Zemědělci u Slovjansku zatím sklízejí pouze zbytky zbraní. Lidé se obávají příchodu Rusů

Zemědělci u Slovjansku zatím sklízejí pouze zbytky zbraní (zdroj: ČT24)

Informace o vývoji situace v okolí Lysyčansku s napětím sledují i lidé ve zhruba sedmdesát kilometrů vzdáleném Slovjansku, se kterými natáčel štáb ČT se zpravodajem Janem Šilhanem. Slovjansk je dalším možným klíčovým bojištěm v bitvě o Doněckou oblast. Město v posledních dnech čelí masivnímu ostřelování, v pátek na místo dopadla minimálně jedna raketová bomba, při které zemřeli čtyři lidé. Ruská armáda postupuje na Slovjansk zejména ze severozápadu a severovýchodu.

Blížící se fronta je u Slovjansku vidět i slyšet. Jeho okolí může být příštím zásadním bojištěm v bitvě o Donbas, zatím ale slouží hlavně zemědělcům. Nachází se tam až idylické lány, ovšem jen na první pohled.

„Když jsme hnojili pšenici tři kilometry od vesnice, přiletěla raketa,“ uvedl do reality ředitel zemědělského závodu Serhij Kurinyj. Do měsíce ho čekají žně, zatím sklízí hlavně kusy zbraní. Dokonce musel přizvat pyrotechniky.

Boje zní z nedaleka

Podobných válečných jizev je ve zdejších polích čím dál víc. Na místech jsou patrné zbytky ruských raket. Co chvíli se ozývá dunění střel. Realita lidí je na dosah bojové linie. Serhij Kurinyj boje na horizontu kolem své farmy sledoval už jednou, a to v dubnu.

Tehdy rakety zasáhly i jeho závod v sousední obci. Přišel o skoro čtyřicet krav. Teď má strach, že tohle všechno se může opakovat. A velmi brzy. „Naše farma pod ruskou okupací prostě pracovat nebude,“ přislíbil.

Odmítá, že by třeba závod vydal okupantům. Většinu krav už raději rovnou prodal. Hospodaří s pětinou původního stavu.

Válku si prý dobře uvědomuje i dobytek. Když nad nimi létají letadla, krávy skoro až vyskakují, přiblížila zaměstnankyně závodu Marina.

Přesto chce závod fungovat tak dlouho, jak to bude možné. Teď je to prý potřeba nejvíc. Zdejší mléčné výrobky míří do ostřelovaného Slovjansku, města, kde je čím dál vzácnější i pitná voda nebo elektřina. A kde zbytek místních váhá, jestli by ve městě zůstali i po příchodu okupantů. Důvody proč zůstat, se opakují – práce, kořeny, chybějící kontakty.