Nová ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) uvažuje o zásadním zeštíhlení justiční soustavy v Česku. Dosavadní čtyřstupňový systém soudů a státních zastupitelství by nahradil třístupňový, z něhož by vypadly vrchní soudy a vrchní státní zastupitelství v Praze a Olomouci. Benešová v rozhovoru pro čtvrteční Lidové noviny (LN) uvedla, že je to zatím její předběžná úvaha, počká na analýzu práce obou vrchních státních zastupitelství i názor odborníků a bude respektovat většinový názor.
Benešová by ráda zavedla třístupňové soudnictví. Znamenalo by to konec vrchních soudů i zastupitelství
„Kdybychom přistoupili na třístupňovou soustavu, tak by vrchní státní zastupitelství šla ze hry. Muselo by to být jednotné a s tím by se zrušily i vrchní soudy. Nemůžete mít někde vrchní státní zastupitelství a nemít soudy. Nejde to ani obráceně. Je to moje předběžná úvaha,“ uvedla v rozhovoru Benešová, která se ministerské funkce ujala v úterý.
Pokud by taková změna, kterou Benešová označila za revoluční a určenou až pro jejího nástupce, prošla, nynější vrchní žalobci v Praze Lenka Bradáčová a Olomouci Ivo Ištvan by podle ministryně našli jiné uplatnění v nejvyšších justičních funkcích. „Třeba se neztratí a povýší. Někteří mohou jít do Brna na Nejvyšší státní zastupitelství, kterému přibudou pravomoci. Ti lidé se neztratí. Jak jsem ale řekla, na takovou revoluční změnu budu kromě zmiňované zevrubné analýzy, která mimochodem nikdy nebyla udělána, určitě chtít znát většinový názor, který pak budu ctít. Mám kratší období, tak to asi nestihnu,“ podotkla.
Analýza vrchních zastupitelství
Podobnou změnu prosazoval už ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (tehdy ODS) v roce 2008. S návrhem souhlasila i tehdejší stínová ministryně spravedlnosti ČSSD Benešová. „Byli bychom schopni návrh i podpořit, ovšem za situace, že bude brilantní analýza, proč se tak činí, a bude jasně stanoveno, kam odborníci přijdou,“ řekla v roce 2008 Benešová. Pospíšil od svého plánu ale později kvůli nedostatku financí ustoupil. Se zrušením vrchních soudů přišel před dvaceti lety i ministr spravedlnosti Otakar Motejl (za ČSSD), avšak nenašel pro svůj návrh podporu.
Čtyři stupně justice od okresu přes kraje po vrchní a nejvyšší soudy a státní zastupitelství jsou podle Benešové pro tak malou zemi, jako je Česko, moc. Potřební specialisté už jsou i na krajských státních zastupitelstvích, míní. „Specializace v rámci odboru závažné hospodářské a finanční kriminality proto nemusí viset na vrchních státních zastupitelstvích. Zvažuji změnu,“ uvedla. Již dříve řekla, že je třeba stanovit délku mandátu vedoucích žalobců.
Na ministerstvu spravedlnosti pracuje komise k novele trestního řádu, o jejíž názor se bude nová ministryně zajímat. „Ctím většinu a třeba mi to neprojde. Třeba mi odborníci řeknou, že je to předčasné,“ dodala Benešová. Bude chtít také analýzu činnosti pražského i olomouckého vrchního státního zastupitelství. Premiér Andrej Babiš (ANO) při uvedení Benešové do funkce ministryně spravedlnosti znovu odmítl, že by chystala personální změny na státním zastupitelství. Justice v Česku podle něj ohrožena není a považoval by za korektní, aby nová ministryně dostala příležitost pracovat. Babiš v té souvislosti kritizoval média a případ Čapího hnízda, ve kterém sám čelí návrhu na podání obžaloby.
Kvůli změně ministra spravedlnosti a obavám z ohrožení justice v Česku se v pondělí v Praze a dalších městech sešly tisíce lidí na demonstracích. Protest chce spolek Milion chvilek za týden zopakovat s účastí politiků. „Tlaky si nepřipouštím, u mě s tím nepochodí. Vždycky jsem prosazovala ‚padni, komu padni‘,“ prohlásila po jmenování Benešová.