Pandemie ve světě: Německo prodlužuje uzávěru, Rakousko otevře pět přechodů s Českem a Slovenskem

Některé německé spolkové země na jednání chtěly i přes zhoršující se epidemickou situaci pokračovat v rozvolňování, což Merkelová odmítla.

Zemští premiéři se nakonec s Merkelovou dohodli, že se bude důrazně uplatňovat takzvaná nouzová brzda, která se aktivuje v těch regionech, které nejméně tři dny po sobě hlásí sedmidenní průměr nových případů na 100 000 obyvatel vyšší než sto. Německo nyní podle Institutu Roberta Kocha (RKI) vykazuje sedmidenní incidenci 108,1. Pro srovnání: v Česku se tento údaj pohybuje od 139 v Chebsku po 854 na Jindřichohradecku.

Podle Merkelové je ale třeba přijmout další opatření včetně omezení kontaktů a setrvávání doma. Jako příležitost pro krátkodobou izolaci vidí velikonoční svátky 1. až 5. dubna. Za den pracovního klidu bude letos považován i zelený čtvrtek 1. dubna a také sobota 3. dubna.

Během svátků nadále platí, že se v soukromí může sejít až pět lidí ze dvou domácností bez započítání dětí do 14 let, na veřejnosti je zakázáno scházet se. O svátcích ale budou moci otevřít supermarkety. Merkelová s premiéry také požádala církve, aby velikonoční bohoslužby vedly on-line.

Němci nyní mohou cestovat po zemi bez omezení, ale hotely a turistická střediska nesmějí ubytovávat turisty. Některé země navrhovaly otevřít apartmány, karavany, prázdninové domy a další ubytování, kde by bylo možné zachovat vzájemnou izolaci hostů. Merkelová ale ustoupit nechtěla a veřejnosti doporučila vyhnout se cestám po vlasti i do zahraničí.

Dovolená ve Španělsku na Baleárských ostrovech, které Německo vyřadilo ze seznamu rizikových oblastí, i přes nelibost kancléřky zůstává možná. Počítá se ale s testováním navrátilců, za které ponesou odpovědnost i aerolinky, aby se zabránilo zavlečení infekce ze zahraniční. Od zavedení povinné karantény po návratu z epidemicky bezpečných zahraničních oblastí německá politická reprezentace upustila.

Rakousko otevře některé přechody s Českem a Slovenskem

Ze zhruba 45 menších přechodů na hranicích s Českem a Slovenskem, uzavřených v lednu kvůli koronavirové pandemii, Rakousko o půlnoci pět znovu otevře. Na rakousko-českých hranicích se to týká přechodů Alt Prerau/Nový Přerov, Langau/Stálky, Mitterretzbach/Hnánice a Pyhrabruck/Nové Hrady. Otevře se také rakousko-slovenský přechod Angern an der March/Záhorská Ves.

Podle agentury APA to vyplývá z v úterý zveřejněné změny příslušného nařízení rakouského ministra vnitra Karla Nehammera. Na ostatních 38 menších hraničních přechodech do Česka a dvou na Slovensko zůstává podle rakouského ministerstva vnitra pohraniční provoz zcela zastaven v zájmu „zachování veřejného klidu, pořádku a bezpečnosti“.

Rakousko od 14. ledna uzavřelo desítky malých hraničních přechodů a na hranicích s Českem ponechalo v provozu pouze 17 velkých včetně těch ve Slavonicích, Mikulově, Hatích či Dolním Dvořišti. Do země je od 10. února možný vstup z České republiky jen po předložení negativního testu při hraniční kontrole a po elektronické registraci. Pro pendlery platí povinnost jednou týdně doložit negativní test.

