Sněmovna odmítla další prodloužení nouzového stavu, ten skončí s nedělí

Sněmovna odmítla další prodloužení nouzového stavu. Menšinová vláda žádala o měsíc do poloviny března. Nouzový stav ale skončí s nedělí. Kabinet ANO a ČSSD tentokrát neměl mezi poslanci zajištěnu podporu a posun nepřineslo ani jednání premiéra s předsedy parlamentních stran. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) varoval, že s uvolněním opatření bez nouzového stavu se epidemická situace zhorší do dvou týdnů v celém Česku a dopadne na nemocnice.

Po sedmihodinové debatě zvedlo pro návrh ruku 48 poslanců koaličních ANO a ČSSD. Celá opozice vládní žádost nepodpořila. Pro její přijetí bylo potřebných nejméně 54 poslaneckých hlasů. Stejně co do počtu hlasů dopadlo rozhodování o návrhu lidovce Stanislava Juránka, aby kabinet mohl prodloužit nouzový stav o dva týdny.

ODS, KDU-ČSL a TOP 09 prosadily ze svých návrhů výzvu vládě, aby připravila program na záchranu drobných a středních podnikatelů formou odpuštění odvodů u živnostníků a odvodů na sociální pojištění pro malé firmy, tedy obnovení programu Antivirus C. Dolní komora také vyzvala vládu, aby bezodkladně projednala návrh ministerstva školství na postupné obnovení prezenční výuky ve školách, testování žáků a přednostní očkování učitelů.

Sněmovna na návrh KSČM požádala ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO), aby stanovil obecné podmínky krajské hygienické stanice k vyhlášení opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) má projednat opatření, aby vojáci zůstali v nemocnicích a zařízeních sociální péče po dobu pandemického stavu. Pirátům se nepovedlo prosadit ani jedinou výzvu vládě.

Rozhodnutí poslanců dopadne na nemocnice, míní Blatný

Vláda požádala o souhlas dolní komory s prodloužením nouzového stavu o dalších 30 dnů, tedy do úterý 16. března. Nyní končí nouzový stav s nedělí 14. února. Je na něj vázána drtivá většina vládních opatření k omezení šíření covidu-19.

Při neprodloužení nouzového stavu by podle ministra zdravotnictví Blatného mohla být do dvou týdnů situace ve většině nemocnic v Česku stejně závažná jako nyní v Chebu – a Česko by se podle Blatného muselo pravděpodobně po nějaké době k nouzovému stavu vrátit.

„Bude nás to ale všechny stát daleko více, a nejen peněz. Ve chvíli, kdy se nám nepodaří dohodnout na nouzovém stavu, je to na odpovědnosti nás všech,“ konstatoval ministr.
Otevřou se podle něj obchody a služby, muzea a galerie a možná i bazény a posilovny. Nebude omezeno shromažďování lidí, uvedl.

 „Jakékoli uvolnění je jako otevřít stavidla velké vodě,“ dodal ministr. Lze podle něj jít na břeh řeky a proti velké vodě demonstrovat. „Ale velká voda nás smete,“ prohlásil. Bez restrikcí kvůli naplnění nemocnic podle Blatného nebude kam převážet pacienty a nebude možné plánované širší otevření škol. Varoval také, že okolní země zavřou hranice s Českem.

Takovou možnost potvrdil i ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). „Samozřejmě konec nouzového stavu může mimo jiné znamenat reakci v zahraničí, co se týká režimu cestování. Vyšleme tím signál, že jsme na kontrolu pandemie v naší zemi rezignovali,“ uvedl.

Situace nakonec podle Blatného vyústí přes stavy nebezpečí vyhlášené krajskými hejtmany ve vyhlášení nového nouzového stavu. Ještě před hlasováním poslanců také uvedl, že pokud sněmovna souhlas s prodloužením stavu nouze dá, vláda bude dál pracovat na tom, aby se v březnu vrátila do škol část žáků. Obecně zmínil „kultivaci“ restrikcí a náhrad podnikatelům. „Uděláme vše pro to, aby se nákaza nešířila do celé země,“ řekl. Dodal, že do dvou týdnů by mohl být předložen návrh pandemického zákona ke zvládání koronavirové krize.

