Automobilka Škoda Auto v pátek prodloužila odstávku výroby ve všech třech českých závodech kvůli pandemii koronaviru nejméně do 14. dubna. Původně se měla výroba spustit 6. dubna. Provoz v Česku i ve světě dočasně přerušují i další firmy a lídři zemí EU se zatím nedokázali dohodnout na tom, jakou sílu mají mít opatření určená na pomoc ekonomikám poškozeným koronavirovou krizí. Koncern Volkswagen už také oznámil, že by mohl přikročit ke snižování počtu zaměstnanců, pokud se šíření koronaviru nepodaří dostat pod kontrolu. Mezinárodní měnový fond čeká letos pokles globální ekonomiky. Američané schválili rekordní finanční injekci. Půjde na ni 2,2 bilionu dolarů.
Škoda Auto prodloužila odstávku výroby. Produkci utlumují i další firmy
Na svá pracovní místa se měli zaměstnanci původně vrátit v pondělí 6. dubna ráno, nyní se do práce vrátí nejdříve v úterý 14. dubna ráno. Odstávka se tedy prodlouží o více než týden.
„Reagujeme tím i na nadále velice nízkou poptávku, která je důsledkem státem nařízeného uzavření prodejních míst v České republice a v mnoha dalších zemích Evropské unie,“ píše vedení firmy v dopisu podepsaném předsedou představenstva Bernhardem Maierem a členem představenstva Bohdanem Wojnarem, který se sám koronavirem nakazil.
Zaměstnanci dostávají od 18. března až do 29. března 70 procent platu, poté se zvýší na 75 procent. Tato dohoda platí nadále, 75 procent platu tak budou zaměstnanci dostávat i po 6. dubnu, kdy se původně měla výroba obnovit.
Někteří zaměstnanci v automobilce stále pracují kvůli zachování kontinuity nezbytných činností. Odbory Škody Auto ve čtvrtek uvedly, že se v mladoboleslavském závodě automobilky stále pohybuje 350 kmenových zaměstnanců a dalších 600 externistů. V dalších závodech jsou čísla nižší, spíše v desítkách lidí. Jde například o strážné, energetiky, pracovníky údržby a další profese.
Automobilka Škoda Auto zastavila kvůli pandemii koronaviru ve středu 18. března večer výrobu ve všech třech svých českých závodech, tedy Mladé Boleslavi, Kvasinách a Vrchlabí.
Škoda Auto loni dodala do celého světa 1,24 milionu aut. Provozuje tři výrobní závody v České republice, vyrábí v Číně, Rusku, na Slovensku, v Alžírsku a Indii, většinou prostřednictvím koncernových partnerství, dále na Ukrajině a v Kazachstánu ve spolupráci s lokálními partnery. Je aktivní na více než 100 trzích. Zaměstnává téměř 39 tisíc zaměstnanců, z toho v Česku téměř 34 tisíc lidí.
Omezování výroby pokračuje i jinde
Výrobu kvůli zamezení šíření koronaviru postupně utlumuje řada firem. Nejnověji v pátek oznámila společnost Schaeffler Production CZ, že od 4. dubna zavře závody v Lanškrouně na Orlickoústecku a Svitavách, koncern postupně odstavuje výrobu ve všech svých evropských závodech.
Dodavatel nejen automobilového průmyslu tak upravuje výrobní kapacity a reaguje na skutečnost, že čím dál tím více výrobců nedávno zastavilo kvůli šíření koronaviru svou výrobu v Evropě, včetně koncernu Volkswagen, do kterého patří i Škoda Auto. Prodloužení odstávky v pátek také oznámila slovenská divize Volkswagenu, a to o čtyři dny do 9. dubna. Rozhodnutí zdůvodnila pokračujícím poklesem poptávky a omezeními v dodavatelském řetězci. Divize přerušila výrobu 17. března, původně na dva týdny.
Volkswagen také oznámil, že by mohl přikročit ke snižování počtu zaměstnanců, pokud se šíření koronaviru nepodaří dostat pod kontrolu. V rozhovoru s německou televizí ZDF to řekl šéf podniku Herbert Diess. „Pouze v případě, že podobně jako Čína, Korea a další asijské země dostaneme ten problém pod kontrolu, máme šanci projít krizí beze ztrát pracovních míst,“ uvedl Diess, kterého cituje agentura Reuters.
Šéf koncernu upozornil, že Volkswagen teď s výjimkou Číny neprodává „prakticky žádná“ auta, stále však musí pokrývat vysoké fixní náklady, které se pohybují kolem dvou miliard eur (zhruba 55 miliard koru ) týdně. Volkswagen po celém světě zaměstnává kolem 671 tisíc lidí a je podle objemu prodeje největší automobilkou na světě.
