Čínské zpravodajské služby v loňském roce využívaly otevřenosti českého prostředí k nabídce čínských investic, uvádí ve své výroční zprávě za rok 2019 Bezpečnostní informační služba (BIS). Intenzita čínských zpravodajských aktivit v Česku podle kontrarozvědky nezaostává za ruskými. Rusko však usiluje o destabilizaci a rozklad svých protihráčů, Číně jde o uznání legitimity svých zájmů. Omezení činnosti ruských špionů je podle BIS velmi obtížné kvůli velikosti diplomatické mise.
Čínské zpravodajské služby využívají otevřenost Česka, omezit ruské špiony je složité, uvádí BIS
3 minuty
Události ČT: BIS ve výroční zprávě varuje před aktivitou ruských a čínských špionů
Čínské zpravodajské služby loni při své činnosti využívaly tradiční krytí jako diplomaté, novináři či akademici, ale i moderní zpravodajské metody, píše BIS. „Zajímaly se o rozličné obory a využívaly otevřenosti českého prostředí k nabídce čínských investic,“ stojí ve výroční zprávě. Čínští zpravodajci se podle kontrarozvědky loni také intenzivně angažovali v české akademické sféře.
Zájem zpravodajců cílil podle BIS na technologická témata, vojenství, bezpečnost, infrastrukturní projekty, zdravotnictví, ekonomiku, životní prostředí, ale i témata mezinárodní a domácí politiky.
„Na území ČR byli v roce 2019 aktivní zejména příslušníci civilní rozvědky MSS a vojenské rozvědky MID. Stranická organizace Oddělení pro mezinárodní styky Ústředního výboru Komunistické strany Číny v českém prostředí na jedné straně navazovala oficiální styky, na straně druhé k plnění svých cílů využívala metod zpravodajské práce,“ uvádí BIS.
6 minut
Redaktor ČT Jiří Hynek o výroční zprávě BIS
Šíření propagandy
Číňané se v Česku pokoušeli ovlivňovat veřejné mínění, šířit propagandu a budovat pozitivní obraz své země prostřednictvím otevřeného i skrytého ovlivňování mediálního obsahu, dodává kontrarozvědka.
„Šíření pozitivních článků o Číně mělo za cíl nejen budovat čínským aktivitám nakloněné prostředí a otevírat dveře pro čínskou expanzi, současně ale mělo působit i na čínské čtenáře, jelikož texty bývaly otiskovány v čínských periodikách a prezentovány jako názor českých zavedených médií, potažmo jako stanovisko celé ČR,“ dodává BIS.
BIS uvádí, že čínští zpravodajští důstojníci oslovují své cíle nejčastěji v Číně či třetí zemi. Pozvání na školení a konference hrazené čínskou stranou, nabídky na výměnu studentů a vědeckých pracovníků tak mohou sloužit ke kontaktování akademiků.
„Pokud nedojde přímo ke zpravodajskému oslovení, může Čínská lidová republika (ČLR) zahrnout účast na rozličných platformách spolupráce do svého propagandistického narativu, anebo alespoň využít závazků, které za čínské pohostinství vzniknou,“ dodává BIS.
Omezit ruské tajné služby je podle BIS složité
Účinné omezení činnosti příslušníků ruských tajných služeb v Česku je mimořádně obtížné kvůli dlouhodobě velkému rozdílu ve velikosti diplomatických misí Česka a Ruska v druhé zemi.
Kontrarozvědka uvedla, že v předchozích letech registrovala snahu ruského ministerstva zahraničních věcí a civilní rozvědky ovládnout dění v ruskojazyčné komunitě v Česku, hlavně skrz podporu prokremelské části Rusů žijících v ČR.
„V roce 2019 ruská státní moc na tomto poli utlumila činnost,“ píše BIS ve výroční zprávě. Přechod od státem kontrolovaných či řízených aktivit k živelné nátlakové činnosti podle ní zapadá do vzorců ruských nekonvenčních praktik.
Ruská ambasáda jako problém?
BIS v posledních letech opakovaně upozorňovala, že naddimenzovaná velikost ruské ambasády v Česku je dlouhodobým bezpečnostním problémem a vystavuje české občany hrozbě, že budou čelit kontaktu se zpravodajci.
Stejně jako před rokem v aktuální zprávě BIS zmiňuje, že v Česku vyvíjeli loni činnost příslušníci a spolupracovníci všech ruských zpravodajských služeb. Počet zpravodajců s diplomatickým krytím zůstává v Česku už několik let relativně stabilní.
Účinně omezit činnost ruských špionů bylo i loni „mimořádně obtížné“ z důvodu dlouhodobé disproporce ve velikosti diplomatických misí Česka a Ruska, uvádí BIS. „Aktivity důstojníků pracujících pod diplomatickým krytím v rámci ruské diplomatické mise se přirozeně zaměřovaly především na prosazování ruských zahraničně-politických zájmů, na zajišťování pozitivního obrazu Ruska v Česku a na propagaci názorů a postojů Kremlu,“ píše BIS.
