Evropská komise zveřejnila další balíček podpůrných opatření, která mají pomoci ekonomikám vzpamatovat se z nejtěžších dopadů koronavirové krize. V Česku se zatím ve čtvrtek ráno spustilo první kolo bezúročných půjček COVID II, které má pomoci podnikatelům, ale po třech hodinách bylo vyčerpáno. Odpoledne však ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) sdělil, že tento program je znovu spuštěn. Byl navýšen z 1,5 na 5 miliard korun a otevřený by měl být do půlnoci v pátek 3. dubna.
Brusel v rámci nového systému podpory krátkodobého zaměstnávání nabízí členským zemím až 100 miliard eur (zhruba 2,7 bilionu korun), které si chce komise vypůjčit s použitím vládních záruk. Aby si sama EK mohla výhodně půjčit na trhu, chce využít garancí poskytnutých samotnými vládami, což musí schválit členské země.
„Každé dostupné euro v rozpočtu EU bude využito na řešení koronavirové krize. Všechna pravidla budou uvolněna, aby umožnila rychlý a efektivní tok peněz,“ prohlásila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, která nový balíček opatření představila.
Komise podle ní podpoří takzvaný kurzarbeit, díky němuž si budou moci udržet práci lidé v odvětvích, kde by jinak byly firmy nuceny kvůli problémům způsobeným pandemií propouštět. Systém podpory označený zkratkou SURE má pomoci vládám všech zemí, kterým chce komise poskytnout finance do celkové zmíněné výše. Aby si mohla půjčit na trhu, chce využít garancí poskytnutých samotnými vládami, což musí schválit členské země. Finanční podporu kurzarbeitu již oznámily vlády několika států včetně Česka.
Komise chce k dosavadním 37 miliardám eur (zhruba bilion korun) z kohezní politiky, které už vyhradila na nouzové použití, uvolnit další peníze původně určené na rozvojové projekty, jež by měly nově sloužit pro zdravotnictví a zasažená odvětví v jednotlivých státech.
Brusel také vyčlení na nouzové potřeby spojené s krizí další tři miliardy eur, z nichž část půjde na nákup zásob ochranných prostředků a lékařského vybavení.
Velké propouštění v USA
Ve Spojených státech minulý týden požádalo o podporu v nezaměstnanosti zhruba 6,65 milionu lidí. Je to rekord a zhruba dvojnásobek počtu z předchozího týdne. Informovalo o tom ve čtvrtek americké ministerstvo práce. Americké podniky začaly propouštět kvůli šíření koronaviru, v jehož důsledku musela řada firem zavřít.
Analytici v průměru čekali, že o podporu požádá zhruba stejný počet lidí jako o týden dříve. O práci teď přicházejí hlavně lidé v odvětvích, na která má pandemie nejtvrdší dopady, což jsou hotely, restaurace nebo firmy v letecké dopravě.
Německo čeká výrazný propad
Německá ekonomika by kvůli krizi způsobené šířením koronaviru letos mohla vykázat ještě hlubší propad než v letech 2008 a 2009, tedy za minulé finanční krize. Řekl to ve středu německý ministr hospodářství Peter Altmaier. Před jedenácti lety německé hospodářství zaznamenalo propad o 5,7 procenta.
Letos by v některých měsících první poloviny roku mohla ekonomika podle Altmaiera zaznamenat i více než osmiprocentní propad.
Vrchol krize očekává ministr v dubnu a květnu, existuje ale podle něj naděje, že se situace ve druhé polovině roku stabilizuje. Spolková vláda už připravuje na oživení největší evropské ekonomiky po skončení pandemie balíček opatření.
Německo je nejvýznamnějším obchodním partnerem Česka, směřuje tam přes 30 procent českého exportu.
Německu zároveň hrozí nedostatek pracovních sil při nadcházející sklizni. S tou pravidelně vypomáhali sezónní dělníci převážně z východní Evropy, kterým se ale německé hranice jako prevence proti šíření koronaviru uzavřely. Na naléhání zemědělských svazů teď ale berlínská vláda odsouhlasila výjimku pro zhruba 80 tisíc zahraničních dělníků. K práci na poli je do Německa dopraví zvláštní letadla. Ve čtvrtek se na tom podle agentury DPA dohodl německý ministr vnitra Horst Seehofer a ministryně zemědělství Julia Klöcknerová.