V Česku pak kromě Škody Auto přerušily provoz například i kolínská automobilka TPCA a Hyundai v Nošovicích na Frýdecko-Místecku nebo třeba Holding Motor Jirkov, u kterého tvoří více než 60 procent obratu zakázky pro automobilový průmysl.
Délku zastavení výroby firma Schaeffler neupřesnila. „Vedení společnosti rozhodlo, s cílem chránit naše zaměstnance a se zřetelem na současné požadavky zákazníků, o postupné odstávce závodů v Lanškrouně a ve Svitavách,“ řekl ředitel firmy pro centrální a východní Evropu Jaroslav Patka.
Dvoutýdenní odstávku zahájí v pondělí 30. března i výrobce autobusů Iveco CZ z Vysokého Mýta, trvat by měla do 14. dubna. O víkendu dokončí nezbytné technologické zakonzervování výroby, potvrdila mluvčí firmy Katarína Němcová. Firma reaguje na nedostatek dílů, který jí vznikl tím, že kvůli šíření koronaviru už dříve uzavřely provozy některé firmy v automobilovém průmyslu. Podnik zaměstnává kolem 4000 lidí.
Zaměstnanci si mohou vybrat, zda si vezmou dovolenou a dostanou 100 procent náhrady mzdy, nebo budou doma za 80 procent mzdy, kterou dostanou jako náhradu za překážku ze strany zaměstnavatele, uvedla Němcová.
Přerušení provozů v některých svých japonských závodech ohlásily v pátek také automobilky Nissan a Honda. Toyota si chce od bank vypůjčit bilion jenů (227 miliard korun).
Rozvojová banka schválila první úvěry COVID
Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) schválila první žádosti o bezúročné úvěry v programu COVID I v objemu 90 milionů korun. Firmy půjčky nejčastěji využijí k úhradě mezd, nájemného, nákladů na energie nebo pořízení zásob. ČMZRB postupně zpracovává další žádosti, obdržela jich přes 3200 přesahujících deset miliard korun. V pondělí bude vyhlášeno pokračování programu, žádosti budou přijímat komerční banky.
První vlnu podpory dostanou většinou malé podniky. Budou jim vyplaceny půjčky nejčastěji v jednotek milionů korun. Žádosti banka schválila stavebním či strojírenským firmám, dále společnostem působícím v textilním průmyslu, zdravotnictví, maloobchodu, velkoobchodu a služeb. „Jsou mezi nimi i podniky navázané na gastronomii,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČMZRB Jiří Jirásek.
Události, komentáře: Ekonomické dopady vládních opatření (zdroj: ČT24)
Každá pátá firma v Německu se obává platební neschopnosti
Téměř každá pátá firma v Německu má za to, že jí kvůli krizi vyvolané šířením koronaviru hrozí platební neschopnost, uvedla Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK). Průzkumu se zúčastnilo asi 15 tisíc společností a ukázalo se, že 80 procent z nich letos očekává pokles tržeb.
Více než čtvrtina firem předpokládá, že jim tržby klesnou nejméně o polovinu. Více než dvě třetiny společností se pak neobejde bez státní subvence. Zastavení provozu za svůj největší problém označilo 43 procent firem. Pouze čtyři procenta podniků má za to, že rok přečkají bez úbytku tržeb.
Společnosti čelí tlaku, aby kvůli koronaviru nevyplácely dividendy
Firmy prakticky v celém světě také teď čelí tlaku, aby kvůli koronaviru preventivně nevyplácely dividendy. Ve Francii o to státní podniky žádá vláda, doporučení zdržet se jejich výplaty vydávají i centrální banky a bankovní asociace, některé podniky k tomu pak tlačí ekonomická nutnost a potřeba udržet si dostatečný kapitál pro časy očekávané hospodářské recese.
Některé francouzské firmy už zrušení výplaty dividend oznámily. Je mezi nimi například výrobce letecké techniky Airbus či výrobce leteckých motorů a dalšího vybavení pro letadla Safran.
Aby nevyplácely dividendy a neprováděly ani odkupy vlastních akcií, vyzvala ve čtvrtečním dopise banky Evropská bankovní federace (EBF), jejímž členem je i Česká bankovní asociace (ČBA). A v pátek vystoupila s výzvou k obezřetnosti směrem k evropským bankám také Evropská centrální banka (ECB). Doporučení místním bankám zadržet dividendy vzápětí vydala také nizozemská centrální banka.
