Automobilka Škoda Auto ve středu potřetí prodloužila odstávku výroby ve všech třech svých českých závodech, a to až do 27. dubna. Kromě odstávek v řadě automobilek, pociťuje pandemii koronaviru také citelně cestovní ruch, kde z tuzemských regionů nejvíce zasáhne Prahu. Spotřeba tu může klesnout téměř o 42 miliard korun a ohroženo je přes 36 600 pracovních míst. Hned po hlavním městě situace nejvíce postihne Karlovarský a Jihomoravský kraj. Z Evropy bude nejvíce zasaženo Německo, které by v turismu mohlo ztratit 1,6 milionu pracovních míst. Evropské akciové indexy skončily smíšeně, pražský stoupl. Wall Street rostl výrazněji.
Škoda Auto znovu prodloužila odstávku výroby, zatím do 27. dubna. Koronavirus dusí také cestovní ruch
„Po domluvě s koncernem VW a odbory KOVO je odstávka výroby v českých závodech Škoda Auto prodloužena do 6:00 27. 4. 2020,“ uvedla firma v SMS zaměstnancům. Důvod prodloužení odstávky Škoda neuvedla, například automobilka Volkswagen plánuje již 20. dubna částečně otevřít svou továrnu ve španělském regionu Navarra.
Továrna Volkswagenu na severu Španělska by měla začít fungovat s jednou pracovní směnou ze tří. Automobilka předpokládá, že to tak zůstane první čtyři pracovní dny. V následujícím týdnu chce provoz rozšířit na dvě směny.
Původně se měla výroba v českých závodech spustit v pondělí 6. dubna. První prodloužení odstávky oznámila firma 27. března, odstávka se měla z 6. dubna prodloužit do 14. dubna. Další prodloužení firma schválila 1. dubna, zaměstnanci se měli na svá pracoviště vrátit 20. dubna. Nyní tak odstávku prodloužila o další týden.
Automobilka Škoda Auto zastavila kvůli pandemii koronaviru ve středu 18. března večer výrobu ve všech třech svých českých závodech, tedy Mladé Boleslavi, Kvasinách a Vrchlabí. Zaměstnanci dostávali od 18. března do 29. března 70 procent platu, poté se částka zvýšila na 75 procent. Tato dohoda platí nadále, 75 procent platu tak budou zaměstnanci dostávat i po 6. dubnu, kdy se původně měla výroba obnovit.
Škoda Auto je v Česku stěžejní firmou, má subdodavatele z celé republiky. Podle Sdružení automobilového průmyslu představuje Škodovka pro mnoho českých dodavatelů pětinu až 30 procent jejich produkce, odstávka je tak značně zasáhne.
Škoda Auto loni dodala do celého světa 1,24 milionu aut. Provozuje tři výrobní závody v České republice, vyrábí v Číně, Rusku, na Slovensku, v Alžírsku a Indii, většinou prostřednictvím koncernových partnerství, dále na Ukrajině a v Kazachstánu ve spolupráci s lokálními partnery. Je aktivní na více než 100 trzích. Zaměstnává téměř 39 tisíc zaměstnanců, z toho v Česku téměř 34 tisíc lidí.
Propad cestovního ruchu kvůli koronaviru nejvíce zasáhne v Česku Prahu
Praha a Karlovarský kraj jsou navíc vysoce závislé na zahraničních turistech a podle CzechTourism není jisté, zda se jim výpadek, který kvůli koronaviru nastal, podaří nahradit domácími návštěvníky.
V případě, že se současná opatření budou postupně uvolňovat do konce května a hranice se otevřou od června, Karlovarský kraj může v cestovním ruchu ztratit přes osm tisíc pracovních míst, spotřeba se propadne o devět procent. V Jihomoravském kraji je ohroženo přes 5700 pracovních pozic, spotřeba klesne o sedm procent, ukázal průzkum, který pro státní agenturu CzechTourism zpracovala společnost Economic Impact.
Domácí i zahraniční turisté loni v Česku za ubytování, jídlo, dopravu nebo vstupy do památek, na sportoviště, do kulturních a dalších zařízení utratili tři sta miliard korun.