Americký úřad: AstraZeneca možná poskytla staré údaje

Výsledky klinických testů vakcíny společnosti AstraZeneca v USA zřejmě vychází ze zastaralých dat, která neposkytují kompletní informace o její účinnosti. Tvrdí to americký Národní institut pro alergie a infekční onemocnění (NIAID) s odvoláním na zjištění rady nezávislých expertů, která dohlíží na klinické testy léčiv. Vakcína by tak mohla čelit v USA další překážce na cestě ke schválení. Firma následně přislíbila, že do 48 hodin poskytne úřadům nejnovější analýzy a data.

Společnost AstraZeneca v pondělí oznámila výsledky dlouho očekávané rozsáhlé studie provedené v USA, Peru a Chile, podle níž má její vakcína vyvinutá ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou 79procentní účinnost při předcházení symptomatickému průběhu covidu-19. Údajně rovněž zabírá ze sta procent proti těžkým či smrtelným formám covidu-19 a nepřináší zvýšené riziko tvorby krevních sraženin.

Nezávislá komise, která na průběh testů v USA dohlíží, však podle NIAID „vyjádřila obavy, že AstraZeneca (do výsledku) zahrnula zastaralé informace z testů, které mohly poskytnout neúplný pohled“ na data týkající se účinnosti. „Vyzýváme společnost (AstraZeneca), aby spolupracovala s odbornou komisí na zhodnocení dat o účinnosti a zajistila tak, aby byla co nejrychleji zveřejněna co nejpřesnější a nejnovější data o účinnosti (vakcíny),“ uvedl ve vyjádření NIAID.

AstraZeneca v reakci uvedla, že data o účinnosti vakcíny zveřejněná v pondělí vyvozovala z údajů, která sesbírala nejpozději 17. února s tím, že se z nich vyplývající závěry shodují s celkovým vyzněním klinických testů. Zavázala se okamžitě zahájit spolupráci s odbornou komisí, které do 48 hodin dodá nejnovější data a jejich analýzu.

Británie a Bavorsko si připomínají oběti

Britský parlament v poledne minutou ticha uctil oběti pandemie. Stalo se tak v rámci „národního dne přemítání“ v den výročí vyhlášení první koronavirové uzávěry ve Spojeném království. Další připomínky více než roku s pandemií čekají Velkou Británii večer. Země eviduje zhruba 126 tisíc obětí covidu-19, v absolutních číslech je to nejvíce v Evropě.

Charitativní organizace Marie Curieové, která akci pořádá, vyzvala občany, aby „přemýšleli o kolektivní ztrátě, o podpoře pozůstalých a o naději na lepší zítřky“. Premiér Boris Johnson oznámil, že tak učiní v soukromí.

„Na chvíli si připomeňme ty, o které jsme přišli, poděkujte za jejich životy a vezměte na vědomí nevyjádřitelnou bolest z rozloučení,“ uvedl ve videu následník britského trůnu princ Charles. Jeho matka královna Alžběta II. výročí uctila zasláním květin do nemocnice svatého Bartoloměje v Londýně, kde se na začátku března se srdečními obtížemi léčil její manžel princ Philip.

Bavorsko nechá kvůli zemřelým stáhnout vlajky na půl žerdi a hold jim vzdá rovněž minutou ticha. Památku bezmála 13 tisíc tamních obětí uctí ve 14:00 zemský parlament v Mnichově, minuta ticha je vyhlášena na 14:30. Celoněmecká vzpomínková akce se uskuteční 18. dubna.

Bavorsko čelí třetí vlně pandemie a sousedství s epidemicky vysoce rizikovou Českou republikou a Rakouskem boji s koronavirem nijak nepřispívá, prohlásil po jednání zemské vlády tamní premiér Markus Söder (CSU). Obyvatelům Bavorska řekl, že s žádným uvolňováním poměrů do Velikonoc počítat nemohou, protože je nezbytné nejdříve opět získat ztracenou epidemickou stabilitu.

Putin se podle médií nechá očkovat

Ruský prezident Vladimir Putin podle médií oznámil, že se v úterý nechá očkovat proti covidu-19. Šéf Kremlu podle listu Kommersant neupřesnil, kterou vakcínu dostane. To podle agentury Interfax nesdělil ani prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov, dodal však, že samozřejmě půjde o ruský přípravek.

