Pokud by ČSSD nakonec předložila bankovní daň, porušila by tím koaliční smlouvu. V Otázkách Václava Moravce to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Dodala, že by pak neviděla jinou cestu než dohodu mezi ANO a ČSSD vypovědět. ANO zavedení daně pro banky odmítá, předložení novely poslanci ČSSD před týdnem připustila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Maláčová minulou neděli řekla, že pokud by se na zavedení sektorové daně pro banky nedohodla sociální demokracie s hnutím ANO, hodlá ho strana navrhnout sama jako poslaneckou předlohu. Novela je podle ní už připravena.
Jenže tuto cestu ostře odmítl jednak premiér Andrej Babiš (ANO), a v neděli také ministryně financí: „Bylo by to bezesporu porušení koaliční smlouvy a myslím, že by nebyla jiná cesta než koaliční smlouvu vypovědět,“ upozornila v Otázkách Václava Moravce Schillerová.
Koaliční smlouva ANO a ČSSD vyžaduje, aby byly některé zákony předložené jako koaličně dohodnuté, což znamená, že je v usnesení podpoří nadpoloviční většina ministrů obou stran. Mezi ně patří zákon o státním rozpočtu, ale i předpisy s výrazným dopadem do veřejných rozpočtů či veřejných financí a zákony o daních a poplatcích.
Návrh ČSSD si měly koaliční strany vyjasňovat na středečním zasedání koaliční rady, kvůli absenci šéfa sociálních demokratů vicepremiéra Jana Hamáčka ho ale premiér Andrej Babiš zrušil.
Babiš: Zavedení bankovní daně by znejistilo celé podnikatelské prostředí
Podle Babiše by bankovní daň znejistila celé podnikatelské prostředí a poškodila všechny občany. Schillerová v neděli zdůrazňovala, že ANO už při vyjednávání o koalici upozornilo ČSSD, že nechce žádnou sektorovou daň včetně bankovní.
Napětí mezi koaličními partnery v sobotu mírnil šéf ČSSD Jan Hamáček, když pro Právo uvedl, že by ČSSD mohla od návrhu ustoupit. „Pokud vydrží vládní koalice, tak nás příští rok čeká sestavování rozpočtu na rok 2021. A tam si myslím, že se k tomu debata vrátí. Do té doby to chceme mít vyprecizováno,“ uvedl.
Podle návrhu, který ČSSD představila v květnu, by měla daň podobu odvodu z aktiv. Sazba by vzrůstala progresivně od 0,05 procenta do 0,3 procenta a měla by přinést až 14 miliard korun ročně.
Bývalý guvernér Tůma: Kvůli růstu mandatorních výdajů hrozí nárůst deficitu
Případná bankovní daň by se zřejmě týkala až rozpočtu pro rok 2021. Teď ale ve sněmovně finišují vyjednávání o rozpočtu na příští rok, kde počítá ministerstvo financí se 40miliardovým schodkem. Nakonec s ním souhlasili i komunisté, kteří dříve požadovali snížení schodku a ve sněmovně tolerují Babišovu vládu.
Alena Schillerová v této souvislosti odmítla, že by odhad příjmů státního rozpočtu na příští rok byl nadhodnocený. V Otázkách Václava Moravce uvedla, že výběr daní roste i v letošním roce navzdory zpomalování ekonomického růstu.
Podle bývalého guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy ale resort financí nedoceňuje dopady ekonomického zpomalování v Německu a kvůli rostoucím mandatorním výdajům hrozí další nárůst deficitu. „Ten manévrovací prostor pro vládu bude z tohoto pohledu extrémně malý – v okamžiku, kdy už jsem na hraně toho, co mi umožňují pravidla například z hlediska cíleného strukturálního deficitu,“ varoval v Otázkách Tůma.
Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,618 bilionu korun a příjmy 1,578 bilionu korun. S deficitem 40 miliard korun úřad počítá i v letech 2021 a 2022.