„Pokud se povede rozpohybovat cestovní ruch před prázdninami, tak ekonomika přijde o 142 miliard a do státního rozpočtu přiteče o 60 miliard méně. Bohužel hrozí i ztráta 80 tisíc pracovních míst v cestovním ruchu,“ uvedl ředitel CzechTourism Jan Herget.
Pokud by se restrikce uvolňovaly do konce srpna, hranice se otevřely v září, spotřeba cestovního ruchu by se propadla o více než 200 miliard korun, státní rozpočet by ztratil 85 miliard korun. Ohroženo by bylo 140 tisíc pracovních míst.
V případě uzavření hranic do konce prosince by až pětina podnikatelů v cestovním ruchu ukončila činnost.
Průzkum vyčíslil také dopady na stravovací zařízení, rekreační, kulturní, sportovní a další služby zábavního průmyslu. V případě uvolnění restrikcí do konce května by tato odvětví ztratila 46 miliard korun.
Z průzkumu Benefit Plus, kterého se zúčastnila počátkem dubna tisícovka lidí, už také vyplynulo, že letošní letní dovolené v zahraničí se kvůli pandemii koronaviru a souvisejícím opatřením vzdaly dvě pětiny Čechů. Místo toho budou většinou cestovat po Česku, jen menšina si zahraniční pobyt odloží na později. Naopak 11 procent lidí se plánů na léto u moře zatím nevzdalo.
Restauratér požádal o odklad platby DPH, místo toho mu úřad obstavil byt
Moravskoslezský Finanční úřad musí prověřit postupy podřízených, které souvisí s případem ostravského restauratéra, na který upozornila daňová poradkyně Kateřina Treichelová. Podnikatel má kvůli opatřením souvisejícím s pandemií nového typu koronaviru uzavřenou provozovnu a požádal v březnovém termínu Finanční úřad v Ostravě o tříměsíční odklad úhrady DPH. Jednalo se o částku zhruba 16 tisíc korun a žádost byla podána včas. Úřad, ještě než o žádosti rozhodl, podnikatele označil za dlužníka a bez upozornění mu obstavil byt.
Vedení Finanční správy ale teď uznalo, že postup úřadu vůči restauratérovi byl nepřiměřeně tvrdý. Generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová proto pověřila ředitele Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj, aby prověřil postupy svých podřízených úřadů. Podobná situace se podle ní nesmí opakovat, sdělila mluvčí Generálního finančního ředitelství Zuzana Mašátová. Obstavení bytu restauratéra už úřad zrušil.
Mluvčí Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj Petra Homolová uvedla, že úřad dělá kroky, aby situaci napravil. „Finanční správa se za tento nepřiměřený postup omlouvá. S okamžitou platností jsem pověřila ředitele Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj, aby prověřil postupy svých podřízených úřadů,“ uvedla generální ředitelka Richterová s tím, že takováto situace se už nesmí opakovat. „Finanční úřady pracují v současné době v nouzovém režimu a to může zapříčinit, že informaci konkrétní zaměstnanec dostane, avšak seznámí se s ní se zpožděním,“ uvedla Richterová.
Od vedení úřadu si vyžádá informaci o výsledku prověření postupů při zajištění nedoplatků. „Právě z důvodu zjištění, zda k obdobným necitlivým a tvrdým zásahům nedošlo také v jiných případech, jsou kontrolovány postupy úřadu z přelomu března a dubna,“ uvedla Mašátová.
Evropské akciové indexy končily kolem nuly
Pražská burza ve středu třetí den rostla, index PX posílil o 0,9 procenta na 827,66 bodu. Hlavní evropské indexy pak skončily smíšeně: celoevropský Stoxx 600 stoupl 0,02 procenta, francouzský CAC 40 o 0,10 %, zatímco britský FTSE 100 klesl o 0,47 procenta a německý DAX o 0,23 procenta.
Naopak hlavní americké indexy dosáhly silnějšího růstu. Dow Jones o 3,44 procenta, S&P 500 o 3,41 procenta a Nasdaq o 2,58 %. Server byznysové televize CNBC poznamenal, že akcie stouply poté, co Bernie Sanders vzdal souboj o prezidentskou nominaci.
