Jedna krvavá bitva končí, druhá začíná. Pád Lysyčansku je pro Moskvu průlom

Dobytí klíčového Lysyčansku znamená pro Moskvu průlom, město poslouží ruským vojskům jako základna pro další postup, shodují se zahraniční média. Stažení ukrajinských jednotek z města nahrává dalším krvavým bitvám na Donbasu, pád Lysyčansku totiž Rusko posouvá blíž k převzetí kontroly nad celým regionem.

Moskva v neděli oznámila, že její síly východoukrajinský Lysyčansk plně ovládly a získaly tak pod kontrolu celou Luhanskou oblast. Ukrajinský generální štáb následně ruskojazyčné mutaci serveru BBC potvrdil, že se ukrajinské jednotky z města opravdu stáhly. 

Stažení ukrajinských sil, kterému předcházely dlouhé týdny urputných bojů, pro Moskvu více než čtyři měsíce od začátku invaze znamená zásadní průlom, píše agentura AFP. Dobytí tohoto města uvolnilo ruské armádě cestu k postupu na západ k městům Kramatorsk a Slovjansk.

„Jestliže budeme věřit, že hlavním ruským cílem je dobytí luhanských a doněckých republik, tak ruská armáda dosáhla svého prvního strategického cíle,“ řekl v ČT24 František Mičánek, brigádní generál v záloze.

11 minut
Studio ČT24: Brigádní generál František Mičánek
Zdroj: ČT24

Boje pokračují

Deník The New York Times (NYT) v této souvislosti upozorňuje, že další fáze bitvy bude stejně krvavá jako ta předchozí. A první pondělní zprávy naznačují, že bitva skutečně pokračuje.

Ukrajinský štáb poznamenal, že u Doněcka se ruská vojska zaměřují na vytlačení ukrajinských jednotek na linii Siversk-Fedorivka-Bachmut. Přes tyto obce, ležící paralelně s hranicí Doněcké a Luhanské oblasti, vede silnice, připomněla stanice BBC. U Charkova se ruské síly snaží nedovolit ukrajinským jednotkám přejít do protiútoku. U obce Prudjanka, ležící mezi Charkovem a hranicí s Ruskem, „ukrajinští vojáci rázně potlačili nepřátelský pokus o útočné akce“, hlásí ukrajinský štáb.

V jižní části bojiště se Rusové snaží dobýt zpět ztracené pozice u obcí Ivanivka, Poťomkyne a Myrne a nepřipustit ukrajinské ofenzivní akce v Mykolajivské a Chersonské oblasti. „Pokud by se tam Ukrajincům podařil hluboký vlom, který by dosáhl až pobřeží moře, tedy by přerušil ruský koridor, vznikl by Rusům a separatistickým republikám velký problém. Pak by se této oblasti museli začít více věnovat,“ analyzuje Mičánek.

Ukrajinské velení také tvrdí, že dělostřelectvo a letectvo podnikají úspěšné útoky na muniční sklady a na soustředění živé síly a vojenské techniky nepřítele. Jejich síly souběžně připravují nové obranné linie mezi Bachmutem a Slovjanskem, které ale Rusové také silně ostřelují, uvádí korespondent Jonathan Beale.

Hlavní otázkou nyní je, zda si Rusové udrží současné tempo ofenzivy, nebo se Ukrajincům podaří je zpomalit – nebo rovnou zastavit. Dobytí celého regionu by totiž mohlo podle agentury AP rozhodnout o dalším postupu války na Ukrajině.

Naděje na jednání

Někdejší velitel britské armády Richard Dannatt v rozhovoru se stanicí Sky News uvedl, že z potenciálního plného obsazení Luhanské a Doněcké oblasti mohou vyvstat nová jednání o míru. „Než ale dojdeme do patového stavu, žádná ze stran taková jednání nebude chtít zahájit. Obě strany chtějí zasednout až v době, kdy budou mít výhodnější vyjednávací pozici,“ tvrdí Mičánek.

Rusko proto bude nyní svou sílu soustřeďovat k dobytí obou oblastí, aby alespoň částečně splnilo cíle, které si vytyčilo na začátku války. Jednotky Moskvy i Kyjeva ale takové boje značně vyčerpají. „Myslím si, že v tu chvíli se válka zastaví. A to je okamžik, kdy začnou smysluplná vyjednávání,“ předpovídá Dannatt.

Užitečná území

Luhanská a Doněcká oblast tvoří průmyslové území nazývané Donbas, kam Rusko soustředí svou ofenzivu od chvíle, kdy se na jaře stáhlo ze severu Ukrajiny a z hlavního města Kyjeva. Proruští separatisté koordinovaní Moskvou drží části obou východních oblastí od roku 2014 a vyhlásili tam dvě samozvané republiky – „Doněckou lidovou republiku“ (DNR) a „Luhanskou lidovou republiku“ (LNR). Rusko jejich samostatnost uznalo krátce předtím, než letos v únoru vojensky napadlo Ukrajinu.

Od založení „republik“ v roce 2015 separatisté koordinovaní Ruskem bojují proti ukrajinským jednotkám. Jejich bitva byla fakticky v patové situaci, poznamenává NYT, s občasným a smrtícím ostřelováním podél zhruba 250 kilometrů dlouhé frontové linie. To se změnilo letos 24. února, kdy Rusko vtrhlo na Ukrajinu.

Od té doby se separatistická území ukázala jako užitečná pro podporování ruských ofenziv v regionu. Separatisté také v obřím počtu poskytovali bojovníky na podporu ruských ofenziv a pomáhali držet dobytá města na východě a jihu Ukrajiny, když ruské síly postupovaly vpřed.

Vzniknou další kapsy?

K dobytí Lysyčansku a sousedního města Severodoněck se ruské síly přesunuly ze severu, východu a západu a vytvořily takzvanou „kapsu“, která se ke konci června stala nepřemožitelnou. Nyní jsou tyto ruské síly v pozici, kdy se mohou v nadcházejících měsících pokusit o podobný manévr na další ukrajinská města.

Vojenští experti se domnívají, že před útokem na strategický uzel ukrajinské armády v menším městě Bachmut na jihu obnoví své jednotky, které jsou degradovány ztrátami. Stručně řečeno, pravděpodobnou strategií Ruska bude vytvoření další kapsy kolem větších průmyslových měst Slovjansk a Kramatorsk.

Ukrajinští vojenští představitelé se domnívají, že další ofenziva přijde ze směru od Popasna na východě směrem k Bachmutu, zatímco severní a západní ruské linie jednoduše udrží tamní ukrajinské síly na místě.

Rusko v posledních týdnech vyslalo na východ Ukrajiny další tisíce vojáků, aby posílilo svou ofenzivu v Doněcké oblasti, kde se pravděpodobně opět pokusí přemoci silně opevněné ukrajinské pozice svým rozsáhlým arzenálem dělostřelectva, raket a letectva, nehledě na to, že jeho pozemní síly budou oslabeny.

Obě strany přišly o tisíce vojáků, obrněných vozidel a dělostřeleckých zbraní. Navzdory přílivu západních zbraní jsou Ukrajinci stále v nevýhodě. Rusové jsou sice po úspěšných, ale tvrdých bojích v okolí Lysyčanska nepochybně vyčerpaní, nicméně strategie Moskvy, která ukrajinské síly vysiluje několikadenními dělostřeleckými přepady a následnými malými zásahy, nevykazuje žádné známky polevení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrský prozatímní prezident Šará jmenoval členy nové přechodné vlády

Syrský prozatímní prezident Ahmad Šará v sobotu večer jmenoval členy nové přechodné vlády, píší světové agentury. Bude mezi nimi i jedna žena, která patřila k odpůrkyním předchozího režimu Bašára Asada. Vytvoření kabinetu je klíčovým milníkem v procesu přechodu po desetiletí trvající vládě rodiny Asadů. Země se také snaží zlepšit vztahy se Západem, připomíná agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zóna ČT24: Chrudimští výsadkáři jsou elita, ale museli slevit v požadavcích na nové kolegy

Elitní chrudimský výsadkový pluk si stěžuje na nedostatek zájemců o službu v jeho řadách. Musel proto kvůli tomu slevit při výběrovém řízení. Zkrátil ho, zmírnil některé požadavky. Budoucí kolegy a spolubojovníky navíc pluk hledá například na středních školách v regionu. Snaží se také být vidět na veřejnosti. Spolupracuje i s městem Chrudim. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24.
před 7 hhodinami

České firmy s neklidem sledují přízrak obchodní války mezi USA a Unií

Obchodní válka mezi Spojenými státy a Evropskou unií je rizikem pro celé české hospodářství. Oznámená americká cla ve výši 25 procent na vozy a autodíly ho podle profesních organizací mohou zpomalit.
před 8 hhodinami

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil 1600

Počet obětí pátečního mohutného zemětřesení v Myanmaru stoupl na 1644, uvedla podle agentury AFP v sobotu odpoledne vládnoucí vojenská junta s tím, že dalších 3408 lidí utrpělo zranění. Předchozí sobotní bilance čítala 1002 mrtvých a přes 2,3 tisíce zraněných. Vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain už v pátek připustil, že se počet obětí bude ještě zvyšovat. Agentura AP v sobotu napsala, že hlavní opoziční hnutí v zemi vyhlásilo částečné příměří s vojenskou juntou, aby tak usnadnilo přístup k humanitární pomoci.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V římské bazilice svatého Petra se konala mše v češtině

V nejslavnějším katolickém chrámu na světě, bazilice svatého Petra, se uskutečnila mše v češtině. Šlo o vrchol Národní pouti v Římě. Zúčastnilo se jí více než dva tisíce lidí. A dočkali se i náhrady za neuskutečněnou audienci u papeže Františka. Pontifik, který se zotavuje po pobytu v nemocnici, jim adresoval osobní poselství. „Ze srdce žehnám vám i vašemu národu a prosím, modlete se za mě,“ napsal v něm.
před 8 hhodinami

Z jejich domovů jsou sutiny. ČT natáčela v palestinském uprchlickém táboře

Izraelská armáda dál útočí na infrastrukturu Hamásu a jeho bojovníky v Pásmu Gazy. Organizace Lékaři bez hranic upozorňuje na zhoršenou humanitární situaci Palestinců vysídlených rozsáhlou izraelskou operací na severu okupovaného Západního břehu. O situaci palestinských uprchlických táborů v Dženínu nebo Tulkarmu informoval zpravodaj ČT Václav Černohorský.
před 8 hhodinami

Istanbul zažil další velkou demonstraci proti zadržení exstarosty

Nejméně desetitisíce lidí se v sobotu v Istanbulu zúčastnily demonstrace, kterou svolala turecká opozice proti zadržení bývalého starosty tohoto největšího tureckého města a významné osobnosti opozice Ekrema Imamoglua. Pokračují tak největší demonstrace v Turecku za posledních více než deset let, píše agentura Reuters.
před 14 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 15 hhodinami
Načítání...