Vlna solidarity mezi Čechy v souvislosti s návalem uprchlíků z Ukrajiny zasáhla celou zemi. Pomáhat se snaží skoro každý, kdo může. Už od začátku krize působí na hlavním nádraží v Praze i studentka medicíny Anna Krejčová, se svými kolegy řeší s běženci běžné zdravotní komplikace. Dobrovolníci tvrdí, že práce je psychicky náročná, pomáhat však chtějí dál.
Medička tráví většinu dne na pražském nádraží. Se svými kolegy pomáhá uprchlíkům z Ukrajiny
Pomoc mediků na pražském hlavním nádraží (zdroj: ČT24)
Krejčová je studentkou 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Její mise na pražském hlavním nádraží začala, když tam se spolužáky přivezli před dvěma týdny konvice s horkým čajem. Od té doby jsou tam každý den. „Škola musela jít stranou, osobní život musel jít stranou. Naštěstí mám chápavou rodinu i přítele, takže to nebyl zatím problém,“ řekla.
Studentka medicíny v prvních dnech trávila na nádraží až šestnáct hodin denně. Její skupina dobrovolníků měla nejdříve k dispozici jenom stůl, později menší stan. Ani to však za pár dní nestačilo. Dobrovolníci teď mají vlastní velký stan hned vedle Fantovy kavárny.
Do zdravotnického stanu přijdou denně desítky lidí. Pomáhají jim vždy dva zkušenější medici z vyšších ročníků. Další dva mladší studenti pak mají na starosti například čištění a dezinfekci prostor. Pětici dobrovolníků uzavírá překladatel. Uprchlíci z Ukrajiny nejčastěji vyhledají lékařskou pomoc kvůli dehydrataci či bolestem hlavy a břicha.
Pomáhá i záchranka
„V případě, že si nejsou (diagnózou) jistí, tak mají takového přítele na telefonu, kterému mohou kdykoli zavolat a situaci s ním zkonzultovat. Poskytujeme jim (dobrovolníkům) také materiální zázemí,“ sdělila mluvčí Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy Jana Poštová.
Podle Krejčové je důležitá také psychická odolnost všech dobrovolníků. Ona sama energii v poslední době doplňuje jen pár hodinami spánku a kofeinem. „Přichází to ve vlnách. Já to poznám tak, že už mi přijde, že začínám být na lidi nepříjemná. V tu chvíli si uvědomím, že je čas si odpočinout, protože proto tu nejsem. A znovunabíjení mi dává každý, kdo od nás odchází s lehčím srdcem,“ popisuje studentka.