ICC na mě vydal zatykač, řekl krajně pravicový izraelský ministr Smotrič

Mezinárodní trestní soud (ICC) požádal o zatčení izraelského ministra financí Becalela Smotriče, uvedl v úterý na tiskové konferenci podle agentury Reuters a webu The Times of Israel (ToI) sám krajně pravicový člen izraelské vlády. Smotrič krok ICC označil za vyhlášení války, které jej nezviklá v přístupu k Palestincům. Ministr během bojů v Pásmu Gazy požadoval co nejtvrdší postup izraelské armády, dlouhodobě volá po anexi palestinských území a odmítá vznik palestinského státu.

Deník Haarec v neděli napsal, že hlavní žalobce ICC v Haagu požádal o vydání pěti nových zatykačů na Izraelce, mezi nimiž je kromě Smotriče i jemu názorově blízký ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir.

ICC však podle Reuters zprávu dementoval s tím, že jde o nepravdivou informaci. Prokurátor podle listu požádal, aby zatykače byly vydány tajně, což může usnadnit zatčení požadovaných lidí, pokud vycestují do zahraničí.

„Palestinská samospráva začala válku a bude mít válku,“ citovala v úterý Smotriče agentura Reuters. Ministr označil zatykač za výsledek tlaku palestinských úřadů na soud. Snaha ICC přimět Izrael k „bezpečnostní sebevraždě“ prostřednictvím vydávání zatykačů na jeho politiky neuspěje, uvedl Smotrič. Dodal, že se soudem nenechá zastrašit.

Sám Smotrič podle ToI neuvádí, z jakých obvinění je soudem stíhán. Na tiskové konferenci, kde reagoval na vydání zatykačů, nicméně vyzdvihl své úsilí o vybudování „více než stovky nových osad“ na Západním břehu a „sto šedesáti zemědělských předních základen“. Ty podle jeho slov pomáhají spravovat 247 tisíc akrů půdy na okupovaném území. Kancelář prokurátora ICC se odmítla vyjádřit s odkazem na důvěrnost řízení.

Bezprostředně po tiskové konferenci nařídil Smotrič, který rovněž zastává funkci náměstka ministra obrany s pravomocemi v oblasti civilních záležitostí na Západním břehu, demolici dlouho sporné beduínské vesnice Khan al-Ahmar východně od Jeruzaléma, uvedl ToI.

Zatykač má být i na další ministryni

Soud již v roce 2024 vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a nyní již bývalého izraelského ministra obrany Joava Galanta kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti v Pásmu Gazy.

Kvůli tomu se soudci a státní zástupci ICC ocitli na sankčním seznamu administrativy Donalda Trumpa. Od té doby jsou tak odříznuti od bank, společností vydávajících kreditní karty a technologických gigantů, jako je Amazon, píše al-Džazíra.

Smotričovi a Ben Gvirovi vloni několik zemí zakázalo vstup na svá území. Například španělská vláda to zdůvodnila tím, že podle ní podporují genocidu Palestinců. Vstup do země jim zakázaly také Nizozemsko, Slovinsko, Austrálie, Kanada, Nový Zéland, Norsko či Británie.

Podle nedělních informací deníku Ha’arec požádal prokurátor o vydání zatykačů kromě Smotriče také na další krajně pravicovou izraelskou ministryni Orit Strookovou a na dva armádní důstojníky.

ICC předloni vydal zatykač kvůli zločinům proti lidskosti i na bývalého šéfa vojenského křídla palestinského teroristického hnutí Hamás Muhammada Dejfa, který ale zřejmě už nežije. Soud vydal zatykače na více velitelů Hamásu, ale později je stáhl, když se prokázalo, že je izraelská armáda zabila.

Mezinárodní trestní soud je první stálá instituce svého druhu s celosvětovou působností, která stíhá jednotlivce za zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a genocidu. Nyní má podporu 125 zemí, Spojené státy, Čína, Rusko či Izrael ale jeho jurisdikci neuznávají.

Válka v Gaze, kde od října platí příměří, začala po útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023, kdy palestinští ozbrojenci podle agentury AFP zabili 1221 lidí, převážně civilistů, a jako rukojmí unesli 251 osob, včetně 44 zabitých. V zajetí zemřely další čtyři desítky rukojmích, poslední dvě desítky živých byly propuštěny loni v říjnu.

