Moskva tvrdí, že ruská invazní vojska mají kontrolu na Chersonem, stejnou informaci později podle BBC naznačil i tamní starosta. Z Ukrajiny přicházejí také další zprávy o útocích na Žytomyr, Charkov i Kyjev. Ruské rakety dopadaly na obytné čtvrti ukrajinských měst po celý den. Ukrajina tvrdí, že zničila ruský vojenský konvoj v Mykolajivské oblasti a poprvé zaútočila, a to na Horlivku okupovanou už od roku 2014. Ruští výsadkáři zaútočili na vojenskou nemocnici v Charkově. Turecko odepřelo ruským válečným lodím cestu přes Bosporský průliv.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Rusko tvrdí, že jeho okupační síly ovládly město Cherson, které leží u ústí Dněpru do Černého moře. V ulicích se pohybují ruská vojenská vozidla a hlídkují ruští vojáci. Podle místního zastupitele bylo při bojích zabito na dvě stě lidí včetně mnoha civilistů. Vstupu ruských sil do města dle starosty předcházelo silné ostřelování.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč informaci o dobytí města Rusy během dne popřel, starosta Ihor Kolychajev podle BBC ale později zřejmě naznačil, že město skutečně padlo do rukou ruských sil. „Dnes byli na městské radě ozbrojení návštěvníci,“ napsal na Facebooku a dodal, že vojákům řekl: „Nemáme ve městě ukrajinské ozbrojené síly, jen civilisty a lidi, kteří tady chtějí žít.“
Starosta dále napsal, že v Chersonu je zaveden zákaz vycházení od 20:00 do 6:00 místního času a do města mohou vjíždět pouze auta s potravinami, léky a některými dalšími zásobami. Auta mohou jezdit jen „minimální“ rychlostí a chodci se nesmějí po městě pohybovat ve skupině větší, než jsou dva lidé. „Zatím je to tak. Vlajka nad námi je ukrajinská. Aby tomu tak bylo i nadále, je třeba splnit tyto požadavky. Nic dalšího v tuto chvíli nemůžu nabídnout.“
Pokud by Cherson skutečně padl, jednalo by se o největší Ruskem dobyté město od počátku ruské invaze na Ukrajinu. V Chersonu žije zhruba tři sta tisíc obyvatel. Ruská vojska na jihu Ukrajiny dobyli město Berďansk, útočí i na přístav u Azovského moře Mariupol.
Právě obklíčený Mariupol čelí ostřelování. Podle zpravodaje Českého rozhlasu Martina Dorazína, kterému se podařilo město včas opustit, je město prakticky odstřižené od světa. Úřady ve středu dopoledne uvedly, že přístav zůstává v ukrajinských rukou, ale vzdoruje ruským jednotkám. Městská rada zdůraznila, že Rusové ostřelují rezidenční čtvrtě, nemocnice i přístřešky pro ty, které boje vyhnaly z domovů.
„Nepřátelské okupační síly Ruské federace udělaly vše pro to, aby zablokovaly odchod civilistů z půlmilionového města,“ řekl v přímém přenosu ukrajinské televize starosta města Vadym Bojčenko. Mariupol podle něj trpí hromadnými ztrátami na životech a výpadkem vody, přesný počet obětí neuvedl.
Nejméně čtyři lidé zahynuli, když střela zasáhla bytový dům poblíž nemocnice v Žytomyru, informoval poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko. „Zemřeli čtyři lidé včetně dítěte,“ konstatoval na sociální síti Telegram. Budova hoří.
Podle poradce byla cílem útoku žytomyrská vojenská základna, střely – vypálené údajně z běloruského území – ale zasáhly i deset domů v okolí. Tři z nich začaly hořet. Trosky prohledávají záchranáři. Tlaková vlna po explozích způsobila škody i v nemocnici.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zdůraznil, že pomocí raket a bomb Rusko nad Ukrajinou nezvítězí. Zopakoval také apel na Evropskou unii, jejíž lídři řeší ukrajinskou žádost o status kandidátské země: „Teď není čas na neutralitu.“
V Charkově výsadkáři zaútočili na vojenskou nemocnici
Ruští výsadkáři v Charkově zaútočili na vojenskou nemocnici, přičemž ukrajinské síly se ataku brání. Zprávu médií potvrdila ukrajinská armáda, počet mrtvých či zraněných známý není. Charkov v uplynulých dnech čelil mohutnému ostřelování, a to včetně obytných zón. Ve středu ráno šéf regionální správy Oleh Siněhubov informoval, že za uplynulý den si ruské dělostřelecké útoky vyžádaly nejméně 21 životů a zranily 112 lidí.
