KSČM podpoří ve sněmovním výboru návrh státního rozpočtu na rok 2020

10 minut
Tisková konference ministryně financí a KSČM
Zdroj: ČT24

Poslanci KSČM by měli podle doporučení vedení podpořit ve sněmovním výboru návrh státního rozpočtu. Zasedání se účastnili i premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Vláda ANO a ČSSD bude hlasy komunistů potřebovat, aby rozpočet prosadila. Podmínkou pro další podporu rozpočtu je podle komunistů dořešení požadavků v oblasti zdravotnictí.

„Výkonný výbor většinou hlasů schválil postup pro prvé čtení státního rozpočtu s tím, že KSČM nyní ve středu na výboru podpoří jeho prvé čtení tak, jak jej vláda předkládá.  V pátek bude pokračovat jednání mezi KSČM a hnutí ANO ve věci zdravotnictví a poté bude pokračovat jednání o rozpočtu,“ řekl Filip. Zároveň ale potvrdil, že vyřešení požadavků v oblasti  zdravotnictví je podmínkou pro podporu rozpočtu v jeho další fázi. 

Jedná se zejména o úhradovou vyhlášku. „Protože pan ministr spěchal s úhradovou vyhláškou a v podstatě ještě před dokončením jednání mezi poskytovateli zdravotní péče a zdravotními pojišťovnami rozhodl o úhradové vyhlášce, která nerovnoměrně hradí jednotlivé výkony poskytovatelům,“ uvedl Filip. Vysvětil, že mu konkrétně vadí rozdíly ve výplatě u poskytovatelů stejné úrovně, tedy u krajských nemocnic. „Tam jsou nestejné platby za výkony a myslím si, že je tam co řešit,“ uvedl Filip.

„A zároveň je tam rozdíl, u těch co jsou na hraně mezi sociální a zdravotní péčí, kdy se spoléhá jeden systém na druhý a není to vyrovnáno. A tam se podle mého soudu bez dohody rozhodl předčasně,“ konkretizoval Filip.

Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik dodal, že cílem jednání je vytvořit takové předpoklady, které by nezvyšovaly spoluúčast pacientů.  

Filip už při příchodu na jednání uvedl, že bude navrhovat výkonnému výboru, aby souhlasili s prvním čtením státního rozpočtu. „Myslím si, že ty nejzákladnější věci, které se týkají naší dohody o toleranci, jsou naplněny,“ vysvětlil. Kabinet díky toleranci komunistů získal důvěru a o hlasy strany se opírá i při některých klíčových hlasováních.

Filip ocenil, že rozpočet zohledňuje požadavky komunistů ohledně zvyšování mezd učitelů, pracovníků ve státní sféře a důchodů. „Zbývá jednání o zdravotnictví, to budeme muset příští týden propracovat,“ uvedl. Komunisté před týdnem oznámili, že požadují upravení úhradové vyhlášky podle požadavků takzvaného krizového štábu českého zdravotnictví, který tvoří odbory a další organizace.

Babiš jednání opustil zhruba po hodině a čtvrt kvůli dalšímu programu. „Jeden ze závěrů je, že budeme sedět na zdravotnictví, příští týden se setkáme,“ uvedl. Odmítl ale, že by se mohla měnit úhradová vyhláška.

O podobných požadavcích jako vyjádřila KSČM, Babiš dříve odmítl jednat s koaliční ČSSD a stále na tom trvá. „ČSSD měla zdravotnictví čtyři roky a výsledek působení jejich ministra byl katastrofální,“ vysvětlil Babiš, který často kritizuje práci exministra Svatopluka Němečka (ČSSD).

Řada požadavků KSČM se podle Schillerové promítla do rozpočtu

Schillerová při příchodu na jednání řekla, že vedení KSČM seznámí se základními položkami, i když o nich o prázdninách dopodrobna hovořila s vyjednavačkou KSČM a šéfkou sněmovního rozpočtového výboru Miloslavou Vostrou. Ministryně byla optimistická a na jednání šla s velkou nadějí.

Vostrá koncem prázdnin uvedla, že doporučí, aby strana ve sněmovně návrh podpořila. Ve středu řekla, že velká řada požadavků KSČM, například v sociální oblasti a oblasti investic, se do rozpočtu promítla. „Nebylo nám vyhověno v jednom požadavku, který jsme měli, to znamená na snížení schodku na 30 miliard,“ uvedla. Rozpočet počítá se schodkem o deset miliard korun vyšším.

O podpoře rozpočtu v prvním čtení se poradí před začátkem příští schůze sněmovny poslanecký klub, o doporučení poslancům pro závěrečné hlasování se postará v prosinci ústřední výbor KSČM.

Místopředsedkyně STAN Věra Kovářová uvedla, že hnutí by podpořilo případný návrh vrátit rozpočet k přepracování. Kritizovala navržený schodek 40 miliard a to v době, kdy se ekonomice daři. Podle ní by měla vláda vytvářet rezervy na doby horší a mít rozpočtový přebytek na investice. 

