Ministra spravedlnosti Jana Kněžínka v čele resortu vystřídala Marie Benešová (oba za ANO). Kněžínek oznámil, že se rozhodl skončit ve funkci 18. dubna, a předseda vlády Andrej Babiš na jeho místo navrhl právě Benešovou, která ministerstvo spravedlnosti v minulosti už vedla. Kritici dávají výměnu v čele ministerstva do souvislosti s kauzou Čapí hnízdo. V pondělí se proto v řadě měst konaly demonstrace za nezávislou justici.
Marie Benešová se vrací jako ministryně spravedlnosti. Její jméno budí kritiku
Tisková konference po uvedení ministryně spravedlnosti do úřadu (zdroj: ČT24)
Před třetí hodinou v úterý odpoledne přijela do Vyšehradské ulice, kde sídlí ministerstvo spravedlnosti, nová ministryně Marie Benešová spolu s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Čekal na ně Jan Kněžínek, aby své nástupkyni předal agendu. „Pan ministr Kněžínek mně podrobně poreferoval, co je všechno v plánu a co by ještě mělo být v plánu,“ řekla pak Marie Benešová.
Jak Babiš, tak Benešová důrazně odmítli, že by výměna ministra spravedlnosti jakkoli souvisela s premiérovým trestním stíháním kvůli Čapímu hnízdu. Ujistili, že nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zůstane na svém místě. „Nevím, proč se o tom mluví. Je to samozřejmě nesmysl, už jsme to dementovali. Žádné personální změny na státních zastupitelstvích se nedějí,“ řekl Andrej Babiš s tím, že kdyby se chtěl Zemana zbavit, „tak jsme mohli nejvyššího státního zástupce odvolat za menšinové vlády hnutí ANO“.
Sama Marie Benešová připomněla v rozhovoru pro ČT, že v době, kdy ve funkci nejvyšší státní zástupkyně působila ona, si Pavla Zemana „doslova vyprosila v Plzni, když jsem ho dávala do Haagu do Eurojustu“. „Nevím, kdo přišel na to, že ho mám měnit,“ podotkla.
UDÁLOSTI: Opětovné jmenování Marie Benešové ministryní spravedlnosti má své kritiky (zdroj: ČT24)
Jestliže se diskutuje o možném stanovení funkčního období pro vedoucí státní zástupce, pak jde podle Marie Benešové o přání žalobců samotných. „Sami státní zástupci to chtěli,“ upozornila. Dodala, že nechystá personální změny ani na samotném ministerstvu. „Personální změny na ministerstvu zatím dělat nebudu. Nevylučuji, že někdy v budoucnosti, ale zatím si zachovám tento tým,“ uvedla nová ministryně.
Prezidentův vliv Babiš odmítl
Podle Babiše se stal legislativec Kněžínek ministrem loni v červenci v nouzi po odchodu Taťány Malé (za ANO) a jeho jmenování bylo od počátku dočasné. „Pan Kněžínek to vzal dočasně a tak jsme byli domluveni,“ uvedl. Při oznámení rezignace sám Kněžínek poznamenal, že nikdy netoužil po politické kariéře. Nyní by se měl vrátit ke své původní práci v legislativní radě vlády.
Že jeho post nyní přebírá členka poradního týmu prezidenta Miloše Zemana, bývalá ministryně a nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová, podle premiéra neznamená, že by začala hlava státu vládě určovat personální agendu. „Není pravda, že mi paní Benešovou doporučil pan prezident. Dozvěděl se to ode mě,“ ujistil.
Část opozice ale pokládá Kněžínkův odchod za vynucený a výměnu dává do souvislosti s posunem v kauze Čapí hnízdo, v níž policie uzavřela vyšetřování a Babiš čelí návrhu na podání obžaloby, který posuzuje státní zastupitelství. V řadě měst po celém Česku proto vyšli v pondělí večer lidé do ulic na podporu nezávislé justice.
Prezident Unie státních zástupců Jan Lata ale věří Marii Benešové, když říká, že žádné změny nechystá. „Marie Benešová se vyjádřila, že nic takového neplánuje,“ podotkl. Jako problematické nevnímá ani její úvahy o zavedení funkčních období pro vedoucí státní zástupce, připomněl, že nejde o novou myšlenku.
„Už dlouho se diskutuje, že by mělo být zavedeno funkční období, ale otázku nelze omezovat pouze na délku funkčního období,“ upozornil. Jde třeba o to, zda bude možné po zavedení funkčního období žalobce odvolat v jeho průběhu.
