Evropská unie uvalí další balík sankcí na Bělorusko kvůli jeho roli v ruské invazi na Ukrajinu. Ruská banka Sberbank končí podnikání v Evropě. Její klienti začali ve velkém vybírat úspory, regulační úřady v některých zemích začaly připravovat odebrání licencí. Cena plynu v Evropě je na maximu kvůli obavám z dopadu sankcí. USA uvalí dodatečné sankce na Rusko a Bělorusko zaměřené na obranný sektor.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Velvyslanci zemí Evropské unie se ve středu shodli na dalším balíku sankcí, které postihnou Bělorusko, odkud na sever Ukrajiny proudí ruská vojska a létají rakety. Podle některých zdrojů už se dokonce do invaze na Ukrajinu zapojily i běloruské pozemní jednotky.
Sankce podle EU zasáhnou některé ekonomické sektory, zejména ocelářství či dřevařský průmysl. Na sankční seznam také přibyly více než dvě desítky lidí, zejména armádních velitelů. Opatření míří také na bankovní sektor.
Jedním z cílů sankcí je zabránit jakémukoliv exportu zboží do zemí Evropské unie. Bělorusko už čelí sankcím kvůli násilnému potlačení protestů vůči diktátorovi Alexandru Lukašenkovi. Nový balík, u nějž není jasné, kdy vejde v platnost, má mimo jiné zalepit mezery v minulých restrikcích.
Na přijetí přísnějších sankcí se během středečního telefonátu shodli také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s premiérem Spojeného království Borisem Johnsonem. Mají podle nich maximálně zvýšit tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina.
Sberbank odchází z Evropy
Poté, co v úterý večer rakouský bankovní regulátor FMA na pokyn Evropské centrální banky zakázal „pokračování veškerých obchodních aktivit“ mateřské Sberbank Europe, oznámila ruská Sberbank, že podnikání v Evropě ukončí. Sberbank Europe, které patří pobočky v jednotlivých zemích, je ve vlastnictví ruské Sberbank a ta je většinově v majetku ruského státu.
„Dceřiné banky skupiny čelily abnormálnímu odlivu hotovosti a ohrožení bezpečnosti svých zaměstnanců a poboček,“ zdůvodnila největší ruská banka své stažení z evropské scény. Není již schopna zajistit likviditu evropských dceřiných společností.
Například Česká národní banka zahájila kroky směřující k odebrání licence národní pobočce SberbankCZ již v pondělí. Ve středu reagovala na předchozí krok rakouského regulátora maďarská centrální banka a odebrala licenci místní pobočce. Ruská Sberbank ujistila, že má dost kapitálu a aktiv k tomu, aby před odchodem z Evropy vyplatila peníze všem vkladatelům.
Ve středu také Evropská unie začala uplatňovat v úterý přijaté sankce proti sedmi ruským bankám, které v rámci postihů zaváděných v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu vyloučila z mezinárodního platebního systému SWIFT. Na seznamu zasažených bank je VTB, Bank Rossiya, Otkritie, Novikombank, Promsvjazbank, Sovkombank a VEB.RF.
Současnou situaci v Rusku popsal i redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup. „Tvoří se fronty před bankomaty, které vydávají americké dolary. Když člověk sleduje sociální sítě Ruska, tak vidí, že téma peněz je velmi živé. Lidé si vyměňují názory, jestli je lepší ta či jiná banka, jestli si všechno vybrat v dolarech, nebo eurech,“ řekl s tím, že velkým zásahem bude i rozhodnutí amerického Applu, že nebude prodávat iPhony. „V Rusku je to do značné míry i otázka sociálního statutu. Pokud máte iPhone, tak ukazujete, že jste něčeho dosáhli.“
Unie zároveň zavedla další dříve schválená omezení včetně zákazu prodávat do Ruska eura či jakkoli se podílet na projektech spojených s Ruským fondem přímých investic (RDIF). Platit začal i zákaz šíření televize Russia Today (RT) a webu Sputnik kvůli jejich dezinformačnímu obsahu. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella je cílem zákazu znemožnit „systematickou manipulaci s informacemi a šíření dezinformací, které Kreml používá jako nástroj při útoku na Ukrajinu“.