Záchranné služby uvedly, že další čtyři lidé byli zabiti ve středu ráno.
Ve středu podle agentury Unian zasáhla ruská raketa sídlo policejního ředitelství v Charkově. Z hořící budovy se sesunula střecha, domy v okolí mají vytlučená okna.
Ukrajinské úřady prověřují informaci o tom, že ruská raketa či dělostřelecký úder zasáhly letiště v Oděse.
Vojenskou kolonu mířící ke Kyjevu údajně zastavily technické problémy
Rovněž v Kyjevě nadále dochází k explozím. Informovaly o nich v noci na středu ukrajinské zdroje, ale i americký deník The New York Times. Podle webu Kyiv Independent cílilo ruské ostřelování na předměstí Rusanivka, Kurenivka a Bojarka poblíž mezinárodního letiště Žuljany. Ve středu večer se slný výbuch ozval i u hlavního nádraží v Kyjevě.
V úterý odpoledne zasáhly rakety kyjevskou televizní věž a ochromily vysílání. Útok nepřežilo pět lidí. Rakety dopadly také na nedaleký památník masakru v Babím Jaru, kde za druhé světové války postříleli nacisté desítky tisíc kyjevských Židů. „O Kyjevu nevědí nic, nevědí nic o naší historii. Mají rozkazy ji vymazat, historii i naši zem, nás všechny,“ prohlásil Zelenskyj.
Před útoky se v současnosti skrývá v kyjevském metru asi 15 tisíc lidí, kteří nemají kam jít, uvedl podle zpravodajského portálu Ukrajinska pravda šéf metra Viktor Brahinskyj. K dispozici mají vodu, jídlo, toalety i léky. „Mnoho lidí nemá kam jít. Pár metrů na podlaze a deka – to je teď jejich jediný domov,“ podotkl Brahinskyj, podle kterého podzemní síť může nabídnout útočiště až sto tisícům lidí.
Ruská vojska na metropoli útočí stále agresivněji raketami a dělostřelectvem, počet střel mířících na město se zvyšuje, řekl ve středu médiím nejmenovaný vysoce postavený americký bezpečnostní činitel. Rusko podle něj na Ukrajinu vypálilo od začátku invaze 450 raket.
Ke Kyjevu se také blíží mohutný ruský vojenský konvoj dlouhý až 64 kilometrů. Konvoj, který již několik dní míří k metropoli ze severu, se ale podle představitele americké administrativy nehýbe. USA v úterý informovaly, že se kolona v podstatě zastavila, zejména kvůli logistickým problémům. Podle amerického činitele tyto problémy patrně přetrvávají.
„Připravujeme se a budeme Kyjev bránit. Kyjev stojí a stát bude,“ zdůrazňuje starosta Vitalij Klyčko.
Ukrajinská agentura Ukrinform uvedla s odvoláním na předsedu Dněpropetrovské oblastní rady Mykolu Lukašuka, že ukrajinské síly zničily jinou ruskou vojenskou kolonu, která se přesouvala v Mykolajivské oblasti na jihu země. Sestávala asi z osmi stovek vozidel. „Kolona byla napadena ze vzduchu, okupanti byli tvrdě zasaženi,“ uvedl Lukašuk.
Ukrajinští vojáci na východě přešli do ofenzivy
Poprvé po sedmi dnech války přešly ukrajinské jednotky do ofenzivy a postupují na východě země směrem na Horlivku, napsala ve středu odpoledne agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na poradce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta.
„Větší část našich jednotek drží své pozice a jedna z našich brigád postoupila na okraj Horlivky… Je to poprvé za sedm dní války, co naše jednotky podnikly útok v odděleném sektoru,“ prohlásil poradce Arestovyč. Horlivka se nachází v oblasti okupované Ruskem už od roku 2014 pod rouškou takzvané doněcké „republiky“.
