Rusko chtělo blitzkrieg, místo toho se po půl roce zakopává v obranných pozicích

Válka na Ukrajině trvá už šest měsíců. Podle posledních oficiálních údajů Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva si půl roku agrese Ruska proti Ukrajině vyžádalo nejméně 5587 zabitých a 7890 zraněných civilistů. Podle Kyjeva jich zahynuly desítky tisíc.

V brzkých ranních hodinách 24. února překračují ruské ozbrojené síly ukrajinské hranice z vlastního území i sousedního Běloruska. Armáda nejrozlehlejšího státu na světě zahajuje rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na téměř celou Ukrajinu.

Z úst ruského prezidenta Vladimíra Putina ve čtyři ráno středoevropského času zaznívají v projevu k národu slova o zahájení „speciální vojenské operace“. Zazní i to, že Rusko bude usilovat o demilitarizaci a „denacifikaci“ Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v bezprostřední reakci na ruskou agresi vyhlašuje válečný stav a připravuje armádu k obraně, zatímco bleskový útok ruské armády směřuje na hlavní město Kyjev. 

Ruská armáda v prvních hodinách a dnech také postupuje k městu Charkov na východě země, kde začíná ostřelovat sídliště. Z Běloruska směřuje do Černihivské oblasti a z okupovaného poloostrova Krym k městu Cherson a řece Dněpr. Tlačí i na těžce opevněnou linii v Donbase, kde válka trvá už osm let.

Hlavním cílem okupantů se stává Kyjev. Dva dny po začátku invaze oznamuje ruská armáda, že se proto zmocnila strategického letiště Hostomel poblíž hlavního města. Při útoku zničila největší provozovaný nákladní letoun na světě An-225 Mrija.

Ukrajina se obává proniknutí ruských vojáků do vládní čtvrti s cílem zajetí vedení země. Brzy se ukrajinským speciálním jednotkám daří získat načas letiště zpět pod svou kontrolu.

Z metropole začínají hromadně prchat místní obyvatelé na západ země i dál za západní hranice. Za dalšího půl roku ze země odcestuje přes 11 milionů Ukrajinců, podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) se jich dosud vrátilo bezmála pět milionů. V České republice podle posledních odhadů bylo v červenci až 300 tisíc uprchlíků, z drtivé většiny ženy a děti. 

V Kyjevské oblasti od prvního dne probíhá ostřelování. Starosta Vitalij Klyčko vyhlašuje zákaz vycházení a tisíce lidí se schovávají v improvizovaných krytech a stanicích metra. Před půlnocí nařizuje prezident Volodymyr Zelenskyj  všeobecnou mobilizaci pro ukrajinské muže ve věku od osmnácti do šedesáti let. Letiště Hostomel je v několika dalších dnech poničeno ukrajinskou dělostřelbou natolik, že ho Rusové nemohou využívat pro zásobování. 

Zničené letiště Hostomel
Zdroj: ČT24

Jedním ze symbolů prvních dnů bojů se rovněž stává Hadí ostrov v Černém moři. Ukrajinská strana nejprve přichází s informací, že během obrany strategického místa na severozápadním pobřeží poblíž Rumunska padlo třináct vojáků, kteří poslali nevybíravý vzkaz ruské armádě. Následně rychle šířící se příběh vyvrací s tím, že jsou v zajetí. Ruská vojska se z ostrova stahují až na konci června. 

V reakci na odsuzující vyjádření členských zemí Severoatlantické aliance vyhrožuje ruský prezident Vladimir Putin pohotovostí jaderných zbraní. Ruská armáda se mezitím na východě země zaměřuje ze směru okupovaného Donbasu na Mariupol a oznamuje, že západně od něj dobyla Melitopol s více než 150 tisíci obyvateli. 

