Ruské invazní jednotky se stáhly z ukrajinského Hadího ostrova

6 minut
Události: Rusové se stáhli z Hadího ostrova
Zdroj: ČT24

Ruské invazní jednotky opustily ukrajinský Hadí ostrov v Černém moři. Vyplývá to z prohlášení ukrajinské armády i ruského ministerstva obrany. Server RBK-Ukrajina s odvoláním na Jižní velitelství ukrajinských sil nejprve informoval o tom, že po nočním útoku ukrajinských jednotek se Rusové evakuovali a pravděpodobně ostrov opustili. Moskva vzápětí ústup potvrdila, zdůvodňuje ho však podle agentury TASS jako svou dobrou vůli s ohledem na vývoz zemědělských produktů z Ukrajiny.

Jižní velitelství ukrajinských sil ve čtvrtek na sociálních sítích oznámilo, že ruská strana urychleně evakuovala motorovými čluny zbytky své posádky na ostrově po noční operaci ukrajinské armády, která na něj podnikla raketové a dělostřelecké údery. Na ostrově v současné době hoří a ozývají se tam výbuchy, tvrdí ukrajinská armáda.

Ukrajinská televize U24 sdílela na Twitteru záběry zveřejněné náčelníkem ukrajinských ozbrojených sil Valerijem Zalužným, které mají údajně zobrazovat ostrov poté, co ho okupanti opustili.

Brigádní generál ukrajinských ozbrojených sil Oleksij Hromov oznámil, že ruské vybavení na ostrově je zničené. „Vedení ozbrojených sil s fyzickým obsazením ostrova počítá. Prozatím jej jistíme zbraněmi. Dělostřelectvem s dlouhým dosahem, raketovými vojsky a letectvem,“ popsal Hromov a dodal, že armáda udělá všechno možné pro to, aby lodě vezoucí obilí mohly proplout Černým mořem.

Moskva odchod z Hadího ostrova potvrdila, poskytla však jiné vysvětlení. „Dne 30. června ruské ozbrojené síly v rámci dobré vůle ukončily plnění svých úkolů na Hadím ostrově a stáhly tamní posádku. To dokazuje světovému společenství, že Ruská federace nebrání úsilí OSN o vytvoření humanitárního koridoru pro odvoz zemědělských produktů z území Ukrajiny,“ tvrdí mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.

Ostrov zásadního významu

Rusko obsadilo malý, ale strategicky významný Hadí ostrov první den invaze. Ukrajinský ostrůvek ležící zhruba 150 kilometrů jižně od Oděsy se stal symbolem odporu vůči agresorům, když tamní posádka nevybíravými slovy odmítla výzvy ruské válečné lodi ke složení zbraní.

Ostrov má od začátku ruské invaze na Ukrajinu zásadní a téměř mytické postavení, okomentovala čtvrteční vývoj britská stanice BBC. Nenápadná skalnatá výspa v Černém moři nemá ani kilometr čtvereční rozlohy, ale její osud podle veřejnoprávní stanice hraje v ruské vojenské agresi na Ukrajině důležitou roli.

„Pokud se ruským vojákům podaří Hadí ostrov okupovat a umístit na něm své systémy protivzdušné obrany dlouhého doletu, budou kontrolovat moře, zemi i vzduch v severozápadní části Černého moře a na jihu Ukrajiny,“ upozornil v květnu BBC ukrajinský odborník na vojenství Oleh Ždanov. Podle agentury AP Moskva zřejmě doufala, že ostrov využije k ovládnutí oblasti a také jako základnu pro útok na přístav Oděsu.

Spor o vývoz obilí

Rusko blokuje ukrajinské přístavy, aby zabránilo vývozu obilí, a zásadně tak přispívá k celosvětové potravinové krizi. Moskva obvinění Kyjeva i západních zemí odmítla a prohlásila, že Ukrajina musí z Černého moře odstranit námořní miny, aby umožnila bezpečnou plavbu.

Kyjev podle listu The Guardian už dříve prohlásil, že vody neodminuje, protože se potřebuje bránit ruské černomořské flotile, která podniká námořní útoky na Oděsu a Mykolajiv.