Pomoc pro Lufthansu?
Německá vláda jedná o poskytnutí pomoci největší německé letecké společnosti Lufthansa v řádu miliard eur. Vláda by v rámci této pomoci mohla v podniku získat podíl. Agentuře Reuters to ve čtvrtek řekly zdroje obeznámené se situací. Zástupci vlády a Lufthansy podle zdrojů jednají o úvěrech i o možné kapitálové investici.
Vedoucí představitelé největších amerických aerolinek American Airlines v pondělí sdělili zaměstnancům, že hodlají požádat vládu Spojených států o pomoc v hodnotě až 12 miliard dolarů (zhruba 300 miliard Kč). Podle zdroje Reuters z bankovního sektoru by Lufthansa mohla potřebovat státní pomoc v podobném rozsahu.
Italský průmysl vykázal rekordní pokles
Italský průmysl se v březnu propadl oproti předchozímu měsíci o 16,6 procenta - nejvíce od roku 1960, kdy se údaj začal zveřejňovat. Uvedl to ve čtvrtek italský průmyslový svaz Confindustria. Za celé první čtvrtletí průmysl zeslábl oproti předchozímu kvartálu o 5,4 procenta, a vykázal tak nejprudší pokles za 11 let. Ve druhém kvartálu se očekává další prohloubení propadu na 15 procent.
Obchodní svaz Confesercenti počítá, že hrubý domácí produkt země (HDP) se do konce roku sníží o devět procent. Celostátní karanténa, která už platí tři týdny, by podle jeho propočtů měla snížit hospodářský výkon země o 8,5 miliardy eur. Spotřeba by tak klesla o 35 miliard eur, a pokud by se karanténa prodloužila až za 13. duben, mohlo by to být i 83 miliard - to už by odpovídalo poklesu HDP o devět procent.
Globální ekonomika může letos klesnout o téměř jedno procento, varuje OSN
Globální ekonomika by mohla letos kvůli novému koronaviru klesnout o téměř jedno procento, uvedla ve své zprávě Organizace spojených národů. Před pandemií čekala OSN naopak růst 2,5 procenta. V době globální finanční krize, v roce 2009, světová ekonomika klesla o 1,7 procenta.
V případě nejlepšího scénáře OSN očekává, že mírný pokles soukromé spotřeby, investic a vývozu vykompenzuje růst vládních výdajů v sedmi největších zemích světa a Číně. Globální ekonomika by tak vzrostla o 1,2 procenta.
Naopak v nejhorším scénáři globální ekonomika klesne o 0,9 procenta. Ten počítá s šokem na straně poptávky různé velikosti v Číně, Japonsku, Jižní Koreji, USA a Evropské unii a s poklesem cen ropy o 50 procent. Předpokládá také, že široká škála restrikcí v USA a EU bude prodloužena do poloviny druhého čtvrtletí.
Zpráva také upozornila, že zvyšující se omezení volného pohybu osob v Evropě a Severní Americe tvrdě zasáhla odvětví služeb, zvláště ta, která vyžadují osobní styky, jako maloobchod, volný čas a ubytování, rekreaci a přepravní služby. Tyto sektory se na celkovém počtu pracovních míst v těchto zemích podílejí více než čtvrtinou, a protože tato odvětví přicházejí o příjmy, nezaměstnanost pravděpodobně prudce poroste. Negativní dopady současných hospodářských restrikcí v bohatších rozvinutých zemích se brzy přelijí do rozvojových zemí, ve kterých se sníží obchod a investice.
Závažnost ekonomického dopadu, zda bude mírná, nebo hluboká recese, bude převážně záviset na trvání restrikcí pohybu osob a ekonomické aktivity ve velkých ekonomikách a na velikosti a dopadu rozpočtových opatření. Podle OSN by balíčky fiskálních stimulů měly upřednostnit výdaje na zdravotnictví, aby se nejvíce omezilo šíření koronaviru, a měly by poskytnout podporu domácnostem nejvíce postiženým pandemií.
