Ruská vojska pokračují v ostřelování oceláren Azovstal v Mariupolu. Ve zdevastovaném přístavním městě přitom podle ukrajinských zdrojů nadále zůstávají desetitisíce lidí. To potvrzuje i jeho starosta Vadym Bojčenko, který sice z Mariupolu uprchl, ale je ve spojení s vojáky, kteří ocelárny brání. V rozhovoru pro Českou televizi, který na Ukrajině natočil zpravodaj Andreas Papadopulos, říká, že místní obyvatelé jsou okupanty nuceni odkrývat trosky zničených domů a uklízet mrtvá těla obětí.
Jaké podmínky nyní panují v Mariupolu?
Každou noc je to to samé, neustálé bombardování ocelárny. Některá letadla na onen závod shodila i čtyřicet bomb. Také válečné lodě město bombardovaly. Kromě nich to byly samozřejmě i tanky. Evidovali jsme také pokusy pěchoty útočit na závod.
Jak udržujete kontakt s vojáky uvnitř areálu Azovstal?
Je to všechno díky speciální komunikaci a zařízením, která nám komunikaci umožňují. I dnes jsme s nimi byli v kontaktu. Během tvrdých bojů můžeme kontakt ztratit a pak se ho snažíme obnovit. Tak to tu chodí.
Myslíte si, že je reálné provést vojenskou operaci na záchranu lidí obklíčených v železárnách?
Mezi okupovaným územím a ukrajinskými vojsky je dost velká vzdálenost. Je to zhruba šedesát až devadesát kilometrů, docela dlouhá frontová linie. Je to otevřené území a k přesunu musíme mít dostatečnou vojenskou podporu, včetně letecké obrany.
Areál opřádají různé legendy. Můžete popsat, proč je pro Rusy tak těžké ho dobýt?
Dává nám to výhodu, protože pod ocelárnou jsou tunely a kryty. To je naše extra výhoda, ale klíčové je, že vojáci mají profesionální vojenský výcvik, a to znamená také profesionální obranu objektu.
Obránci odejdou se zbraněmi v rukou
Je z vašeho pohledu pro obránce lepší se vzdát, nebo bojovat až do konce?
To je otázka primárně na naše vojáky, ale já poslouchám, co říkají. Hrdina Ukrajiny Denys Prokopenko říká, že jsou připraveni odejít z Avostalu jen se svými zbraněmi. Pokud budou moci místo volně opustit, odejdou se svými zbraněmi v rukou, ale pokud jim bude navržena kapitulace a oni by se museli vzdát, pak zůstanou až do konce, neodejdou jako zajatci.
My jsme hovořili s osmasedmdesátiletou dámou, která přežila obléhání Leningradu i Mariupolu a řekla, že v Mariupolu to bylo horší. V jakých podmínkách tedy teď civilisté žijí?
Není tam pitná voda, není tam elektřina, tudíž ani civilisté tam nežijí, ale takříkajíc přežívají. Rusové drží civilisty ve městě a bohužel je nutí pracovat. Vytvářejí z města ghetto, uzavírají ho a nutí místní obyvatele odklízet trosky i mrtvá těla lidí, kteří byli zabiti. Odkrývají trosky, uklízejí mrtvoly do pytlů a zneužívají k tomu místní obyvatele a za to tam lidé dostávají jídlo. Dostávají jídlo, a přitom musí poslouchat ruskou hymnu. Ti, co Mariupol obléhají, jsou fašisti. Nemám pro to jiné slovo.
Okupanti v sobě mají nenávist
Ta hlavní otázka ale zní, proč se toho Rusové dopouštějí, vždyť chtěli Mariupol obsadit a chtěli mu nadále vládnout. Proč tamním lidem tohle všechno provádějí?
Nemají stud, není na nich nic lidského. Je v nich nenávist. Přišli takříkajíc osvobodit území, ale nepotřebují lidi. Potřebují území. Proto osvobozují území od Ukrajinců a lidí z Mariupolu. Myslím, že za tím je závist.
Proč závist? Protože v minulých sedmi letech se Mariupol hodně změnil. Naše město se pozvedlo, stalo se živoucím moderním evropským městem. Bohužel během této doby se Doněck, který byl před osmi lety obsazen, nezměnil vůbec. Naopak Mariupol se změnil a stal se živoucím moderním městem. Proto nechtěli, aby někdo viděl, co se děje v Mariupolu, že ukrajinské město se intenzivně rozvíjí, proto ho zničili.
Je něco, co jste mohli udělat lépe? Možná ještě více posílit obranu města, možná vojáci měli město bránit jinak? Provázely to nějaké chyby? Co se stalo, že Mariupol padl během pár dni?
O tom budeme mluvit, až válka skončí. Prvně bychom se na to měli ptát vojáků. Proč se stalo to, co se stalo? Proč bylo město obsazeno tak rychle? Proč bylo obléháno? Myslím, že až válka skončí, přijdeme na to, proč se tohle všechno událo. Teď je ale na odpověď příliš brzy.
Poslední otázka. Myslíte si, že se vy osobně ještě někdy podíváte do Mariupolu?
Do Mariupolu se vrátíme, protože věříme ukrajinské armádě, která v brzké době dostane vše, co potřebuje, aby prolomila blokádu města, abychom se vrátili k původním hranicím naší země. Budeme dělat to samé, co jsme dělali předtím. Obnovíme naše město a uděláme z něj ještě více prosperující a moderní místo, ještě více živoucí a moderní. Tak to bude.
