EU odstřihne od SWIFTu sedm ruských bank. Evropská centrální banka nařídila zavřít Sberbank

Zástupci Evropské unie se v úterý dohodli, že odstřihnou od mezinárodního platebního systému SWIFT sedm ruských bank. Není mezi nimi sice největší z nich Sberbank, večer však vyšlo najevo, že Evropská centrální banka nařídila uzavřít její evropskou dceru, která je registrována v Rakousku. Unie také již poněkolikáté od ruské invaze na Ukrajinu rozšířila sankční seznam ruských činitelů a oligarchů. V pondělí večer na něj po předchozím schválení členskými státy oficiálně přibylo 26 jmen, mezi nimi mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov či šéf státní ropné společnosti Rosněfť Igor Sečin. Provozovatel plynovodu Nord Stream 2 propustil všechny zaměstnance.

EU odstřihne od SWIFTu banky VTB, Bank Rossiya, Otkritie, Novikombank, Promsvjazbank, Sovkombank a VEB.RF. Zasílání zpráv v systému SWIFT umožňuje transakce v hodnotě bilionů dolarů po celém světě.

Pozornost vzbudil fakt, že se odpojení od SWIFTu nedotkne největší ruské banky Sberbank, ani banky částečně vlastněné ruským plynárenským gigantem Gazprom mezi nimi nejsou. Před jedenáctou večer však oznámil rakouský finanční regulátor, že společnosti Sberbank Europe zakázal veškeré obchodní aktivity, a to s okmažitou platností. Tento krok nařídila Evropská centrální banka kvůli hromadnému vybírání vkladů po ruské invazi na Ukrajinu. Sberbank Europe již v pondělí připustila, že zaznamenala „výrazný odliv vkladů svých zákazníků ve velmi krátkém čase“.

Podle dvou zdrojů Bloombergu požadovaly některé členské státy, aby byl seznam obsáhlejší. Přísnější chtělo být mimo jiné Polsko. Odpojení Ruska od systému SWIFT požadoval mimo jiné český prezident Miloš Zeman.

Francouzský ministr financí Bruno Le Maire v úterý řekl, že sankce, které na Rusko uvalily západní státy v odvetě za invazi na Ukrajinu, povedou ke kolapsu ruské ekonomiky. Dodal, že Západ je připraven sankce ještě zpřísnit a povede proti Moskvě ekonomickou válku.

Kdo je na sankčním seznamu

Na sankčním seznamu EU jsou nově také ředitel dalšího významného petrochemického podniku Transněfť Nikolaj Tokarev či oligarchové úzce napojení na Kreml Ališer Usmanov, Pjotr Aven či Michail Fridman.

Přibyla tam také jména několika ministrů či novinářů šířících ruskou propagandu. Všem evropský blok zmrazil majetek na svém území a zakázal cesty do členských zemí.

EU od minulého týdne rozšířila seznam zavedený po ruské anexi Krymu v roce 2014 o téměř pět stovek jmen včetně většiny poslanců Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu. Potrestáni byli také prezident Vladimir Putin a ministr zahraničí Sergej Lavrov, na které se ale v zájmu případných diplomatických jednání nevztahuje zákaz cest do EU. V současnosti na seznamu figuruje 680 lidí a 53 subjektů.

Nord Stream 2 propustil všechny lidi

Provozovatel německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 propustil všech svých 140 zaměstnanců. Ve švýcarské frankofonní televizi RTS to řekl švýcarský ministr hospodářství Guy Parmelin. Provozovatel produktovodu, který už je dokončen, ale nebyl uveden do provozu, informaci následně potvrdil.

Stanice RTS uvedla, že zástupci projektu budou jednat s představiteli švýcarského kantonu Zug, kde má společnost Nord Stream 2 AG ústředí. Agentura Reuters pak s odkazem na své zdroje napsala, že společnost Nord Stream 2 AG zvažuje vyhlášení insolvence.

Německý kancléř Olaf Scholz řekl, že plynovod není možné za současného agresivního postoje Moskvy vůči Ukrajině uvést do provozu.