Video Události: Poslanci jednají o prodloužení nouzového stavu
video

Události: Poslanci jednají o prodloužení nouzového stavu

Babiš chtěl dva týdny na přípravu vládních kroků 

O dva týdny času na přípravu požadovaných opatření a zákonů požádal ve sněmovně také premiér Andrej Babiš (ANO). Opozice by měla podle něj veřejně sdělit, co má vláda udělat, aby opoziční strany podpořily prodloužení nouzového stavu.

„Nouzový stav není výmysl vlády, je to nutný prostředek. Ze dne na den by byla neúčinná a nevymahatelná většina opatření státu a krajů, což by vedlo k úplnému volnění kontaktů mezi lidmi. Měli bychom se oprostit od politiky, ale bohužel se to nedaří,“ dodal. Současně ale nevyloučil možnost, že by se zvládání nákazy předalo hejtmanstvím.

„Pokud opozice tvrdí, že to (řízení pandemie) máme předat krajům a kraje to budou řešit líp, tak nám nic jiného nezbyde,“ sdělil. „Bylo by to poprvé od začátku pandemie, kdy by převzaly odpovědnost, každý kraj by fungoval samostatně a my bychom jim jako vláda pomáhali.“

Bez podpory

Ve čtvrtek projednávaná žádost byla v pořadí šestá, jenže zatímco v minulých případech podpořili kabinet poslanci KSČM, nyní pro žádost stejně jako ostatní opoziční strany hlasovat nechtěli. Ve sněmovně dopoledne probíhalo jednání premiéra a předsedů parlamentních stran, které se snažilo najít kompromis – podle všeho ale bez výsledku. 

„Způsob, kterým vláda postupuje, nedává záruku, že situaci zvládne. Zase se nic nestane, zase tu budeme za tři týdny ve stejné situaci a opatření budou stejně neúčinná. S velkou pravděpodobností nebude schváleno prodloužení nouzového stavu,“ prohlásil předseda ODS Petr Fiala.

Opozice už před jednáním deklarovala, že prodloužení nouzového stavu nepodpoří. Kromě ODS, lidovců a TOP 09 se tak ve čtvrtek vyjádřili i Piráti a Starostové. „Jediné, co by skutečně pomohlo naší zemi, aby se dala pandemicky řídit, je, aby se stáhnul naprosto do pozadí demokraticky zvolený, ale naprosto chaotický premiér,“ sdělila místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová.

„Snad jediný posun (je), že jsou připraveni k jednání i tehdy, když nouzový stav neprojde,“ uvedl po jednání předseda STAN Vít Rakušan.

„Navrhovali jsme, abychom (ve vládě) dostali čas do 1. 3.,“ uvedl na plénu sněmovny premiér s tím, že do té doby chtěla vláda vypracovat další kroky. „K dohodě nedošlo.“ Současně přiznal, že se o opozici až dosud příliš nezajímal, protože spoléhal na dohody s komunisty.

Konec nouzového stavu podle Fialy neznamená, že by skončil boj s pandemií a nebyla potřeba přijímat opatření. S vládou jsou opoziční představitelé připraveni jednat o dalším postupu. „Vláda ale bude muset více přemýšlet nad tím, jaká opatření přijímá, jak jsou účinná,“ řekl.

Odmítavý postoj opozice k prodloužení nouzového stavu rozhořčil ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD). Podle něj opozice nemůže odstranit brzdy, pokud se jí zdá, že se brzdí málo. „Nemůžete to jenom tak vyhodit do povětří. Půjde to na vaše hlavy, až se ta situace bude zhoršovat,“ vzkázal předsedům opozičních stran.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) se opozice vydává na cestu, ze které není návratu. „Určitě neděláme všechno dobře, ale snažíme se táhnout tu káru dál,“ řekla. Poukázala na to, že s ukončením nouzového stavu skončí státní podpora firem a živnostníků.

Vláda nesplnila požadavky komunistů

Poslanec KSČM Zdeněk Ondráček připomněl, že vláda navzdory slibům nesplnila požadavky komunistů z minulého jednání o prodloužení nouzového stavu na širší otevření škol a otevření zimních středisek. Situace s epidemií není podle Ondráčka dobrá i kvůli šíření nákazy v sociálních domovech pro seniory a ve věznicích. „Pro vaši neschopnost si jen můžeme číst tyto informace ve svodkách,“ vzkázal Ondráček vládě. Místo testování podle něj kabinet trvá na omezení mobility všech lidí.

