Předseda vládní ČSSD Jan Hamáček si pochvaluje výsledky státního rozpočtu, šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a předseda STAN Vít Rakušan současný kabinet kritizují za to, že nemyslí na budoucnost. V Otázkách Václava Moravce hosté debatovali o důchodové reformě i reorganizaci policie, řeč přišla i na superhrubou mzdu či stravenky.
Po úvodní diskusi o úřadu veřejného ochránce práv se hosté Otázek Václava Moravce zabývali státním rozpočtem. Komentovali mimo jiné nižší daňové příjmy do státní kasy, než s jakými rozpočet pro rok 2019 počítal. Stát vybral na daních o téměř jedenáct miliard méně oproti plánu.
„Z mého pohledu je důležité to, že rozpočet skončil lépe, než byl plánován, schodek je nižší a současně máme jednu z nejlepších rozpočtových situací v Evropě,“ má jasno předseda sociálních demokratů Jan Hamáček. Podařilo se podle něj naplnit priority vlády, proto rozdíl jedenácti miliard není podstatný.
Hamáček oceňuje, že rozpočet je stabilní a Česko je zemí, která nabízí prostor pro zahraniční investory. „Jsem přesvědčen, že rozpočet na letošní rok skončí nejhůře tak, jak je plánován,“ věří. Babišova vláda dle jeho slov investuje do budoucnosti.
S tím nesouhlasí Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a upozorňuje, že v budoucnu bude mít rozpočet problém. „Je pravdou, že rostou příjmy, ale mnohem rychlejším tempem rostou výdaje. To je trend, který bychom měli sledovat a který by nás měl znepokojovat. Protože pokud nejsme schopni to držet ve stejné úrovni, nebo naopak – v době, kdy máme rekordní ekonomické příjmy, tak se držet zpátky, výdaje krotit a šetřit na budoucnost, tak si zaděláváme na problémy do budoucna,“ říká.
Zdůrazňuje také, že současný kabinet investuje méně, než investovaly vlády v době ekonomické recese. „V této době se investovat nedaří, je to vidět na stavu silnic, dálnic, kterých se otvírá minimum,“ podotýká předsedkyně TOP 09.
Bilanci státního rozpočtu pomohlo vylepšit také využití peněz z privatizačního fondu. To kritizuje Vít Rakušan (STAN), kterému se nelíbí ani další pomůcka pro vyšší příjmy státu: plán kabinetu rozprodat státní hmotné rezervy. „V době konjunktury rozprodávat něco, co je tady určeno právě pro krizovou dobu, svědčí o tom, že nemyslíte na budoucnost,“ vytýká Hamáčkovi.
Ten oponuje – stát se podle něj chystá rozprodat jen část zásoby nepotřebných kovů. „Na co potřebujeme patnáct tisíc tun hliníku? Ona bude válka?“ ptá se vicepremiér.
Hamáček: Zrušení stravenek nepodpoříme
Hosté Otázek Václava Moravce dále diskutovali o superhrubé mzdě, kterou chce zrušit ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Vít Rakušan připouští, že rušení superhrubé mzdy je riskantní krok, protože výpadek ve státním rozpočtu by byl obrovský. Jsou proto potřeba rozsáhlé strukturální reformy a zeštíhlení státní správy. Předseda STAN poukazuje na příklad Estonska, kde její zjednodušení ušetřilo dvě procenta HDP.
Pekarová Adamová nevěří, že současná vláda superhrubou mzdu zruší, reálně pro tento krok prý nic nedělá. „Už jsme slyšeli mnohokrát, že bude zrušena, a já nevěřím tomu, že se do konce tohoto volebního období dočkáme,“ míní.
Prostor pro vyrovnání výpadku ve státním rozpočtu rovněž vidí v tom, že stát přestane bobtnat. Doplňuje ale, že to nelze provést z roku na rok a nutně taková opatření musí jít ruku v ruce s elektronizací agendy.
Podle předsedy ČSSD by návrhy Rakušana a Pekarové Adamové znamenaly rozpočtovou katastrofu. Hamáček chce nejdříve vědět, jak ministerstvo financí hodlá chybějící peníze v rozpočtu nahradit. „Můžeme se vrátit k bankovní dani, ale tam čekám standardní odpověď hnutí ANO,“ předpokládá.
Vládní hnutí už v minulosti bankovní daň razantně odmítlo. Dokud prý nebudou vyrovnány příjmy, sociální demokraté na zrušení superhrubé mzdy nemohou kývnout.
Stejně tak menší koaliční strana nehodlá podpořit zrušení stravenek a zavedení stravenkového paušálu. „Na jednu stranu se snažíme rušit daňové výjimky, ale rušení stravenek není nic jiného než zavedení další daňové výjimky,“ vysvětluje Hamáček.