Prudký pokles výdajů spotřebitelů v EU a USA sníží dovoz spotřebního zboží z rozvojových zemí. Navíc se prudce sníží i globální výroba ve zpracovatelském průmyslu kvůli možnému delšímu narušení globálních dodavatelských řetězců. Delší a hlubší narušení výroby ovlivní velký počet rozvojových ekonomik, které jsou hluboce začleněné do globální dodavatelské sítě.
Vysokému riziku čelí také rozvojové země, které jsou závislé na cestovním ruchu a cenách komodit. Výhled těchto států navíc zhoršuje nedávný kolaps cen komodit.
Zpráva také varuje, že zhoršení pandemie zvyšuje hluboce zakořeněnou ekonomickou úzkost. Dokonce i v mnoha zemích s vysokými příjmy není značná část populace tak bohatá, aby mohla po dobu tří měsíců žít nad hranicí národní chudoby, napsala agentura AP.
Světové ceny potravin se v březnu výrazně snížily, a to kvůli poklesu poptávky souvisejícímu s koronavirem a levnější ropě. Vyplývá to podle agentury Reuters ze čtvrtečních údajů Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
Hodnota indexu FAO, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, v březnu meziměsíčně klesla o 4,3 procenta na 172,2 bodu. „Za poklesem cen stály převážně faktory na straně poptávky, nikoli nabídky,“ uvedl ekonom FAO Abdolreza Abbassian. „Tyto poptávkové faktory jsou ovlivněny čím dál horšími ekonomickými vyhlídkami,“ dodal.
Nejvýraznější propad vykázal cenový index pro cukr, který se oproti únoru snížil o 19 procent. Za tímto poklesem podle FAO stála nižší spotřeba související s omezeními pohybu obyvatel, která kvůli šíření koronaviru zavedla řada zemí.
Program bezúročných půjček se opět otevřel, limit stoupl na pět miliard
Příjem žádostí o bezúročné úvěry v prvním kole programu COVID II byl ve čtvrtek odpoledne obnoven a jeho limit se zvýšil z 1,5 miliardy na pět miliard korun. Na Twitteru to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Živnostníci, malí a střední podnikatelé mohli žádosti o půjčky začít podávat od čtvrtečního rána, původní limit se ale vyčerpal za tři hodiny.
Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) program spustila kvůli ekonomickým dopadům, které mají na podnikatele omezení zavedená vládou proti šíření nového typu koronaviru.
Zájem o program je enormní, napsal Havlíček na Twitteru. „Obratem jsem rozhodl o navýšení na pět miliard, odpoledne jsme opět rozjeli příjem žádostí a posilujeme počet pracovníků ČMZRB,“ doplnil.
Živnostníci a podnikatelé mohli žádat o půjčky do 15 milionů korun. Na rozdíl od první vlny bezúročných úvěrů, které poskytovala ČMZRB, byly tentokrát zapojeny komerční banky. Za úvěry bude i v tomto případě ručit stát, prostřednictvím ČMZRB, a to až do 80 procent jistiny. Maximální délka záruky bude tři roky.
Žádost nemohly podat pražské firmy, protože jsou tam peníze EU
Program COVID II je financován ze strukturálních fondů EU, v prvním kole proto nemohly žádat pražské firmy. Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) budou mít však podnikatelé z Prahy šanci získat bezúročný úvěr v některém z dalších kol výzvy, do kterých budou alokovány finance z jiných zdrojů, uvedl.
O podpoře pražských podnikatelů jedná ČMZRB s ministerstvem průmyslu a obchodu i hlavním městem Prahou. Podle Jiráska jim ČMZRB nabídla své služby a nyní je na nich, aby se rozhodli, řekl dále v ČT.
ČMZRB do první vlny programu COVID přijala přes 3200 žádostí přesahujících deset miliard korun. Do týdne od pozastavení přijímání žádostí schválila první úvěry, podnikatelům vyplatila přes 100 milionů korun.
Schillerová připustila úpravu programu Pětadvacítka
Ministerstvo financí chystá úpravu návrhu na jednorázové vyplacení 25 tísíc korun osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) postiženým koronavirovou epidemií. Ministryně Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že systém musí být spravedlivý a dostupný všem zasaženým subjektům. Řada živnostníků i opozičních politiků už vyjádřila k vládnímu opatření výhrady. Příští týden posoudí program nazvaný Pětadvacítka poslanci.
