Vláda nebyla podle opozičních politiků před rozhodujícím hlasováním o nouzovém stavu ochotná dostatečně se s opozicí bavit. Premiér Andrej Babiš (ANO) podle nich začal jednat až na poslední chvíli. Kritizují i to, že nebyly sněmovní strany přizvány k víkendovým jednáním vlády s hejtmany. Podle předsedy poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka je to však pochopitelné. Na jednání ve sněmovně podle něj dojde až v další fázi, kdy bude vláda připravovat změny zákonů, aby bylo možné za dva týdny nouzový stav definitivně ukončit. O situaci po rozhodnutí sněmovny o neprodloužení nouzového stavu debatovali v Otázkách Václava Moravce s Jaroslavem Faltýnkem místopředseda ODS Zbyněk Stanjura a předseda STAN Vít Rakušan.
Poslanecká sněmovna ve čtvrtek nevyhověla žádosti vlády o další prodloužení nouzového stavu, který platil již od loňského října. Vláda se nakonec o víkendu dohodla s hejtmany, že kraje požádají o vyhlášení nového nouzového stavu, který potrvá dva týdny, během kterých se politici dohodnou co dál. Opoziční poslanci ale tvrdí, že to nebylo třeba. Vládní žádost podle nich neuspěla proto, že předseda vlády Andrej Babiš (ANO) o prodloužení téměř nevyjednával.
„V 7 hodin 13 minut ve čtvrtek nám přišla zpráva, že se s námi chce pan premiér sejít – několik hodin před hlasováním,“ poukázal Vít Rakušan (STAN). Podle Zbyňka Stanjury (ODS) se Babiš nechystal k jednání ani v situaci, kdy již bylo jasné, že komunistická strana prodloužení nouzového stavu nepodpoří, a že tedy nemá k dispozici většinu poslaneckých hlasů.
„Všechna jednání, která proběhla, byla iniciována opozicí. Ani jednou Andrej Babiš nesvolal opozici a neřekl: Ztratil jsem většinu, jsme v takovém a takovém stavu, já vás prosím, abyste podpořili to nebo to, nabízím to a pojďme se o tom bavit,“ uvedl Stanjura.
Podle opozičních politiků neochota vlády k jednání trvá – upozornili, že i přes jejich žádosti nepřizval premiér zástupce parlamentních stran k víkendovému vyjednávání s hejtmany. „Vynechává z celého procesu Poslaneckou sněmovnu. Sice chápu, že se chce dohodnout s hejtmany, protože je mu to příjemnější, nechce se bavit s opozicí, ale to je styl jeho vládnutí,“ dodal Rakušan.
Podle Jaroslava Faltýnka (ANO) k tomu nebyl důvod. „Role Poslanecké sněmovny skončila ve chvíli, kdy většina rozhodla, že neprodlouží nouzový stav. Když skončil nouzový stav, tak nastupují prvky krizového řízení, což jsou hejtmani a vláda,“ míní předseda nejsilnějšího poslaneckého klubu. Zdůraznil navíc, že i když se stranami nejednal premiér, ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) se s nimi sešel. „Jednal konkrétně s pirátskou stranou o konkrétních podmínkách,“ poukázal.
Faltýnek také připomněl, že v neděli před hlasováním se s Babišem sešel Vít Rakušan a předseda Pirátů Ivan Bartoš. Podle Rakušana ale na této schůzce nehovořili o nouzovém stavu.
Vyjednávání s opozicí až v novém nouzovém stavu
Faltýnek předpokládá, že chvíle pro vyjednávání ve sněmovně nastane v příštím týdnu. Jak objasnil v Otázkách Václava Moravce předseda Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS), výsledkem opakovaných videokonferencí hejtmanů s premiérem byla dohoda, že kraje požádají o vyhlášení nového nouzového stavu na dva týdny, během kterých se politici dohodnou na dalších podmínkách. Hejtmani nakonec prosadili jedinou změnu stávajících opatření, a sice prodloužení úředních hodin.
Situaci, kdy by v každém kraji platila jiná pravidla, o čem se přes víkend také hovořilo, není Kuba zatím nakloněn – ne náhle a bez větší přípravy. „Mohlo by to vést k migraci mezi kraji,“ poukázal. Obává se, že kdyby se například v jeho kraji otevřely bazény a wellness, přijeli by lidé z regionů, kde je nákaza více rozšířená, a roznesli ji nakonec i v jižních Čechách.
I Kuba je přesvědčen, že vláda vyjednávání před čtvrtečním hlasováním zanedbala. Podpora hejtmanů, z nichž část ostatně reprezentuje opoziční strany, podle něj mohla kabinetu pomoci. „Proč jste nás nezavolali jako hejtmany do Poslanecké sněmovny? My bychom tam přijeli. Jsme schopni se na věci podívat bez politického zaujetí,“ podotkl.
Jaroslav Faltýnek ale zapochyboval, že by to pomohlo. „Debata o nouzovém stavu se stala předmětem politického boje. Je zahájena předvolební kampaň,“ poukázal.
Stanjura: Nedebatuje se o změnách, ale jen o datu konce nouzového stavu
Během nadcházejícího čtrnáctidenního období by vláda měla připravit a poslanci projednat pandemický zákon, který by měl umožnit zachovat potřebné restrikce veřejného či ekonomického života, které budou nutné ke zmírnění epidemie, případně další potřebné předpisy. „Chápu dohodu tak, že je tady 14 dní prostor na debatu k odstranění některých nesmyslů,“ řekl Faltýnek.
Opoziční politici to vítají. Podle Zbyňka Stanjury se zatím o změnách v opatření řádně nehovořilo. „O tom se vůbec nedebatuje, pořád se debatuje, jestli bude nouzový stav do 14. nebo do 28. února,“ postěžoval si. Připomněl, že vláda měla 132 dnů nouzového stavu, kdy mohla jakékoli návrhy předložit, ale nestalo se tak.
Vít Rakušan vnímá otevření diskuse o potřebných opatřeních a o nutných změnách za největší přínos čtvrtečního rozhodnutí sněmovny. „Jestli nepřijetí nouzového stavu k něčemu bylo, jestli to mělo smysl, tak to najednou otevírá možnost bavit se, debatovat a konečně po měsících nouzového stavu se bavit o tom, co všechno má smysl a co smysl nemá,“ uvedl.
Rakušan věří, že se nově podaří opatření nastavit tak, „aby lidé v tom, co dělá vláda, viděli logiku, aby byli motivováni zůstávat v karanténě, aby byli motivováni hlásit své kontakty“.
