Ukrajina pomýšlí na osvobození celé země. V Izjumu našli desítky mrtvých civilistů

7 minut
Události: Vývoj bojů na Ukrajině
Zdroj: ČT

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že Kyjev pomýšlí na osvobození celé země. Ruský prezident Vladimir Putin se podle amerických výzvědných služeb připravuje na dlouhodobý konflikt na Ukrajině. V domě v Izjumu v Charkovské oblasti zničeném v březnu ruskými vojáky se našla těla 44 civilistů. V Charkovské oblasti bylo osvobozeno několik obcí, oznámil večer generální štáb ukrajinské armády. Bělorusko poslalo k ukrajinským hranicím speciální síly.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Ukrajina během války s Ruskem změnila své válečné cíle: zatímco dříve by za vítězství pokládala zatlačení ruských vojsk zpět do pozic před útokem z 24. února, nyní – pokud zvítězí v bitvě o Donbas – bude dost silná, aby si kladla za cíl osvobození celé země. Uvedl to ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v rozhovoru zveřejněném listem Financial Times.

Pouze porážka Ruska podle Kuleby umožní Ukrajině znovu otevřít své černomořské přístavy a oživit svou exportní ekonomiku. Pokud Kyjev dostane „ještě větší vojenskou podporu, budeme je (Rusy) moci vytlačit zpět z Chersonské oblasti (na jihu Ukrajiny), abychom porazili Černomořskou flotilu a odblokovali plavbu“, uvedl.

Ministr ale připustil, že takové vítězství by si mohlo vyžádat příliš velké krveprolití a že Ukrajina možná nakonec bude muset přistoupit na kompromisní urovnání. V takovém případě by chtěl Kyjev vyjednávat „s co možná nejsilnějšími kartami“.

Americké výzvědné služby: Bude to dlouhodobý konflikt

Spojené státy se domnívají, že ruský prezident Vladimir Putin se připravuje na dlouhodobý konflikt na Ukrajině a ani ruské vítězství na Donbasu by nemuselo válku ukončit. Na brífinku zákonodárců to řekla ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová. 

Putin ve své strategii počítá s tím, že odhodlání Západu pomáhat Ukrajině a dodávat napadené zemi zbraně postupně zeslábne, dodala Hainesová. Američtí zpravodajci odhadují, že Putin nepoužije jaderné zbraně, pokud nebude Rusko nebo jeho režim „v bezprostředním ohrožení“. Přesto USA počítají s variantou, že by na Ukrajině v nacházejících měsících mohlo dojít k „nepředvídatelné a potenciálně eskalační trajektorii,“ protože Putinovy ambice přesahují aktuální možnosti ruské armády, uvedla Hainesová.

„Současný vývoj bojů zvyšuje pravděpodobnost, že prezident Putin sáhne k drastičtějším opatřením, včetně zavedení stanného práva, využití kapacit průmyslové výroby nebo případné vojenské eskalace, aby uvolnil zdroje potřebné k dosažení svých cílů,“ soudí šéfka americké výzvědné služby citovaná agenturou AFP. 

V Charkovské oblasti bylo osvobozeno několik obcí, tvrdí ukrajinský generální štáb

V Charkovské oblasti na východě země osvobodily ukrajinské síly z rukou ruských okupačních vojsk další obce – Rubižne, Bajrak, Čerkaski Tyšky a Ruski Tyšky, oznámil v úterý večer ve svém pravidelném hlášení generální štáb ukrajinské armády. Podle agentury Reuters by ukrajinská protiofenziva v oblasti mohla znamenat posun ve vývoji války a ohrozit ruský postup.

Zahájení protiútoku u Charkova a Izjumu v Charkovské oblasti minulý týden oznámil náčelník ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj. V pátek pak generální štáb ohlásil, že ukrajinské ozbrojené síly obnovily kontrolu nad obcemi Oleksandrivka, Fedorivka, Ukrajinka, Šestakovo, Peremoha a částečně také nad vsí Čerkaski Tyšky.