Jeden úkol dal nové ministryni při jejím jmenování prezident Miloš Zeman. Soudní řízení jsou podle něj zdlouhavá. „Pan ministr Kněžínek nedávno odvolal soudce za nečinnost. Nechci paušalizovat, nicméně obávám se, že takových soudců je celá řada,“ uvedla hlava státu. Jan Lata se ale domnívá, že je to hlavně věc trestního řádu, který by potřeboval změny. „Často probíhá soudní ping-pong, kdy nalézací a odvolací soud mají na věc jiné názory, věci si vrací opětovně k rozhodnutí,“ upozornil.
Začínala jako okresní prokurátorka
Marie Benešová se narodila 17. dubna 1948. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Přes dvacet let působila jako okresní prokurátorka v Kladně, od roku 1992 pak na Generální prokuratuře, později Vrchním státním zastupitelství.
Marie Benešová
V letech 1999 až 2005 byla nejvyšší státní zástupkyní. Z postu byla odvolána na žádost ministra spravedlnosti Pavla Němce, který tvrdil, že Benešová se více než jako nezávislá žalobkyně chovala jako představitelka politické strany. Na údajné propojení Benešové s ČSSD poukazoval i prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa.
Poté se věnovala advokátní praxi, od roku 2012 ve vlastní advokátní kanceláři Benešová-Beránek-Blaha. Na konci roku 2007 vstoupila do ČSSD, byla stínovou ministryní spravedlnosti a později odbornou mluvčí ČSSD pro boj s korupcí a místopředsedkyní strany.
Výrok o „justiční mafii“
V prosinci 2007 na sebe upozornila výrokem, v němž tehdejší nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou, někdejšího ministra spravedlnosti Pavla Němce či místopředsedu Nejvyššího soudu Pavla Kučeru označila za součást „justiční mafie“ a obvinila je z ovlivňování některých případů.
Sedm lidí, které zmínila, na ni podalo žalobu na ochranu osobnosti. Pražský vrchní soud v roce 2011 rozhodl, že se Benešová musí omluvit, což následně učinila. Nejvyšší soud ale počátkem roku 2013 vyhověl dovolání Benešové a nařídil nové projednání. O dva roky později případ skončil smírem, kdy Benešová získala zpět peníze, které uhradila jako náklady řízení, nestáhla ale omluvu.
Podpora Zemanovi
V první přímé prezidentské volbě podporovala Miloše Zemana, přestože ČSSD měla jako kandidáta Jiřího Dienstbiera. Zeman si ji poté vybral do svého poradního týmu.
V roce 2013 se stala ministryní spravedlnosti ve vládě Jiřího Rusnoka. Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka ji kvůli tomu vyzval k odchodu ze strany, Benešová to odmítla. Pod hrozbou vyloučení však své členství přerušila. Na podzim téhož roku pak kandidovala už jako nestranička za ČSSD v Ústeckém kraji a byla zvolena poslankyní. V roce 2017 oznámila, že v politice končí. Nyní se však vrací jako ministryně spravedlnosti.
- 9. července 2018 – Ministryně spravedlnosti Taťána Malá (ANO) skončila ve vládě už po 13 dnech od jmenování. Čelila obvinění z plagiátorství ve svých diplomových pracích. V kabinetu ji 10. července nahradil legislativec Jan Kněžínek.
- 18. července 2018 – Prezident Miloš Zeman přijal demisi ministra práce a sociálních věcí Petra Krčála (ČSSD), který rezignoval kvůli podezření z plagiátorství v bakalářské práci. Nahradila jej 30. července Jana Maláčová (ČSSD), která na ministerstvu do té doby vedla odbor rodinné politiky a politiky stárnutí.
- 16. října 2018 – Prezident Zeman jmenoval ministrem zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD), který od srpna 2018 působil na ministerstvu jako náměstek. Předtím byl vedením ministerstva pověřen první místopředseda vlády, ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček, protože Zeman odmítl jmenovat do funkce původního kandidáta ČSSD europoslance Miroslava Pocheho.
- 8. dubna 2019 – Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) oznámil, že se rozhodl odejít z vlády.
- 10. dubna 2019 – Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) oznámila, že ji Babiš informoval o tom, že skončí ve funkci. Babiš týž den navrhl Zemanovi jmenovat místo Novákové ministrem průmyslu místopředsedu vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karla Havlíčka a ministrem dopravy náměstka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Vladimíra Kremlíka.
- 18. dubna 2019 – Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) oznámil, že se rozhodl skončit ve funkci. Babiš na jeho místo navrhl Marii Benešovou, která ministerstvo spravedlnosti v minulosti už vedla.