Papež František vyzval v tradičním velikonočním poselství Urbi et Orbi světové vůdce, aby vyslyšeli prosby lidu o mír na Ukrajině. Rusko zkritizoval za to, že zemi zatáhlo do krutého a nesmyslného konfliktu. „Nechť zavládne mír na válkou zmítané Ukrajině,“ apeloval. Evropská unie schválila poskytnutí dalších 50 milionů eur (v přepočtu zhruba 1,2 miliardy korun) na humanitární pomoc pro lidi zasažené válkou na Ukrajině. Předsedkyně Evropské komise vyzvala v rozhovoru pro deník Bild státy EU k rychlému dodání dalších zbraní Ukrajině.
Papež František v poselství Urbi et Orbi vyzval k míru na Ukrajině
Během kázání označila hlava katolické církve letošní Velikonoce za válečné. Ukrajina je podle papeže v zajetí „nesmyslné války, do které byla zatažena“.
„Viděli jsme příliš mnoho krve, příliš mnoho násilností. Přestaňte s ukazováním svalů, když lidé trpí,“ dodal František.
„Prosím, nezvykejme si na válku,“ řekl papež. „Všichni se zavažme k tomu, že budeme úpěnlivě prosit o mír, z našich balkonů i v našich ulicích. Aby světoví lídři vyslyšeli prosbu lidí o mír,“ sdělil s tím, že neustále myslí na „všechny ukrajinské oběti, miliony uprchlíků a vnitřně vysídlených osob, rozdělené rodiny, staré lidi, kteří zůstali na všechno sami, i na zničené životy a města srovnaná se zemí“.
Papež zároveň poděkoval těm, kteří uprchlíky z Ukrajiny přijali. Sám na začátku dubna uvažoval, že by po vzoru evropských státníků navštívil Kyjev. Kardinál Konrad Krajewski, kterého František před časem na Ukrajinu vyslal, ale v neděli řekl, že to není možné. Důvod neuvedl. Souviset to nicméně může s papežovými problémy s pohybem.
29 minut
Urbi et Orbi – Velikonoce 2022
Kromě Ukrajiny zmínil papež v neděli krátce i další dění, na které podle něj nemůže a nechce zapomenout. Vyzval k usmíření mezi Izraelci a Palestinci a rovněž mezi obyvateli Libanonu, Sýrie, Iráku, Libye, Myanmaru a Konga, které má v červenci navštívit.
Poprvé po dvou letech se Velikonoční mše a následné poselství odehrály přímo na Svatopetrském náměstí. Kvůli pandemii covidu-19 sloužil papež v předchozích letech mši v omezeném režimu uvnitř Svatopetrské baziliky.
Na náměstí a v přilehlém okolí Františkovým slovům naslouchaly desítky tisíc lidí. Vatikán jejich počet odhadl až na sto tisíc.
EU pošle dalších 50 milionů eur na humanitární pomoc
Evropská komise v prohlášení uvedla, že poskytne dalších 50 milionů eur (v přepočtu zhruba 1,2 miliardy korun) na humanitární pomoc pro lidi zasažené válkou na Ukrajině.
Pětačtyřicet milionů eur je podle Komise určeno na humanitární projekty přímo na Ukrajině a pět milionů eur směřuje do Moldavska, kam řada lidí uprchla. Celkem tak činí humanitární pomoc Ukrajině od začátku války již 143 milionů eur (v přepočtu zhruba 3,5 miliardy korun).
Nově přislíbené peníze by měly být určeny k zabezpečení nejnaléhavějších humanitárních potřeb. „Miliony lidí jsou v pohybu nebo zůstali uvěznění ve válečných zónách, potřeba pomoci na Ukrajině tak zůstává obrovská. Nyní musíme být připraveni na další nárůst bezohledných ruských útoků zejména na východě Ukrajiny,“ uvedl eurokomisař pro krizové řízení Janez Lenarčič.
Dodatečných 50 milionů eur podle něj pomůže zejména lidem „v těžko dostupných oblastech, kteří byli odříznuti od zdravotní péče, vody i elektřiny, ale i těm, kteří byli donuceni uprchnout a opustit vše, co mají“.
Zelenskyj jednal s šéfkou Mezinárodního měnového fondu
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil s výkonnou ředitelkou Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalinou Georgievovou o zajištění finanční stability Ukrajiny a poválečné obnově země. „Máme jasné plány pro tuto chvíli a také vizi výhledů. Jsem si jist, že spolupráce mezi MMF a Ukrajinou bude i nadále plodná,“ napsal na Twitteru.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal v neděli potvrdil, že se příští týden zúčastní jarního zasedání MMF a Světové banky ve Washingtonu. Do USA s ním vyrazí rovněž ministr financí Serhij Marčenko a guvernér centrální banky Kyrylo Ševčenko. Budou se tam snažit získat další finanční podporu pro Ukrajinu.
Prezident Světové banky David Malpass tento týden sdělil, že banka připravuje balíček podpory pro Ukrajinu ve výši 1,5 miliardy dolarů (34 miliard korun).
Výkonná rada MMF minulý týden schválila vytvoření nového účtu, který umožní bilaterálním dárcům a mezinárodním skupinám bezpečnou cestu pro posílání finanční pomoci na Ukrajinu. Účet umožní dárcům poskytovat granty a půjčky, které pomohou ukrajinské vládě pokrýt její platební bilanci a rozpočtové potřeby a pomohou stabilizovat její ekonomiku v době, kdy se brání ruské invazi.
Vyhoštěného českého diplomata se údajně pokoušelo Rusko získat ke spolupráci
Českého diplomata Tomáše Harta, kterého tento týden vyhostili z Ruska, se předtím neúspěšně pokusily získat ke spolupráci ruské úřady. Uvedly to weby časopisu Respekt a Deníku N. Moskva vyhostila zástupce českého velvyslance ve středu v reakci na březnové vyhoštění zástupce jeho ruského protějšku z Česka.
Harta se podle informací médií pokusily získat ke spolupráci ruské tajné služby na konci března. Diplomat obdržel dopis s pozváním na schůzku na jedno z méně frekventovaných míst v Moskvě, na nabídku ale nereagoval a věc nahlásil pražskému ústředí.
Nakolik byla nabídka spolupráce zamýšlena vážně, není podle serverů jisté. Upozorňují, že mohlo jít také o provokaci ze strany ruských orgánů či psychologický nátlak. Spolu s ním byla oslovena ještě jedna česká diplomatka. K ženě na ulici údajně přistoupil neznámý muž, který jí řekl, že pokud nebude spolupracovat, bude z Ruska vyhoštěna. Podle serverů diplomatka čelila i výhrůžce, že Rusové znají její rodinnou situaci.
Leyenová vyzvala k rychlým dodávkám zbraní na Ukrajinu
V rozhovoru s německým týdeníkem Bild am Sonntag rovněž vyzvala předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová členské státy Evropské unie k rychlým dodávkám zbraní na Ukrajinu.
„Pro všechny členské státy platí, že kdo může, měl by dodávat rychle,“ řekla. „Protože jenom tak může Ukrajina ve svém boji proti Rusku obstát,“ dodala.
Předsedkyně EK rovněž prohlásila, že západní sankce s postupem času čím dál více ovlivňují ruskou ekonomiku. „Hrubý domácí produkt Ruska se podle aktuální prognózy propadne o 11 procent. Státní bankrot Ruska je jen otázkou času. Putin touto válkou ničí také svou vlastní zemi a budoucnost svých obyvatel,“ dodala.
