V Chersonské oblasti přituhuje. Ukrajinská armáda osvobozuje vesnice, cílem je klíčové město

Jedno z klíčových území jižní fronty zažívá perné časy. Chersonská oblast, kterou ruská armáda okupuje od začátku invaze, je aktuálně dějištěm ukrajinské protiofenzivy. Zatímco se podle místní loutkové samosprávy připravuje referendum o připojení k Ruské federaci, Ukrajina pokračuje ve snaze dobýt ztracené město s důležitým významem.

Cherson by mohl být se svojí strategickou polohou při ústí Dněpru branou pro osvobození dalších území na jihu Ukrajiny. O jak zásadní a citlivou otázku jde, naznačilo nedávné naléhání ukrajinských úřadů na informační embargo na sociálních sítích ohledně pokračující protiofenzivy.

„I když máte vlastní zdroje informací na frontě, není třeba psát na sociální sítě podrobnosti o vojenských operacích ukrajinské armády,“ uvedla nedávno náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová s tím, že oficiální informace jsou zveřejňovány záměrně se zpožděním, aby neprozradily některé takticky důležité detaily.

Cherson na dosah

Jelikož se Rusové v posledním období soustředí na obsazení území ve východním ukrajinském regionu Donbas, Ukrajinci si i díky tomu připisují stabilní zisky na jihu. A tak se jim v Chersonské oblasti daří dostávat doslova vesnici po vesnici pod ukrajinskou kontrolu, přičemž se boje odehrávají jen několik kilometrů od klíčového města. Protiofenziva nyní stlačuje ruské pozice ze dvou hlavních směrů – ze západu a ze severu. 

Obyvatelé chersonského regionu po více než čtyřměsíčním období válečné zóny postupně otupěli vůči dění v okolí. Ačkoli ruské ostřelování nepřestalo, místní lidé si na něj zvykli a přestali trávit každou noc v podzemních úkrytech. Právě Chersonská oblast byla prvním velkým záborem ruské invaze, kdy ruské jednotky postupovaly na toto území z anektovaného Krymského poloostrova.

Dojde k referendu o připojení k Rusku?

Že se aktuální dění stáčí k Chersonu, naznačily i poslední události. Agentura TASS informovala s odvoláním na zástupce šéfa místní Ruskem dosazené správy Kirilla Stremousova o tom, že Chersonská oblast připravuje referendum o připojení k Ruské federaci. „Připravujeme se na referendum a uskutečníme ho. Jakkoli zvláštně to zní, tak Chersonská oblast se rozhodne připojit k Rusku a stane se jeho plnohodnotným subjektem,“ sdělil Stremousov.

Také zde je znát určitý posun, neboť západní odborníci a ukrajinští představitelé od březnové okupace oblasti spekulovali „pouze“ o tom, že Moskva uspořádá referendum o vzniku nové separatistické republiky po vzoru Doněcku a Luhansku v Donbasu.

Rusko se nad Chersonskou oblastí snaží postupně upevňovat vliv, mimo jiné tam jako platidlo zavedlo rubl a otevřelo pobočky svých bank. Okupanti navíc začali v Chersonské oblasti vysílat ruské televizní kanály.

Únos starosty i atentát na kolaboranta

Cherson na sebe upoutal pozornost také dvěma personálními záležitostmi. Před necelým týdnem zahynul při atentátu pomocí bomby v autě místní činovník a kolaborant Dmytro Savlučenko, jenž měl v Rusy dosazené oblastní správě na starosti záležitosti rodin, mládeže a sportu. Podle webu The Spectator zahájilo jeho zabití novou fázi lokální války – partyzánskou s cílenými vraždami.

Druhou událostí byl úterní únos starosty Chersonu Ihora Kolychajeva, které souviselo s tím, že nebyl podle slov jeho poradkyně Halyny Ljaševské ochoten spolupracovat s ruskými okupanty. Rusové podle Ljaševské nejprve prohledali Kolychajevovi kancelář, zabavili pevné disky z počítačů a poté starostu odvezli v autobusu s nápisem Z.

Podle amerického ministerstva zahraničí vnímalo před válkou Rusko pozitivně jen asi dvacet procent obyvatel Chersonu. Nyní se dle resortu dá předpokládat, že Rusové po zahájení invaze ztratili legitimitu a místní podporu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

O domov přišla dvakrát. Teď Širín bydlí díky dárcům z Česka

Nezisková organizace Člověk v tísni zůstává aktivní v Sýrii – i přes velké seškrtání peněz poskytovaných z USA. Pomáhají tak prostředky poskytnuté OSN a EU. Člověk v tísni proto mohl podat pomocnou ruku také Širín al-Radžab v humanitárním komplexu al-Amal ve městě Harem na severu země, ve kterém našli útočiště uprchlíci před válkou. Širín přitom přišla o domov hned dvakrát.
před 52 mminutami

Izrael chce další osady na Západním břehu. Maří tak variantu dvoustátního řešení

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
před 1 hhodinou

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 3 hhodinami

Policie v Srbsku obklíčila slovenské demonstranty při návštěvě Pellegriniho

Srbská policie při pondělní návštěvě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v srbském městě Báčsky Petrovec obklíčila v parku demonstranty z řad slovenské menšiny. Ti protestovali proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučičovi, který slovenského protějška při návštěvě doprovázel. Informoval o tom slovenský deník Pravda. Slovenská menšina tvoří v Báčském Petrovci až 60,5 procenta z přibližně šesti tisíc obyvatel.
před 4 hhodinami

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Grónsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 6 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 9 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 11 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 18 hhodinami
Načítání...