Vědci po celém světě popsali už téměř čtyři tisíce mutací koronaviru. Úplně nové varianty viru objevili i v Česku. Většina mutací výrazně nemění vlastnosti viru a neliší se ani průběh onemocnění, některé však vzbuzují obavy.
Jihoafrická varianta patří k nejhrozivějším variacím koronaviru. Oproti původní podobě se šíří rychleji a výzkumy naznačují, že se částečně umí vyhnout protilátkám. Nižší by pak byla i účinnost vakcín.
Podle vedoucího výzkumné skupiny Strukturální virologie brněnského vědeckého centra CEITEC Pavla Plevky ukázalo testování vakcín v Jižní Africe, že se účinnost oxfordské vakcíny (AstraZeneca) snížila z 90 zhruba na 60 procent.
Zmutovaný virus navíc může snáze infikovat i lidi, kteří již covid-19 prodělali. „Lidé, kteří už si prošli předchozí infekcí standardním virem, tak mají šanci, že ta jejich imunitní odpověď nebude fungovat,“ řekl Plevka.
Velmi zjednodušeně může pomoci s porozuměním tomu, jak fungují mutace viru, stavebnice lego. Virus má na svém povrchu pomyslné „kostky“, které správně pasují do povrchu lidských buněk, kam se dostane a může se množit. Lidské protilátky se snaží tomuto průchodu zamezit – naučí se, jak vypadá „kostka“ představující konkrétní virus. Jihoafrická mutace znamená, že se tvar kostky změní. Protilátky na ni tedy částečně zapůsobí, ale nepohltí vše. Virus tak přese všechno opět pronikne do buňky.
Jihoafrická varianta, kterou zatím laboratoře v Česku zaznamenaly v jednotkách případů, se liší od varianty britské, která již převládá. Na ni protilátky zabírají, ale mezi lidmi, kteří nemoc ještě neprodělali, se šíří o 40 až 70 procent rychleji. Nakažení lidé jsou i déle nemocní, místo deseti dnů obvykle čtrnáct. Vědci také odhadují, že britská varianta způsobuje i vážnější průběh nemoci. Podle virologa z Oxfordské univerzity Jeffreyho Alomnda by smrtnost mohla být vyšší o 20 až 30 procent.
