V USA testovali na desítkách tisíc lidí vakcínu AstraZeneca. Před těžkým průběhem chrání na 100 procent

Účinnost vakcíny od firmy AstraZeneca proti lehkému a střednímu průběhu nemoci covid-19  je 79 procent, uvedla britsko-švédská farmaceutická společnost na základě třetí fáze testování vakcíny ve Spojených státech. Americké studie se účastnilo 32 tisíc dobrovolníků, dvě třetiny dostaly vakcínu a jedna třetina placebo. Očkovaní v rámci studie nevykazovali žádné obtíže, kontrolní komise se zaměřovala zejména na rizika krevních sraženin a trombózy.

AstraZeneca uvádí, že v prevenci závažného průběhu onemocnění a hospitalizace je vakcína účinná na 100 procent. Vakcína vykázala stejné výsledky u lidí všech věkových skupin i etnik. Účinnost u lidí nad 65 let je 80 procent a tato studie je první, která zahrnovala tuto věkovou skupinu, uvádí agentura AP.

Minulý týden několik států Evropské unie dočasně pozastavilo použití vakcíny od firmy AstraZeneca kvůli obavám z vedlejších účinků včetně krevních sraženin. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) ale následně uvedla, že podle jejích zjištění je vakcína bezpečná a většina zemí očkování opět obnovila.

Vakcína od společnosti AstraZeneca už byla schválena a používá se v padesátce zemí po celém světě. Nově oznámené výsledky jsou prvním z kroků pro podání žádosti o schválení u amerického lékového regulátora FDA, píše agentura AP.

Americký výzkum se pokusil popsat i vliv na nejrůznější menšiny, které jsou covidem-19 více postižené. Mezi dobrovolníky ve studii proto bylo 79 procent bělochů, 22 procent hispánců nebo Latinoameričanů, 8 procent Afroameričanů, 4 procenta původních Američanů a 4 procenta Asiatů. Přibližně 20 procent účastníků bylo ve věku 65 let a více a přibližně 60 procent mělo jiné zdravotní problémy, které mohou covid-19 zhoršit, jako je cukrovka, těžká obezita nebo srdeční onemocnění.

Jak funguje vakcína AstraZeneca

Oxfordská vakcína AstraZenecy využívá desítkami let osvědčený a mnohokrát vyzkoušený postup; zjednodušeně řečeno pracuje jako pošťák, který nese dopis. Pošťákem je v tomto případě upravený adenovirus, v dopise je napsáno, co dělat, aby se tělo ubránilo nemoci covid-19 a příjemcem je imunitní systém člověka. Pošťák adenovirus zajišťuje jen dopravu, ale nepíše obsah dopisu.

Nahrávám video

Ve skutečnosti je potom proces následující: Adenovirus je virus, který způsobuje u šimpanzů problémy podobné nachlazení. Je upravený tak, aby se v těle člověka nemohl množit, nemůže tedy lidskému tělu nijak ublížit, jen přenáší informace.

Když pak organismus obsah takového dopisu přineseného adenovirem otevře, přečte si návod, jak se bránit covidu-19 (tedy nemoci, se kterou se nikdy nesetkal). Tento návod spočívá v genetické informaci nového koronaviru, která imunitnímu systému říká, jak by se měl zachovat, až koronavirus zaútočí.

Tento postup se v minulosti využil už při vývoji vakcíny proti ebole, tuberkulóze nebo malárii, pracuje se s ním i ve vývoji vakcíny proti HIV nebo viru Zika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 6 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 9 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 10 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 12 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 13 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 14 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.