Spolu s poklesem denních případů prokázané infekce klesá i týdenní incidence. Na sto tisíc obyvatel připadá v Česku 1025 případů za posledních sedm dní. Je to nejméně za poslední více než dva týdny.
Reprodukční číslo, které udává kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden nemocný, stouplo z úterních 0,86 na 0,9. Šestým dnem se tak drží pod klíčovou hodnotou jedna, což znamená, že šíření nákazy zpomaluje.
I nadále se epidemie nejrychleji šíří na východě země. Ve Zlínském kraji testy za poslední týden odhalily přes 1300 nových případů v přepočtu na sto tisíc obyvatel. V Olomouckém kraji to bylo přes dvanáct stovek. Třetí nejvyšší týdenní incidenci vykazuje Vysočina s 1196 případy. Naopak nejnižší incidenční číslo má Karlovarský kraj s 461 novými případy za poslední týden na sto tisíc obyvatel.
Na úrovni okresů se epidemie v posledních dnech šíří nejrychleji na Uherskohradišťsku a Kroměřížsku ve Zlínském kraji a na Šumpersku v Olomouckém kraji. Nejnižší týdenní incidenci pak mají okresy Sokolov, Cheb a Karlovy Vary.
Pacientů ve vážném stavu na JIP je stále hodně
Nadále vysoká zůstává vytíženost nemocnic. V úterý v nich s prokázaným koronavirem leželo 6670 lidí, z toho 1040 v těžkém stavu. Oproti stejnému dni předchozího týdne klesl celkový počet pacientů o 331 a počet těžkých případů o 77.
Laboratoře v úterý otestovaly na covid 117 tisíc vzorků. Lidem, kteří se nechali otestovat, protože vykazovali příznaky nemoci, vyšlo pozitivně přes 36 procent vzorků. Bylo to o zhruba 1,5 procentního bodu víc než před týdnem. V případě preventivních testů činila pozitivita toto úterý 8,7 procenta, zatímco ve stejný den předchozího týdne 7,5 procenta.
Od začátku epidemie loni v březnu se v Česku prokazatelně nakazilo 2,28 milionu lidí. Přibližně 86 procent z nich se již vyléčilo, naopak 34 034 lidí s covidem zemřelo. Od začátku prosince zemřelo 747 lidí, více než dvojnásobek než za celý říjen. V průměru zemřelo za poslední týden s covidem 107 lidí denně.
Česko je mezi nejhoršími v počtu úmrtí
Česko patří podle poměrného počtu úmrtí na covid k nejpostiženějším zemím světa. Podle webu ourworldindata.org je s 3161 mrtvým na milion obyvatel sedmé. Žebříčku vévodí Peru (6038 mrtvých na milion obyvatel). Před Českem jsou dále Bulharsko (4229), Bosna a Hercegovina (3927), Maďarsko (3729), Černá Hora (3716) a Severní Makedonie (3685). Například Německo vykazuje 1240 mrtvých na milion obyvatel, Rakousko 1429, Polsko 2281 a Slovensko 2748.
Zdravotníci v úterý podali přes 90 tisíc dávek očkování, které masivně snižuje riziko těžkého průběhu nemoci, nakažení i přenosu. Byl to třetí nejvyšší počet od poloviny července. Na posilující dávky v úterý připadalo více než osmdesát procent ze všech aplikovaných dávek vakcíny. Celkový počet dávek aplikovaných v Česku přesáhl 14 milionů.
Ukončené očkování má 6 437 840 lidí, což podle ministerstva zdravotnictví představuje 60,2 procenta celkové populace republice. V kategorii lidí od 12 let výše je plně naočkovaných 69 procent lidí, uvedl ve středu resort v tiskové zprávě.
Zatím dva případy omikronu
V Česku byl ve středu oficiálně potvrzen druhý případ koronavirové varianty omikron. Má jít o úzký kontakt ženy z Liberce, u které se tato varianta viru na konci listopadu potvrdila jako první. Podle krajské mluvčí libereckých hygieniků Zuzany Balašové ale zatím není potřeba přijímat žádná další opatření.
