Rusové se chystají odstavit dosud fungující reaktory v Záporožské jaderné elektrárně a odpojit ji od ukrajinské sítě. Kvůli tomu již omezili přístup personálu do elektrárny, na pracoviště směli pouze zaměstnanci, kteří zajišťují provoz jaderných bloků, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která za normálních okolností tuto největší jadernou elektrárnu v Evropě spravuje. O situaci po telefonu jednali ruský prezident Vladimir Putin s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Kreml oznámil, že Putin v pátečním telefonátu se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem uvedl, že ostřelování území, kde se nachází ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna, vytváří riziko „rozsáhlé katastrofy“. Státníci se podle něj shodli na důležitosti brzkého vyslání mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) do zařízení.
Francouzský prezident řekl Putinovi, že je znepokojen bezpečnostními riziky v jaderném zařízení, přičemž šéf Kremlu souhlasil s vysláním expertů MAAE do této elektrárny, sdělil následně Elysejský palác.
Také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přislíbil, že o situaci kolem elektrárny bude jednat s Putinem. Podle agentury Reuters Erdogan také uvedl, že Zelenskyj požadoval, aby Rusové odminovali okolí elektrárny.
„Zabránit nenapravitelnému“
Enerhoatom v prohlášení varoval, že Rusové, kteří elektrárnu okupují od března, zde chystají „rozsáhlou provokaci“.
Ve čtvrtek večer do Enerhodaru dorazil početný štáb ruských propagandistů, kteří se sešli se zástupci tajné služby FSB, a již čtvrthodinu po půlnoci Rusové od autobusového nádraží a od vypouštěcího kanálu ostřelovali okolí elektrárny, uvedla ukrajinská společnost. Je jasné, že to okupanti dělají proto, aby v propagandistických médiích obvinili z ostřelování ukrajinské síly, dodal Enerhoatom.
„Znovu vyzýváme mezinárodní společenství, aby co nejdříve přijalo všechna nezbytná opatření k ukončení okupace Záporožské jaderné elektrárny. V sázce je jaderná a radiační bezpečnost celého lidstva!“ zdůraznil v závěru prohlášení Enerhoatom.
Také zaměstnanci Záporožské jaderné elektrárny zveřejnili výzvu, v níž žádají světové společenství, aby „zabránilo nenapravitelnému“. Výzva poukazuje na porušování četných právních norem, zásad a předpisů pro zajištění bezpečnosti při nakládání s mírovým atomem během pěti měsíců od dobytí elektrárny Rusy, uvedla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Rusko odmítá demilitarizovanou zónu
Návštěva MAAE v Záporožské jaderné elektrárně by se mohla uskutečnit na počátku září, „pokud opět nevzniknou nějaké vedlejší faktory, nesouvisející s cíli a úkoly návštěvy MAAE“, prohlásil ruský představitel u mezinárodních organizací se sídlem ve Vídni Michail Uljanov podle agentury TASS.
Ukrajina požaduje, aby se návštěva MAAE v elektrárně ležící na území okupovaném ruskými jednotkami uskutečnila „zákonnou cestou, přes území, která neovládají okupanti“. Řekl to ukrajinský prezident Zelenskyj po čtvrtečním jednání s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem.
Guterres již dříve navrhl, aby kolem elektrárny vznikla demilitarizovaná zóna. Rusko návrh ale opakovaně odmítlo, podle něj by v takovém případě elektrárna mohla přijít o potřebnou ochranu.
Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba ve čtvrtek oznámil, že ředitel MAAE Rafael Grossi mu v odpovědi na ukrajinské pozvání sdělil, že je ochoten vést delegaci MAAE do Záporožské jaderné elektrárny. „Zdůraznil jsem naléhavost mise vzhledem k ohrožení jaderné bezpečnosti způsobenému ruskými nepřátelskými akcemi,“ napsal Kuleba na twitteru.
Podle odborníka na elektrické sítě Jiřího Ptáčka by odpojení elektrárny od sítě krátkodobě (v řádu týdnů) neznamenalo pro Ukrajinu zásadní problém, jelikož je země napojena na evropskou energetickou soustavu. Je navíc nyní energeticky soběstačná a elektřinu dokonce v malé míře exportuje. Z dlouhodobého hlediska by to ale prý mohl být problém jak ekonomický, tak i z hlediska dostatku energie, řekl ve vysílání ČT24.
Elektrárna je do velké míry schopna si poradit i bez obsluhy
Máme velmi dobrou představu, i na základě podobnosti s Temelínem, jakým způsobem se tak Záporožská jaderná elektrárna může chovat a co tam může nastat a jaké by to mělo důsledky, řekl pro Horizont ČT24 Marek Ruščák, ředitel odboru výzkumu jaderné bezpečnosti ve Státním ústav radiační ochrany.
Uvedl, že současné elektrárny jsou postavené tak, aby 30 minut po „jakékoliv iniciační události“ nevyžadovaly žádný zásah personálu. Elektrárna je tak do velké míry schopna reagovat sama, svými vnitřními systémy.
Rusové, kteří elektrárnu nyní okupují, ji považují za svůj štít, který je navíc relativně bezpečný a stabilní. „Jaderná energetika navíc znamená energetickou nezávislost (Ukrajiny), což je něco, co v této chvíli ruské straně pravděpodobně nehraje příliš do karet.“