Mariupolská tragédie

Ruská armáda do začátku března rychle obsazuje jihoukrajinské město Cherson s 300 tisíci obyvateli, po prudkých bojích na jihovýchodě země zároveň ovládá Záporožskou jadernou elektrárnu, která je největší v Evropě. Postup ruské armády z Krymu směrem na západ po azovském pobřeží se zastavuje až u přístavního města Mariupol, které v následujícím měsíci Rusové těžce bombardují. Téměř osmdesát procent infrastruktury je podle organizace Human Rights Watch během bojů zničeno. Od 2. března nemá většina obyvatel podle mezinárodních pozorovatelů přístup k pitné vodě ani elektřině. 

Obrazy ze zničeného města v několika dalších týdnech obletí svět. Terčem pokračujících náletů se 9. března stane i dětská nemocnice v Mariupolu, což vyvolává odmítavou reakci světových politiků. Prezident Zelenskyj poté vyzývá mezinárodní společenství k vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou, což ale NATO odmítá s tím, že by to znamenalo přímé zapojení do války s Ruskem. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Během ruské blokády města zemře podle odhadů až dvaadvacet tisíc lidí. Další ruský nálet 16. března dopadá na divadlo v centru města, kde se zřejmě ukrývala zhruba tisícovka lidí – po dopadu rakety jich podle neoficiálních odhadů umírá několik stovek. Tentýž den americký prezident Joe Biden označuje Vladimira Putina za válečného zločince, což Kreml podle oficiálního prohlášení považuje za nepřijatelný výrok. 

Obklíčení Mariupolu během dalších měsíců jako poslední odolává ocelářský komplex Azovstal, ve kterém se ostřelování ruských vojáků brání námořní pěchota a pluk Azov. Během bojů postupně proběhne několik pokusů o evakuaci civilistů a bránících se vojáků. Poslední obránci se vzdávají 20. května. Tehdy ruský ministr obrany Sergej Šojgu vydává prohlášení „o úplném osvobození oceláren Azovstal a města Mariupolu.“ Svět i Ukrajina hovoří o okupaci.

Osvobození Kyjeva a odhalení válečných zločinů

Společně se stahováním ruských sil směrem na východ, získávají ukrajinské síly 2. dubna zpět kontrolu nad Kyjevskou oblastí. Pomohly jim v tom i západní protitankové střely jako Javelin nebo NLAW.

Do všeobecného povědomí se jako symbol válečných zločinů při osvobozování vesnic a měst nedaleko metropole dostávají jména Buča, Borodjanka nebo Irpiň. Vojáci a mezinárodní vyšetřovatelé na těchto místech dosud objevují následky masakrů civilistů ze strany ruské armády. Objevují se i zprávy o rozsáhlém znásilňování.

V reakci na odhalení svědectví o vraždění civilistů během ruského obléhání Kyjeva přerušuje 7. dubna Valné shromáždění Spojených národů členství Ruska v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC). Uvolněné místo nahrazuje Česká republika. O týden později americký prezident Biden v souvislosti s válečným konfliktem poprvé zmiňuje slovo genocida, které se kvůli obavám z „eskalace napětí“ zdráhá použít francouzský prezident Emmanuel Macron.  

Klíčový přístup k moři

Změna v dosavadním vývoji bojů na jihu země, kam se na začátku dubna přesouvá pozornost ruské armády, je symbolizovaná potopením křižníku Moskva, vlajkové lodi ruské Černomořské flotily. Ukrajinské protilodní střely Neptun ho podle armádních zdrojů zasahují 14. dubna. Kreml tvrzení Ukrajinců odmítá s tím, že se válečná loď potopila v rozbouřeném moři během snahy odtáhnout ji do přístavu po explozi munice na palubě. 

