Rusko tvrdí, že Ukrajině odřízlo přístup k Azovskému moři. Zasažena byla kyjevská televizní věž

Kde je nyní situace nejhorší

Situace na Ukrajině je momentálně nejzávažnější v Chersonu na jihu země, v Charkově na východě a severozápadně od hlavního města Kyjeva, řekl podle agentury Unian poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč. Ruské síly v úterý vstoupily do Chersonu, uvedl poradce ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko. V Charkově si úterní ostřelování centra města a rezidenčních oblastí vyžádalo pravděpodobně přes deset mrtvých mezi civilním obyvatelstvem.

„Největší ohnisko je Cherson. Tam se odehrávají pouliční boje… Druhým ohniskem je severozápadní směr od Kyjeva, kde se nepřítel pokouší seskupit a přeskupit a my na něj podnikáme mohutné dělostřelecké údery. Charkov je samozřejmě ohniskem,“ sdělil podle agentury Unian Arestovyč z prezidentské kanceláře.

Kolem osmé hodiny večerní pak přišla zpráva, že Charkovem otřásla masivní exploze, Rusové podle ukrajinských médií útočí na náměstí Svobody a budovy opery v centru města.

Rusové chtěli v úterý dobýt přístav Mariupol

Stručná zpráva ruské státní agentury o odříznutí ukrajinských sil od Azovského moře nezmiňuje obklíčený přístav Mariupol, který je podle tamního starosty pod ustavičnou palbou a ruské jednotky z Donbasu jej chtějí ještě v úterý dobýt. Už dříve ruská invazní vojska dobyla Berďansk, jiný ukrajinský přístav na Azovském moři.

„Obytné čtvrti jsou pět dní pod palbou. Buší do nás dělostřelectvem, ostřelují nás raketomety, bombardují letadly,“ řekl starosta Mariupolu Vadym Bojčenko. „Je mnoho zraněných, mezi zabitými jsou ženy a děti,“ doplnil a zmínil také škody způsobené na civilní infrastruktuře. Lídr Moskvou řízených separatistů Denis Pušilin vyzval 430 tisíc obyvatel, aby do středy opustili město dvěma koridory.

Moskva v úterý odpoledne varovala, že vysoce přesnými zbraněmi hodlá atakovat kyjevské centrum informačních a psychologických operací a objekty tajné služby SBU. Ministerstvo obrany vyzvalo občany pracující v daných objektech a civilisty bydlící v okolí, aby opustili své domovy.

Severně od Kyjeva se táhne 64 kilometrů dlouhý ruský konvoj, ukazují satelitní snímky společnosti Maxar. V konvoji jsou stovky obrněných vozů, tanků, vozidla pěchoty, samohybné dělostřelecké zbraně či cisterny s palivem, uvedl v pondělí deník The New York Times s odkazem na snímky.

V některých místech jsou mezi vozidly mezery, jinde ale jedou i tři vozy vedle sebe. Zatím není jasné, zda je cílem kolony centrum Kyjeva, nebo zda se tyto síly mají podílet na obklíčení metropole, uvedl list.

Firma Maxar dále popsala, že na jihu Běloruska – necelých 32 kilometrů od ukrajinských hranic – zaznamenala rozmístění dalších jednotek pěchoty a bitevních vrtulníků.

Konvoj má logistické problémy, míní Britové i Američané

Ruská armáda stojící na předměstích se podle ukrajinské strany do středu města pokusila proniknout několikrát, pokaždé ale neúspěšně. Ani šestý den od zahájení invaze se jim to podle serveru RBK Ukrajina dosud nepodařilo. Ukrajinské síly podle ministerstva obrany za pondělí sestřelily pět ruských stíhaček a jeden vrtulník.

„Situace v okolí Kyjeva zůstává napjatá. V Polesí (severozápadně od Kyjeva) se nepřítel nadále pokouší obnovit ofenzívu směrem k hlavnímu městu,“ uvádí se v prohlášení ukrajinského generálního štábu. Podle vedení Ukrajiny se invazní armáda snaží o obléhání Kyjeva a Charkova. Situace je dle prezidentské kanceláře pod kontrolou.