Do mezinárodní legie míří cizinci z 16 zemí
Na Ukrajinu míří více než tisícovka cizinců ze 16 zemí, aby se připojili k nově vytvořené mezinárodní legii, sdělil ve středu ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, podle něhož se další lidé ze zahraničí stále hlásí. „Zmobilizovali jsme mezinárodní protiválečnou koalici, která čítá nejméně 86 států a 15 mezinárodních organizací,“ uvedl Kuleba na virtuální tiskové konferenci podle ukrajinské tiskové agentury Unian. Šéf ukrajinské diplomacie rovněž uvedl, že zbraně Ukrajině poskytuje 19 zemí, deset pak makrofinanční pomoc a 22 států humanitární pomoc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve vyzval cizince, aby přijeli bránit Ukrajinu po boku ukrajinské armády, a informoval o vytvoření legie. Od začátku března zavedl bezvízový styk pro cizince, kteří se chtějí připojit k mezinárodní legii na obranu Ukrajiny, poznamenal Unian, podle něhož je tento režim zaveden dočasně na dobu válečného stavu.
Na Ukrajinu chtějí jet bojovat také někteří Češi. Učinit tak mohou legálně pouze v případě udělení výjimky od prezidenta republiky. Politici také zvažují změnu zákona, která by službu v ukrajinské armádě umožnila. Některé země už službu v ukrajinské armádě svým občanům povolily.
Na Pražský hrad se podle jeho mluvčího dosud obrátilo asi 300 zájemců o výjimku pro zapojení se do cizí armády. Na ministerstvu obrany evidují více než sto uchazečů, další na úřad podle jeho mluvčí volají. Ministerstvo obrany už v úterý uvedlo, že někteří lidé se mohli obrátit na oba úřady zároveň.
Anonymous tvrdí, že vyřadili ruské satelity, dle Moskvy by to ospravedlnilo válku
Generální štáb ukrajinské armády aktualizoval vlastní statistiky o ruských ztrátách. V bojích podle něj dosud zahynulo, bylo raněno či zajato 5840 okupantů, armáda zničila přes dvě stovky ruských tanků, třicet letounů, jedenatřicet vrtulníků, 862 obrněnců či devět systémů protivzdušné obrany. Jak v úterý upozornil deník The New York Times s odkazem na tři činitele, Západ odhaduje počet zabitých ruských vojáků zhruba na dva tisíce.
Volná hackerská skupina Anonymous tvrdí, že se jí podařilo zablokovat kontrolní centrum ruské kosmické agentury Roskosmos. Moskva tak teoreticky nemá kontrolu nad špionážními satelity. Ačkoliv šéf agentury Dmitrij Rogozin informace popřel, varoval, že nabourání se do satelitních systémů by ospravedlnilo válečný konflikt.
Roskosmos také podle Rogozina požaduje po britské technologické firmě OneWeb garance, že její satelity nebudou využity proti Rusku.
Vyjednáváni budou pokračovat ve čtvrtek
Na programu dalších rusko-ukrajinských rozhovorů je dohoda o příměří, uvedl ve středu podle agentury AFP ruský vyjednavač. Jednání se podle něj uskuteční ve čtvrtek v Bělorusku. Ruská strana očekává příjezd ukrajinské delegace, která už je podle AFP na cestě na místo jednání.
Informaci o odjezdu ukrajinské delegace na místo setkání později potvrdil agentuře Reuters představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak, který zároveň odmítl z bezpečnostních důvodů prozradit trasu cesty emisarů.
Nové kolo rozhovorů by se podle ruských agentur TASS a Interfax mělo konat v Bělověžském pralese, který se rozprostírá na obou stranách hranice mezi Běloruskem a Polskem. Delegáti mají jednat na běloruském území.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tvrdí, že Moskva je k jednáním připravena. Podle TASS však ruští vyjednavači mají požadavky, aby Ukrajina zakotvila do svého právního řádu, že není součástí žádného vojenského bloku, formálně uznala samozvané „republiky“, a to na území, které si ony samy nárokují, a aby se vzdala Krymu.
Poradce prezidenta Zelenského Mychajlo Podoljak ve středu konstatoval, že Kyjev o dalších rozhovorech s Moskvou diskutuje, má-li k nim ale dojít, musejí mít „podstatnou náplň“. Zelenskyj ještě předtím zdůraznil, že Rusové musejí přestat s bombardováním ukrajinských měst, pokud mají vyjednávání pokračovat.
Rusko poprvé přiznalo oběti
V úterý oznámil Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva, že na Ukrajině od začátku ruské invaze zahynulo nejméně 136 civilistů včetně třinácti dětí. Ukrajinské zdroje hovoří o více než dvou tisících obětí z řad civilistů, s odvoláním na ukrajinské záchranné složky o tom ve středu informovala agentura Interfax-Ukrajina.