Rozhodnutí nevyplatit dividendu, ačkoli si ji vyplatit dovolit může, už dříve oznámila španělská Banco Santander. Z bank působících na českém trhu se minulý týden ke stejnému kroku odhodlala Moneta Money Bank. Že se české banky, pojišťovny a penzijní společnosti zdrží jakékoli výplaty dividend či jiných kroků, které by mohly ohrozit jejich odolnost, očekává podle svého sdělení i Česká národní banka (ČNB). Podobné očekávání ve čtvrtek vyjádřil i polský finanční regulátor KNF.
Chorvatský finanční regulátor pak výplatu dividend ve čtvrtek rovnou zakázal pojišťovacím společnostem. Podle agentury HANFA rozhodnutí platí do 30. dubna 2021, ale může být i prodlouženo, pokud si to situace na trhu vyžádá.
Velké americké banky možná dividendy sníží spíše z politických než z finančních důvodů, poznamenala agentura Reuters. Tlak na ně bude velký, nebudou moci žádat o záchranné programy a zároveň vyplácet zisky akcionářům. Osm největších amerických bank v čele s JPMorgan Chase & Co zatím pozastavilo odkupy akcií, plány na zrušení dividend ale zatím neohlásily.
Rozhodnutí snížit nebo zrušit výplatu dividendy bývá pro firmy obtížné. Dividendy jsou totiž považovány za důkaz dobré finanční kondice firmy a kromě toho podporují loajalitu investorů, kteří akcie nakupují s vidinou zisku.
Lídry EU při videosummitu rozdělily koronové dluhopisy
Političtí vůdci evropských zemí jsou zatím stále rozdělení v pohledu na to, jakou sílu mají mít opatření určená na pomoc ekonomikám poškozeným koronavirovou krizí. Během čtvrtečního videosummitu se nedokázali shodnout na tom, zda poskytovat zasaženým zemím úvěry ze záchranného fondu či vydávat speciální „koronové“ dluhopisy. Zatímco Itálie a další jihoevropské země usilují o co nejštědřejší podporu ze společných peněz, tradičně šetrné země v čele s Německem nechtějí, aby kvůli stimulům bobtnal veřejný dluh.
Videokonference, která měla podle představ šéfa Evropské rady Charlese Michela ukázat jednotu unijních lídrů v těžké době, se kvůli sporům o ekonomické stimuly protáhla na téměř trojnásobek plánovaných dvou hodin. Italský premiér Giuseppe Conte odmítl podpořit původní návrh závěrečného prohlášení a chtěl do textu prosadit zmínku o společných dluhopisech eurozóny, které by sloužily k financování boje proti šířící se pandemii a jejím následkům. Během videokonference však se svým požadavkem neuspěl.
K emisi koronavirových dluhopisů vyzvali Michela už ve středu lídři devíti zemí platících eurem, mezi nimiž byla vedle Itálie i Francie, Španělsko či Belgie. Nástroj by podle nich měl mít dostatečný objem a poskytovat dostatečně dlouhodobé financování jak pro současné potřeby zdravotnictví, tak pro oživení ekonomik v době po krizi.
Fiskálně odpovědné země jako Německo či Nizozemsko se však postavily proti. Angela Merkelová po jednání podotkla, že by pomoc ze společných peněz nejraději viděla prostřednictvím záchranného fondu ESM. Šéf euroskupiny Mario Centeno tento týden po jednání ministrů financí řekl, že by fond mohl poskytnout zemím úvěry až do výše dvou procent hrubého domácího produktu. Ani na této možnosti se však lídři zcela neshodli a pověřili ministry financí, aby do dvou týdnů přišli s novými návrhy.
Státy Evropské unie v pátek vyzvaly Evropskou komisi (EK), aby umožnila co nejpružnější a nejrychlejší využití peněz ze strukturálních fondů na boj s koronavirem a jeho následky. Eurokomisařka pro kohezní politiku Elisa Ferreiraová podotkla, že Brusel už na rozdělení peněz začal pracovat. Země EU jimi podle ní mohou pomoci zdravotnictví, malým a středním podnikům či lidem, kteří přišli o práci.
Každý měsíc karantény sníží přitom růst HDP o dva procentní body, spočítalo OECD
Každý měsíc, který hospodářsky silné země stráví v karanténě, povede ke snížení ročního hrubého domácího produktu (HDP) o dva procentní body. Lídrům hospodářsky nejsilnějších zemí světa sdružených ve skupině G20 to ve čtvrtek řekl během videokonference generální tajemník Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Ángel Gurría.
„Podle našich odhadů karanténa přímo dopadne na odvětví, která se ve velkých ekonomikách na tvorbě HDP podílejí jednou třetinou,“ řekl šéf OECD lídrům největších světových ekonomik.