Po útoku ze 7. října 2023 izraelská armáda zahájila rozsáhlý konflikt v Pásmu Gazy, při níž podle tamních úřadů zabila na 72 600 Palestinců. Tyto údaje, považované OSN za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, podle zahraničních nevládních organizací přes osmdesát procent obětí byli civilisté.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V USA vrcholí oslavy 250 let nezávislosti

Lidé ve Spojených státech oslavují 250 let nezávislosti. Po setmění oblohu v mnoha městech rozsvítí ohňostroje. V hlavním městě Washingtonu, New Yorku či Philadelphii se konají letecké přehlídky a naplánována je také řada koncertů. Východní pobřeží Spojených států přitom sužují vedra a ve Washingtonu rtuť teploměru vyšplhala ke 38 stupňům Celsia. Později s projevem vystoupí americký prezident Donald Trump, kvůli hrozící bouřce však úřady v okolí místa projevu nařídily evakuaci.
01:40Aktualizovánopřed 40 mminutami

Slovenské referendum o rentě pro Fica a obnovení úřadů nebude platné kvůli nízké účasti

Referendum na Slovensku o zrušení nároku některých politiků na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie nebude platné kvůli nízké účasti. Podle předběžných výsledků, které zveřejnil slovenský statistický úřad, přišlo v sobotu k urnám 16,07 procent voličů. Aby bylo referendum platné, musela by jich přijít více než polovina. Renta by se týkala například premiéra Roberta Fica (Smer).
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb i prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tvrzení o dobytí města popřeli. Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Íránci se v Teheránu loučí s Chameneím, spílají USA a Izraeli

Davy Íránců se v sobotu za přísných bezpečnostních opatření začaly v Teheránu loučit s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, jehož zabily 28. února americko-izraelské útoky na íránskou metropoli. Mnozí podle agentury AP skandovali „Smrt Americe a Smrt Izraeli“, a to právě v den, kdy Spojené státy slaví 250. výročí nezávislosti. Chameneího státní pohřeb má trvat šest dnů, z toho tři dny v Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoAmerické vynálezy i myšlenky ovlivnily celý svět

Za uplynulá dvě a půl století vzniklo ve Spojených státech nepřeberné množství vynálezů, zboží, služeb a myšlenek, které zásadně, ať už pozitivně či negativně, ovlivnily celý svět. V Kongresu mají vzor mnohé dvoukomorové parlamenty, díky síle hospodářství a dolaru pak dominují USA ekonomicky. Dlouhodobě také přitahují nejlepší mozky světa. Dominantní světový jazyk udělal z angličtiny americký kulturní vliv. Spojené státy také představují největší vojenskou mocnost, kterou z nich dělá počet zbraní, včetně jaderných, a globální dosah. Mnohé americké vojenské intervence a politické zásahy ale vyvolávají odpor a kritiku.
před 7 hhodinami

Spojené státy slaví 250 let nezávislosti, akce komplikují vysoké teploty

Po celých Spojených státech slaví Američané 250 let nezávislosti. Slova napsaná v deklaraci nezávislosti dodnes podle amerického viceprezidenta JD Vance připomínají Američanům, kým jsou jako národ, řekl během mezinárodní námořní přehlídky v New Yorku. Oslavy ale komplikuje vlna veder – Philadelphia i Washington kvůli vysokým teplotám zrušily plánované průvody.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Sjezd AfD potvrdil dosavadní vedení, provázejí ho demonstrace

Delegáti sjezdu Alternativy pro Německo (AfD) ve východoněmeckém Erfurtu v sobotu ve funkcích předsedů potvrdili Alice Weidelovou a Tina Chrupallu. Weidelová získala 81 procent hlasů a Chrupalla sedmdesát. Začátku akce se podle policie snažili zabránit demonstranti. Na 31 tisíc jich podle policie protestuje v ulicích města, přičemž část z nich chtěla účastníkům sjezdu znemožnit dostat se do místa pořádání. Velká část delegátů však podle mluvčího strany dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled