Sílí boje u Charkova. Podle ukrajinské armády podnikají Rusové výpady na severní předměstí

Nahrávám video

Ruské jednotky se pokoušejí proniknout na severní předměstí Charkova, oznámil generální štáb ukrajinské armády. Obce poblíž města čelí ostřelování a náletům. Ukrajina dál vzdoruje ruské invazi, ale obává se i možných akcí Běloruska, které pokračuje ve vojenském cvičení u hranic. Podle generálního štábu bude pokračovat až do 9. července.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Ukrajinským obráncům se sice podařilo odrazit první útok na Charkov, nyní ale Kyjev tvrdí, že se Rusové znovu pokoušejí získat pozice poblíž města. „Ve snaze získat zpět ztracené pozice provádí nepřítel výpady ve směru Kochubejivka – Dementijivka,“ uvedl generální štáb. 

Ruské síly podle armády ostřelují a bombardují obce severně od Charkova. Podle hlavy charkovské oblastní správy Oleha Synehubova se také samotný Charkov stal terčem raketového útoku. Konkrétně podle něj dopadla raketa do čtvrti Nemyšljanskyj. Podle agentury Ukrinform ale nikdo neutrpěl zranění.

Politický geograf Jan Kofroň z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy si však nemyslí, že by Rusko vážně mohlo pomýšlet na dobytí Charkova. Připomněl, že ani na počátku války se jeho vojáci do města samotného nedostali. „Je možné, že se jim podaří dostat o několik kilometrů blíže k vlastnímu městu, a tím učinit život v tom městě o dost obtížnější,“ nastínil, co považuje za maximum možného.

Kreml opakovaně tvrdí, že se jeho vojáci vyhýbají civilním cílům. Útok na Charkov ale ministerstvo obrany podle agentury TASS potvrdilo. Uvedlo však, že ruské letectvo zasáhlo ukrajinskou základnu zbraní a dalšího vybavení v charkovské továrně na traktory. 

O Lysyčansk se tvrdě bojuje

Proruské síly obklíčily ukrajinské město Lysyčansk, oznámil podle ruskojazyčného serveru BBC čečenský vůdce Ramzan Kadyrov. Ukrajinská armáda to však následně popřela a uvedla, že se o město v Luhanské oblasti tvrdě bojuje, je však stále pod ukrajinskou kontrolu a není v obklíčení, napsala agentura AFP.

Lysyčansk, poslední velké město v držení ukrajinských jednotek v Luhanské oblasti, obklíčili vojáci proruských „republik“ a čečenské jednotky, napsal Kadyrov na Telegramu. Proruské síly jsou podle něj už i ve městě. Proruská média pak následně zveřejnila video, na kterém jsou podle nich vojáci samozvané „Luhanské lidové republiky“ (LNR), kteří v Lysyčansku vyvěšují červenou vlajku, zřejmě vlajku Sovětského svazu. Původ videa nelze nezávisle ověřit.

O obklíčení Lysyčansku následně podle agentury TASS hovořil i představitel armády LNR.

„V okolí Lysyčansku zuří boje. Město ale naštěstí není v obklíčení a je pod kontrolou ukrajinské armády,“ reagoval následně mluvčí ukrajinské Národní gardy. O bojích v okolí města na březích řeky Severní Doněc v sobotní ranní svodce hovořil i ukrajinský generální štáb.

Lysyčansk je poslední velké město v malé části Luhanské oblasti, kterou dosud ruské a proruské síly neobsadily. Jednotky Moskvy minulý týden po dlouhých bojích a obléhání dobyly sousedící Severodoněck, který od Lysyčansku odděluje Severní Doněc.

Další raketový útok zasáhl Mykolajiv

Ukrajinská města v posledních dnech čelí raketovým útokům. Koncem června zasáhly ruské rakety Kyjev nebo nákupní centrum v Kremenčuku, v pátek Oděsu. V noci na sobotu přišly informace o silných explozích z Mykolajivu. Starosta Oleksandr Senkevyč vyzval obyvatele, aby zůstali v krytech.

Hlava mykolajivské oblastní správy Vitalij Kim později podle agentury Unian oznámil, že výbuchy i v tomto případě způsobily ruské rakety. „Přiletělo nejméně sedm raket, které město a jeho okolí zasáhly,“ uvedl. Ubezpečil, že po útoku nejsou žádné oběti. Agentura Ukrinform ovšem uvedla s odvoláním na oblastní vojenskou správu, že při raketovém útoku v Mykolajivu zahynul jeden člověk. Rakety cílily na přístav a podniky ve městě.

Podle Kyjeva Moskva zintenzivnila raketové útoky střelami dlouhého doletu, jimiž zasahuje civilní cíle daleko od frontové linie. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek údery odsoudil jako „vědomý, úmyslně cílený ruský teror“.

Náměstek ukrajinského ministra vnitra Jevhen Jenin vyzval obyvatele, aby se šli ukrýt, když je vyhlášen letecký poplach. Řekl BBC, že před zásahem obytného domu v Oděse, kde v noci na pátek zahynuly dvě desítky obyvatel, zněly sirény osm až deset minut, nikdo z obyvatel zničeného domu jej ale neopustil. „Chápu, že je těžké uprostřed noci vstát, ale někdy ostražitost zachraňuje životy,“ varoval Jenin.

Britské ministerstvo obrany ve své pravidelné zprávě o situaci na Ukrajině upozornilo, že Rusko při svých útocích na ukrajinské území stále více spoléhá na nepřesné rakety. Moderních a přesnějších zbraní mu pravděpodobně ubývá. Také podle Jana Kofroně je možné, že si Rusové „poslední železné zásoby“ přesných zbraní schovávají pro případ, že by se válka rozšířila a třeba do ní vstoupila Severoatlantická aliance.

Například útok na nákupní centrum v Kremenčuku, kde zahynuly dvě desítky lidí, podnikli Rusové podle Londýna s největší pravděpodobností raketou Ch-32. Jde o modernizovanou verzi střel Ch-22, které byly původně určené k úplně jinému účelu, než jsou útoky na pozemní cíle. Podle Kofroně mohou takové zbraně minout kýžený cíl až o stovky metrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 18 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele si vyžádalo desítky životů. Vláda vyhlásila stav nouze

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 32 mrtvých, dalších 700 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 21 mminutami

Ve Španělsku v souvislosti s vedry zemřelo přes dvě stě lidí

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie.
10:45Aktualizovánopřed 33 mminutami

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 59 mminutami

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 4 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 12 hhodinami

S pokračujícími vedry v Evropě padají teplotní rekordy

V západní Evropě pokračují extrémní vedra, která ve středu bořila červnové teplotní rekordy a působila obtíže v řadě zemí. Ve Francii se domácnosti v některých částech země potýkaly s výpadky proudu, ve Velké Británii zase museli uzavřít asi tisíc škol. Ve španělské Cantabrii naměřili dokonce celoroční rekord 43,7 stupně Celsia.
před 14 hhodinami

Rok a půl a 98 soudních stání. Netanjahu dokončil výpověď v korupční kauze

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu po roce a půl dokončil svou výpověď v procesu, ve kterém čelí obžalobě z korupce. Výpověď premiéra a hlavního obžalovaného v jedné osobě zabrala 98 stání u soudu, uvedly agentura AFP a izraelská média. Mnohá stání musela být zkrácena či odložena kvůli zdravotním problémům či státním povinnostem šéfa vlády. Izraelský premiér obžalobu odmítá a tvrdí, že kvůli vyšetřování „zažil deset let pekla“.
před 15 hhodinami
Načítání...