„Jde o úzký kontakt prvního případu, to znamená, že byl celou dobu v karanténě a žádné další kontakty z toho nebudou,“ řekla Balašová. Druhý případ omikronu v Česku potvrdil na Twitteru i ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO).
Variantu omikron, kterou Světová zdravotnická organizace (WHO) kvůli potenciálně vyšší nakažlivosti zařadila mezi znepokojivé typy koronaviru, poprvé zaznamenali 9. listopadu v Jihoafrické republice. V Česku se poprvé potvrdila u ženy, která se vrátila z Namibie přes Jihoafrickou republiku a Dubaj. Údajně jí je 60 let a je očkovaná.
Kontakty ženy z Liberce prověřovali hygienici nejen v Libereckém, ale i v Moravskoslezském a Středočeském kraji. V pozitivních vzorcích v Česku podle Státního zdravotního ústavu nadále v naprosté většině převažuje varianta delta a její subvarianty.
Předvánoční testování v pondělí
Předvánoční testování žáků antigenními testy na covid-19 se podle ministra školství v demisi Roberta Plagy (za ANO) asi nebude konat poslední den výuky ve středu 22. prosince, ale v pondělí jako obvykle. Důvodem jsou místy dlouhé čekací lhůty na potvrzující PCR testy.
Možnost rozhodnout o termínu před Vánoci v jiný den by mohly mít školy, které si zajistí místo antigenních testů rovnou testování PCR metodou. O organizaci testování žáků před vánočními prázdninami by se podle něj mohlo rozhodnout na jednání vlády v pondělí.
Vánoční prázdniny mají podle harmonogramu začít 23. prosince. Nastupující vláda koalic SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a Pirátů se STAN ve svém návrhu opatření proti epidemii covidu-19 uvedly, že by výuka před Vánoci měla skončit už v pátek 17. prosince. Plaga to odmítl, protože podle něj nemá smysl zavírat školy bez omezení setkávání lidí i jinde.
Kandidát na ministra školství Petr Gazdík (STAN) jeho názor akceptoval s tím, že mu Plaga přislíbil, že se děti před odchodem na prázdniny otestují na covid-19. Hejtman libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) ale vyjádřil obavy, zda se pak pozitivní antigenní testy stihnou ověřit metodou PCR.
„Výhrada k nápadu testovat až ve středu je na místě a stejnou výhradu vůči tomu mám i já,“ uvedl v úterý Plaga. Pokud by se mělo testovat jindy než v pondělí, tak by podle něj muselo ministerstvo zdravotnictví zaručit, že má dost kapacit na ověření pozitivních výsledků PCR metodou. Je podle něj potřeba, aby se u všech dětí s pozitivním antigenním testem před Vánoci vědělo, zda jsou skutečně nakažené, nebo byl jejich antigenní test chybný.
Sociální výbor Senátu doporučil schválit krizové ošetřovné
Obnovení krizového ošetřovného Senát pravděpodobně schválí, přijetí předlohy beze změn totiž plénu jednomyslně doporučil sociální výbor. Při zavření škol nebo tříd kvůli epidemii covidu budou pečující dostávat ošetřovné opět po celou dobu karantény.
Podpora navíc obecně vzroste o třetinu na osmdesát procent redukovaného základu výdělku. Peníze se mají podle těchto pravidel vyplácet zpětně od začátku listopadu. Senátoři mají předlohu projednávat za týden.
Nyní se dávka vyplácí rodičům na školáky většinou devět dnů. Podpora činí 60 procent redukovaného základu výdělku. Cílem navrhovaných změn je podle ministerstva práce a sociálních věcí to, aby rodiny nezůstaly při uzavření škol nebo tříd bez peněz.
Kromě krizového ošetřovného sociální výbor ve středu doporučil Senátu i opětovné zavedení příspěvku 370 korun za den k náhradě mzdy či platu lidem, kteří jsou v nařízené karanténě nebo izolaci. I touto předlohou se bude horní komora zabývat za týden.
