Valné shromáždění OSN ve světle zpráv o vraždění civilistů na Ukrajině ve čtvrtek schválilo přerušení ruského členství v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC). Příslušný návrh rezoluce podpořilo 93 zemí, proti se vyslovilo 24 a dalších 58 se zdrželo, informuje agentura Reuters. Nesouhlas s krokem prosazovaným skupinou zemí v čele se Spojenými státy vyjádřila mimo jiných Čína a Írán. Ukrajina přerušení ruského členství v Radě pro lidská práva přivítala. Váleční zločinci v tomto orgánu nemají co dělat, prohlásil šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.
UNHRC je orgán OSN sdružující 47 států, jehož deklarovaným cílem je prosazovat a chránit lidská práva po celém světě a věnovat se případům jejich porušování. Ruské členství bylo aktuálně ve druhém roce obvyklého tříletého období. Jeho pozastavení bude v platnosti, dokud VS OSN čtvrteční rozhodnutí nezvrátí, nebo do konce příštího roku, kdy členství Ruska končí.
Po aktuálním hlasování se Rusko stalo druhou zemí, kterou kdy potkalo pozastavení členství. V březnu 2011 přišla o místo v radě Libye kvůli tvrdému potlačení protestů proti vládě Muammara Kaddáfího, tehdy ovšem krok podpořili i libyjští diplomati v New Yorku a Ženevě, píše list The New York Times.
K vyloučení člena UNHRC je zapotřebí dvoutřetinová podpora takového kroku ve Valném shromáždění OSN, přičemž se počítají pouze hlasující země. Zakládající dokument orgánu uvádí, že důvodem pro odebrání členství je hrubé a systematické porušování lidských práv ze strany daného člena. „S členstvím v Radě se pojí zodpovědnost zachovávat vysoké lidskoprávní standardy,“ píše se na webu organizace sídlící v Ženevě.
Pozastavení ruského členství prosazovala společně s USA a Ukrajinou také Evropská unie. Ukrajinský velvyslanec při OSN Serhij Kyslycja před hlasováním uvedl, že činy, které na Ukrajině páchají ruští vojáci, lze označit za válečné zločiny i genocidu. Připomenul při tom skoro třicet let staré události ve Rwandě, kdy podle něj mezinárodní společenství umožnilo genocidu svou lhostejností. Ruský představitel za množících se důkazů o devastaci obytných domů a zabíjení civilistů opět odmítl veškerá obvinění a návrh rezoluce vykresloval jako součást snahy Washingtonu posílit svůj vliv a praktikovat „lidskoprávní kolonialismus“.
Vyloučení Ruska podpořilo i Česko
Deník NYT označil výsledek hlasování za „velkou diplomatickou facku Rusku“ a psal o jakémsi „barometru“ pobouření ve světě ohledně činů ruských vojáků. Odstavení Ruska z UNHRC podpořila také Česká republika a s ní zbytek zemí EU, dále například Švýcarsko i Srbsko. Proti, společně s Ruskem, hlasovaly Čína, Írán, KLDR nebo Bělorusko, zdržely se Brazílie, Indie, řada afrických zemí nebo Saúdská Arábie.
Někteří zástupci zemí, které návrh nepodpořily, hájili svůj postoj tím, že daný krok může oddálit konec války nebo že je nejdříve potřeba údajné válečné zločiny nezávisle vyšetřit. Čínský velvyslanec Čang Ťün navrhovanou rezoluci odsoudil jako „zpolitizovanou“ a „kvapnou“. „Nesouhlasíme s dvojím metrem a nesouhlasíme s vytvářením tlaku na jiné země ve jménu lidských práv,“ uvedl, aniž by kritizoval ruský útok na sousední zemi.
Stanice CNN s odvoláním na více zdrojů z jednání tvrdí, že Rusko před hlasováním pohrozilo, že země, které se nepostaví proti návrhu, ponesou „následky“. Dalo přitom najevo, že za nepřátelské jednání bude považovat nejen vyslovení se pro návrh, ale i zdržení se či neúčast na hlasování.
Poslední dny války na Ukrajině přinesly příval zpráv o krvavých represích ruských vojáků proti obyvatelům okupovaných obcí na severu země, odkud se Rusové asi po měsíci stáhli. Největší pozornost přitáhly snímky mrtvých civilistů na ulicích v obci Buča, média ale přináší svědectví o hrůzných činech také z nedaleké Borodjanky, z Černihiva nebo města Trosťanec v Sumské oblasti.
Ukrajinský velvyslanec Kyslycja ve čtvrtek vyzýval členy mezinárodního společenství, aby ukázali, že nejsou „lhostejnými diváky“. Hlas proti vyloučení Ruska z UNHRC označil za „zmáčknutí spouště“, výsledný červený symbol na obrazovce zase přirovnal ke krvi nevinných lidí. Hovořil při tom o potřebě zachránit lidskoprávní radu OSN „zaparkovanou“ na břehu před „potopením“.
V UNHRC se do roku 2020, tedy za prvních čtrnáct let její existence, vystřídalo 117 zemí, přičemž orgán přijal skoro osmnáct set rezolucí a spustil 31 vyšetřovacích misí. V březnu jmenovala rada tři členy komise, jejímž úkolem je vyšetřit možné porušování lidských práv ze strany ruských sil při invazi na Ukrajinu. Podle NYT bylo Rusko aktivním členem rady a stavělo se proti jakýmkoli usnesením kritizujícím konkrétní země, mimo jiných Sýrii a Bělorusko.