Airbus sníží výrobu v průměru o třetinu
Evropský výrobce letadel Airbus ve středu oznámil, že sníží výrobu v průměru o třetinu, aby se přizpůsobil poptávce. Pandemie způsobená koronavirem zcela ochromila činnost aerolinek, protože mnoho vlád po celém světě výrazně omezilo pohyb lidí, včetně možnosti cestovat. V březnu Airbus dodal 36 letadel, což je meziročně o polovinu méně.
„Naši klienti, letecké společnosti, jsou těžce postiženy (dopady) nemoci covid-19. Přizpůsobujeme svou výrobu nové situaci,“ uvedl v komuniké šéf Airbusu Guillaume Faury. „Pracujeme na provozních a finančních opatřeních, abychom této realitě mohli čelit,“ dodal.
Airbus plánuje snížit měsíční výrobu letadel z rodiny A320 každý měsíc o třetinu na 40 strojů, aby tak zabránil hromadění nedodaných letadel. Stroje Airbus A320 mají jednu uličku a většinou se využívají na kratší až střední vzdálenosti. Redukován bude i počet vyrobených širokotrupých letadel z řady A350, a to o 40 procenta na šest strojů měsíčně. Nákladních letounů z rodiny A330 Airbus vyrobí kusy měsíčně, jejich produkce poklesne o více než dvě pětiny.
Německá ekonomika může letos klesnout o 4,2 procenta, odhadují instituty
V cestovním ruchu je podle CzechTourism globálně ohroženo až 75 milionů pracovních míst, z toho v Evropě zhruba deset milionů. Z Evropy bude nejvíce zasaženo Německo, které by v turismu mohlo ztratit 1,6 milionu pracovních míst. Podle Oxford Economics by se světový trh cestovního ruchu mohl vrátit k číslům před vypuknutím pandemie až v roce 2023.
Společná zpráva předních hospodářských institutů v Německu také odhaduje, že krize způsobená koronavirem zároveň vyvolá v této zemi hlubokou hospodářskou recesi, kdy se hrubý domácí produkt (HDP) může snížit o 4,2 procenta. A na vrcholu krize by se míra nezaměstnanosti mohla vyšplhat na 5,9 procenta, bez práce by tak zůstalo 2,4 milionu lidí. V březnu činila míra nezaměstnanosti bez sezonního přepočtu 5,1 procenta.
V prvním čtvrtletí by měl HDP ve srovnání s předchozím kvartálem klesnout o 1,9 procenta, očekávají instituty. Ve druhém čtvrtletí ekonomika podle jejich odhadu kvůli dalekosáhlému utlumení hospodářských aktivit vykáže propad o 9,8 procenta. To by v Německu představovalo nejhlubší čtvrtletní pokles od roku 1970, kdy se údaj začal zveřejňovat, a zároveň více než dvojnásobný pokles proti prvnímu čtvrtletí roku 2009, kdy udeřila finanční krize.
Na příští rok instituty předpovídají oživení a růst ekonomiky o 5,8 procenta. Podle jejich zprávy by se situace mohla zlepšit už ve druhé polovině roku. Ekonomika by tak ve srovnání s předchozími kvartály mohla vykázat ve třetím čtvrtletí růst o 8,5 procenta, ve čtvrtém pak o 3,1 procenta.
Ministři financí EU se neshodli na záchranném plánu pro ekonomiky
Ministři financí zemí Evropské unie se zatím ani po dlouhém nočním jednání neshodli na společném plánu, jak povzbudit své ekonomiky po koronavirové krizi. Zástupcům vlád se nepodařilo najít kompromis v otázce vydání společných dluhopisů ani čerpání úvěrů ze záchranného fondu ESM. Šéf euroskupiny Mario Centeno proto po 16 hodinách odložil další jednání na čtvrtek.
O co nejširší společné sdílení nákladů způsobených pandemií usiluje přibližně desítka zemí platících eurem v čele s Itálií a Španělskem, zatímco Německo či Nizozemsko se obávají zadlužování eurozóny. Během noční debaty sestávající většinou z oddělených diskusí Centena s různými skupinami politiků se ministrům podařilo přiblížit kompromisnímu návrhu, na který byly ochotny kývnout všechny země s výjimkou Itálie na jedné a Nizozemska na druhé straně.
