Žádný z dosavadních premiérů neměnil ministry tak často jako Andrej Babiš (ANO) ve své druhé vládě. V průběhu necelého roku už se ve vládě odehrálo šest změn. Naposledy v úterý 30. dubna jmenoval Miloš Zeman ministrem průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, ministryní spravedlnosti Marii Benešovou a ministrem dopravy Vladimíra Kremlíka (všichni za ANO). O výměnách spolu v Otázkách Václava Moravce hovořili premiér Babiš a šéf opoziční ODS Petr Fiala.
Výměny ministrů? Podle Fialy znak neschopnosti, podle Babiše lepší než hájit, co ne zcela funguje
Kremlík rychle po převzetí úřadu odvolal šéfa Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jana Kroupu a místo něho jmenoval Pavola Kováčika. Neprovedl při tom výběrové řízení. „My nemáme čas na transparentní výběrové řízení,“ komentoval to Babiš.
Na námitku, že za takový postup při vstupu do politiky kritizoval do té doby vládnoucí strany, odvětil, že pokud čas je, tak se výběrová řízení konají. Vyjmenoval případy personálních výměn v České poště, Generální inspekci bezpečnostních sborů nebo společnosti ČEPS. „Ale tady nebyl čas,“ podotkl s odkazem na ŘSD.
Na působení Jana Kroupy měl prý jiný názor než ke konci dubna skončivší ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). „Kdybych byl šéf ŘSD v prosinci, když napadl sníh a lidé tam čekali, tak sednu do auta, jedu tam na místo, volám krajskému řediteli na Vysočině, volám premiérovi, ať mi pomůže, a jdu přímo na místo to řešit. Nakonec to bylo tak, že já jsem je musel pobízet, aby vůbec reagovali,“ rozhořčil se.
ŘSD podle něj potřebuje „nový impulz a větší tah na branku“. Očekává, že Kováčik začne rychleji stavět infrastrukturu a zahájí transformaci ředitelství na akciovou společnost. Zopakoval, že v době nástupu ministrů za ANO na resort dopravy byl proces výstavby zmražen a nebylo v čem pokračovat.
Petr Fiala (ODS) připomněl Babišovi, že jeho strana vede ministerstvo dopravy pět a půl roku a kontroluje také další klíčové resorty financí a místního rozvoje, které se týkají výstavby infrastruktury. Obvinil ministry za ANO z neschopnosti, o čemž podle něj svědčí mimo jiné množství jejich výměn i fakt, že se v Česku nestaví.
Klíčový problém nevidí ve vedení ŘSD, ale ve vedení ministerstva. „Za ministra Ťoka se nestavělo, všichni to viděli,“ kritizoval s tím, že vláda přitom mohla těžit z rekordního ekonomického růstu.
„U nás ministry vybírám já“
Na dotaz, o čem vypovídá šest personálních změn ve vládě během roku, Babiš odvětil: „Získat dobrého ministra je složité. U nás to není, že si krajské organizace nominují ministry podle toho, jestli je zvolen předseda, nebo není zvolen. U nás to tak není. U nás ty ministry vybírám já. Samozřejmě ne vždy to dopadne dobře.“
„Rozdíl mezi mnou a těmi ostatními je v tom, že když někoho vyberu a zjistím, že to ne úplně funguje, tak za ním nebudu tvrdošíjně stát,“ doplnil premiér. Připomněl, že šéfa Kosteleckých uzenin měnil asi devětkrát.
Podle Fialy je tento přístup problematický, protože chybí kontinuita. „Kdybyste takhle řídil firmu, tak špatně dopadnete. Přece nemůžete udělat šest změn ve vedení za jeden rok,“ prohlásil.
Rozkývaná kultura
Židle se rozkývala také pod ministrem kultury Antonínem Staňkem (ČSSD). Poté, co odvolal ředitele Národní galerie a Muzea umění Olomouc vznikla petice za jeho odvolání, kterou podepsaly přes čtyři tisíce lidí. Babiš řekl, že společně se šéfem ČSSD Janem Hamáčkem se s jejími iniciátory ve čtvrtek sešel. Osud ministra je však v rukou sociální demokracie.
„Pokud mi (Hamáček) navrhne odvolání ministra kultury Staňka, tak já ho samozřejmě odvolám,“ sdělil. Svůj názor na Staňkův výkon zatím veřejně sdělit nechce.
Fiala má pochybnosti o tom, jak může Staněk dál působit ve funkci, když se proti němu postaví taková část kulturní veřejnosti, kterou nedokáže přesvědčit, že výměny jsou na místě. K samotnému dění ve zmíněných galeriích se nechce vyjadřovat.