Britští zpravodajci shrnují, že ruská invazní vojska se nadále potýkají s logistickými obtížemi, které zamezují jejich většímu postupu. „Ruské síly severně od Kyjeva a v okolí Charkova a Černihivu více využívají dělostřelectva. Těžká dělostřelecká palba v hustě osídlených oblastech výrazně zvyšuje riziko civilních obětí,“ poznamenává britské ministerstvo obrany.

Ruské armádě se podle Britů stále nepodařilo získat kontrolu nad ukrajinským vzdušným prostorem. Aby útočníci snížili ztráty ve svých řadách, uchylují se častěji k nočním operacím, stojí dále ve zprávě. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba se nechal slyšet, že se spojenci diskutuje, jak udržet protivzdušnou obranu.

Také nejmenovaný vysoce postavený americký bezpečnostní činitel řekl agentuře Reuters, že postup ruské armády na Kyjev se v posledních 24 hodinách v podstatě zastavil, zřejmě kvůli řadě logistických problémů. Některé jednotky se potýkají mimo jiné s nedostatkem jídla. Dodal, že Rusům se stále nepodařilo zcela ovládnout nebe nad Ukrajinou a že Moskva dosud v zemi nasadila asi 80 procent vojáků, které v týdnech před invazí shromáždila u hranic.

Televizní věž v Kyjevě zasáhly dvě rakety, uvádějí ukrajinská média

Ruské síly zaútočily na televizní věž v ukrajinském hlavním městě Kyjevě, informují ukrajinská média. Podle serveru Ukrajinska pravda objekt zasáhly dvě rakety. Cílem byla místnost, kde se nacházeli lidé, píše agentura Unian, podle níž byly zaznamenány dočasné problémy s televizním vysíláním.

Podle prezidentské kanceláře bude kvůli úderu dočasně přerušeno vysílání, ale v případě některých kanálů bude v blízké budoucnosti uvedeno do chodu záložní vysílání, píše server Ukrajinska pravda. Řadu stanic lze podle něj sledovat na internetu, například prostřednictvím kanálu YouTube. Kyjevská televizní a rozhlasová věž byla otevřena v roce 1973 a s 385 metry je jednou z nejvyšších staveb v Evropě. Veřejnosti není přístupná.

Útok na televizní věž nacházející se v blízkosti památníku v rokli Babí Jar, kde za druhé světové války nacisté během 48 hodin postříleli skoro 34 tisíc kyjevských Židů, ukrajinské ministerstvo zahraničí označilo za barbarský čin. Předseda ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak uvedl: „Tito zločinci zabíjejí oběti holocaustu již podruhé.“ Útok vyvolal velkou pozornost a odsouzení v Izraeli, kde se mu věnoval i významný list The Jerusalem Post.

Zelenskyj vyzval NATO, aby zavedlo nad Ukrajinou bezletovou zónu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý řekl, že Rusko musí zastavit bombardování ukrajinských měst, než budou moci začít smysluplné rozhovory o příměří, chystané zřejmě na středu. V rozhovoru s agenturou Reuters a stanicí CNN zároveň vyzval členské země Severoatlantické aliance, aby zavedly bezletovou zónu nad jeho zemí a zastavily ruské letectvo. Dodal, že jde o preventivní opatření, jehož cílem není zatáhnout NATO do války s Ruskem. 

Spojené státy ale již v pondělí oznámily, že nepodpoří vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou. Podle mluvčí Bílého domu Jen Psakiové by tento krok znamenal válku USA s Ruskem. Americký prezident Joe Biden dal jasně najevo, že nemá v úmyslu vyslat americké vojáky do války s Ruskem, řekla podle agentury DPA Psakiová. Bezletová zóna by podle ní byla krokem tímto směrem.

„Je nezbytné alespoň přestat bombardovat lidi, jen přestat bombardovat a poté si sednout k vyjednávacímu stolu,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru. Dále uvedl, že pokud by NATO uzavřelo dveře Ukrajině v její snaze vstoupit do aliance, tak by Kyjev žádal právně závazné bezpečnostní záruky. Ukrajina naléhá, aby NATO urychlilo její vstup do aliance, což je vyhlídka, kterou ostře odmítá Rusko.

Běloruská armáda vstoupila na Ukrajinu, píší ukrajinská média

Ukrajinský parlament a následně i agentura Unian a místní domobrana v úterý dopoledne reportovaly, že hranice překročily běloruské jednotky. Kolona běloruských vojenských vozidel projížděla několika vesnicemi v Černihivské oblasti. Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko jen několik hodin předtím tvrdil, že Minsk se k ruské invazi neplánuje přidat.

