V Azovstalu zůstává asi sto civilistů. Zraněné obránce oceláren chce Kyjev vyměnit za zajaté Rusy

„Kromě vojáků zůstává v krytech (Azovstal) nejméně sto civilistů. Hustotu útoků okupantů to však nesnižuje,“ napsal poradce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko. Dřívější zprávy ruských a ukrajinských představitelů uváděly, že z rozlehlého závodu Azovstal byli evakuováni všichni civilisté, kteří strávili týdny v krytech po boku bojovníků.

Mariupolský starosta v rozhovoru pro ČT zmínil, že se v souvislosti s humanitárními koridory z Azovstalu mluvilo zejména o ženách, dětech a starcích. „Ale nikdo nezmiňoval civilisty – muže. Tím naznačil, kdo tvoří skupinu sta civilistů, kteří zůstávají se zbývajícími obránci,“ přiblížil zpravodaj ČT Andreas Papadopulos z Dnipra. 

Ruské jednotky podle Andrjuščenka nadále pokračují v útoku na poslední baštu ukrajinských obránců v přístavním městě. Ukrajinské vedení oznámilo, že se ruským silám podařilo vniknout do komplexu pomocí těžké techniky, tanků. „Část areálu připadla pod ruskou kontrolu, obrana jako taková ale odolala,“ řekl Papadopulos.

Ukrajinský pluk Azov, který čelí náporu okupantů, zveřejnil ve středu sérii snímků zraněných vojáků z provizorních „nemocnic“ uvnitř komplexu Azovstal. Podle vyjádření pluku na Telegramu jsou v „naprosto nehygienických podmínkách, s otevřenými ranami obvázanými nesterilními zbytky obvazů, bez potřebných léků, a dokonce i jídla“. V příspěvku vyzval OSN a Červený kříž k záchraně raněných. Podle Papadopulase tvoří část zbývajících civilistů v komplexu zdravotníci.

Dle mariupolského starosty vojáci musí často podstupovat nucené amputace končetin, které by v běžných lékařských podmínkách bylo možné ještě zachránit. „Chybí léky pro následnou péči,“ vysvětlil korespondent.

Šance na prolomení blokády

Představitelé pluku Azov stále věří, že ukrajinská armáda má možnost prolomit blokádu oceláren Azovstal a zachránit odtamtud vyčerpané a zraněné obránce. V rozhovoru se stanicí Sky News to později ve středu řekl představitel pluku Illja Samojlenko. 

„Pokud by existovala alespoň jedna příležitost k odblokování města vojenskou cestou, vedení země by ji využilo,“ prohlásila však podle webu Suspilne náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. Také prezident země Volodymyr Zelenskyj dříve řekl, že osvobození Mariupolu není možné kvůli nedostatku těžkých zbraní.

S tím ale nesouhlasí zpravodajský důstojník pluku Azov Samojlenko. „Většina lidí z vedení země z velké části špatně rozumí situaci. Je to (prolomení blokády) možné vojenskou cestou i politickou cestou,“ citoval Samojlenka ukrajinský web Ukrajinska pravda.

Ve čtvrtek večer ale Kyjev okupantům navrhl výměnu těžce raněných obránců oceláren za ruské válečné zajatce. Informovala o tom ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková, kterou citovala agentura Reuters. „Žádné dohody zatím nebylo dosaženo. Jednání pokračuje,“ dodala politička v příspěvku zveřejněném na internetu.

Posílením pozic na Hadím ostrově by mohlo Rusko ovládnout západ Černého moře

Britské ministerstvo obrany ve své ranní zprávě upozornilo na probíhající boje na Hadím ostrově. Ukrajinské síly zasáhly tureckými drony ruskou protivzdušnou obranu a zásobovací lodě federace. 

Rusko se mezitím snaží na ostrově posílit své jednotky, což však nabízí Ukrajině více příležitostí k útokům na vojáky i materiál. Zásobovací plavidla Ruska mají v západní části Černého moře minimální ochranu poté, co se ruské námořnictvo po ztrátě lodi Moskva stáhlo na Krym.