Ukrajinci v minulých dnech kromě toho znovudobyli obce Borščova a Slobožanske severně od Charkova, napsala agentura Reuters s odvoláním na mluvčí 92. samostatné mechanizované brigády ukrajinských sil, která je hlavní silou v oblasti. Poradce ministerstva obrany Jurij Sak pak podle agentury řekl, že díky těmto úspěchům jsou ruské síly vytlačovány od Charkova, druhého největšího ukrajinského města, které od začátku války čelí neustálým útokům.

Generální štáb také uvedl, že kvůli ztrátám se některé ruské jednotky z Charkovské oblasti stahují do Ruska. To je údajně případ 138. mechanizované brigády, která byla vyvedena z Ukrajiny do ruské příhraniční Belgorodské oblasti. Značná část ruských smluvních vojáků podle ukrajinského štábu podává výpovědi. Tyto informace není možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Ruská armáda znovu ostřelovala Oděsu

Podle ukrajinské armády byly na Oděsu v pondělí pozdě večer vypáleny hypersonické střely Kinžal z bombardéru Tu-22, které zasáhly „objekty turistické infrastruktury,“ uvádí Ukrajinska pravda. Zničeno bylo pět budov.

Podle CNN zasáhl útok hotel v obci Zatoka nedaleko Oděsy a mluvčí místní správy Serhij Bratčuk uvedl, že zraněni byli dva lidé. Stanice dodala, že jde o druhý hotel v oblasti, který se v pondělí stal terčem ruské armády.

Ukrajinská armáda později podle CNN informovala, že Rusové v Oděse útočili také na nákupní centrum. Při tomto zásahu jeden člověk zemřel a pět dalších utrpělo zranění, tvrdí ukrajinská strana. Zasaženo bylo také skladiště spotřebního zboží a podle zpravodaje Českého rozhlasu Martina Dorazína rovněž továrna.

V domě v Izjumu našli přes čtyřicet mrtvých

V troskách domu ve městě Izjum na severovýchodě Ukrajiny byla nalezena těla 44 civilistů, uvedl předseda správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov, který to označil za „další příšerný válečný zločin ruských okupantů proti civilistům“. Pětipatrovou budovu podle něj zničili ruští vojáci v březnu, napsala agentura Unian.

Izjum je pod kontrolou ruských vojáků nejméně od konce března. O toto město jihovýchodně od Charkova, kde před válkou žilo okolo padesáti tisíc obyvatel, se předtím měsíc tvrdě bojovalo. Ruskojazyčná verze serveru BBC Izjum označila za „klíč k Donbasu“, vede přes něj významná silnice i železniční tratě.

Bělorusko poslalo k ukrajinským hranicím speciální síly

Bělorusko nasadilo v jižní části země jednotky speciálních sil, uvedl v úterý podle ruské agentury TASS náčelník generálního štábu běloruské armády Viktar Hulevič. Podle Huleviče je to reakce na to, že Ukrajina u hranic s Běloruskem údajně shromáždila až 20 tisíc vojáků. Přes běloruskou jižní hranici v prvních dnech ruské invaze na Ukrajinu do napadené země proudila ruská vojska a v Kyjevě tak nyní panují obavy, že by se Minsk mohl rozhodnout k ještě větší podpoře Moskvy v současné válce.

„Musíme reagovat na seskupení až 20 tisíc vojáků, které vytvořily v jižním směru ukrajinské ozbrojené síly,“ sdělil v prohlášení Hulevič. Šéf generálního štábu kromě toho uvedl, že bezpečnostní hrozby pro Bělorusko představuje také zvyšující se vojenská přítomnost USA a jejich spojenců u běloruských hranic. Hulevič prohlásil, že „seskupení“ vojáků USA a jejich spojenců se za posledního půl roku více než zdvojnásobilo.

Nebezpečí pro Bělorusko podle něj představuje mimo jiné také nárůst „leteckého seskupení“ v Polsku a pobaltských zemích. Vysláním dalších vojáků a armádní techniky do zemí ve střední a východní Evropě reagovala Severoatlantická aliance právě na ruskou agresi na Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...