Poté, co ukrajinská strana přinesla informace o běloruské koloně na svém území, totalitní vůdce ohlásil posílení jižní hranice dalšími vojenskými jednotkami. Označil to za preventivní krok vůči „provokacím“.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu v úterý vzkázal, že Moskva bude pokračovat s válkou na Ukrajině, dokud nedosáhne svých cílů. Popřel, že by ruská armáda okupovala ukrajinské území. Zároveň pokračuje v rétorice Moskvy, že nejde o válku, nýbrž o „speciální operaci“.

Kremelský ministr zahraničí Sergej Lavrov tvrdí, že Ukrajina stále má sovětskou jadernou technologii a Moskva musí odpovědět na toto riziko. Kreml podle Lavrova udělá vše pro to, aby zamezil nukleárním zbraním na Ukrajině. Kyjev se jaderných zbraní vzdal v roce 1994 podpisem Budapešťského memoranda, které Ukrajině výměnou za arzenál garantovalo nezávislost a suverenitu.

Lavrov také zdůraznil, že Západ nesmí stavět vojenské základny v jakékoliv zemi bývalého Sovětského svazu. Za nepřípustné považuje, aby kterákoliv evropská země měla americké jaderné zbraně.

Ruská státní agentura TASS píše, že ukrajinští a ruští vyjednavači budou pokračovat v rozhovorech ve středu. Pondělní schůzka obou stran nepřinesla žádný hmatatelný výsledek.

Rakety mířily na centrum Charkova

Ruské útoky na dvě největší ukrajinská města Kyjev a Charkov v noci na úterý pokračovaly. Podle charkovského starosty Ihora Těrechova vyhodili ruští vojáci do povětří trafostanice, což způsobilo problémy v dodávkách elektrické energie i vody.

Agentura Unian píše o zničených horních podlažích dvou výškových budov. Podle Těrechova zůstali v důsledku ostřelování Charkova lidé uvězněni pod troskami budov, záchranáři je vyprošťují.

Rusové také pomocí raket zaútočili na charkovský civilní úřad. Ostřelována byla budova i přilehlé rozlehlé náměstí. Podle serveru Ukrajinska pravda nejméně dva lidé při útoku zemřeli, kvůli nepřehledné situaci na místě se však bilance obětí může zvýšit.

„Podle prvotních informací byly zasaženy budovy charkovské oblastní správy, opery, filharmonie a část rezidenční oblasti (většinou čtyř až pětipodlažní obytné domy). Záchranné složky se kvůli ostřelování nemohou zapojit,“ citovala agentura Unian záchranáře.

Šéf regionu Oleg Synehubov prohlásil, že šlo o úder raketometu Grad, a Rusko obvinil z válečných zločinů. Zdůraznil zároveň, že obrana Charkova odolává.

Ostřelování centra Charkova si podle úřadů vyžádalo nejméně deset mrtvých a pětatřicet zraněných. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil kvůli tomuto ataku Rusko za teroristický stát.

V noci na úterý zahájila ruská armáda také útok na jihoukrajinské město Cherson, které leží při ústí Dněpru. Podle agentury Unian se tu ukrajinské armádě podařilo zničit konvoj ruských vozidel.

Ztráty v Ochtyrce u Sumy

Ve městě Ochtyrka, které leží mezi Kyjevem a Charkovem, nejspíše ruské dělostřelectvo zabilo 70 ukrajinských vojáků. Informoval o tom v noci šéf Sumské oblasti Dmytro Žyvyckyj. Ztráty podle něj utrpěli také Rusové.

„Nepřátelské dělostřelectvo zasáhlo vojenskou jednotku. Těla jsou stále vynášena zpod trosek. Pracuje státní pohotovostní služba a dobrovolníci. Je mnoho mrtvých. Na hřbitově se nyní připravují místa pro 70 mrtvých ukrajinských bojovníků,“ napsal Žyvyckyj na platformě Telegram, kde zároveň zveřejnil snímky silně poškozené budovy a hromady sutě. Šéf Sumské oblasti dále uvedl, že ztráty utrpěla i ruská armáda. „Po městě bylo hodně těl Rusů, sbíráme je. Pracovníci Červeného kříže je odvážejí,“ dodal.