Zatímco italský ministr financí Roberto Gualtieri podle listu Financial Times trval na přímé zmínce o dluhopisech, kterou návrh neobsahoval, jeho nizozemský kolega Wopke Hoekstra odmítl formulaci, že plán bude obsahovat „nové finanční nástroje“. Oba politici se neshodli ani na podmínkách čerpání úvěrů ze záchranného fondu eurozóny ESM, který má být jedním z důležitých nástrojů pomoci.
Ekonomika USA může ve čtvrtletí klesnout o 30 procent
Ekonomika Spojených států by se v letošním druhém čtvrtletí mohla kvůli opatřením proti šíření koronaviru propadnout o 30 i více procent. Předpověděl to bývalý šéf americké centrální banky (Fed) Ben Bernanke.
„Celkově by to mohl být velmi špatný rok pro ekonomiku,“ uvedl Bernanke v internetové diskusi, kterou uspořádal washingtonský ústav Brookings. Dosavadní měnovou a rozpočtovou reakci na ekonomické dopady koronaviru Bernanke označil za dobrou, nicméně dodal, že budou zapotřebí další opatření.
Historie podle bývalého šéfa Fedu naznačuje, že zotavení ekonomiky nyní potrvá kratší dobu než po finanční krizi z let 2007 až 2009. „Americká ekonomika se zotaví a za několik let bude vykazovat jen malé známky této zkušenosti (s koronavirem),“ uvedl Bernanke, který stál v čele Fedu od února 2006 do ledna 2014. Doba trvání a hloubka nynějšího hospodářského útlumu bude podle Bernankeho do značné míry záviset na vývoji šíření koronaviru.
Mzdy teď dočasně snižuje také americký výrobce elektromobilů Tesla. Postradatelné pracovníky navíc pošle na neplacenou dovolenou, a to zřejmě do 4. května, kdy ve Spojených státech plánuje obnovit běžnou výrobu. Podle agentury Reuters a serveru televize CNBC to vyplývá z e-mailu, který firma zaslala zaměstnancům. Šéfem a spoluzakladatelem Tesly je americký podnikatel Elon Musk.
Ve Spojených státech mzdy většiny zaměstnanců Tesly od začátku příštího týdne klesnou o 10 procent, u vyšších vedoucích pracovníků to bude 20 až 30 procent. Mimo Spojené státy hodlá automobilka postupovat podobným způsobem. Předpokládá se, že snížení mezd bude platit do konce druhého čtvrtletí.
Cena ropy rostla vlivem očekávání, že země OPEC+ sníží těžbu
Ceny ropy ve středu stoupaly. Investoři spoléhali na to, že čtvrteční videokonference skupiny OPEC+, která zahrnuje členy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a další přední těžaře, povede ke snížení těžby. To zastínilo i skutečnost, že americké zásoby ropy za poslední týden rekordně stouply.
V 19:10 SELČ cena severomořské ropy Brent stoupala o 0,6 procenta na 32,05 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si ve stejnou dobu připisovala zhruba 2,2 procenta na 24,15 dolaru za barel.
Skupina nazvaná OPEC+ bude jednat o další těžbě ve čtvrtek. Účast v úterý potvrdilo i Rusko, které se v březnu neshodlo na společném postupu se Saúdskou Arábií.
Globální dluh rekordně stoupl. Loni
Globální dluh napříč všemi sektory v loňském roce stoupl na rekordních 255 bilionů USD (6,4 biliardy korun) a překonal 322 procent hrubého domácího produktu. Proti předchozímu roku se zvýšil o více než deset bilionů USD. Uvedl to Institut pro mezinárodní finance (IIF).
V poměru k HDP se dluh ve srovnání s rokem 2008, kdy začala finanční krize, zvýšil o 40 procentních bodů, upozornil IIF. Podle scénáře, který počítá, že půjčky vlád se letos zdvojnásobí a globální HDP klesne o tři procenta, by úroveň zadlužení na konci letošního roku mohla stoupnout na 342 procent, dodal ředitel IIF Emre Tiftik.
IIF rovněž upozornil, že globální emise státních dluhopisů v březnu stoupla na rekordních 2,1 bilionu dolarů. To je více než dvojnásobek proti průměru z let 2017 až 2019. Vlády spěchaly, aby získaly finanční prostředky kvůli boji s pandemií nemoci covid-19.