KSČM podpoří ve sněmovním výboru návrh státního rozpočtu na rok 2020

Nahrávám video

Poslanci KSČM by měli podle doporučení vedení podpořit ve sněmovním výboru návrh státního rozpočtu. Zasedání se účastnili i premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Vláda ANO a ČSSD bude hlasy komunistů potřebovat, aby rozpočet prosadila. Podmínkou pro další podporu rozpočtu je podle komunistů dořešení požadavků v oblasti zdravotnictí.

„Výkonný výbor většinou hlasů schválil postup pro prvé čtení státního rozpočtu s tím, že KSČM nyní ve středu na výboru podpoří jeho prvé čtení tak, jak jej vláda předkládá.  V pátek bude pokračovat jednání mezi KSČM a hnutí ANO ve věci zdravotnictví a poté bude pokračovat jednání o rozpočtu,“ řekl Filip. Zároveň ale potvrdil, že vyřešení požadavků v oblasti  zdravotnictví je podmínkou pro podporu rozpočtu v jeho další fázi. 

Jedná se zejména o úhradovou vyhlášku. „Protože pan ministr spěchal s úhradovou vyhláškou a v podstatě ještě před dokončením jednání mezi poskytovateli zdravotní péče a zdravotními pojišťovnami rozhodl o úhradové vyhlášce, která nerovnoměrně hradí jednotlivé výkony poskytovatelům,“ uvedl Filip. Vysvětil, že mu konkrétně vadí rozdíly ve výplatě u poskytovatelů stejné úrovně, tedy u krajských nemocnic. „Tam jsou nestejné platby za výkony a myslím si, že je tam co řešit,“ uvedl Filip.

„A zároveň je tam rozdíl, u těch co jsou na hraně mezi sociální a zdravotní péčí, kdy se spoléhá jeden systém na druhý a není to vyrovnáno. A tam se podle mého soudu bez dohody rozhodl předčasně,“ konkretizoval Filip.

Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik dodal, že cílem jednání je vytvořit takové předpoklady, které by nezvyšovaly spoluúčast pacientů.  

Filip už při příchodu na jednání uvedl, že bude navrhovat výkonnému výboru, aby souhlasili s prvním čtením státního rozpočtu. „Myslím si, že ty nejzákladnější věci, které se týkají naší dohody o toleranci, jsou naplněny,“ vysvětlil. Kabinet díky toleranci komunistů získal důvěru a o hlasy strany se opírá i při některých klíčových hlasováních.

Filip ocenil, že rozpočet zohledňuje požadavky komunistů ohledně zvyšování mezd učitelů, pracovníků ve státní sféře a důchodů. „Zbývá jednání o zdravotnictví, to budeme muset příští týden propracovat,“ uvedl. Komunisté před týdnem oznámili, že požadují upravení úhradové vyhlášky podle požadavků takzvaného krizového štábu českého zdravotnictví, který tvoří odbory a další organizace.

Babiš jednání opustil zhruba po hodině a čtvrt kvůli dalšímu programu. „Jeden ze závěrů je, že budeme sedět na zdravotnictví, příští týden se setkáme,“ uvedl. Odmítl ale, že by se mohla měnit úhradová vyhláška.

O podobných požadavcích jako vyjádřila KSČM, Babiš dříve odmítl jednat s koaliční ČSSD a stále na tom trvá. „ČSSD měla zdravotnictví čtyři roky a výsledek působení jejich ministra byl katastrofální,“ vysvětlil Babiš, který často kritizuje práci exministra Svatopluka Němečka (ČSSD).

Řada požadavků KSČM se podle Schillerové promítla do rozpočtu

Schillerová při příchodu na jednání řekla, že vedení KSČM seznámí se základními položkami, i když o nich o prázdninách dopodrobna hovořila s vyjednavačkou KSČM a šéfkou sněmovního rozpočtového výboru Miloslavou Vostrou. Ministryně byla optimistická a na jednání šla s velkou nadějí.

Vostrá koncem prázdnin uvedla, že doporučí, aby strana ve sněmovně návrh podpořila. Ve středu řekla, že velká řada požadavků KSČM, například v sociální oblasti a oblasti investic, se do rozpočtu promítla. „Nebylo nám vyhověno v jednom požadavku, který jsme měli, to znamená na snížení schodku na 30 miliard,“ uvedla. Rozpočet počítá se schodkem o deset miliard korun vyšším.

O podpoře rozpočtu v prvním čtení se poradí před začátkem příští schůze sněmovny poslanecký klub, o doporučení poslancům pro závěrečné hlasování se postará v prosinci ústřední výbor KSČM.

Místopředsedkyně STAN Věra Kovářová uvedla, že hnutí by podpořilo případný návrh vrátit rozpočet k přepracování. Kritizovala navržený schodek 40 miliard a to v době, kdy se ekonomice daři. Podle ní by měla vláda vytvářet rezervy na doby horší a mít rozpočtový přebytek na investice. 

Dodala však, že investiční projekty nejsou dostatečně připraveny a na trhu je nedostatek kapacit k jejich uskutečnění. Hnutí by podpořilo vyšší investice do dopravní infrastruktury, zejména do železniční.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 2 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 12 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 16 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
včera v 21:03

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...