongresu Stanjura vystoupil v pátek v bloku určeném ministrům, popisoval v něm kroky vlády v souvislosti s úpravami státního rozpočtu.
Mezi řadovými místopředsedy je novým členem Zajíček
Ve volbě čtveřice řadových místopředsedů hlasovalo platně 517 delegátů kongresu. Europoslanec Vondra získal 482 hlasů, ministr dopravy Kupka 470, ministr kultury Baxa 425. Zajíčka podpořilo 458 delegátů.
Baxa v kandidátském projevu řekl, že ODS musí projevit dostatek empatie k občanům. Kupka vyzdvihl reakci vlády na ruskou invazi na Ukrajiny. „Jsem hrdý, že se na takovém návratu reputace naší země mohu podílet,“ řekl. Vondra uvedl, že ODS je po letech zápasu o přežití zpět v plné síle a dobré kondici. „Získali jsme ztracené sebevědomí, ale nepropadáme pýše ani aroganci,“ konstatoval. Zajíček zdůraznil, že ODS v posledních deseti letech byla z vlády i opozice tahounem digitalizace státu.
Senátor Tomáš Goláň získal nominaci jen z domovského Zlínského kraje. Ve stručném projevu pak řekl, že vidí řadu vhodnějších lidí do funkce místopředsedy ODS. „Chci pracovat ještě v komunální politice, ve straně, pro lidi a stranu. Až bude příště vhodná doba, tak možná nominaci přijmu,“ uvedl.
V nejužším vedení ODS nebude opět žádná žena. Šéf občanských demokratů Petr Fiala k tomu v sobotu novinářům řekl, že ve straně je řada výrazných žen mezi dlouhodobými i nastupujícími tvářemi. „My jsme demokratická politická strana, protože jsme i strana pravicová, tak nevěříme kvótám,“ uvedl předseda vlády.
Vystoupili i předsedové koaličních stran
Hlasování předcházel blok vystoupení předsedů vládních koaličních stran Mariana Jurečky (KDU-ČSL), Víta Rakušana (STAN) a Ivana Bartoše (Piráti). Promluvil třeba také ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis nebo předsedkyně poslanecké sněmovny a současně předsedkyně koaliční TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Na kongresu byli přítomni i bývalí předsedové strany a premiéři Mirek Topolánek a Petr Nečas.
Perebyjnis řekl, že si na Ukrajině velice váží toho, že ODS je v přední linii co se týče pomoci na potřebných místech. Ocenil práci každého z ministrů pro Ukrajinu. Také Pekarová Adamová a Jurečka poděkovali vládě za její aktivitu směrem k podpoře Ukrajiny ve válce s Ruskem. Rakušan a Bartoš vyzdvihli cestu premiéra na Ukrajinu a oba vyjádřili přání, aby vláda pokračovala ve společné práci.
Politolog Miloš Brunclík z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy změnu na postu předsedy neočekával. „To se děje, když strana prohrává volby, ale ODS je v tuto chvíli sebevědomá, stále těží z úspěchu v loňských parlamentních volbách. Ty výzvy, které má vláda v čele s ODS před sebou, jsou však opravdu velké, a pokud je nezvládnou, tak nejen straně, ale i celé republice hrozí problémy,“ zhodnotil situaci pro ČT24.