Maláčová nepřichází s důchodovou reformou, shodují se STAN a TOP 09
Vláda pro vyrovnání rozpočtu využila také přebytek, který loni vygeneroval důchodový účet. Právě o něm a případné důchodové reformě hosté OVM také debatovali. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) přišla s návrhy, jak by důchodová opatření mohla vypadat, ministryně financí Alena Schillerová to ale odmítla.
Dokud je důchodový účet součástí státního rozpočtu, pak je logické, že ho stát využívá, míní Hamáček. Poukazuje na to, že v letech, kdy byly finance na penze v deficitu, se rozdíl naopak ze státních peněz hradil. K rozdělení účtu a státního rozpočtu důvod nevidí. „Ve chvíli, kdy účet dnes oddělíme, abychom zjistili, že za dva roky bude v deficitu, tak je lepší začít konečně diskutovat o důchodové reformě,“ je přesvědčen vicepremiér.
Rozjezd konceptu, se kterým přišla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), podle Hamáčka bude stát zhruba deset miliard korun. „Myslím, že je rozumnější říct: toto je cílový stav a pojďme si říct, jak to zaplatíme,“ apeluje. V opačném případě totiž stát bude mít finance pouze na úspornou variantu, kterou nikdo nechce, dodává.
Podle šéfky TOP 09 ale sociální demokraté žádnou důchodovou reformu nenabízí. Zásadní je podle Pekarové Adamové právě příjmová složka systému. „Základní otázkou je, jak se změní daňový systém. Maláčová říká, že do pěti let musí být změna daňového systému, ale neříká, jak si ji představuje. A do toho Schillerová říká, že je to dalších 300 miliard korun, které by se musely vybrat na daních,“ kritizuje.
Že ministerstvo práce a sociálních věcí nepřichází s reformou, tvrdí i Vít Rakušan. „Neříkáte, jak do systému dostanete finanční prostředky. V tu chvíli se nejedná o reformu. Reforma to bude, až přijdete do Poslanecké sněmovny s tím, že je tady varianta, která přináší výhled i pro generaci Husákových dětí. Ukažte nám zdroje, pak lze vybrat variantu,“ zdůrazňuje předseda STAN.
Centrální pracoviště policejních analytiků je riskantní, varuje Rakušan
Kromě případné důchodové reformy se také chystá reorganizace policie. Tu kritizuje například někdejší šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta: „Když reorganizace střídá reorganizaci a není klid na práci, lidé nemají klid na to, že za sebou mají vedení, které za nimi stojí, dochází k tomu, že ty kauzy nedělají. Podle mě se například úplně rezignovalo na hospodářskou trestnou činnost,“ míní.
Proti tomu se v Otázkách Václava Moravce ohradil ministr vnitra Hamáček. Kauzy jsou podle něj čím dál složitější a pouhá čísla neříkají celou pravdu, protože policie může například vyšetřovat méně složitějších případů oproti více lehčím případům v minulosti. „Pan Šlachta pro mě není směrodatný, já věřím vedení policie,“ dodává Hamáček.
Podle šéfa resortu vnitra se momentálně vyhodnocuje reforma, která proběhla za jeho předchůdce Milana Chovance (ČSSD), a fungování Národní centrály proti organizovanému zločinu jako takové. Chystané změny mají reagovat na vývoj, ke kterému došlo například v oblasti kyberkriminality nebo terorismu.
„Zoufale se snažím neopakovat chyby minulosti. Průběžně diskutujeme změny se státním zastupitelstvím a ve chvíli, kdy padne rozhodnutí, chci vědět, že s tím budou komfortní všichni aktéři, a pak to podepíšu,“ vysvětluje Hamáček.
Je podle svých slov ochoten podpořit vznik jakéhosi národního kriminálního úřadu, shoda pak panuje na vytvoření centrálního analytického pracoviště.
Před tím ale varuje Vít Rakušan, který je členem sněmovního bezpečnostního výboru. Centrální útvar podle něj jednoznačně hrozí tím, že odtamtud budou unikat důležité informace, například o politických kauzách. „Vidím to jako nebezpečí, vidím to jako riziko a zatím mi nikdo nedal argument, kterým by to vyvrátil,“ říká.
Podle Pekarové Adamové nepřispívají neustálé změny ke stabilitě v policii a Chovanec před lety neudělal dobře, když zcentralizoval jednotlivé útvary. „Obáváme se toho, abychom nebyli svědky velkých odchodů policistů, zkušených lidí, kteří byli respektovanými kriminalisty, protože to stabilitě nepřispívá,“ zdůvodňuje předsedkyně TOP 09.