O přístavy na jihu Ukrajiny probíhají významné boje od začátku války. Už 28. února oznamuje ruská armáda, že se zmocnila přístavního města Berďansk u Azovského moře. Před válkou v něm žilo zhruba 110 tisíc lidí. Moskva pak dál ostřeluje klíčový přístav v Oděse, což u západních spojenců vyvolává obavy z celosvětové potravinové krize

Na Ukrajinu, které se říká obilnice Evropy, je totiž potravinově odkázána řada zemí v severní Africe a Asii a kvůli ruské blokádě ukrajinských černomořských přístavů není několik měsíců možné vyvážet obilí a další potraviny po moři. Blokádu uvolňuje až červencová dohoda zprostředkovaná OSN a Tureckem. První loď s ukrajinským obilím vyplouvá z Oděsy 1. srpna. 

Druhá fáze války a přesun na východ

Na přelomu března a dubna Rusko vzdává pokus o dobytí celé země, stahuje své jednotky ze severu a 18. dubna oficiálně oznamuje, že na východě Ukrajiny „začala druhá fáze speciální vojenské operace.“ Těžiště bojů se tak i podle oficiálních zpráv z obou stran konfliktu přesouvá na východ a jihovýchod země.

Západní média na začátku května rovněž zaměstnávají spekulace ohledně vyjádření Vladimira Putina k příležitosti ruských oslav konce druhé světové války 9. května. Na slavnostní vojenské přehlídce v Moskvě z jeho úst nakonec zazní pouze to, že invazi považuje za správné rozhodnutí, obrana vlasti je podle něj nejposvátnější povinností Rusů a dodává, že za vlast ruská vojska bojují na Donbasu. 

V reakci na to oznamuje ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, že Ukrajina mění plán a jejím cílem je osvobodit celé své území a obnovit hranice země z doby před první ruskou invazí roku 2014. V rozhovoru ale připouští, že bude muset země nakonec přistoupit na kompromis. 

Mírová jednání mezi oběma zeměmi ale od začátku války několikrát selhávají. V prvních týdnech konfliktu se zástupci Ruska i Ukrajiny několikrát bez úspěchu setkají na hranicích s Běloruskem. Nové návrhy a sliby přináší až jednání představitelů Moskvy a Kyjeva, které se v Istanbulu koná 29. března. V dubnu ale Putin oznamuje, že jednání s Ukrajinou jsou na mrtvém bodě. Prezident Zelenskyj rovněž od začátku června přestává vyzývat svůj ruský protějšek k jednání a naopak začíná stále častěji akcentovat pouze vojenské řešení. 

Ovládnutí Luhanské oblasti a posun k protiofenzivě

Většina ruské vojenské síly se na konci května přesouvá do Doněcké a Luhanské oblasti. Ukrajinští obránci 24. června po těžkých bojích oznamují, že se stahují ze Severodoněcku a uvádějí, že město bylo zcela zničeno. Za dalších devět dní ukrajinské síly opouští své pozice i v Lysyčansku a Moskva oficiálně oznamuje dobytí celé Luhanské oblasti na východě země. 

Ukrajinské úřady v letních měsících začínají poprvé oficiálně zmiňovat možný protiútok zejména na jihu země, kde se nesoustředí tak velký počet ruských jednotek jako na východě. Zaměřují se hlavně na zásobovací strategické cesty a mosty. Souvisí to i s dodávkami salvových raketometů HIMARS, které dodávají západní spojenci na Ukrajinu poprvé 23. června. Do bojů je pak vojáci nasazují o dva dny později. 

Střely z HIMARS pak úspěšně likvidují zejména ruské muniční sklady na okupovaném území, což podle amerického Institutu pro studium války „pravděpodobně zhoršuje schopnost ruských sil udržet vysoké objemy dělostřelecké palby podél frontových linií“. 

V souvislosti s dalšími dodávkami zbraní ze Západu se do hledáčku ukrajinských jednotek dostává i poloostrov Krym, který v roce 2014 Rusko vojensky obsadilo a po zinscenovaném referendu anektovalo a odkud od počátku invaze zásobuje své jednotky.  „Ruská válka proti Ukrajině a proti celé svobodné Evropě začala na Krymu a má skončit na Krymu, jeho osvobozením,“ apeluje Zelenskyj 9. srpna.

