V Chersonské oblasti přituhuje. Ukrajinská armáda osvobozuje vesnice, cílem je klíčové město

Jedno z klíčových území jižní fronty zažívá perné časy. Chersonská oblast, kterou ruská armáda okupuje od začátku invaze, je aktuálně dějištěm ukrajinské protiofenzivy. Zatímco se podle místní loutkové samosprávy připravuje referendum o připojení k Ruské federaci, Ukrajina pokračuje ve snaze dobýt ztracené město s důležitým významem.

Cherson by mohl být se svojí strategickou polohou při ústí Dněpru branou pro osvobození dalších území na jihu Ukrajiny. O jak zásadní a citlivou otázku jde, naznačilo nedávné naléhání ukrajinských úřadů na informační embargo na sociálních sítích ohledně pokračující protiofenzivy.

„I když máte vlastní zdroje informací na frontě, není třeba psát na sociální sítě podrobnosti o vojenských operacích ukrajinské armády,“ uvedla nedávno náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová s tím, že oficiální informace jsou zveřejňovány záměrně se zpožděním, aby neprozradily některé takticky důležité detaily.

Cherson na dosah

Jelikož se Rusové v posledním období soustředí na obsazení území ve východním ukrajinském regionu Donbas, Ukrajinci si i díky tomu připisují stabilní zisky na jihu. A tak se jim v Chersonské oblasti daří dostávat doslova vesnici po vesnici pod ukrajinskou kontrolu, přičemž se boje odehrávají jen několik kilometrů od klíčového města. Protiofenziva nyní stlačuje ruské pozice ze dvou hlavních směrů – ze západu a ze severu. 

Obyvatelé chersonského regionu po více než čtyřměsíčním období válečné zóny postupně otupěli vůči dění v okolí. Ačkoli ruské ostřelování nepřestalo, místní lidé si na něj zvykli a přestali trávit každou noc v podzemních úkrytech. Právě Chersonská oblast byla prvním velkým záborem ruské invaze, kdy ruské jednotky postupovaly na toto území z anektovaného Krymského poloostrova.

Dojde k referendu o připojení k Rusku?

Že se aktuální dění stáčí k Chersonu, naznačily i poslední události. Agentura TASS informovala s odvoláním na zástupce šéfa místní Ruskem dosazené správy Kirilla Stremousova o tom, že Chersonská oblast připravuje referendum o připojení k Ruské federaci. „Připravujeme se na referendum a uskutečníme ho. Jakkoli zvláštně to zní, tak Chersonská oblast se rozhodne připojit k Rusku a stane se jeho plnohodnotným subjektem,“ sdělil Stremousov.

Také zde je znát určitý posun, neboť západní odborníci a ukrajinští představitelé od březnové okupace oblasti spekulovali „pouze“ o tom, že Moskva uspořádá referendum o vzniku nové separatistické republiky po vzoru Doněcku a Luhansku v Donbasu.

Rusko se nad Chersonskou oblastí snaží postupně upevňovat vliv, mimo jiné tam jako platidlo zavedlo rubl a otevřelo pobočky svých bank. Okupanti navíc začali v Chersonské oblasti vysílat ruské televizní kanály.

Únos starosty i atentát na kolaboranta

Cherson na sebe upoutal pozornost také dvěma personálními záležitostmi. Před necelým týdnem zahynul při atentátu pomocí bomby v autě místní činovník a kolaborant Dmytro Savlučenko, jenž měl v Rusy dosazené oblastní správě na starosti záležitosti rodin, mládeže a sportu. Podle webu The Spectator zahájilo jeho zabití novou fázi lokální války – partyzánskou s cílenými vraždami.

Druhou událostí byl úterní únos starosty Chersonu Ihora Kolychajeva, které souviselo s tím, že nebyl podle slov jeho poradkyně Halyny Ljaševské ochoten spolupracovat s ruskými okupanty. Rusové podle Ljaševské nejprve prohledali Kolychajevovi kancelář, zabavili pevné disky z počítačů a poté starostu odvezli v autobusu s nápisem Z.

Podle amerického ministerstva zahraničí vnímalo před válkou Rusko pozitivně jen asi dvacet procent obyvatel Chersonu. Nyní se dle resortu dá předpokládat, že Rusové po zahájení invaze ztratili legitimitu a místní podporu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 44 mminutami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 47 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 8 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 11 hhodinami
Načítání...