Hyundai v Nošovicích pojede po obnovení výroby na dvě směny
V souvislosti s pandemií řada firem také přerušila výrobu nebo omezila provoz. Automobilka Hyundai v Nošovicích na Frýdecko-Místecku ve čtvrtek oznámila, že bude po opětovném spuštění výroby fungovat zpočátku na dvě směny místo obvyklých tří. Střídat se bude ranní a odpolední směna, zaměstnanci, na které vyjde noční, dostanou náhradu mzdy ve výši 70 procent průměrného výdělku, řekl mluvčí automobilky Pavel Barvík.
Uvedl, že dočasný provoz ve dvou směnách umožní firmě lépe reagovat na aktuální složitou situaci na trhu. „Efektivnější bude i plánování dodávek materiálu od našich dodavatelů. Nepřítomnost pracovníků na nočních směnách nám dá možnost využít tento čas k dezinfekci a dalším opatřením pro zajištění maximální péče o zdraví našich zaměstnanců,“ řekl Barvík.
Ve slezské továrně kvůli pandemii nového typu koronaviru dočasně skončila výroba po noční směně v sobotu 21. března. Odstávka měla původně trvat do pondělí 6. dubna, tento týden ve středu ale automobilka oznámila, že ji o týden prodlouží. Výroba se tak má znovu rozjet po Velikonocích v úterý 14. dubna. Barvík uvedl, že obnovení provozu bude nezbytné, ačkoliv osobní i pracovní životy lidí bude pandemie ještě nějakou dobu ovlivňovat.
Během odstávky dostávají zaměstnanci náhradu mzdy ve výši 70 procent průměrného výdělku. Část pracovníků ale půjde do práce už příští týden, ale jen v pondělí a úterý. Továrna v Nošovicích je jediným výrobním závodem Hyundai v Evropské unii.
Výrobu zastavily automobilky a výrobci automobilových dílů po celé Evropě. V Česku nevyrábějí například ani automobilky Škoda Auto a Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA).
Automobilka Škoda Auto svou odstávku podruhé prodloužila ve středu, a to ve všech třech svých českých závodech až do 20. dubna. Původně se měla výroba spustit 6. dubna. Informaci o prodloužení odstávky firma sdělila zaměstnancům prostřednictvím SMS zprávy.
Firma Lucco musela nejméně na dva týdny zastavit výrobu
Strojírenská společnost Lucco z Velkých Albrechtic na Novojičínsku musela kvůli nedostatku zakázek zastavit výrobu minimálně na dva týdny. Kvůli pandemii nového typu koronaviru totiž odstavila výrobu většina jejích klíčových odběratelů zejména ze Španělska a Velké Británie. Agentuře ČTK to ve čtvrtek řekla Ivana Gračková, mluvčí skupiny BR Group, do které Lucco patří.
Zaměstnanci strojírny jsou doma a dostávají 60 procent svého průměrného výdělku. „Výrobu opracovaných svařenců a jejich povrchové úpravy a montáže pro malé a středně velké stavební stroje, díly a zařízení pro automobilový, energetický a hutní průmysl zajišťovalo 146 kmenových a 30 agenturních zaměstnanců,“ uvedla Gračková. Ve firmě v současnosti pracuje jen několik pracovníků lakovny. Dělají na subdodávkách pro externí zákazníky a pro Spojmont Ostrava, další firmu ze skupiny BR Group.
Česká opatření pro pendlery způsobují vážné problémy firmám v Bavorsku
Vážné komplikace mnoha bavorským firmám způsobují zpřísněná česká opatření pro takzvané pendlery, tedy zaměstnance, kteří za prací každý den dojíždějí přes hranici, vyplývá z vyjádření bavorského ministerstva hospodářství, podle něhož musí řada firem omezovat výrobu nebo ji dokonce zcela utlumit.
