Ruské invazní jednotky se stáhly z ukrajinského Hadího ostrova

Nahrávám video

Ruské invazní jednotky opustily ukrajinský Hadí ostrov v Černém moři. Vyplývá to z prohlášení ukrajinské armády i ruského ministerstva obrany. Server RBK-Ukrajina s odvoláním na Jižní velitelství ukrajinských sil nejprve informoval o tom, že po nočním útoku ukrajinských jednotek se Rusové evakuovali a pravděpodobně ostrov opustili. Moskva vzápětí ústup potvrdila, zdůvodňuje ho však podle agentury TASS jako svou dobrou vůli s ohledem na vývoz zemědělských produktů z Ukrajiny.

Jižní velitelství ukrajinských sil ve čtvrtek na sociálních sítích oznámilo, že ruská strana urychleně evakuovala motorovými čluny zbytky své posádky na ostrově po noční operaci ukrajinské armády, která na něj podnikla raketové a dělostřelecké údery. Na ostrově v současné době hoří a ozývají se tam výbuchy, tvrdí ukrajinská armáda.

Ukrajinská televize U24 sdílela na Twitteru záběry zveřejněné náčelníkem ukrajinských ozbrojených sil Valerijem Zalužným, které mají údajně zobrazovat ostrov poté, co ho okupanti opustili.

Brigádní generál ukrajinských ozbrojených sil Oleksij Hromov oznámil, že ruské vybavení na ostrově je zničené. „Vedení ozbrojených sil s fyzickým obsazením ostrova počítá. Prozatím jej jistíme zbraněmi. Dělostřelectvem s dlouhým dosahem, raketovými vojsky a letectvem,“ popsal Hromov a dodal, že armáda udělá všechno možné pro to, aby lodě vezoucí obilí mohly proplout Černým mořem.

Moskva odchod z Hadího ostrova potvrdila, poskytla však jiné vysvětlení. „Dne 30. června ruské ozbrojené síly v rámci dobré vůle ukončily plnění svých úkolů na Hadím ostrově a stáhly tamní posádku. To dokazuje světovému společenství, že Ruská federace nebrání úsilí OSN o vytvoření humanitárního koridoru pro odvoz zemědělských produktů z území Ukrajiny,“ tvrdí mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.

Ostrov zásadního významu

Rusko obsadilo malý, ale strategicky významný Hadí ostrov první den invaze. Ukrajinský ostrůvek ležící zhruba 150 kilometrů jižně od Oděsy se stal symbolem odporu vůči agresorům, když tamní posádka nevybíravými slovy odmítla výzvy ruské válečné lodi ke složení zbraní.

Ostrov má od začátku ruské invaze na Ukrajinu zásadní a téměř mytické postavení, okomentovala čtvrteční vývoj britská stanice BBC. Nenápadná skalnatá výspa v Černém moři nemá ani kilometr čtvereční rozlohy, ale její osud podle veřejnoprávní stanice hraje v ruské vojenské agresi na Ukrajině důležitou roli.

„Pokud se ruským vojákům podaří Hadí ostrov okupovat a umístit na něm své systémy protivzdušné obrany dlouhého doletu, budou kontrolovat moře, zemi i vzduch v severozápadní části Černého moře a na jihu Ukrajiny,“ upozornil v květnu BBC ukrajinský odborník na vojenství Oleh Ždanov. Podle agentury AP Moskva zřejmě doufala, že ostrov využije k ovládnutí oblasti a také jako základnu pro útok na přístav Oděsu.

Spor o vývoz obilí

Rusko blokuje ukrajinské přístavy, aby zabránilo vývozu obilí, a zásadně tak přispívá k celosvětové potravinové krizi. Moskva obvinění Kyjeva i západních zemí odmítla a prohlásila, že Ukrajina musí z Černého moře odstranit námořní miny, aby umožnila bezpečnou plavbu.

Kyjev podle listu The Guardian už dříve prohlásil, že vody neodminuje, protože se potřebuje bránit ruské černomořské flotile, která podniká námořní útoky na Oděsu a Mykolajiv.

„Očekáváme v blízké budoucnosti krok dobré vůle v Chersonu,“ glosoval prohlášení Moskvy o ústupu z Hadího ostrova guvernér Mykolajivské oblasti Vitalij Kim na sociální síti Telegram. Cherson je po Mariupolu největším ukrajinským městem, které ruská armáda dobyla od začátku své invaze.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak tvrzení Ruska o gestu dobré vůle odmítl. „Aby Moskva projevila svou dobrou vůli, musíme ji pravidelně bít,“ napsal v příspěvku, který doprovodil fotografií internetového překladače z ukrajinštiny do ruštiny. Zatímco v ukrajinské verzi stojí v angličtině „zničeni ukrajinskou armádou“, v ruské se píše „stáhli se jako gesto dobré vůle“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1450 lidí.
14:08Aktualizovánopřed 22 mminutami

Pět mrtvých po střelbě na severu Německa, policie zadržela podezřelého

Pět lidí zemřelo při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa. Podle německých médií k tomu došlo v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu podle BBC zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Policie uvedla, že veřejnosti již nehrozí žádné další nebezpečí.
14:01Aktualizovánopřed 24 mminutami

Ruské útoky na Dnipro a Záporoží zabily osm lidí, desítky jsou zraněny

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito pět lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Dalších 21 osob bylo podle něj zraněno. V Záporoží při útoku na minibus Rusové zavraždili tři osoby. Na místě je několik zraněných, včetně jednoho dítěte.
12:27Aktualizovánopřed 47 mminutami

Počet knihkupectví v Litvě klesl za poslední dekádu téměř o čtyřicet procent

Nezávislá knihkupectví v litevských regionech mizí. Zákazníci stále častěji nakupují knihy on-line nebo ve velkých obchodních řetězcích, a malým prodejnám ve městech se tak čím dál hůř daří udržet provoz.
před 1 hhodinou

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 4 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 8 hhodinami

Evropský pohled