Dodala však, že investiční projekty nejsou dostatečně připraveny a na trhu je nedostatek kapacit k jejich uskutečnění. Hnutí by podpořilo vyšší investice do dopravní infrastruktury, zejména do železniční.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump souhlasil s odložením zvýšených cel pro EU

Americký prezident Donald Trump souhlasil se lhůtou pro odložení 50procentního cla na dovoz z EU do 9. července, kterou navrhla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Uvedl to na své sociální síti Truth Social. Von der Leyenová v neděli s Trumpem telefonovala. Uvedla, že k dosažení dobré dohody chce EU čas do 9. července.
před 16 mminutami

Pokud USA spustí zvýšená cla, EU musí zareagovat stejně, řekl Lipavský

V případě, že Spojené státy skutečně spustí od června zvýšená padesátiprocentní cla na dovoz z EU, musí Evropa kolektivně zareagovat stejným způsobem. Balíček odvetných cel má připravený, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Do doby případného spuštění cel je podle něj nutné s USA jednat.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Cesta tankeru s plynem z USA do Nizozemska byla poprvé pod taktovkou ČEZu

Energetická společnost ČEZ poprvé zajistila cestu tankeru se zkapalněným plynem z USA do terminálu v nizozemském Eemshavenu. Odtud komodita zamíří do Česka. Při dřívějších plavbách si ji firma převzala až v terminálu. Výhodou je to, že ČEZ má nyní nad lodí kontrolu a může ji operativně nasměrovat i do jiného evropského přístavu, případně jinam po světě. Česko má v Eemshavenu prostřednictvím ČEZu pronajatý prostor do roku 2027, od téhož roku pak má část kapacity pokrýt prostřednictvím terminálu v německém Stade. Polostátní ČEZ další terminály mapuje.
24. 5. 2025

„Jednání nikam nevedou.“ Trump chce na EU od června clo padesát procent

Americký prezident Donald Trump doporučí, aby od 1. června platilo na dovoz z Evropské unie clo padesát procent. Napsal to na své sociální síti Truth Social. Podle něj se s EU jedná velmi obtížně, současná jednání nikam nevedou. Pokud budou produkty vyrobené či sestavené v USA, clo se na ně nebude vztahovat, dodal. Podle evropského komisaře Maroše Šefčoviče je EU připravena bránit své zájmy. Řekl, že obchod mezi EU a USA se musí řídit vzájemným respektem, nikoli hrozbami.
23. 5. 2025Aktualizováno23. 5. 2025

Europarlament schválil zvýšení cel na hnojiva a další produkty z Ruska a Běloruska

Europoslanci ve čtvrtek schválili zvýšení cel na hnojiva a některé zemědělské produkty importované z Ruska a Běloruska s cílem snížit závislost Evropské unie na těchto dovozech. Cla na některá dusíkatá hnojiva se během tří let zvýší z 6,5 procenta na částku odpovídající přibližně sto procentům, což je úroveň, která fakticky zastaví obchod, poznamenala agentura Reuters.
22. 5. 2025

Příjmy státu od ukrajinských uprchlíků stále rostou

V rámci pomoci Ukrajincům pokračuje růst příjmů a klesají výdaje, vyplývá z dat ministerstva práce a sociálních věcí. Uprchlíci z Ukrajiny, kteří v Česku pracují, zaplatili na odvodech 6,9 miliardy korun. Stát na jejich humanitární dávky, ubytování, zdravotní péči, vzdělávání a další podporu vydal 3,8 miliardy korun. Počet pracovníků se zvyšuje, příjemců dávek naopak ubývá, řekl šéf resortu práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
21. 5. 2025

KHNP podala kasační stížnost na soudní opatření k Dukovanům

Korejská společnost KHNP podala kasační stížnost na soudní opatření, které zablokovalo podpis finální dohody o stavbě jaderných bloků v Dukovanech. Chce se tím bránit vzniku škod, které mohou firmě vzniknout. Věc bude projednávána s ohledem na její povahu a význam prioritně, uvedla mluvčí Nejvyššího správního soudu (NSS) Sylva Dostálová. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který napadené rozhodnutí vydal, kasační stížnost podávat nebude.
21. 5. 2025Aktualizováno21. 5. 2025

EDU II podala kasační stížnost kvůli dostavbě Dukovan

Společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II) podala kasační stížnost proti soudnímu opatření, které zablokovalo podpis finální smlouvy o stavbě nových jaderných bloků. Soud podle ní nesprávně posoudil veřejný zájem na projektu. Případem se nyní bude zabývat Nejvyšší správní soud. Společnost KHNP, která loni v jaderném tendru uspěla, zatím podepsala se zástupci českých firem pouze smlouvy o budoucí spolupráci, kasační stížnost proti opatření chystá také.
19. 5. 2025Aktualizováno19. 5. 2025
Načítání...