Ruské invazní jednotky se stáhly z ukrajinského Hadího ostrova

Nahrávám video
Události: Rusové se stáhli z Hadího ostrova
Zdroj: ČT24

Ruské invazní jednotky opustily ukrajinský Hadí ostrov v Černém moři. Vyplývá to z prohlášení ukrajinské armády i ruského ministerstva obrany. Server RBK-Ukrajina s odvoláním na Jižní velitelství ukrajinských sil nejprve informoval o tom, že po nočním útoku ukrajinských jednotek se Rusové evakuovali a pravděpodobně ostrov opustili. Moskva vzápětí ústup potvrdila, zdůvodňuje ho však podle agentury TASS jako svou dobrou vůli s ohledem na vývoz zemědělských produktů z Ukrajiny.

Jižní velitelství ukrajinských sil ve čtvrtek na sociálních sítích oznámilo, že ruská strana urychleně evakuovala motorovými čluny zbytky své posádky na ostrově po noční operaci ukrajinské armády, která na něj podnikla raketové a dělostřelecké údery. Na ostrově v současné době hoří a ozývají se tam výbuchy, tvrdí ukrajinská armáda.

Ukrajinská televize U24 sdílela na Twitteru záběry zveřejněné náčelníkem ukrajinských ozbrojených sil Valerijem Zalužným, které mají údajně zobrazovat ostrov poté, co ho okupanti opustili.

Brigádní generál ukrajinských ozbrojených sil Oleksij Hromov oznámil, že ruské vybavení na ostrově je zničené. „Vedení ozbrojených sil s fyzickým obsazením ostrova počítá. Prozatím jej jistíme zbraněmi. Dělostřelectvem s dlouhým dosahem, raketovými vojsky a letectvem,“ popsal Hromov a dodal, že armáda udělá všechno možné pro to, aby lodě vezoucí obilí mohly proplout Černým mořem.

Moskva odchod z Hadího ostrova potvrdila, poskytla však jiné vysvětlení. „Dne 30. června ruské ozbrojené síly v rámci dobré vůle ukončily plnění svých úkolů na Hadím ostrově a stáhly tamní posádku. To dokazuje světovému společenství, že Ruská federace nebrání úsilí OSN o vytvoření humanitárního koridoru pro odvoz zemědělských produktů z území Ukrajiny,“ tvrdí mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.

Ostrov zásadního významu

Rusko obsadilo malý, ale strategicky významný Hadí ostrov první den invaze. Ukrajinský ostrůvek ležící zhruba 150 kilometrů jižně od Oděsy se stal symbolem odporu vůči agresorům, když tamní posádka nevybíravými slovy odmítla výzvy ruské válečné lodi ke složení zbraní.

Ostrov má od začátku ruské invaze na Ukrajinu zásadní a téměř mytické postavení, okomentovala čtvrteční vývoj britská stanice BBC. Nenápadná skalnatá výspa v Černém moři nemá ani kilometr čtvereční rozlohy, ale její osud podle veřejnoprávní stanice hraje v ruské vojenské agresi na Ukrajině důležitou roli.

„Pokud se ruským vojákům podaří Hadí ostrov okupovat a umístit na něm své systémy protivzdušné obrany dlouhého doletu, budou kontrolovat moře, zemi i vzduch v severozápadní části Černého moře a na jihu Ukrajiny,“ upozornil v květnu BBC ukrajinský odborník na vojenství Oleh Ždanov. Podle agentury AP Moskva zřejmě doufala, že ostrov využije k ovládnutí oblasti a také jako základnu pro útok na přístav Oděsu.

Spor o vývoz obilí

Rusko blokuje ukrajinské přístavy, aby zabránilo vývozu obilí, a zásadně tak přispívá k celosvětové potravinové krizi. Moskva obvinění Kyjeva i západních zemí odmítla a prohlásila, že Ukrajina musí z Černého moře odstranit námořní miny, aby umožnila bezpečnou plavbu.

Kyjev podle listu The Guardian už dříve prohlásil, že vody neodminuje, protože se potřebuje bránit ruské černomořské flotile, která podniká námořní útoky na Oděsu a Mykolajiv.

