V USA testovali na desítkách tisíc lidí vakcínu AstraZeneca. Před těžkým průběhem chrání na 100 procent

Účinnost vakcíny od firmy AstraZeneca proti lehkému a střednímu průběhu nemoci covid-19  je 79 procent, uvedla britsko-švédská farmaceutická společnost na základě třetí fáze testování vakcíny ve Spojených státech. Americké studie se účastnilo 32 tisíc dobrovolníků, dvě třetiny dostaly vakcínu a jedna třetina placebo. Očkovaní v rámci studie nevykazovali žádné obtíže, kontrolní komise se zaměřovala zejména na rizika krevních sraženin a trombózy.

AstraZeneca uvádí, že v prevenci závažného průběhu onemocnění a hospitalizace je vakcína účinná na 100 procent. Vakcína vykázala stejné výsledky u lidí všech věkových skupin i etnik. Účinnost u lidí nad 65 let je 80 procent a tato studie je první, která zahrnovala tuto věkovou skupinu, uvádí agentura AP.

Minulý týden několik států Evropské unie dočasně pozastavilo použití vakcíny od firmy AstraZeneca kvůli obavám z vedlejších účinků včetně krevních sraženin. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) ale následně uvedla, že podle jejích zjištění je vakcína bezpečná a většina zemí očkování opět obnovila.

Vakcína od společnosti AstraZeneca už byla schválena a používá se v padesátce zemí po celém světě. Nově oznámené výsledky jsou prvním z kroků pro podání žádosti o schválení u amerického lékového regulátora FDA, píše agentura AP.

Americký výzkum se pokusil popsat i vliv na nejrůznější menšiny, které jsou covidem-19 více postižené. Mezi dobrovolníky ve studii proto bylo 79 procent bělochů, 22 procent hispánců nebo Latinoameričanů, 8 procent Afroameričanů, 4 procenta původních Američanů a 4 procenta Asiatů. Přibližně 20 procent účastníků bylo ve věku 65 let a více a přibližně 60 procent mělo jiné zdravotní problémy, které mohou covid-19 zhoršit, jako je cukrovka, těžká obezita nebo srdeční onemocnění.

Jak funguje vakcína AstraZeneca

Oxfordská vakcína AstraZenecy využívá desítkami let osvědčený a mnohokrát vyzkoušený postup; zjednodušeně řečeno pracuje jako pošťák, který nese dopis. Pošťákem je v tomto případě upravený adenovirus, v dopise je napsáno, co dělat, aby se tělo ubránilo nemoci covid-19 a příjemcem je imunitní systém člověka. Pošťák adenovirus zajišťuje jen dopravu, ale nepíše obsah dopisu.

Nahrávám video
Události: Podle EMA je AstraZeneca bezpečná
Zdroj: ČT24

Ve skutečnosti je potom proces následující: Adenovirus je virus, který způsobuje u šimpanzů problémy podobné nachlazení. Je upravený tak, aby se v těle člověka nemohl množit, nemůže tedy lidskému tělu nijak ublížit, jen přenáší informace.

Když pak organismus obsah takového dopisu přineseného adenovirem otevře, přečte si návod, jak se bránit covidu-19 (tedy nemoci, se kterou se nikdy nesetkal). Tento návod spočívá v genetické informaci nového koronaviru, která imunitnímu systému říká, jak by se měl zachovat, až koronavirus zaútočí.

Tento postup se v minulosti využil už při vývoji vakcíny proti ebole, tuberkulóze nebo malárii, pracuje se s ním i ve vývoji vakcíny proti HIV nebo viru Zika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 7 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 9 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 10 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...