„Očekáváme v blízké budoucnosti krok dobré vůle v Chersonu,“ glosoval prohlášení Moskvy o ústupu z Hadího ostrova guvernér Mykolajivské oblasti Vitalij Kim na sociální síti Telegram. Cherson je po Mariupolu největším ukrajinským městem, které ruská armáda dobyla od začátku své invaze.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak tvrzení Ruska o gestu dobré vůle odmítl. „Aby Moskva projevila svou dobrou vůli, musíme ji pravidelně bít,“ napsal v příspěvku, který doprovodil fotografií internetového překladače z ukrajinštiny do ruštiny. Zatímco v ukrajinské verzi stojí v angličtině „zničeni ukrajinskou armádou“, v ruské se píše „stáhli se jako gesto dobré vůle“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrský prozatímní prezident Šará jmenoval členy nové přechodné vlády

Syrský prozatímní prezident Ahmad Šará v sobotu večer jmenoval členy nové přechodné vlády, píší světové agentury. Bude mezi nimi i jedna žena, která patřila k odpůrkyním předchozího režimu Bašára Asada. Vytvoření kabinetu je klíčovým milníkem v procesu přechodu po desetiletí trvající vládě rodiny Asadů. Země se také snaží zlepšit vztahy se Západem, připomíná agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Zóna ČT24: Chrudimští výsadkáři jsou elita, ale museli slevit v požadavcích na nové kolegy

Elitní chrudimský výsadkový pluk si stěžuje na nedostatek zájemců o službu v jeho řadách. Musel proto kvůli tomu slevit při výběrovém řízení. Zkrátil ho, zmírnil některé požadavky. Budoucí kolegy a spolubojovníky navíc pluk hledá například na středních školách v regionu. Snaží se také být vidět na veřejnosti. Spolupracuje i s městem Chrudim. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24.
před 2 hhodinami

České firmy s neklidem sledují přízrak obchodní války mezi USA a Unií

Obchodní válka mezi Spojenými státy a Evropskou unií je rizikem pro celé české hospodářství. Oznámená americká cla ve výši 25 procent na vozy a autodíly ho podle profesních organizací mohou zpomalit.
před 3 hhodinami

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil 1600

Počet obětí pátečního mohutného zemětřesení v Myanmaru stoupl na 1644, uvedla podle agentury AFP v sobotu odpoledne vládnoucí vojenská junta s tím, že dalších 3408 lidí utrpělo zranění. Předchozí sobotní bilance čítala 1002 mrtvých a přes 2,3 tisíce zraněných. Vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain už v pátek připustil, že se počet obětí bude ještě zvyšovat. Agentura AP v sobotu napsala, že hlavní opoziční hnutí v zemi vyhlásilo částečné příměří s vojenskou juntou, aby tak usnadnilo přístup k humanitární pomoci.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V římské bazilice svatého Petra se konala mše v češtině

V nejslavnějším katolickém chrámu na světě, bazilice svatého Petra, se uskutečnila mše v češtině. Šlo o vrchol Národní pouti v Římě. Zúčastnilo se jí více než dva tisíce lidí. A dočkali se i náhrady za neuskutečněnou audienci u papeže Františka. Pontifik, který se zotavuje po pobytu v nemocnici, jim adresoval osobní poselství. „Ze srdce žehnám vám i vašemu národu a prosím, modlete se za mě,“ napsal v něm.
před 3 hhodinami

Z jejich domovů jsou sutiny. ČT natáčela v palestinském uprchlickém táboře

Izraelská armáda dál útočí na infrastrukturu Hamásu a jeho bojovníky v Pásmu Gazy. Organizace Lékaři bez hranic upozorňuje na zhoršenou humanitární situaci Palestinců vysídlených rozsáhlou izraelskou operací na severu okupovaného Západního břehu. O situaci palestinských uprchlických táborů v Dženínu nebo Tulkarmu informoval zpravodaj ČT Václav Černohorský.
před 3 hhodinami

Istanbul zažil další velkou demonstraci proti zadržení exstarosty

Nejméně desetitisíce lidí se v sobotu v Istanbulu zúčastnily demonstrace, kterou svolala turecká opozice proti zadržení bývalého starosty tohoto největšího tureckého města a významné osobnosti opozice Ekrema Imamoglua. Pokračují tak největší demonstrace v Turecku za posledních více než deset let, píše agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 10 hhodinami
Načítání...