„Očekáváme v blízké budoucnosti krok dobré vůle v Chersonu,“ glosoval prohlášení Moskvy o ústupu z Hadího ostrova guvernér Mykolajivské oblasti Vitalij Kim na sociální síti Telegram. Cherson je po Mariupolu největším ukrajinským městem, které ruská armáda dobyla od začátku své invaze.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak tvrzení Ruska o gestu dobré vůle odmítl. „Aby Moskva projevila svou dobrou vůli, musíme ji pravidelně bít,“ napsal v příspěvku, který doprovodil fotografií internetového překladače z ukrajinštiny do ruštiny. Zatímco v ukrajinské verzi stojí v angličtině „zničeni ukrajinskou armádou“, v ruské se píše „stáhli se jako gesto dobré vůle“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

NATO nad Tureckem zničilo íránskou balistickou raketu

Turecko oznámilo, že NATO v jeho vzdušném prostoru zničilo balistickou raketu vypálenou z Íránu. USA uzavřely kvůli bezpečnostním rizikům svůj konzulát v turecké Adaně. Írán také vypálil na Izrael svou první salvu střel po zvolení nového nejvyššího duchovního vůdce. Zdravotníci v Izraeli nejprve informovali o jedné lehce zraněné ženě, později byl zabit jeden člověk a další dvě osoby zraněny. Při útoku íránského dronu na bahrajnský ostrov Sitra utrpělo zranění 32 civilistů. Další dron zaútočil na rafinerii bahrajnské společnosti Bapco.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka proti Íránu je téměř u konce, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump v pondělí reportérce CBS News řekl, že válka proti Íránu je téměř u konce. Později na tiskové konferenci dle Reuters prohlásil, že americké síly začaly útočit na íránské továrny na výrobu dronů. USA jsou podle něj výrazně napřed oproti původnímu plánu odhadovanému na čtyři až pět týdnů. V rozhovoru pro NBC News Trump sdělil, že je předčasné hovořit o zabavování íránské ropy. Vyloučit tuto možnost ale podle něj nelze. Šéf Bílého domu podle Kremlu také v pondělí telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny ropy prudce rostly. Po skončení obchodování ale začaly výrazně klesat

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Posléze část zisků smazaly a vrátily se pod tuto hranici. Po skončení obchodování začala ropa dokonce výrazně oslabovat. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Video„Ženy toho mají dost.“ V Německu se protestovalo za rovné odměňování

Německo v rozdílu mezi hodinovou mzdou mužů a žen oproti evropskému průměru zaostává. Zatímco ten evropský činí jedenáct procent, průměrná sazba Němek je o šestnáct procent nižší než u Němců. Větší nerovnost při tom panuje na západě země než na území někdejší NDR. Platforma Genug – Enough tak na pondělí 9. března vyzvala ke globální stávce za rovné podmínky a proti násilí na ženách. Hlavní sdělení znělo „Ženy toho mají dost“.
před 5 hhodinami

Izrael udeřil na předměstí Bejrútu

Izraelská armáda podnikla další vlnu úderů na jižní předměstí Bejrútu. Síly židovského státu podle agentury AFP tvrdí, že cílily na finanční instituci al-Kard al-Hasan, která je oficiálně neziskovou charitou teroristického proíránského hnutí Hizballáh. Skupina naopak bez důkazů uvedla, že svádí boje s izraelskými vojáky, které vysadily vrtulníky na východě Libanonu u hranic se Sýrií. Podle deníku Ha'arec se na severu Izraele rozezněly sirény kvůli útokům ze strany Íránu a Hizballáhu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Fregaty i letadlová loď. Francie chce ochránit tankery v Hormuzu

Francie chystá čistě obrannou námořní misi, která by měla působit v Hormuzském průlivu, oznámil podle agentur francouzský prezident Emmanuel Macron na návštěvě Kypru. Cílem bude chránit tankery v oblasti. Podle francouzské hlavy státu by se mise mohly účastnit evropské i mimoevropské státy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Praze přistály další dva lety z Blízkého východu

Do Prahy se krátce před pondělní sedmou hodinou ranní vrátil zatím poslední repatriační let z válkou zasaženého Blízkého východu, letoun ze saúdskoarabského Rijádu dopravil 180 Čechů. V noci také přistála i pravidelná linka z Dubaje se 189 cestujícími, uvedla mluvčí letecké společnosti Smartwings Vladimíra Dufková. Podle ministerstva zahraničních věcí se deseti repatriačními vládními lety vrátilo do Česka více než 1500 lidí. V pondělí večer je v plánu další let do Egypta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Orbán požádal Komisi o pozastavení sankcí na ruské energie

Maďarský premiér Viktor Orbán požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby pozastavila všechny sankce týkající se ruských energetických surovin. Je to podle něj nutné pro zastavení zdražování ropy v Maďarsku, napsala agentura Reuters. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi Orbán hovoří o dočasném pozastavení veškerých sankcí na dovoz ruských energií do EU. Budapešť se v pondělí také rozhodla, že pro maďarská auta u paliv zavede cenové stropy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...