V Německu je podle zdejších úřadů práce zaměstnáno na 35 tisíc Čechů, kteří sem každodenně dojíždí do práce a nejvíc jich pracuje právě v Bavorsku – 23 350. Kolik českých pendlerů nyní do Bavorska za prací nejezdí, ministerstvo hospodářství neuvedlo, podle všeho se ale jedná o mnoho tisíc lidí. Nasvědčuje tomu i odhad Rity Röhrlové, zemské radní v bavorském okresu Regen, podle níž zhruba dvě třetiny z 1100 zdejších českých pracovníků zůstaly v nejisté situaci doma. „Má to extrémní dopady,“ řekla minulý týden představitelka okresu, který leží bezprostředně u českých hranic poblíž Železné Rudy.
Pendleři s výjimkou těch, kteří pracují ve zdravotnictví a sociálních službách, nemohou nyní za prací do Německa vyjet na méně než 21 dní a po návratu do Česka je čeká povinná dvoutýdenní karanténa.
„Zpřísněná pravidla pro pendlery znamenají pro firmy velký zásah a značné dodatečné náklady,“ tlumočilo bavorské ministerstvo hospodářství postoj obchodní komory regionu Horní Falc, který sousedí s Českem. Například v logistických firmách zde čeští zaměstnanci tvoří i přes 50 procent všech pracovníků, v průmyslu a službách někdy až 30 procent.
„Řada firem je nucena omezit části produkce nebo některé zcela uzavřít,“ uvedla také obchodní komora. Zdůraznila, že některé firmy Čechy zaměstnávají už více než 25 let. „Uzavření hranic nesmí být dlouhodobým řešením, protože by mnoha firmám v regionu bez českých spolupracovníků hrozilo uzavření provozu,“ míní.
Prodej aut se propadá
Prodej osobních a lehkých užitkových aut ve Spojených státech se v březnu snížil v celoročním přepočtu na 11,4 milionu, což je nejméně od dubna 2010, ukázaly čerstvé údaje společnosti Ward's Automotive. Údaje tak naznačují, jak velké škody zřejmě americkému automobilovému průmyslu způsobí onemocnění způsobené koronavirem, podotýká agentura Bloomberg.
Automobilce General Motors v prvním čtvrtletí klesl prodej o 7,1 procenta, společnosti Fiat Chrysler Automobiles o deset procent. Oba podniky sice neoznámily samostatné měsíční údaje, nicméně poptávka po autech začala v polovině března prudce klesat, což potvrzují měsíční údaje dalších firem. Prodej automobilek Volkswagen, Honda, Hyundai a Mazda klesl v březnu o více než 40 procent. Prodej Fordu v březnu klesl o 21 procent, prodej aut Toyota o 37 procent. Toyota zavřela velkou část autosalonů a propadu prodeje nebyl ušetřen žádný z jejích modelů.
Pandemie způsobená šířením koronaviru ničí odvětví, přitom ještě před několika týdny to vypadalo, že automobilový průmysl je připraven těžit z dalšího roku zdravé důvěry spotřebitelů, levného financování a silného trhu práce v USA. Analytici se nyní výrazně liší v odhadech, jak silně může prodej klesnout. Téměř nikdo však nečeká rychlé zotavení.
Uzavření továren v celém odvětví, které začalo v polovině března, potrvá ale déle, než firmy původně doufaly. Prezident Donald Trump až do konce dubna prodloužil směrnici o fyzickém odstupu, jejímž cílem je zabránit šíření koronaviru. Globální recese je stále více pravděpodobná a zdá se, že američtí spotřebitelé budou mít slabší zájem o nákup drahého zboží i poté, co se budou moci z nucené domácí izolace vrátit do ulic.
Kromě problémů na maloobchodní frontě mají automobilky ještě další problém. Nákupy omezují také firmy zabývající se pronájmem aut, protože chtějí být zahrnuty do státní pomoci společnostem, které se orientují na turistiku. „Výrobci aut rychle zareagovali na koronavirovou krizi nabídkou atraktivních pobídek a platebních programů, zdá se ale, že ty nabídky zůstanou nevyslyšené,“ uvedla výkonná ředitelka výzkumné společnosti Edmunds Jessica Caldwellová.
Ve středu oznámil také francouzský automobilový svaz CCFA, že se prodej nových osobních automobilů ve Francii se v březnu meziročně propadl o 72 procent na 62 668 vozů.