Francouzský prezident Emmanuel Macron mezitím vyzval k očkování co nejvyššího počtu lidí. Vakcinaci označil za středobod bitvy proti šíření koronaviru. Očkovací kampaň „nesmí znát žádné víkendy a prázdniny“, prohlásil podle agentury AFP. Macron také uvedl, že první dávka vakcíny bude od víkendu dostupná pro další věkovou kategorii, a to pro seniory ve věku 70 až 75 let. K očkování se nyní mohou ve Francii přihlásit všichni lidé starší 75 let a lidé od 65 let, kteří se potýkají s dalšími nemocemi. 

Podle předsedy federace francouzských nemocnic Frédérica Valletouxe v zemi opět přibývá nakažených, a pokud se situace nezlepší, bude potřeba zavést přísnější opatření.  

Do Řecka mohou začít jezdit izraelští turisté, kteří mají takzvaný covidový pas, na němž se obě země dohodly v únoru. Lidé s osvědčením o očkování už nebudou potřebovat negativní testy na koronavirus ani nebudou muset do karantény. Informují o tom řecká a izraelská média. Země se dohodly na používání takzvaného covidového pasu či zeleného pasu minulý měsíc. V pondělí večer řecký ministr cestovního ruchu Harry Theoharis informoval izraelskou ambasádu v Aténách, že řecká vláda izraelské covid pasy schválila. Podle něj opatření platí od úterý.

Nizozemsko o tři týdny prodloužilo celostátní uzávěru a další opatření proti šíření koronavirové nákazy. Oznámil to premiér Mark Rutte, podle nějž současná epidemická situace neumožňuje původně plánované rozvolnění restrikcí. Počty pacientů na jednotkách intenzivní péče stoupají. 

„Před dvěma týdny jsme doufali, že budeme schopni provést menší rozvolnění včetně omezeného otevření předzahrádek, dalších obchodů a částečného znovuotevření škol,“ uvedl podle serveru NL Times premiér. „Lepší časy nastanou, když budou lidé s podlomeným zdravím a lidé nad šedesát let brzy naočkováni. Pak přijde čas, kdy bude možných více věcí,“ dodal.

Epidemická situace na Slovensku se sice zlepšuje, v příštích týdnech ale země zřejmě stávající restrikce nezmírní. Ty tak zůstanou v platnosti i během velikonočních svátků. Informoval o tom zastupující ministr zdravotnictví a ministr financí Eduard Heger. Obyvatele země současně požádal, aby nařízení dále dodržovali. 

Místní protiepidemický systém předpokládá, že hlavní podmínkou pro uvolňování karanténních omezení je pokles počtu hospitalizovaných s covidem-19 a podezřením na toto onemocnění pod hranici 3000. V současnosti je v nemocnicích v souvislosti s koronavirovou nákazou 3620 lidí, počet těchto pacientů poslední dva dny po sobě stoupl.

Brazílie má nového ministra zdravotnictví

V Brazílii v úterý složil přísahu nový ministr zdravotnictví Marcelo Queiroga. Stalo se tak po více než týdnu čekání na vydání jmenovacího dekretu, uvedla agentura AFP. Prodlevu kritizují brazilská média, podle nichž byla způsobena tím, že prezident Jair Bolsonaro hledal vhodný post pro končícího ministra.

Místní zdravotnictví stále čelí kvůli epidemii koronaviru velkému tlaku. Šest z 27 brazilských států hlásí nedostatečné dodávky kyslíku, další pak nízký počet volných lůžek na jednotkách intenzivní péči. Nejlidnatější stát Sao Paolo uzavřel dohodu s pivovarnickou skupinou Ambev o výrobě kyslíku pro nemocnice. Další státy stále vykazují vysokou obsazenost lůžek na jednotkách intenzivní péče.