V Chersonské oblasti přituhuje. Ukrajinská armáda osvobozuje vesnice, cílem je klíčové město

Jedno z klíčových území jižní fronty zažívá perné časy. Chersonská oblast, kterou ruská armáda okupuje od začátku invaze, je aktuálně dějištěm ukrajinské protiofenzivy. Zatímco se podle místní loutkové samosprávy připravuje referendum o připojení k Ruské federaci, Ukrajina pokračuje ve snaze dobýt ztracené město s důležitým významem.

Cherson by mohl být se svojí strategickou polohou při ústí Dněpru branou pro osvobození dalších území na jihu Ukrajiny. O jak zásadní a citlivou otázku jde, naznačilo nedávné naléhání ukrajinských úřadů na informační embargo na sociálních sítích ohledně pokračující protiofenzivy.

„I když máte vlastní zdroje informací na frontě, není třeba psát na sociální sítě podrobnosti o vojenských operacích ukrajinské armády,“ uvedla nedávno náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová s tím, že oficiální informace jsou zveřejňovány záměrně se zpožděním, aby neprozradily některé takticky důležité detaily.

Cherson na dosah

Jelikož se Rusové v posledním období soustředí na obsazení území ve východním ukrajinském regionu Donbas, Ukrajinci si i díky tomu připisují stabilní zisky na jihu. A tak se jim v Chersonské oblasti daří dostávat doslova vesnici po vesnici pod ukrajinskou kontrolu, přičemž se boje odehrávají jen několik kilometrů od klíčového města. Protiofenziva nyní stlačuje ruské pozice ze dvou hlavních směrů – ze západu a ze severu. 

Obyvatelé chersonského regionu po více než čtyřměsíčním období válečné zóny postupně otupěli vůči dění v okolí. Ačkoli ruské ostřelování nepřestalo, místní lidé si na něj zvykli a přestali trávit každou noc v podzemních úkrytech. Právě Chersonská oblast byla prvním velkým záborem ruské invaze, kdy ruské jednotky postupovaly na toto území z anektovaného Krymského poloostrova.

Dojde k referendu o připojení k Rusku?

Že se aktuální dění stáčí k Chersonu, naznačily i poslední události. Agentura TASS informovala s odvoláním na zástupce šéfa místní Ruskem dosazené správy Kirilla Stremousova o tom, že Chersonská oblast připravuje referendum o připojení k Ruské federaci. „Připravujeme se na referendum a uskutečníme ho. Jakkoli zvláštně to zní, tak Chersonská oblast se rozhodne připojit k Rusku a stane se jeho plnohodnotným subjektem,“ sdělil Stremousov.

Také zde je znát určitý posun, neboť západní odborníci a ukrajinští představitelé od březnové okupace oblasti spekulovali „pouze“ o tom, že Moskva uspořádá referendum o vzniku nové separatistické republiky po vzoru Doněcku a Luhansku v Donbasu.

Rusko se nad Chersonskou oblastí snaží postupně upevňovat vliv, mimo jiné tam jako platidlo zavedlo rubl a otevřelo pobočky svých bank. Okupanti navíc začali v Chersonské oblasti vysílat ruské televizní kanály.

Únos starosty i atentát na kolaboranta

Cherson na sebe upoutal pozornost také dvěma personálními záležitostmi. Před necelým týdnem zahynul při atentátu pomocí bomby v autě místní činovník a kolaborant Dmytro Savlučenko, jenž měl v Rusy dosazené oblastní správě na starosti záležitosti rodin, mládeže a sportu. Podle webu The Spectator zahájilo jeho zabití novou fázi lokální války – partyzánskou s cílenými vraždami.

Druhou událostí byl úterní únos starosty Chersonu Ihora Kolychajeva, které souviselo s tím, že nebyl podle slov jeho poradkyně Halyny Ljaševské ochoten spolupracovat s ruskými okupanty. Rusové podle Ljaševské nejprve prohledali Kolychajevovi kancelář, zabavili pevné disky z počítačů a poté starostu odvezli v autobusu s nápisem Z.

Podle amerického ministerstva zahraničí vnímalo před válkou Rusko pozitivně jen asi dvacet procent obyvatel Chersonu. Nyní se dle resortu dá předpokládat, že Rusové po zahájení invaze ztratili legitimitu a místní podporu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Chameneí je po smrti, potvrdil Trump

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý. Chameneího smrt následně na síti Truth Social potvrdil prezident USA Donald Trump. Íránská státní média však tvrdí, že Chameneí „dál pevně velí na bojišti“.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

Oběti po íránském útoku hlásí Tel Aviv a Abú Dhabí. Zranění jsou i v Dubaji

V Izraeli a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly v sobotu večer SEČ hlasité exploze poté, co Írán spustil další protiútok v odvetě za izraelsko-americké údery. Nejméně jeden přímý zásah hlásí Tel Aviv. Na místě je podle Reuters jedna oběť a kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Incident hlásí mezinárodní letiště v Abú Dhabí. Podle místních úřadů je na místě jeden mrtvý a sedm zraněných. Zasažené země jsou také Jordánsko, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie nebo Sýrie.
00:01Aktualizovánopřed 25 mminutami

Írán v odvetných salvách cílil na Izrael

Nejméně jeden přímý zásah hlásí v sobotu večer po další odvetné salvě Íránu Tel Aviv. Na místě je podle Reuters kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Írán v reakci na útoky na své území během soboty opakovaně vypálil na Izrael balistické rakety, salvy předcházely sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávali do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské drony dopadly na Dubaj či letiště v Kuvajtu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu či hotel v Dubaji útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael a USA letecky útočily na Írán, ten pak ostřeloval základny USA v regionu

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael a několik zemí Perského zálivu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael označil úder na Írán za svůj dosud největší letecký útok

Izraelská armáda oznámila, že sobotní útoky na Írán byly největším leteckým útokem v její historii. Přibližně dvě stě bojových letounů útočilo na pět stovek cílů, informovala podle agentury AFP. Spojené státy a Izrael společný úder na Írán podle informací amerických médií ze zpravodajské komunity plánovaly měsíce. Washington v posledních týdnech vytrvale navyšoval vojenskou přítomnost v regionu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...