Podle středečního vyjádření vojenského poradce Zelenského zemřelo nebo utrpělo zranění od začátku invaze na Ukrajinu sedm tisíc ruských vojáků. Další stovky příslušníků ruských ozbrojených sil podle něj upadly do zajetí.
Ruská strana se ke ztrátám až do středy oficiálně nevyjadřovala. Naopak pohrozila zablokováním ruskojazyčné Wikipedie kvůli formulaci, že se objevují „zprávy o početných ztrátách na straně jednotek Ruské federace i mezi ukrajinskou civilní populací včetně dětí“, uvedli její administrátoři.
V první oficiální bilanci Moskva podle agentury Reuters ve středu uvedla, že od začátku invaze na Ukrajinu zemřelo 498 ruských vojáků a 1597 utrpělo zranění. Ruské ministerstvo kromě toho sdělilo, že zabito bylo 2870 ukrajinských vojáků a zraněno zhruba 3700 armádních příslušníků. O ukrajinských civilních obětech Moskva neinformovala.
Tyto údaje nemohly být nezávisle ověřeny z jiných zdrojů, upozornila agentura Reuters.
Ukrajina podle tamních médií vyjednává se Světovou zdravotnickou organizací humanitární koridory pro dopravu jídla a léků do nejpostiženějších oblastí země. Britský ministr obrany Ben Wallace ve středu opět připustil, že ruská invaze na Ukrajinu bude stále brutálnější. Londýn ale kvůli hrozbě války nepodpoří bezletovou zónu nad Ukrajinou.
Polsko-ukrajinské hranice směrem do Polska od začátku ruské invaze překročilo už více než 450 tisíc uprchlíků před válkou, oznámil náměstek polského ministra vnitra Paweł Szefernaker. Jen za úterý to podle něj bylo 98 tisíc lidí.
Bratislava informovala, že na Slovensko zatím vstoupilo téměř 67 tisíc uprchlíků. Ti na hranicích čekají dle policie až pětatřicet hodin. Že migrační vlna z Ukrajiny nastupuje, potvrdil i český premiér Petr Fiala (ODS), podle něj do Česka zatím dorazilo zhruba dvacet tisíc lidí a jejich počet bude růst. OSN ve středu informovala, že celkově z Ukrajiny po vpádu ruských vojsk prchlo přes 870 tisíc lidí.
Evropská komise navrhuje udělit lidem prchajícím před ruskou invazí dočasnou ochranu, včetně povolení k pobytu, přístupu k sociální péči a pracovnímu trhu. Ministři členských zemí předlohu projednají ve čtvrtek.
Ruské lodě nepropluly Bosporským průlivem
Rusko, které sedmým dnem pokračuje v útocích na Ukrajině, čelí sílícím mezinárodním restrikcím. Americký prezident Joe Biden oznámil v projevu o stavu unie, že se Spojené státy připojují k zemím, které uzavřely svůj vzdušný prostor ruským letadlům. Učinily tak nejprve některé evropské státy, posléze celá Evropská unie a rovněž Kanada.
Turecko ve středu v noci informovalo, že nepovolilo skrz Bosporský průliv proplout čtyřem ruským válečným lodím do Černého moře. Podle ministra zahraničí Mevlüta Çavusogla země dodržuje dohodu z Montreux, která Turecku umožňuje omezit či zakázat pohyb bojových lodí přes Bospor a Dardanely v případě válečného konfliktu.
Čtyři ruské tryskové letouny ve středu krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
Finanční pomoc
Ukrajina může očekávat mezinárodní finanční pomoc. Lídři Světové banky a Mezinárodního měnového fondu (MMF) oznámili plán poskytnout Ukrajině v nejbližších týdnech a měsících miliardy dolarů.
„Připravujeme společně sadu podpůrných opatření o objemu tří miliard dolarů během následujících měsíců, počínaje (…) rychlým vyčleněním nejméně 350 milionů dolarů, které bude předloženo ke schválení správní radě tento týden,“ uvedli šéfka MMF Kristalina Georgievová a prezident Světové banky David Malpass.
MMF už v pátek informoval, že jej Kyjev požádal o krizovou podporu. Společný plán se Světovou bankou počítá po první finanční injekci s dalšími 200 milionů dolarů určenými pro zdravotnictví a školství.