Rusko v roce 2019 údajně začalo sázet na živelnou nátlakovou činnost. V takovém případě podle BIS dá představitel ruské státní moci najevo, co si přeje. „A proxy (zástupní) aktéři mimo struktury ruské státní moci následně z vlastní iniciativy vykonají aktivity v souladu s předpokládanou vůlí či přáním ruské státní moci. Zásadním psychologickým prvkem je v těchto situacích kolektivní přesvědčení proxy aktérů, že je třeba ,něco dělat‘,“ uvádí BIS.
Tento postup považuje česká kontrarozvědka za rizikový. „A to zvláště, pokud by se počet takových iniciativních aktérů, jak z řad ruskojazyčné komunity, tak z řad českých občanů, v budoucnosti zvyšoval,“ stojí ve zprávě.
Rusko proti EU a NATO
Spektrum činnosti aktivistů je podle BIS podobné jako v předchozím roce. Prorusky smýšlející osoby údajně „svými aktivitami vědomě či nevědomě přímo napomáhají cizí moci“. „Proruští aktivisté stále intenzivně a systematicky vystupovali proti politickému uspořádání Česka a členství v Evropské unii a NATO. Témata, která ve veřejném prostoru nastolovali a šířili, se i nadále významně překrývala s agendou prosazovanou Ruskem,“ píše tajná služba.
V druhé polovině roku 2019 byl hlavním tématem prokremelského spektra aktivistů boj proti záměru vedení Prahy 6 odstranit sochu sovětského maršála Ivana Koněva. „Do akcí, které následovaly po zakrytí sochy plachtou a kritice vedení Prahy 6 ze strany ruského velvyslanectví, se zapojilo široké spektrum aktivistů, kteří události využili k vlastní propagaci,“ uvádí BIS.
Opozice poděkovala BIS za dobře odvedenou práci
Představitelé opozičních stran v úterý ve sněmovně ocenili BIS, která podle nich svou práci odvádí dobře i pod tlakem Pražského hradu. „BIS chci za její práci poděkovat. Myslím, že si zaslouží naši podporu, protože čelí nebývalým útokům,“ řekla šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Závěry BIS je podle ní třeba brát vážně.
Předseda STAN Vít Rakušan ocenil, že se i přes postoj prezidenta a jeho okolí nebojí BIS pojmenovávat věci pravými jmény. „I veřejná část výroční zprávy je jasná a definuje rizika, která České republice hrozí,“ uvedl.
Podle šéfa poslanců KDU-ČSL Jana Bartoška o dobré práci BIS svědčí, že jejího ředitele Michala Koudelku letos prezident Miloš Zeman znovu odmítl povýšit do generálské hodnosti.
Zeman BIS dlouhodobě kritizuje. „(Výroční zprávy) jsou už jakýmsi každoročním povinným slohovým cvičením bez zásadního významu. Rozhodují výsledky práce, ne prohlášení,“ uvedl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
BIS se prioritně zaměřila na Čínu a Rusko
Intenzita čínských zpravodajských aktivit podle BIS nezaostává za ruskými. Aktivity těchto dvou zemí monitorovala loni BIS prioritně, věnovala se ale všem zpravodajským službám, které v Česku působí proti zájmům země. Zmiňuje například monitorování vietnamské činnosti či zájem o íránskou činnost v rámci boje proti terorismu.
„BIS označuje za rizikové země ty, které mají nedemokratický systém, a které aktivně působí proti České republice, proti Severoatlantické alianci nebo Evropské unii,“ uvedl mluvčí BIS Ladislav Šticha.
Riziková dostavba Dukovan
V souvislosti s nepřátelskými aktivitami ze strany jiných států se hovoří například o dobudování jaderného bloku v Dukovanech. Česko o něm jedná i se společnostmi z Ruska a Číny. O vítězi bude rozhodovat vláda, zohlednit by měla i bezpečnostní rizika.
„Vláda může do toho procesu výběrového řízení kdykoliv vstoupit a kdykoliv takzvaně zatáhnout za brzdu a rozhodnout o tom, že někdo může být vyřazen,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Předseda poslaneckého klubu opoziční ODS Zbyněk Stanjura si ale myslí, že Rusko a Čína by měly být z tendru vyřazeny hned. „Ta zpráva BIS to hodně podporuje, a úplně stejně je rozumné, aby 5G sítě nestavěl v České republice někdo, kdo je spojený s Čínou,“ upozornil. Účast čínské společnosti Huawei na zavádění 5G mobilních sítí je tématem i v dalších zemích.