Předseda ODS obvinil Babiše, že se chová alibisticky, když Staňka odmítá hodnotit. „Jestli máme problémy ve spravování kulturních institucí, tak se to týká nás všech a nemůže se to nechat, že to je pole sociální demokracie, ať si tam dělají, co chtějí,“ rozčílil se Fiala.
Babiš se hájil, že po čtvrteční schůzce s petenty sdělil Hamáčkovi svůj názor, jen ho nechce prezentovat veřejně. Posteskl si, že kdyby v Česku byl většinový volební systém a nemusel skládat koaliční vládu, nemusel by se do takovéto situace vůbec dostat.
Nezávislost justice
Diskuse v Otázkách Václava Moravce se dotkla také nové ministryně spravedlnosti Marie Benešové. Ta usedla do funkce den poté, co se konaly v českých městech demonstrace proti útokům na nezávislost justice i proti výběru nové šéfky resortu.
Krátce po nástupu ministryně oznámila, že uvažuje o zavedení třístupňové justiční soustavy, což by vedlo ke konci vrchních soudů a vrchních státních zastupitelství. Fiala to v této situaci rozhodně nevítá, přestože ODS už v roce 2010 navrhovala stejný krok.
Fiala považuje za špatné, že Benešová přichází s tímto návrhem v době, kdy lidé na demonstracích vyjadřují obavu, že ministryně bude v zájmu Hradu a premiéra zasahovat do práce státních zastupitelství. V takových souvislostech podle něj není možné o návrhu věcně debatovat.
„Ministrem spravedlnosti se stal člověk, který je v úzkém týmu a poradcem Miloše Zemana, který neustále hájí pana premiéra. Stalo se to pár hodin poté, co začala hrozit panu premiérovi obžaloba. Paní ministryně Benešová vykládala veřejně, že je možné v České republice objednat politický proces. To jsou věci, které mě zneklidňují,“ vysvětlil Fiala.
Babiš na reformu nemá názor, protože není „odborník na justici“. Slova Benešové o zrušení vrchních státních zastupitelství však považuje jen za její názor, a nikoliv za skutečný návrh. „Paní Benešová se musí zabydlet, přijde s nějakým návrhem, co bude dělat v resortu, projedná to se mnou, s hnutím ANO, potom půjdeme za koaličním partnerem a všechno rozhoduje sněmovna,“ nastínil premiér svá očekávání. Ministryni považuje za „velkou bojovnici proti korupci“ a slušnou a pracovitou ženu.
Ujistil také, že má důvěru ve státní zastupitelství a že nikdo nechce odvolávat nejvyššího státního zástupce.
Fialovi také vadí, že samotná výměna ministra nebyla dostatečně vysvětlena. Babišův argument, že Jan Kněžínek (za ANO) byl provizoriem, nepovažuje za platný. Přijde mu podezřelé, že ministr se měnil krátce poté, co policie ukončila vyšetřování kauzy Čapí hnízdo, v níž Babiš čelí obvinění a v níž nyní budou státní zástupci rozhodovat, zda podají obžalobu.
Hrozba obžaloby pro premiéra je podle Fialy vážnou zátěží pro celý politický systém. Řešením by podle něj mohlo být, kdyby resort spravedlnosti přenechal koaličním partnerům.
- Týká se přidělení padesátimilionové dotace z roku 2008 na vybudování rekreačního areálu s ubytováním Čapí hnízdo na Benešovsku.
- Evropské peníze, které byly určeny na podporu malých a středních podniků, získala firma Farma Čapí hnízdo. Původně se jmenovala ZZN Agro Pelhřimov a dříve spadala do holdingu Agrofert ovládaného Andrejem Babišem.
- V době, kdy se však společnost Farma Čapí hnízdo ucházela o dotace, už měla anonymní majitele, a nebylo tak jasné, kdo ji vlastní. Babiš až po letech, kdy tvrdil, že neví, kdo farmu v rozhodné době vlastnil, nakonec ve sněmovně přiznal, že vlastníky byli v určité době jeho dvě dospělé děti a bratr jeho současné manželky.
- Policie však má podezření, že se jednalo o formální a fiktivní převod akcií a že ve skutečnosti za firmou stál od počátku Agrofert ovládaný Andrejem Babišem. Tedy že firma Farma Čapí hnízdo nebyla nikdy malým či středním podnikem, a neměla tak na dotace nárok.
- V roce 2014 pak společnost Farma Čapí hnízdo zanikla a stala se součástí jiné firmy ze skupiny Agrofert.