„Počítáme s tím, že za každý měsíc karantény klesne růst ročního HDP o dva procentní body. Výkon samotného turistického sektoru se v tomto období sníží o 50 až 70 procent,“ poznamenal také Gurría. „Mnoho ekonomik upadne do recese,“ dodal.
Lídři skupiny G20 se na jednání zavázali, že globální ekonomiku posílí částkou více než pět bilionů dolarů (více než 123 bilionů Kč), aby omezili ztrátu pracovních míst a dopady na podniky. Jsou také odhodláni „udělat cokoliv“, aby svět nynější pandemii překonal.
Měnový fond čeká pokles globální ekonomiky
Globální ekonomika v letošním roce kvůli globální pandemii nemoci COVID-19 klesne a mimořádně vysoký počet zemí bude potřebovat od Mezinárodního měnového fondu nouzový úvěr. Uvedli to ve společném prohlášení šéfka MMF Kristalina Georgievová a předseda Mezinárodního měnového a finančního výboru (IMFC), který určuje strategii MMF, Lesetja Kganyago.
Jsme v bezprecedentní situaci, kdy se globální zdravotní pandemie změnila v ekonomickou a finanční krizi. Kvůli náhlému zastavení ekonomické aktivity se globální produkce v roce 2020 sníží.
Fond upozornil na rozvojové země, hlavně ty s nízkými příjmy, které budou obzvláště těžce zasažené kombinací zdravotní krize, náhlého obratu kapitálových toků a v některých případech také prudkým poklesem cen komodit. Tyto země také bojují s nedostatkem deviz, MMF proto začal zkoumat další možnosti pomoci nad rámec jeho tradičních půjček.
Georgievová dodala, že nyní je jasné, že globální ekonomika, včetně USA, kvůli koronaviru vstoupila do recese tak mohutné, nebo dokonce horší, než byla ta vyvolaná globální finanční krizí v roce 2008. Hloubka a délka recese podle ní bude záviset na dvou věcech - omezení šíření viru a efektivní, koordinované odpovědi na krizi. Je pro ni proto povzbudivé, že si světoví lídři konečně uvědomili, že šíření koronaviru může zabránit pouze koordinované úsilí.
Průmyslovým firmám v Číně klesly zisky nejvíce za deset let
Průmyslovým podnikům v Číně v prvních dvou měsících letošního roku klesly kvůli opatřením proti šíření koronaviru zisky meziročně o 38,3 procenta na 410,7 miliardy jüanů (1,4 bilionu korun), informoval čínský statistický úřad. Jde o nejhorší propad od roku 2010.
Loni v prosinci se zisky čínských průmyslových podniků snížily o 6,3 procenta, loni ve stejném období o 14 procent.
Údaje jsou za leden a únor dohromady proto, aby se vyloučilo zkreslení způsobené oslavami čínského Nového roku. Přehled zahrnuje průmyslové společnosti s ročními tržbami přes 20 milionů jüanů.
Nejvíce klesly zisky v automobilovém, chemickém a elektronickém průmyslu, a pak také ve výrobě elektrických zařízení, a to o 87 procent. Nárůst zisku zaznamenaly pouze čtyři z 41 sledovaných odvětví – výroba tabákových produktů a neželezných kovů, těžba ropy a zemního plynu a zpracování zemědělských produktů mimo základní potraviny.
Rekordní finanční injekce v USA
Sněmovna reprezentantů USA v pátek schválila rekordní soubor opatření na podporu americké ekonomiky, na kterou tvrdě dolehla pandemie nemoci COVID-19 způsobené koronavirem. Objem finančního balíku, který už ve středu odsouhlasil Senát, činí 2,2 bilionu dolarů (přes 54 bilionů korun). Bezprecedentní opatření musí ještě podepsat americký prezident Donald Trump, který tak slíbil učinit okamžitě, jakmile návrh dostane na stůl.
Sněmovna i přes předchozí spory o podobě hlasování přijala nejrozsáhlejší soubor stimulačních opatření v historii Spojených států aklamací, tedy hlasitým vyvoláním souhlasu bez detailní evidence hlasujících. Senát přijal ve středu opatření jednomyslně, ruku pro něj zvedlo 96 přítomných senátorů.
Díky záchrannému balíčku se dostanou stovky miliard dolarů do nejhůře zasažených odvětví. Americké rodiny pak získají přímou výplatu v celkovém objemu asi 500 miliard dolarů. Část peněz je určena pro malé podniky, dále pak na rozšířenou podporu v nezaměstnanosti, pro nemocnice a další zdravotnická zařízení.