Ukrajinská vojska přesunula na levý břeh Dněpru v Chersonské oblasti nevelký počet obrněné techniky, uvedl americký Institut pro studium války (ISW) s odvoláním na ruské proválečné internetové komentátory. Ministři zahraničí ekonomicky vyspělých zemí G7 ve středu mezitím ujistili, že zůstanou jednotní v podpoře Ukrajiny, která od loňského roku čelí plnohodnotné ruské invazi. Učiní tak navzdory mezinárodnímu dění v Pásmu Gazy. Nová slovenská vláda odmítla návrh dalšího balíku vojenské pomoci Ukrajině.
Levobřežní část Chersonské oblasti je momentálně pod kontrolou ruských vojsk. ISW v minulých dnech ale několikrát upozorňoval, že ukrajinským vojákům se daří držet pozice na levém břehu řeky u obce Krynky. Mělo by se jich tam pohybovat kolem tří set.
„Obec Krynky se nachází zhruba třicet kilometrů severovýchodně od města Cherson a dva kilometry od pobřeží. Co se týče obrněnců, údajně je to jednotka, která se podobá jednomu praporu,“ popsala situaci zahraniční redaktorka ČT Darja Stomatová.
Podle ruských blogerů jsou současné pozemní operace Kyjeva na levém břehu rozsáhlejší než dosud. Ukrajinská agentura Unian podotkla, že by to bylo po dlouhé době poprvé, kdy se na druhé straně Dněpru objevila obrněná technika obránců.
Blogeři konkrétně v úterý uváděli, že ukrajinské bojové vozidlo pěchoty překonalo Dněpr v blízkosti vesnice Krynky. Poukazovali také na snímek, na němž je vidět zničený západní obojživelný obrněný transportér na blíže nespecifikovaném místě na levém břehu. Další psali o přesunu několika obrněnců do oblasti.
V Luhansku byl zabit jeden z vůdců Ruskem koordinovaných sil
V Ruskem okupovaném Luhansku byl při atentátu zabit jeden z vůdců Ruskem koordinovaných sil na východě Ukrajiny Michail Filiponěnko. Uvedla to ve středu ruská média. V jeho autě explodovalo výbušné zařízení a muž utrpěl smrtelná zranění, informoval portál LuhanskInformCentr s odvoláním na Filiponěnkova syna. Atentát byl podle ruské televize RT spáchán poblíž Filiponěnkova bydliště.
Smrt potvrdil také místní zákonodárce Jurij Jurov. Ten připomněl, že plukovník Filiponěnko svého času patřil k zakladatelům a velitelům Ruskem koordinovaných ozbrojených sil. V současnosti byl poslancem parlamentu „Luhanské lidové republiky“. Drtivá část světa ale tento samozvaný státní útvar neuznává. Loni ho uznalo Rusko a o několik měsíců později také Sýrie a Severní Korea.
K útoku se přihlásila ukrajinská vojenská rozvědka, která uvedla, že jej provedla spolu s místním hnutím odboje. Filiponěnko se podle ukrajinských sil „podílel na organizování vězeňských táborů v okupované části Luhanské oblasti, kde byli váleční zajatci a civilní rukojmí vystaveni nelidskému mučení“, a také osobně „krutě mučil lidi“.
Filiponěnko se stal terčem obdobného útoku již v únoru, kdy jeho auto vyletělo do povětří. Zranění tehdy utrpěl jeho řidič, připomněla ukrajinská agentura Unian, která ho označila za kolaboranta.
G7 podpoří Ukrajinu navzdory dění v Pásmu Gazy
Vrcholní diplomaté zemí G7, kam patří Japonsko, Británie, Spojené státy, Francie, Německo, ale také Itálie a Kanada, uvedli, že budou pokračovat v zavádění „přísných sankcí“ vůči Moskvě a urychlí ukrajinské krátkodobé i dlouhodobé snahy o obnovu. Ministři zahraničních resortů to řekli na závěr dvoudenní schůzky v Tokiu.
Ukrajina, která bojuje s ruskou invazí už téměř 21 měsíců, se obává útlumu podpory ze strany spojenců vzhledem k pokračujícímu konfliktu na Blízkém východě. I přes tuto válku se však závazek pomoci Ukrajině „nikdy nevyčerpá“, píše v prohlášení zveřejněném japonskou diplomacií její šéfka Jóko Kamikawaová.
Ministři se během středy také vyjádří k Hamásu a Izraeli. Podle diplomatických zdrojů agentury AFP se pokusí sjednotit stanovisko a vyzvat k humanitárnímu klidu zbraní izraelských odvetných útoků a dovozu humanitární pomoci do Pásma Gazy. To ovládá Hamás, který z tohoto území 7. října zaútočil na jih Izraele.
Slovenská vláda odmítla návrh vojenské pomoci
Nová slovenská vláda ve středu neschválila návrh bývalého vedení ministerstva obrany poskytnout Ukrajině další balík vojenské pomoci v hodnotě 40,3 milionu eur (zhruba 992 milionů korun). V pořadí už čtrnáctá dodávka vojenské pomoci měla zahrnovat například osm minometů, dále 140 raket do systému protivzdušné obrany KUB a značný počet různé munice.
Premiér Robert Fico (Smer–SD), který nastoupil do svého úřadu v říjnu, opakovaně odmítl dodávky zbraní a munice na Ukrajinu ze zásob slovenské armády. V pondělí ale prohlásil, že podnikům nebude bránit ve výrobě a komerčních dodávkách zbraní.
