KSČM podpoří ve sněmovním výboru návrh státního rozpočtu na rok 2020

10 minut
Tisková konference ministryně financí a KSČM
Zdroj: ČT24

Poslanci KSČM by měli podle doporučení vedení podpořit ve sněmovním výboru návrh státního rozpočtu. Zasedání se účastnili i premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Vláda ANO a ČSSD bude hlasy komunistů potřebovat, aby rozpočet prosadila. Podmínkou pro další podporu rozpočtu je podle komunistů dořešení požadavků v oblasti zdravotnictí.

„Výkonný výbor většinou hlasů schválil postup pro prvé čtení státního rozpočtu s tím, že KSČM nyní ve středu na výboru podpoří jeho prvé čtení tak, jak jej vláda předkládá.  V pátek bude pokračovat jednání mezi KSČM a hnutí ANO ve věci zdravotnictví a poté bude pokračovat jednání o rozpočtu,“ řekl Filip. Zároveň ale potvrdil, že vyřešení požadavků v oblasti  zdravotnictví je podmínkou pro podporu rozpočtu v jeho další fázi. 

Jedná se zejména o úhradovou vyhlášku. „Protože pan ministr spěchal s úhradovou vyhláškou a v podstatě ještě před dokončením jednání mezi poskytovateli zdravotní péče a zdravotními pojišťovnami rozhodl o úhradové vyhlášce, která nerovnoměrně hradí jednotlivé výkony poskytovatelům,“ uvedl Filip. Vysvětil, že mu konkrétně vadí rozdíly ve výplatě u poskytovatelů stejné úrovně, tedy u krajských nemocnic. „Tam jsou nestejné platby za výkony a myslím si, že je tam co řešit,“ uvedl Filip.

„A zároveň je tam rozdíl, u těch co jsou na hraně mezi sociální a zdravotní péčí, kdy se spoléhá jeden systém na druhý a není to vyrovnáno. A tam se podle mého soudu bez dohody rozhodl předčasně,“ konkretizoval Filip.

Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik dodal, že cílem jednání je vytvořit takové předpoklady, které by nezvyšovaly spoluúčast pacientů.  

Filip už při příchodu na jednání uvedl, že bude navrhovat výkonnému výboru, aby souhlasili s prvním čtením státního rozpočtu. „Myslím si, že ty nejzákladnější věci, které se týkají naší dohody o toleranci, jsou naplněny,“ vysvětlil. Kabinet díky toleranci komunistů získal důvěru a o hlasy strany se opírá i při některých klíčových hlasováních.

Filip ocenil, že rozpočet zohledňuje požadavky komunistů ohledně zvyšování mezd učitelů, pracovníků ve státní sféře a důchodů. „Zbývá jednání o zdravotnictví, to budeme muset příští týden propracovat,“ uvedl. Komunisté před týdnem oznámili, že požadují upravení úhradové vyhlášky podle požadavků takzvaného krizového štábu českého zdravotnictví, který tvoří odbory a další organizace.

Babiš jednání opustil zhruba po hodině a čtvrt kvůli dalšímu programu. „Jeden ze závěrů je, že budeme sedět na zdravotnictví, příští týden se setkáme,“ uvedl. Odmítl ale, že by se mohla měnit úhradová vyhláška.

O podobných požadavcích jako vyjádřila KSČM, Babiš dříve odmítl jednat s koaliční ČSSD a stále na tom trvá. „ČSSD měla zdravotnictví čtyři roky a výsledek působení jejich ministra byl katastrofální,“ vysvětlil Babiš, který často kritizuje práci exministra Svatopluka Němečka (ČSSD).

Řada požadavků KSČM se podle Schillerové promítla do rozpočtu

Schillerová při příchodu na jednání řekla, že vedení KSČM seznámí se základními položkami, i když o nich o prázdninách dopodrobna hovořila s vyjednavačkou KSČM a šéfkou sněmovního rozpočtového výboru Miloslavou Vostrou. Ministryně byla optimistická a na jednání šla s velkou nadějí.

Vostrá koncem prázdnin uvedla, že doporučí, aby strana ve sněmovně návrh podpořila. Ve středu řekla, že velká řada požadavků KSČM, například v sociální oblasti a oblasti investic, se do rozpočtu promítla. „Nebylo nám vyhověno v jednom požadavku, který jsme měli, to znamená na snížení schodku na 30 miliard,“ uvedla. Rozpočet počítá se schodkem o deset miliard korun vyšším.

O podpoře rozpočtu v prvním čtení se poradí před začátkem příští schůze sněmovny poslanecký klub, o doporučení poslancům pro závěrečné hlasování se postará v prosinci ústřední výbor KSČM.

Místopředsedkyně STAN Věra Kovářová uvedla, že hnutí by podpořilo případný návrh vrátit rozpočet k přepracování. Kritizovala navržený schodek 40 miliard a to v době, kdy se ekonomice daři. Podle ní by měla vláda vytvářet rezervy na doby horší a mít rozpočtový přebytek na investice. 

Dodala však, že investiční projekty nejsou dostatečně připraveny a na trhu je nedostatek kapacit k jejich uskutečnění. Hnutí by podpořilo vyšší investice do dopravní infrastruktury, zejména do železniční.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...