Jeho projevu předchází zprávy o explozích na ruské letecké základně na Krymu. Další výbuchy severem poloostrova otřásají v půlce sprna a ruské ministerstvo obrany je označuje za výsledek sabotáže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrský prozatímní prezident Šará jmenoval členy nové přechodné vlády

Syrský prozatímní prezident Ahmad Šará v sobotu večer jmenoval členy nové přechodné vlády, píší světové agentury. Bude mezi nimi i jedna žena, která patřila k odpůrkyním předchozího režimu Bašára Asada. Vytvoření kabinetu je klíčovým milníkem v procesu přechodu po desetiletí trvající vládě rodiny Asadů. Země se také snaží zlepšit vztahy se Západem, připomíná agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zóna ČT24: Chrudimští výsadkáři jsou elita, ale museli slevit v požadavcích na nové kolegy

Elitní chrudimský výsadkový pluk si stěžuje na nedostatek zájemců o službu v jeho řadách. Musel proto kvůli tomu slevit při výběrovém řízení. Zkrátil ho, zmírnil některé požadavky. Budoucí kolegy a spolubojovníky navíc pluk hledá například na středních školách v regionu. Snaží se také být vidět na veřejnosti. Spolupracuje i s městem Chrudim. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24.
před 6 hhodinami

České firmy s neklidem sledují přízrak obchodní války mezi USA a Unií

Obchodní válka mezi Spojenými státy a Evropskou unií je rizikem pro celé české hospodářství. Oznámená americká cla ve výši 25 procent na vozy a autodíly ho podle profesních organizací mohou zpomalit.
před 8 hhodinami

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil 1600

Počet obětí pátečního mohutného zemětřesení v Myanmaru stoupl na 1644, uvedla podle agentury AFP v sobotu odpoledne vládnoucí vojenská junta s tím, že dalších 3408 lidí utrpělo zranění. Předchozí sobotní bilance čítala 1002 mrtvých a přes 2,3 tisíce zraněných. Vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain už v pátek připustil, že se počet obětí bude ještě zvyšovat. Agentura AP v sobotu napsala, že hlavní opoziční hnutí v zemi vyhlásilo částečné příměří s vojenskou juntou, aby tak usnadnilo přístup k humanitární pomoci.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V římské bazilice svatého Petra se konala mše v češtině

V nejslavnějším katolickém chrámu na světě, bazilice svatého Petra, se uskutečnila mše v češtině. Šlo o vrchol Národní pouti v Římě. Zúčastnilo se jí více než dva tisíce lidí. A dočkali se i náhrady za neuskutečněnou audienci u papeže Františka. Pontifik, který se zotavuje po pobytu v nemocnici, jim adresoval osobní poselství. „Ze srdce žehnám vám i vašemu národu a prosím, modlete se za mě,“ napsal v něm.
před 8 hhodinami

Z jejich domovů jsou sutiny. ČT natáčela v palestinském uprchlickém táboře

Izraelská armáda dál útočí na infrastrukturu Hamásu a jeho bojovníky v Pásmu Gazy. Organizace Lékaři bez hranic upozorňuje na zhoršenou humanitární situaci Palestinců vysídlených rozsáhlou izraelskou operací na severu okupovaného Západního břehu. O situaci palestinských uprchlických táborů v Dženínu nebo Tulkarmu informoval zpravodaj ČT Václav Černohorský.
před 8 hhodinami

Istanbul zažil další velkou demonstraci proti zadržení exstarosty

Nejméně desetitisíce lidí se v sobotu v Istanbulu zúčastnily demonstrace, kterou svolala turecká opozice proti zadržení bývalého starosty tohoto největšího tureckého města a významné osobnosti opozice Ekrema Imamoglua. Pokračují tak největší demonstrace v Turecku za posledních více než deset let, píše agentura Reuters.
před 14 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 14 hhodinami
Načítání...