V ukrajinském hlavním městě Kyjevě se zatím nebojuje, stín války ale doléhá i na něj. Město pravidelně čelí ostřelování, před kterým se lidé ukrývají ve sklepích či ve stanicích metra. Tamní úřady odhadují, že v metru hledá úkryt až patnáct tisíc lidí.
„Jsme vystrašení, ale snažíme se zůstat v klidu doma. Někdy, po konci zákazu vycházení, jdeme ven, nakoupíme si na pár dní a zase jdeme domů,“ popisuje Kyjevanka Alina, když čeká ve frontě na potraviny.
Vylidněnými ulicemi pravidelně znějí sirény, jejichž pronikavý zvuk vyhání lidi do úkrytů. Podstatná část života v Kyjevě se tak v těchto dnech odehrává v podzemí, ve sklepeních nebo ve stanicích metra.
Prostory podzemní dráhy desítky metrů pod zemí se obvykle plní večer, kdy se tam lidé, většinou ženy a děti, připravují na další noc v provizoriu. Pocit relativního bezpečí v metru převažuje nad nervózním spánkem na povrchu.
Grafička Aleksandra si v jedné ze stanice metra krátí dlouhou chvíli kreslením. Tahy tužkou rýsují mapu Ukrajiny a Kyjeva. „Po tom, co ostřelovali televizní věž, se náš dům otřásl jako při zemětřesení. Všechny stěny se hýbaly. Pak jsme to už nevydrželi a šli jsme sem. Jsem přesvědčená, že po tomhle všem budu potřebovat pomoc psychologa.“
Na jedné koleji jsou odstavené vagóny poskytující další útočiště, na druhé občas prorazí vzduch souprava ještě sporadicky fungujícího metra. Jediné další zvuky, které přehlušují rozhovory, jsou pohádky pro děti, které promítají na jedné straně vestibulu, a zpravodajství z války, jež vysílají na straně opačné.
Vím, co to je vězení národa, říká scenáristka, která odešla z Ruska
Valeria před zbraněmi Kremlu utíká už podruhé. Po vypuknutí války na Donbase před osmi lety musela scénáristka narozená v Rusku opustit Doněck, svůj tehdejší domov. „V Rusku jsem žila 23 let. Vím, co znamená ruský svět, co to je vězení národa. Snila jsem o tom, že odejdu, a také jsem to udělala.“
Kyjevské úřady odhadují, že se v metru ukrývá na patnáct tisíc lidí. Místo za prací, školou či zábavou tam lidé plní obav míří za bezpečím. Ve stínech, které na jejich město dopadají, vyhlížejí aspoň záblesk naděje.
