Nejtěžším úkolem při vyjednávání o vstupu Česka do NATO bylo podle bývalého velvyslance při Severoatlantické alianci Karla Kovandy přesvědčit českou veřejnost. Alianci považuje za úspěšnou i přesto, že má trhliny, Česko by nemohlo být neutrálním státem, řekl v Interview ČT24. Ruské aktivity na Ukrajině považuje Kovanda za část snahy o rozmělnění hranic postsovětských republik. Česká vláda by podle něj měla dát jasně najevo, že podporuje nezávislost a svrchovanost Ukrajiny.
Kovanda vzpomíná na jednání o vstupu Česka do Severoatlantické aliance. Nebylo prý tak složité přesvědčit západní státy, ale zásadní bylo získat podporu české veřejnosti. „Nejsem si jist, jestli jsme to úplně zvládli. Například v Polsku dodnes panuje velké protiruské smýšlení, u nás bylo vždy trochu vlažnější. Česká veřejnost v té době necítila potřebu přecházet z jednoho vojenského svazku do druhého,“ komentuje velvyslanec.
Občasné volání po tom, aby Česko bylo neutrální zemí, považuje diplomat za naprosto scestné. „Neutralita jakožto pojem s koncem studené války vyčpěl,“ míní Kovanda. Současné neutrální země vychází podle něj ze zcela jiných předpokladů a historie a například Švýcarsko je „po zuby vyzbrojené“. „S takovými státy se nemůžeme srovnávat,“ má jasno.
Aliance má trhliny, je ale úspěšná
Severoatlantická aliance podle Kovandy zajišťuje českou bezpečnost v nejvyšší možné míře, která je daná současnou situací a politikou. „Jsou tam praskliny, které snižují naši důvěru v NATO, zejména prasklina mezi Spojenými státy a Evropou, která je daná politikou prezidenta Trumpa. Ale i v Evropě existují takové praskliny,“ podotýká někdejší ambasador při NATO.
Výrok francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o mozkové smrti NATO považuje Kovanda za nejasný. Připomíná ale dřívější slova šéfa Elysejského paláce, jimiž zpochybnil platnost článku 5 alianční smlouvy, podle kterého budou členové NATO bránit jakéhokoliv napadeného spojence. I podle Kovandy už se na tento odstavec smlouvy nelze spolehnout, protože podobně se o něm v minulosti vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová.
Přesto je dle Kovandových slov Aliance úspěšná. „V základní oblasti, o niž NATO jde, která se znovu vyšvihla do přední pozice v posledních třech až pěti letech – obraně proti Rusku – tam je Aliance zásadní, jednoznačná a úspěšná. I když si Turecko nakupuje ruské zbraňové systémy,“ věří velvyslanec.
Putin by rád obnovil Sovětský svaz, hranice ale zrušit nemůže, míní Kovanda
Macronova slova podle něj Moskva přijala s radostí. „Rusku jde o to, o co mu šlo vždycky. Rozleptávat alianční solidaritu, spojenectví, poštvávat jednoho člena proti druhému,“ domnívá se Kovanda a doplňuje, že od událostí v Gruzii z roku 2008 jde Kremlu také o rozšiřování svého vlivu.
Vladimir Putin by prý určitě rád obnovil Sovětský svaz, ale to nepůjde tím, že se zruší hranice mezi postsovětskými republikami. „Ale dají se zjemnit tím, že bude Rusko takovýmto způsobem pracovat uvnitř těch zemí,“ uvádí Kovanda s narážkou na ruské operace v Gruzii, na Krymu či v Donbasu.
Podle bývalého velvyslance při NATO je důležité, aby Česko jasně definovalo svou zahraniční politiku. „V době, kdy někteří politici dávají sluchu proruským separatistům na Krymu, případně v Donbasu, je důležité, aby premiér zdůraznil, že zahraničněpolitickým zájmem naší republiky je ukrajinská nezávislost a svrchovanost,“ je přesvědčen Kovanda.