Byznys v Rusku omezují některé firmy
K sankcím proti Rusku kromě států přistoupily i některé významné firmy. Těžařská společnost ExxonMobil oznámila v úterý večer, že ukončuje své aktivity v Rusku, odkud již dříve odeslala své americké zaměstnance. „Odsuzujeme ruskou vojenskou akci, která narušila suverenitu Ukrajiny a ohrožuje její lid,“ uvedla společnost. Své aktivity v Rusku ocenila na čtyři miliardy dolarů.
Výrobce letadel Boeing oznámil, že přerušuje dodávky dílů a poskytování údržby ruským leteckým společnostem. Podle deníku The Wall Street Journal krok amerického výrobce ztíží udržení v provozu letadel vlastněných leteckými společnostmi v Rusku. Na začátku týdne Boeing také ohlásil, že přerušuje aktivity svého výcvikového centra v Moskvě, ale i svého zastoupení v Kyjevě. Také evropský výrobce letadel Airbus oznámil, že přestane kvůli invazi dodávat díly ruským aerolinkám.
Také společnost Apple pozastavila prodej všech svých výrobků v Rusku, vývoz do Ruska a omezila fungování platební služby Apple Pay a dalších služeb v zemi. V obchodě Apple Store mimo Rusko přestala nabízet aplikace ruské státní televize RT News a zpravodajského webu Sputnik News. „Jsme hluboce znepokojeni ruskou invazí na Ukrajinu a stojíme na straně všech lidí, kteří v důsledku násilí trpí,“ komentovala Apple svůj krok.
Podle BBC není v Rusku možné ani objednat si zboží z internetového obchodu společnosti Nike. Ta uvádí, že nemůže dále zaručit doručení zboží do Ruska a vyzývá zákazníky, aby se obraceli na kamenné obchody.
Sankce zvedly cenu plynu
V reakci na dopady protiruských sankcí vzrostla cena plynu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility v Nizozemsku na dosavadní maximum 194 eur za megawatthodinu.
Minulý týden ve čtvrtek, kdy ruská vojska napadla Ukrajinu, cena plynu vzrostla asi o třetinu a postupně se dostala zhruba na 130 eur. Ceny ale výrazně kolísají, vliv na ně mají například i zprávy o posílení dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy, hlavně ze Spojených států.
Krátce před polednem se cenový růst zmírnil a megawatthodina se prodávala zhruba za 160 eur. Před rokem se plyn v TTF prodával za méně než 15 eur za megawatthodinu, prudce zvyšovat se jeho cena začala na podzim.
Skupina OPEC+ zvýší těžbu ropy jen o dříve domluvené množství
Členové Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejich spojenci v čele s Ruskem se na čtvrtečním zasedání podle očekávání dohodli, že v dubnu zvýší těžbu ropy o dalších 400 tisíc barelů denně. Skupina zvaná OPEC+ tak bude pokračovat v postupném zvyšování produkce, na jehož podobě se dohodla loni v červenci. Odmítla přitom volání po větším množství ropy, přestože ceny suroviny se prudce zvýšily v souvislosti s invazí ruských vojsk na Ukrajinu.
Cena ropy tento týden prudce vzrostla, barel severomořské ropy Brent se dostal nad 110 dolarů, což je maximum od roku 2014. Hlavní příčinou jsou obavy o dodávky z Ruska vyvolané rusko-ukrajinským konfliktem a západními sankcemi vůči Rusku, které je druhým největším vývozcem ropy na světě. Západní sankce také způsobily problémy s vývozem ropy z Kazachstánu, který je rovněž členem OPEC+.