Starosta města Pavlo Kuzmenko v pondělí uvedl, že ruská armáda opakovaně bombardovala Ochtyrku vakuovými bombami, které jsou považovány za nejsilnější nejaderné zbraně na světě. Podle něj byla bomba shozena na sklad ropných paliv, který následně zachvátil silný požár. Tvrzení nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Došlo k výměně válečných zajatců, píší ukrajinská média

Ukrajinská média informují o výměně válečných zajatců v Sumské oblasti. Podle tamního gubernátora je to první taková výměna v regionu. Jeden ruský voják byl vyměněn za pět členů ukrajinské teritoriální obrany, oznámil na síti Telegram šéf Sumské oblasti Dmytro Žyvyckyj. Ruská strana tuto informaci zatím nepotvrdila ani nekomentovala, podotkl ruskojazyčný server stanice BBC.

V Sumské oblasti byl vybudován „zelený koridor“ pro výměnu vězňů, píše ukrajinská agentura Unian a poznamenává, že rozhodnutí vytvořit koridor učinil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Kadyrov přiznal mrtvé Čečence

V úterý připustil ztráty mezi vojáky z Čečenska tamní lídr Ramzan Kadyrov. „Dva zahynuli, dalších šest utrpělo různě těžká zranění,“ prohlásil. Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov pak ve stejný den řekl, že ukrajinské bezpečnostní složky zlikvidovaly elitní bojovníky Kadyrova, kteří plánovali vraždu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Informovala o tom ukrajinská agentura Unian, podle níž Danilov tvrdí, že Kyjev dostal informace o této skupině od ruské tajné služby FSB.

Jednotka Kadyrovových mužů se podle Danilova rozdělila na dvě skupiny. „Sledovali jsme je. Jedna skupina byla dopadena v Hostomelu. Druhá skupina je nyní, řeknu to tak, na mušce,“ uvedl Danilov. „Informace jsme získali od zástupců FSB, kteří nyní nemají chuť účastnit se této krvavé války. A díky tomu mohu říci, že tato kadyrovovská elitní skupina, která se sem vydala speciálně s cílem odstranit našeho prezidenta, byla zničena,“ dodal.

Zprávy o vojenských ztrátách

Ukrajinský štáb aktualizoval vlastní evidenci obětí v řadách ruských invazních vojsk. O život přišlo podle ukrajinské strany 5710 ruských vojáků, přičemž další dvě stovky padly do zajetí. Okupanti ztratili také 29 letadel, stejný počet vrtulníků, 198 tanků a 846 obrněnců. Obráncům se dále podařilo zničit 77 děl, 24 raketometů, sedm prostředků protiletadlové obrany, šedesát cisteren, tři bezpilotní letouny, dvě plavidla a 305 kusů automobilové techniky.

Údaje ukrajinské armády není možné ověřit z nezávislých zdrojů. Moskva žádná čísla o ruských ztrátách neuvádí, o víkendu ale poprvé přiznala ztráty na životech.

Ruské síly od začátku invaze podle ministerstva obrany Ruské federace zničily 1325 vojenských objektů, jakož i 395 tanků a dalších obrněnců, 59 raketometů, 179 děl a minometů a 286 kusů speciální automobilové techniky. Ani tento údaj není možné ověřit.

Uprchlíci

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky opustilo Ukrajinu kvůli bojům už přes 660 tisíc lidí. Náměstek polského ministra vnitra Maciej Wasik v úterý ráno v polském rozhlase informoval, že za uplynulých 24 hodin země přijala sto tisíc uprchlíků. „Dohromady to od čtvrtka je už přes 350 tisíc,“ doplnil. Na Slovensko přišlo za tuto dobu více než 60 tisíc uprchlíků, uvedl zpravodaj ČT v Bratislavě Petr Obrovský. 

Německo a Británie v úterý přislíbily další vojenskou a humanitární pomoc Ukrajině. „Stojíme pevně za Ukrajinou a budeme ji ještě více podporovat v obraně proti bezdůvodnému napadení,“ zdůraznil německý kancléř Olaf Scholz.

Mezinárodní trestní soud v Haagu zahájil vyšetřování možných válečných zločinů na Ukrajině.