Pokud by se však podařilo invazním jednotkám pozice na Hadím ostrově posílit protivzdušnou obranou a raketami pobřežní obrany, mohly by ovládnout severozápadní část Černého moře, varují britské tajné služby.

V Charkovské oblasti se ruské síly snaží zabránit postupu ukrajinských jednotek. Obráncům se ale podle generálního štábu podařilo dobýt další vesnice v okolí Charkova, okupanti tak ztratili pozice, ze kterých mohli město ze země ostřelovat. „Některé nepotvrzené zprávy mluví o tom, že se ukrajinští vojáci dostali až na samotnou hranici s Ruskou federací,“ uvedl Papadopulos.

Úspěchy na severu se podle něj ale ukrajinské armádě nedaří opakovat na východě země, zejména tam podle velení obranných sil pokračuje ruská ofenziva. „Kolem měst Kramatorsk a Slovjansk ruská armáda postupuje. Velmi pomalu, několik stovek metrů nebo jednotek kilometrů za den,“ přiblížil zpravodaj. Invazní jednotky se snaží dobýt města Rubižne, Severodoněck a Lyman, v okolí Izjumu ostřelují ukrajinské pozice.

Na jihu Ukrajiny ruské síly útočí nejen na metalurgický komplex v Mariupolu, boje jsou zaznamenány i ve směru na Mykolajiv. Frontová linie na jihu se ale zhruba od začátku března ustálila a příliš se nemění. „Hlavně Mykolajiv drží ukrajinskou obranu při postupu ruských jednotek směrem na Oděsu,“ okomentoval Papadopulos.

Rusko v bojích na Ukrajině přišlo již o přibližně 26 350 vojáků, 1187 tanků, 2856 obrněných vozidel, 199 letadel a 160 vrtulníků, odhadl ukrajinský generální štáb.

Ruské ministerstvo obrany ve středu naopak vyčíslilo ukrajinské ztráty od 24. února na 807 dronů a 2998 tanků a dalších obrněných vozidel. Ruské letectvo, raketová vojska a dělostřelectvo údajně během uplynulé noci podnikly 500 náletů a ostřelování ukrajinských cílů a zničily mimo jiné 17 skladů zbraní, zabily více než 280 vojáků a u Hadího ostrova sestřelily další ukrajinský dron; celkem během noci podle ministerstva obrany zničily devět bezpilotních strojů.

Ukrajinské ani ruské údaje nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Zelenskyj varoval před přehnaným očekáváním

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém nočním projevu zdůraznil, že ukrajinské síly znovu dobyly vesnice v Charkovské oblasti, což by mohlo znamenat novou fázi války. „Ozbrojené síly našeho státu nám všem poskytly dobré zprávy z Charkovské oblasti. Okupanti jsou z Charkova postupně vytlačováni,“ uvedl.

Varoval ale také před očekáváním „jistých vítězství“. „Chci však také vyzvat všechny naše lidi, a zejména ty v týlu, aby nešířili přehnané emoce. Neměli bychom vytvářet atmosféru zvláštního tlaku, když se jistá vítězství očekávají každý týden, a dokonce denně,“ apeloval podle britského listu The Guardian.

Zelenskyj chce obnovit územní celistvost Ukrajiny dříve, než skončí válka s Ruskem. „Jakmile získáme zpět vše, co nám patří, ukončíme to,“ řekl Zelenskyj během videohovoru se studenty prestižní pařížské školy Sciences Po.

Podle Zelenského se dalo ruské invazi zabránit, kdyby se Ukrajina už dříve stala členem Severoatlantické aliance. „Kdyby byla Ukrajina před válkou součástí NATO, žádná válka by nebyla,“ uvedl ukrajinský prezident. Ruský vůdce Vladimir Putin opakovaně řekl, že invazi do sousední země ospravedlňuje hrozba, že se Ukrajina k NATO připojí.