Rusové zintenzivňují bombardování. „Na Ukrajině není jediné bezpečné místo,“ varuje Bratčuk z Oděsy

Nahrávám video

Ruské invazní síly stupňují bombardování ukrajinských měst. Střely dopadly na jihoukrajinský Mykolajiv nebo Oděsu. Okupanti zintenzivnili také vzdušné útoky na všech frontách východní Ukrajiny, od okolí Charkova po donbaský Lysyčansk. Nevojenským cílům se přitom nevyhýbají, jak dokládá nově zveřejněné video z pondělního raketového útoku na obchodní centrum v Kremenčuku. Počet civilních obětí od začátku ruského vpádu už podle OSN přesáhl deset tisíc.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociálních sítích sdílel videozáznam z bezpečnostní kamery, který ukazuje okamžik, kdy ruská raketa zasáhla obchodní centrum v Kremenčuku.

„Toto se stalo v Kremenčuku a za tento čin státního terorismu bude Rusko hnáno k odpovědnosti na bojištích Ukrajiny, zpřísněním sankcí a u soudů,“ komentoval prezident. Zelenskyj žádá OSN, aby Moskvu za státní terorismus vyloučila z Rady bezpečnosti.

Ruský prezident Vladimir Putin se proti obvinění Kyjeva ohradil. „Naše armáda necílí na civilní infrastrukturu,“ prohlásil prezident a naznačil, že zprávy ze Západu o nepřesnosti ruského ostřelování nejsou pravdivé.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho vzdušné síly podnikly úder na hangáry s americkými a evropskými zbraněmi v Kremenčuku a detonace munice vedla k požáru v nedalekém, údajně nefunkčním nákupním středisku. Toto tvrzení ale odmítají zranění přeživší i ukrajinské vedení. Neshoduje se ani se zveřejněným videem.

Ruský opoziční zpravodajský portál Meduza provozovaný z Pobaltí zveřejnil, že souřadnice místa, kde podle něj záznam vznikl, odkazují na prostranství před obchodním centrem Amstor. Při pondělním útoku podle posledních informací zemřely dvě desítky lidí a desítky dalších utrpěly zranění.

Nenacházíme mrtvé, jen kusy

Čekání na vyklizení trosek obchodu je stále těžší pro rodiny pohřešovaných. Také Ljudmila Bryhadyrenková marně hledá dceru. „Není na seznamu zachráněných. Šli jsme do márnice, dali jim DNA, a oni řekli, že ji nemají. Nemají!“ naříká Ljudmila.

„Teď už nenacházíme mrtvá těla, ale pouze jejich kusy. Vyklízíme samotné epicentrum výbuchu,“ uvedla ve vyjádření mluvčí ukrajinské záchranné služby Svitlana Rybalková

Britské ministerstvo obrany ve středu v pravidelné zprávě o situaci na bojišti spekuluje, že existuje reálná možnost, že útok mířil na významnou infrastrukturu, která se nachází poblíž obchodního domu. Nepřesnost ruského ostřelování však již dříve způsobila smrt mnoha civilistů. Pro ruské velení jsou vedlejší ztráty přijatelné a nejspíš se budou opakovat, analyzuje Londýn.

Podle velení ukrajinského letectva má zásah nákupního střediska na svědomí ruský bombardér dlouhého doletu Tu-22 M3, který vzlétl z letiště Šajkovka v Kalužské oblasti a nad Kurskou oblastí odpálil střely Ch-22.

Takové střely přitom nebyly původně určeny k útokům na pozemní cíle. Sovětské letectvo jejich první verzi v šedesátých letech zařadilo do služby jako zbraň pro útoky na americké letadlové lodě. Stejnou roli mají v ruském arzenálu i její modernizované varianty.

Útok na Mykolajiv

Rusko stupňuje bombardování i v dalších městech a vesnicích. Na Mykolajiv bránící postupu invaze k Oděse dopadlo osm střel. Jedna na sídlišti zasáhla vícepatrovou budovu a zabila nejméně čtyři lidi, dalších pět zranila, informuje starosta města Oleksandr Senkevyč a hlava Mykolajivské oblasti Vitalij Kim. Podle některých informací je mezi raněnými i záchranář, který v místě zasahoval.

Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov ve zhodnocení vývoje ruské invaze z pohledu Moskvy prohlásil, že letectvo v Mykolajivu zničilo mimo jiné výcvikovou základnu zahraničních „žoldnéřů“. Dále prohlásil, že v Mykolajivské oblasti ruské síly za poslední den zasáhly muniční a zbrojní sklady nebo sklad pohonných hmot. O zásahu obytného domu se však nezmínil.

V Oděské oblasti ve středu okupanti pravděpodobně použili i nadzvukové rakety Oniks, které částečně dokáží uniknout radarům. Poplašné sirény se proto ozvaly až se zpožděním. Jednu ze střel mířících na Oděsu se však vojákům protivzdušné obrany podařilo zlikvidovat, informoval v rozhovoru pro ČT mluvčí vojenské správy Oděské oblasti Sehij Bratčuk.

Nahrávám video

Rusové ale používají i těžké rakety sovětské výroby a útoky míří mimo jiné i na pobřeží, kde se na plážích v horkých dnech schází velké množství lidí. „V současné době není na Ukrajině jediné bezpečné místo,“ varuje Bratčuk, který však tvrdí, že situace v Oděse je pod kontrolou. Existují podle něj ale obavy, že se intenzita útoků bude dále stupňovat.

Raketa ve středu dopadla i do Dnipra, hlásí z ukrajinského města zpravodaj ČT Jan Šilhan. Podle ukrajinského velení však nezpůsobila větší škody. „Na rozdíl od včerejška, kdy bylo na město údajně vypáleno až šest ruských raket Kalibr z Černého moře. Ukrajinské velení tvrdí, že v oblasti minimálně čtyři zneškodnili ještě ve vzduchu,“ říká zpravodaj. Jedna ze střel ale dopadla na místní autoservis.

Rusové devastují celé vesnice

Na luhanské frontě je po pádu Severodoněcku ostrým bojištěm jeho sesterské město Lysyčansk. Pozice na kopci za řekou je pro obránce výhodná. Přesto riskují obklíčení. „Nepřítel se snaží prolomit naši obranu. Protože není úspěšný, pálí ze všech zbraní, které má. Vymazává okolní vesnice z povrchu Země,“ oznámil guvernér Luhanské oblasti Serhij Hajdaj.

Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil ve své ranní zprávě upozornil i na možnou hrozbu na běloruských hranicích. „Hrozba leteckých a raketových úderů z území Běloruské republiky na objekty na území Ukrajiny trvá,“ uvádí Kyjev.

Dolní komora ruského parlamentu mezitím přijala návrh zákona, který úřadům usnadní označit kritiky války za zahraniční agenty. O ekonomickém smyslu takzvané zvláštní vojenské operace, jak Kreml válku označuje, jen den předtím zapochyboval ruský hliníkový magnát Oleg Děripaska.

„Myslím, že zničení Ukrajiny by byla kolosální chyba, i pro nás,“ prohlásil Děripaska. Oligarcha vlastní v západní Evropě velké majetky a sankce omezily i jeho svobodu pohybu. Přiznal, že Rusko za své akce platí vysokou cenu. Putina ale přímo nekritizoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 59 mminutami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 6 hhodinami
Načítání...