Ukrajina pomýšlí na osvobození celé země. V Izjumu našli desítky mrtvých civilistů

7 minut
Události: Vývoj bojů na Ukrajině
Zdroj: ČT

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že Kyjev pomýšlí na osvobození celé země. Ruský prezident Vladimir Putin se podle amerických výzvědných služeb připravuje na dlouhodobý konflikt na Ukrajině. V domě v Izjumu v Charkovské oblasti zničeném v březnu ruskými vojáky se našla těla 44 civilistů. V Charkovské oblasti bylo osvobozeno několik obcí, oznámil večer generální štáb ukrajinské armády. Bělorusko poslalo k ukrajinským hranicím speciální síly.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Ukrajina během války s Ruskem změnila své válečné cíle: zatímco dříve by za vítězství pokládala zatlačení ruských vojsk zpět do pozic před útokem z 24. února, nyní – pokud zvítězí v bitvě o Donbas – bude dost silná, aby si kladla za cíl osvobození celé země. Uvedl to ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v rozhovoru zveřejněném listem Financial Times.

Pouze porážka Ruska podle Kuleby umožní Ukrajině znovu otevřít své černomořské přístavy a oživit svou exportní ekonomiku. Pokud Kyjev dostane „ještě větší vojenskou podporu, budeme je (Rusy) moci vytlačit zpět z Chersonské oblasti (na jihu Ukrajiny), abychom porazili Černomořskou flotilu a odblokovali plavbu“, uvedl.

Ministr ale připustil, že takové vítězství by si mohlo vyžádat příliš velké krveprolití a že Ukrajina možná nakonec bude muset přistoupit na kompromisní urovnání. V takovém případě by chtěl Kyjev vyjednávat „s co možná nejsilnějšími kartami“.

Americké výzvědné služby: Bude to dlouhodobý konflikt

Spojené státy se domnívají, že ruský prezident Vladimir Putin se připravuje na dlouhodobý konflikt na Ukrajině a ani ruské vítězství na Donbasu by nemuselo válku ukončit. Na brífinku zákonodárců to řekla ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová. 

Putin ve své strategii počítá s tím, že odhodlání Západu pomáhat Ukrajině a dodávat napadené zemi zbraně postupně zeslábne, dodala Hainesová. Američtí zpravodajci odhadují, že Putin nepoužije jaderné zbraně, pokud nebude Rusko nebo jeho režim „v bezprostředním ohrožení“. Přesto USA počítají s variantou, že by na Ukrajině v nacházejících měsících mohlo dojít k „nepředvídatelné a potenciálně eskalační trajektorii,“ protože Putinovy ambice přesahují aktuální možnosti ruské armády, uvedla Hainesová.

„Současný vývoj bojů zvyšuje pravděpodobnost, že prezident Putin sáhne k drastičtějším opatřením, včetně zavedení stanného práva, využití kapacit průmyslové výroby nebo případné vojenské eskalace, aby uvolnil zdroje potřebné k dosažení svých cílů,“ soudí šéfka americké výzvědné služby citovaná agenturou AFP. 

V Charkovské oblasti bylo osvobozeno několik obcí, tvrdí ukrajinský generální štáb

V Charkovské oblasti na východě země osvobodily ukrajinské síly z rukou ruských okupačních vojsk další obce – Rubižne, Bajrak, Čerkaski Tyšky a Ruski Tyšky, oznámil v úterý večer ve svém pravidelném hlášení generální štáb ukrajinské armády. Podle agentury Reuters by ukrajinská protiofenziva v oblasti mohla znamenat posun ve vývoji války a ohrozit ruský postup.

Zahájení protiútoku u Charkova a Izjumu v Charkovské oblasti minulý týden oznámil náčelník ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj. V pátek pak generální štáb ohlásil, že ukrajinské ozbrojené síly obnovily kontrolu nad obcemi Oleksandrivka, Fedorivka, Ukrajinka, Šestakovo, Peremoha a částečně také nad vsí Čerkaski Tyšky.

