V USA testovali na desítkách tisíc lidí vakcínu AstraZeneca. Před těžkým průběhem chrání na 100 procent

Účinnost vakcíny od firmy AstraZeneca proti lehkému a střednímu průběhu nemoci covid-19  je 79 procent, uvedla britsko-švédská farmaceutická společnost na základě třetí fáze testování vakcíny ve Spojených státech. Americké studie se účastnilo 32 tisíc dobrovolníků, dvě třetiny dostaly vakcínu a jedna třetina placebo. Očkovaní v rámci studie nevykazovali žádné obtíže, kontrolní komise se zaměřovala zejména na rizika krevních sraženin a trombózy.

AstraZeneca uvádí, že v prevenci závažného průběhu onemocnění a hospitalizace je vakcína účinná na 100 procent. Vakcína vykázala stejné výsledky u lidí všech věkových skupin i etnik. Účinnost u lidí nad 65 let je 80 procent a tato studie je první, která zahrnovala tuto věkovou skupinu, uvádí agentura AP.

Minulý týden několik států Evropské unie dočasně pozastavilo použití vakcíny od firmy AstraZeneca kvůli obavám z vedlejších účinků včetně krevních sraženin. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) ale následně uvedla, že podle jejích zjištění je vakcína bezpečná a většina zemí očkování opět obnovila.

Vakcína od společnosti AstraZeneca už byla schválena a používá se v padesátce zemí po celém světě. Nově oznámené výsledky jsou prvním z kroků pro podání žádosti o schválení u amerického lékového regulátora FDA, píše agentura AP.

Americký výzkum se pokusil popsat i vliv na nejrůznější menšiny, které jsou covidem-19 více postižené. Mezi dobrovolníky ve studii proto bylo 79 procent bělochů, 22 procent hispánců nebo Latinoameričanů, 8 procent Afroameričanů, 4 procenta původních Američanů a 4 procenta Asiatů. Přibližně 20 procent účastníků bylo ve věku 65 let a více a přibližně 60 procent mělo jiné zdravotní problémy, které mohou covid-19 zhoršit, jako je cukrovka, těžká obezita nebo srdeční onemocnění.

Jak funguje vakcína AstraZeneca

Oxfordská vakcína AstraZenecy využívá desítkami let osvědčený a mnohokrát vyzkoušený postup; zjednodušeně řečeno pracuje jako pošťák, který nese dopis. Pošťákem je v tomto případě upravený adenovirus, v dopise je napsáno, co dělat, aby se tělo ubránilo nemoci covid-19 a příjemcem je imunitní systém člověka. Pošťák adenovirus zajišťuje jen dopravu, ale nepíše obsah dopisu.

Nahrávám video

Ve skutečnosti je potom proces následující: Adenovirus je virus, který způsobuje u šimpanzů problémy podobné nachlazení. Je upravený tak, aby se v těle člověka nemohl množit, nemůže tedy lidskému tělu nijak ublížit, jen přenáší informace.

Když pak organismus obsah takového dopisu přineseného adenovirem otevře, přečte si návod, jak se bránit covidu-19 (tedy nemoci, se kterou se nikdy nesetkal). Tento návod spočívá v genetické informaci nového koronaviru, která imunitnímu systému říká, jak by se měl zachovat, až koronavirus zaútočí.

Tento postup se v minulosti využil už při vývoji vakcíny proti ebole, tuberkulóze nebo malárii, pracuje se s ním i ve vývoji vakcíny proti HIV nebo viru Zika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 20 mminutami

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 18 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 19 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 22 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 23 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.