„Totální omezení všeho je nesmysl,“ prohlásil Ondráček. Řekl, že pokud by vláda vyhlásila hned v pondělí nový nouzový stav, podal by na její členy trestní oznámení pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby.

Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa by sněmovna měla vládu donutit k tomu, aby aktualizovala pandemický plán, předložila zákon o bezpečnosti a zajistila kontrolu protiepidemických opatření. Podle Filipa vláda tyto kroky není ochotna učinit dobrovolně, a proto k nim musí být přinucena neschválením prodloužení nouzového stavu dolní komorou.

Konce nouzového stavu se ale obávají hejtmani. Karlovarský hejtman za Starosty Petr Kulhánek ho označuje za účinný nástroj a uvítal by jeho prodloužení. Obavy zní od hejtmanů za občanskou demokracii z Jihočeského, Plzeňského, Královéhradeckého kraje a Vysočiny.

„Jako členové ODS vnímáme chybné kroky na straně vlády a respektujeme, že opozice nemůže dávat vládě opakovaně bianko šeky,“ napsali ve společném prohlášení. „Jako hejtmani si však uvědomujeme, že zrušením nouzového stavu se epidemická situace jako mávnutím kouzelného proutku nezmění a stejně budeme na úrovni krajů nuceni hledat legislativní řešení.“ Zrušení nouzového stavu podle hejtmanů přenese větší legislativní odpovědnost na kraje.

Video Koalice Spolu nepodpoří delší nouzový stav
video

Koalice Spolu nepodpoří delší nouzový stav

Zdroj: ČT24

Vyhlížení alternativ

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) avizoval, že kdyby sněmovna nesouhlasila s prodloužením nouzového stavu, kabinet by po 14. únoru prostřednictvím ministerstva zdravotnictví vyhlásil veškerá možná opatření proti šíření covidu-19 podle předpisu o ochraně veřejného zdraví.

Podle ministra Blatného nicméně tato norma neumožňuje vyhlásit plošné zákazy – a taky Hamáček připomněl, že některá obdobná rozhodnutí rušily loni soudy s tím, že závažná omezení základních práv lze vyhlašovat jen krizovými opatřeními v nouzovém stavu. Ministerstvo školství sdělilo, že by norma nicméně umožňovala zachovat školy uzavřené.

Na možnost vyhlášení opatření podle předpisu o ochraně veřejného zdraví upozornil ve sněmovně také šéf Pirátů Ivan Bartoš. Podle něj by pomohl i pandemický zákon, jehož návrh v paragrafovém znění Piráti připravili a už v lednu dali ministerstvu zdravotnictví.

Konec nouzového stavu má znamenat konec současného protiepidemického systému PES. Podle ministra Blatného všech pět jeho pásem vyžaduje nouzový stav především kvůli tomu, že se i v nejnižších stupních rizikového indexu omezuje shromažďování. Blatný také uvedl, že bez existence nouzového stavu by byla opatření z tabulky bezcenná.

Hamáček pak varoval, že neprodloužení nouzového stavu znamená obrovské riziko kolapsu zdravotnictví. Odhaduje, že řada krajů vyhlásí stav nebezpečí; koncem nouzového stavu padne zásobování krajů ze zásob státních hmotných rezerv a bude velký problém s nasazováním armády. Bude to znamenat „několik desítek a možná stovek zbytečně nakažených a mrtvých,“ uvedl Hamáček. Také se podle ministra může zkomplikovat zajištění antigenních testů pro testování ve školách, muselo by být standardní výběrové řízení. 

Vyhlášení stavu nebezpečí v případě neprodloužení nouzového stavu už avizovali hejtmani Středočeského, Karlovarského, Pardubického, Libereckého a Olomouckého kraje a pražský primátor. Společné prohlášení hejtmanů a primátora zveřejnila středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN) na Twitteru. Kromě hejtmanů a primátora za Starosty a Piráty se k němu připojil pardubický hejtman Martin Netolický (3PK).