Ukrajinci v minulých dnech kromě toho znovudobyli obce Borščova a Slobožanske severně od Charkova, napsala agentura Reuters s odvoláním na mluvčí 92. samostatné mechanizované brigády ukrajinských sil, která je hlavní silou v oblasti. Poradce ministerstva obrany Jurij Sak pak podle agentury řekl, že díky těmto úspěchům jsou ruské síly vytlačovány od Charkova, druhého největšího ukrajinského města, které od začátku války čelí neustálým útokům.

Generální štáb také uvedl, že kvůli ztrátám se některé ruské jednotky z Charkovské oblasti stahují do Ruska. To je údajně případ 138. mechanizované brigády, která byla vyvedena z Ukrajiny do ruské příhraniční Belgorodské oblasti. Značná část ruských smluvních vojáků podle ukrajinského štábu podává výpovědi. Tyto informace není možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Ruská armáda znovu ostřelovala Oděsu

Podle ukrajinské armády byly na Oděsu v pondělí pozdě večer vypáleny hypersonické střely Kinžal z bombardéru Tu-22, které zasáhly „objekty turistické infrastruktury,“ uvádí Ukrajinska pravda. Zničeno bylo pět budov.

Podle CNN zasáhl útok hotel v obci Zatoka nedaleko Oděsy a mluvčí místní správy Serhij Bratčuk uvedl, že zraněni byli dva lidé. Stanice dodala, že jde o druhý hotel v oblasti, který se v pondělí stal terčem ruské armády.

Ukrajinská armáda později podle CNN informovala, že Rusové v Oděse útočili také na nákupní centrum. Při tomto zásahu jeden člověk zemřel a pět dalších utrpělo zranění, tvrdí ukrajinská strana. Zasaženo bylo také skladiště spotřebního zboží a podle zpravodaje Českého rozhlasu Martina Dorazína rovněž továrna.

V domě v Izjumu našli přes čtyřicet mrtvých

V troskách domu ve městě Izjum na severovýchodě Ukrajiny byla nalezena těla 44 civilistů, uvedl předseda správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov, který to označil za „další příšerný válečný zločin ruských okupantů proti civilistům“. Pětipatrovou budovu podle něj zničili ruští vojáci v březnu, napsala agentura Unian.

Izjum je pod kontrolou ruských vojáků nejméně od konce března. O toto město jihovýchodně od Charkova, kde před válkou žilo okolo padesáti tisíc obyvatel, se předtím měsíc tvrdě bojovalo. Ruskojazyčná verze serveru BBC Izjum označila za „klíč k Donbasu“, vede přes něj významná silnice i železniční tratě.

Bělorusko poslalo k ukrajinským hranicím speciální síly

Bělorusko nasadilo v jižní části země jednotky speciálních sil, uvedl v úterý podle ruské agentury TASS náčelník generálního štábu běloruské armády Viktar Hulevič. Podle Huleviče je to reakce na to, že Ukrajina u hranic s Běloruskem údajně shromáždila až 20 tisíc vojáků. Přes běloruskou jižní hranici v prvních dnech ruské invaze na Ukrajinu do napadené země proudila ruská vojska a v Kyjevě tak nyní panují obavy, že by se Minsk mohl rozhodnout k ještě větší podpoře Moskvy v současné válce.

„Musíme reagovat na seskupení až 20 tisíc vojáků, které vytvořily v jižním směru ukrajinské ozbrojené síly,“ sdělil v prohlášení Hulevič. Šéf generálního štábu kromě toho uvedl, že bezpečnostní hrozby pro Bělorusko představuje také zvyšující se vojenská přítomnost USA a jejich spojenců u běloruských hranic. Hulevič prohlásil, že „seskupení“ vojáků USA a jejich spojenců se za posledního půl roku více než zdvojnásobilo.

Nebezpečí pro Bělorusko podle něj představuje mimo jiné také nárůst „leteckého seskupení“ v Polsku a pobaltských zemích. Vysláním dalších vojáků a armádní techniky do zemí ve střední a východní Evropě reagovala Severoatlantická aliance právě na ruskou agresi na Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Pásmo Gazy

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) uvedl, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení tohoto orgánu, jemuž Trump hodlá předsedat a který má dohlížet na dodržování jeho mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle prezidenta oznámeno v blízké době.
před 28 mminutami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 2 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 8 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 9 hhodinami
Načítání...