Skupina v prohlášení nezmínila ukrajinskou krizi. Pouze odkázala na geopolitický vývoj, který zneklidňuje trh. Jeden ze zdrojů pak uvedl, že k otázce Ukrajiny na jednání nepadlo ani slovo. Skupina se na celosvětové těžbě ropy podílí více než 40 procenty.
Rubl se propadá
Ruský rubl ve středu při obchodování v Moskvě klesl na rekordní minimum, dolar se tam prodával za 110 rublů. Od začátku roku měna klesla k dolaru asi o třetinu. K euru vykazoval pokles o více než sedm procent na 120,5 rublu.
Mimo Rusko je rubl ještě slabší. Na elektronické obchodní platformě EBS se obchodoval za 115 rublů za dolar. Stále však nedosáhl rekordního minima kolem 120 rublů, na které spadl v pondělí.
Akciový trh v Moskvě zůstává třetí den za sebou zavřený, finanční systém je pod tlakem západních sankcí uvalených na Moskvu za její invazi na Ukrajinu. Ruská centrální banka navíc ve středu zakázala zahraničním investorům, kteří drží státní dluhopisy v rublech, vyplatit kupony, informovala agentura Reuters.
Ruské společnosti také nesmějí vyplácet zahraničním akcionářům dividendy. Centrální banka neupřesnila, jak dlouho budou omezení, která se nevztahují na místní investory, trvat.
Kyjev dostane tři miliardy dolarů od mezinárodních organizací
Odstavení části ruských bank od SWIFTu a nakonec i konec Sberbank v Evropě je důsledkem protiruských sankcí vyhlášených západními zeměmi. Naopak Ukrajina může očekávat mezinárodní finanční pomoc. Lídři Světové banky a Mezinárodního měnového fondu oznámili plán poskytnout Ukrajině v nejbližších týdnech a měsících miliardy dolarů.
„Připravujeme společně sadu podpůrných opatření o objemu tří miliard dolarů během následujících měsíců, počínaje (…) rychlým vyčleněním nejméně 350 milionů dolarů, které bude předloženo ke schválení správní radě tento týden,“ uvedli šéfka MMF Kristalina Georgievová a prezident Světové banky David Malpass.
Lídři MMF a Světové banky v prohlášení uvedli, že jsou šokováni a zarmouceni „ničivými lidskými i ekonomickými“ dopady války. Připomenuli, že Kyjevu už jsou nyní k dispozici 2,2 miliardy dolarů, které MMF dává jinou cestou k dispozici do konce června. Fond také již v pátek informoval, že jej Kyjev požádal o krizovou podporu. Společný plán se Světovou bankou počítá po první finanční injekci s dalšími 200 milionů dolarů určenými pro zdravotnictví a školství.
USA uvalí dodatečné sankce na Rusko a Bělorusko zaměřené na obranný sektor
Spojené státy uvalí dodatečné sankce na Rusko a Bělorusko v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Terčem nových sankcí jsou subjekty podporující ruskou a běloruskou armádu a subjekty v ruském obranném sektoru. USA omezí také vývoz technologií na zpracování ropy a přiškrtí dovoz technologií do Běloruska. Oznámil to ve středu Bílý dům.
„Spojené státy podniknou kroky, díky nimž bude Bělorusko skládat účty za umožnění Putinovy invaze na Ukrajinu, které oslabí obranný sektor Ruska a jeho vojenskou sílu v příštích letech, zaměří se na nejvýznamnější zdroje bohatství Ruska a zapoví ruským aerolinkám vzdušný prostor USA,“ prohlásil Bílý dům.
Americké ministerstvo obchodu podle agentury Reuters zatížilo Bělorusko přísnými kontrolami exportu, které už od 24. února uplatňuje vůči Rusku. Kontroly mají zabránit tomu, aby se například technologie a software pro sektory obrany či letectví dostávaly do Ruska přes Bělorusko.