Americká platební společnost Mastercard uvedla, že vyřadila ze svého platebního systému několik finančních institucí. Učinila tak v návaznosti na západní sankce, které uvalily západní země na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Mastercard bude v nadcházejících dnech pokračovat ve spolupráci s regulačními orgány, uvedla společnost v prohlášení.

Námořní dopravci Maersk a MSC pozastavili kontejnerovou dopravu do Ruska

Jako reakci na sankce pozastaví dánský námořní dopravce A.P. Moller-Maersk kontejnerovou dopravu do Ruska. Podobný krok vzápětí oznámil i dopravce Mediterranean Shipping Company (MSC). Ten přestává přijímat zboží ke kontejnerové přepravě do Ruska a zajistí tam jen dopravu potravin a humanitární pomoci, stejně jako Maersk. MSC je největším světovým kontejnerovým dopravcem po moři, Maersk je druhý největší.

„Vzhledem k tomu, že stabilitu a bezpečnost našich aktivit už přímo a nepřímo narušují sankce, budou nové objednávky do Ruska i z Ruska pozastaveny,“ uvedl Maersk.

Maersk zajišťuje dopravu na trasách do Petrohradu a Kaliningradu v Baltském moři, do Novorossijska v Černém moři a do Vladivostoku a města Vostočnyj na východním pobřeží Ruska.

Společnost Maersk vlastní také 31procentní podíl v ruské firmě Global Ports, která provozuje šest přístavních terminálů v Rusku a dva ve Finsku. „Ohledně Global Ports prověřujeme, jak vyhovět stále se vyvíjejícím sankcím a omezením, a připravujeme další kroky,“ uvedl Maersk.

Firma sídlící v Kodani má v Rusku asi pět set zaměstnanců. Minulý týden pozastavila veškeré zastávky svých lodí v ukrajinských přístavech a uzavřela svou hlavní pobočku v Oděse na pobřeží Černého moře.

Podobně MSC klientům oznámila, že s okamžitou platností dočasně zastavuje rezervaci pro přepravu všech nákladů do Ruska a z Ruska. Týká se to všech námořních cest, včetně Baltského a Černého moře i přístupových tras přes ruský Dálný východ.

Maersk byl mnoho let největším kontejnerovým přepravcem nákladů po moři. Letos v lednu ale firma oznámila, že ji v tomto ohledu předstihla společnost MSC, která je registrovaná ve Švýcarsku.

Putin zakázal vývoz zahraničních měn v hotovosti v hodnotě přes 10 tisíc dolarů

Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, kterým zakázal vyvážet z Ruska zahraniční měny v hotovosti v hodnotě přes 10 tisíc dolarů (zhruba 230 tisíc korun). Oznámil to v úterý Kreml, podle kterého nařízení začne platit ve středu, napsala agentura Reuters.

Moskva tento týden podniká kroky na podporu domácí měny, která se dostala pod tlak kvůli sankcím, jež na Rusko uvalují západní země v reakci na jeho útok na Ukrajinu.

Ruský rubl v úterý navzdory podpůrným opatřením oslaboval. Obchodování v Moskvě uzavřel se ztrátou 6,5 procenta na 101,23 RUB/USD, na dalších trzích se pak jeho ztráty ještě prohloubily. Pokles rublu zřejmě zvýší inflaci a zhorší životní podmínky v Rusku, upozornila agentura Reuters.

Ruská centrální banka v pondělí ve snaze podpořit domácí měnu více než zdvojnásobila svou základní úrokovou sazbu na 20 procent. Moskva rovněž nařídila ruským exportním podnikům, aby směnily na rubly 80 procent svých devizových příjmů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 3 hhodinami

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 4 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 5 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 5 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 6 hhodinami

Slovenský soud pozastavil účinnost zákona rušícího úřad pro ochranu whistleblowerů

Slovenský ústavní soud ve středu pozastavil účinnost zákona, který měl zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho od ledna příštího roku novou institucí. Rozhodnutí soudu uvítala opozice, která mu minulý týden doručila podnět k přezkoumání zákona. Výhrady vůči němu měla také Evropská komise, slovenský generální prokurátor i slovenský prezident Peter Pellegrini. Soud zrušil i nové administrativní povinnosti pro nevládní organizace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...