Už řadu dní se mluví o tom, že lidé v ukrajinském přístavu Mariupol jsou odříznutí od dodávek energií, nedostává se jim jídla ani vody. Jak to ale vypadá přímo ve městě, které je dějištěm humanitární katastrofy? To ve speciálním vysílání ČT24 v neděli večer popsal koordinátor Lékařů bez hranic Tomáš Bendl, který je aktuálně ve Lvově. Jeho kolegové v Mariupolu uvázli stejně jako tamní obyvatelé a popisují hrůzy, které vidí.
Výrazy jako humanitární katastrofa či bezvýchodná situace jsou podle Bendla pro hodně lidí abstraktní výrazy, které vůbec nedokáží předat pocit z místa. „Já jsem s jedním členem našeho (mariupolského) týmu telefonoval včera. Popisoval, jak z okna vidí na ulici mrtvá těla, která už není kam pohřbívat,“ popsal Bendl. Lidé tak podle něj přímo před svými domy kopou hroby, kam musejí následně dát i několik zemřelých naráz.
Řekl, že ve městě více než týden není dostupná pitná voda, chybí jídlo i elektřina, nemocnicím i lékárnám docházejí veškeré zásoby. „Nejhorší na tom je, že není cesty ven, protože město je obklíčené, žádný materiál tam nelze poslat a nejde ani evakuovat civilisty,“ vyjmenovává zástupce Lékařů bez hranic.
Děti zemřely na dehydrataci, říká koordinátor
Zmínil, že tamější tým organizace čítá sedmnáct zaměstnanců, nedokáže ale říct, kolik lidí je v samotném Mariupolu, protože „se k nim nemáme jak dostat“. „Nějaký lékařský personál tam je, ale když vám nesvítí světlo a nemáte ani obvaz, tak žádného pacienta ošetřit nemůžete,“ dodává Bendl. Prý si nedokáže na základě svědectví představit, že by se situace ve městě mohla ještě výrazněji zhoršit, když už teď lidé včetně žen a dětí umírají na ulicích.
„Jsou odtamtud potvzené případy, kdy děti zemřely na dehydrataci. Já nevím, jak to může být horší,“ zoufá si Bendl. Slíbené humanitární koridory podle něj nefungují, ač byly několikrát slíbené. Podotýká, že problém může být i to, že i když se evakuační koridor povede otevřít, nikdy jím neuniknou všichni – třeba někteří chroničtí pacienti zkrátka cestu nezvládnou. Jiní chtějí podle Bendla ve městě zůstat, aby se postarali o příbuzné.
„A tito lidé se pak mohou stát terčem útoků, protože útočící strana řekne, že teď už tam žádní civilisté nejsou. Takže humanitární koridory je třeba vnímat obezřetně,“ myslí si Bendl.
