Vláda souhlasila se jmenováním dosavadního státního zástupce Radima Dragouna ředitelem Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že šéfem inspekce je Dragoun s účinností od 1. září.
„Všechno jsem podepsal, vláda to schválila, takže od 1. září je ředitelem GIBS,“ řekl po jednání kabinetu premiér Babiš. Pětačtyřicetiletý šéf Okresního státního zastupitelství v Lounech Radim Dragoun nahradí Michala Murína, který na vedení GIBS počátkem května rezignoval po sporech právě s premiérem.
Šéfa Okresního státního zastupitelství v Lounech Dragouna vybrala komise ve výběrovém řízení, do kterého se přihlásilo 12 lidí. „Nejsem člověk nikoho, nejsem vyslanec justice nebo pana premiéra, jsem tam sám za sebe. Výběrové řízení proběhlo naprosto korektně,“ uvedl Dragoun.
Státním zástupcem bude už jen do konce týdne. Své kauzy proto nyní musí předat kolegům. Před soud přitom nedávno poslal případ chomutovského soudce Ivana Nováka, kterého obžaloval z korupce. „Samozřejmě mě to mrzí, ale pokud bych měl čekat, než tato kauza skončí, než projde všemi odvolacími kauzami, tak ze zkušeností, které mám s jinými kauzami, tak to bych mohl čekat na jmenování šest sedm let,“ říká Dragoun.
V čele GIBS by chtěl dosáhnout toho, aby inspekce působila důvěryhodně vůči státním zástupcům i veřejnosti. Právě státní zástupci činnost inspekce v minulosti kritizovali. „Aby i ty vztahy uvnitř byly korektní, aby si důvěřovali příslušníci GIBS navzájem a věřili svému vedení, aby i vedení věřilo svým příslušníkům a nedocházelo k únikům informací,“ dodal Dragoun.
Zároveň chce, aby GIBS aktivněji vyhledávala kauzy. To se podle něj v minulosti leckdy nedělo. Některé velké kauzy, ve kterých figurovali policisté, navíc místo inspekce vyšetřovali jiní detektivové, například případ Vidkun, kde jde o údajné ovlivňování trestních kauz. „Bylo by dobré, aby se GIBS přenesl z činnosti, nechci říci úplně bagatelní, k sofistikované trestné činnosti policistů,“ říká nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
Opozice kritizovala výběrové řízení
Nominaci Dragouna už projednal sněmovní bezpečnostní výbor, což je podmínka jeho jmenování. Poslancům před týdnem řekl, že v brzké době chce požádat o vyšší stupeň bezpečnostní prověrky. Nyní disponuje prověrkou na stupeň důvěrné. Počátkem září by měl vystoupit na jednání sněmovní komise pro kontrolu GIBS.
Poslankyně ODS a členka sněmovního výboru Jana Černochová ale kritizovala výběrové řízení s tím, že bylo netransparentní. Opoziční poslanci poukazovali na to, že se s odkazem na ochranu soukromí nedozvěděli ani jména 12 účastníků řízení. Další člen výboru Pavel Žáček pak na jednání výboru připomínal okolnosti Murínova odchodu.
Murína kritizovali Babiš i státní zástupci
Na Murína podle inspekce Babiš opakovaně tlačil, aby ve vedení skončil. Na schůzkách mu podle prohlášení GIBS řekl, že pokud ředitelské místo opustí do konce února, obejde se to „bez skandálu“. Babiš to popřel, ale následně začal Murína veřejně kritizovat a zahájil s ním kázeňské řízení.
Murína kritizovali vedle Babiše také někteří státní zástupci. „Ty výtky, jak jsou adresovány, mi připadají jako přiléhavé, protože je potřeba mít na paměti, že státní zástupce je pánem přípravného řízení,“ uvedl Dragoun. Nevidí však žádnou souvislost v tom, že státní zástupci měli výhrady proti Murínovi a právě žalobce se stává jeho nástupcem.
Generální inspekce bezpečnostích sborů vznikla 1. ledna 2012. Michal Murín byl druhým ředitelem této bezpečnostní složky, ve funkci v prosinci 2015 vystřídal Ivana Bílka. Po jeho odchodu inspekci dočasně vede Lenka Haderková.
GIBS prověřuje a stíhá příslušníky policie, celní správy a vězeňské služby, u občanských zaměstnanců se zajímá o trestné činy spáchané v souvislosti s výkonem pracovních úkolů. Stíhá také příslušníky inspekce.
Ředitele GIBS podle zákona o inspekci jmenuje a odvolává předseda vlády, kterému je šéf inspekce z výkonu své funkce odpovědný. Jmenovat ředitele může premiér na návrh vlády a po projednání v bezpečnostním výboru Sněmovny.
Podle informací médií patří dlouhodobě ke spojencům pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové. Jako žalobce se někdejší policista Dragoun zabýval několika známými kauzami, mezi nimi například případem korupce dvou litoměřických soudců Josefa Knotka a Ladislava Jelínka. Ti podle obžaloby za úplatu ovlivňovali výsledek několika kauz, loni v prosinci oba obvinění odešli od soudu s pravomocnými podmíněnými tresty a pokutami.
Dragoun začínal jako policista, v letech 1994 až 1997 vystudoval pražskou Policejní akademii, kde získal bakalářský titul. Později dokončil magisterské studium Právnické fakulty Západočeské univerzity, kde dosáhl také na titul JUDr., a v roce 2011 dokončil doktorské studium. Vedoucí jeho disertační práce byla pozdější ministryně spravedlnosti Helena Válková.
Během aféry kolem „rychlostudentů“ plzeňských práv se objevilo i Dragounovo jméno, školu totiž dokončil během tří let. Tehdy již státní zástupce Dragoun ale odmítl jakékoli pochybnosti, v Plzni mu podle jeho slov uznali řadu zkoušek z Policejní akademie, a on si tak mohl spojit druhý ročník se třetím a také čtvrtý s pátým ročníkem.
