Vláda požádá o nouzový stav do konce května. Ukrajině pošle policejní výzbroj i hasičské vybavení

Ministři se shodli, že požádají Poslaneckou sněmovnu o prodloužení nouzového stavu do konce května, tedy o necelé dva měsíce. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se však domnívá, že potom bude ještě třeba nouzový stav prodloužit znovu. Vláda také schválila příspěvky, které budou dostávat ti, kdo ubytují válečné uprchlíky z Ukrajiny. Dostanou od státu 3000 korun za osobu za měsíc. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) odsouhlasili ministři i další materiální pomoc pro Ukrajinu ze zásob policie i hasičů. Vláda také rozhodla o jmenování zmocněnce pro boj s dezinformacemi, bude jím Michal Klíma.

Nouzový stav vyhlásila vláda počátkem března. Bez dalšího jednání jej může kabinet vyhlásit na 30 dní, takže má-li platit i po 2. dubnu, musí s tím souhlasit Poslanecká sněmovna. V minulosti, kdy byl nouzový stav vyhlášen kvůli covidu-19, žádala vláda maximálně o třicetidenní prodloužení, ale tentokrát to bude více.

„Vláda se zabývala tím, na jak dlouhou dobu je nouzový stav potřeba na zvládnutí všech dopadů uprchlické krize. Nakonec jsme se dohodli na tom, že požádáme o prodloužení nouzového stavu do 31. května,“ řekl premiér Petr Fiala. Ministr vnitra Vít Rakušan navrhoval ještě delší dobu, před jednáním potvrdil ČT informaci, že předloží žádost o prodloužení nouzového stavu o 90 dní.

Po jednání Rakušan řekl, že ministři debatovali o různých variantách prodloužení nouzového stavu včetně třicetidenního, devadesátidenního nebo ještě delšího, výsledek prohlásil za kompromis. Připustil, že i tak bude nutné v budoucnu nouzový stav ještě prodlužovat. „Snažíme se ho nedávat na přehnaně dlouhou dobu, odhadem nikdo z nás ale nepředpokládá, že by se situace do konce května zlepšila,“ uvedl.

Prodloužit nouzový stav je podle ministra vnitra každopádně nezbytné, protože jinak by chyběla legislativní opora pro opatření a kroky, ke kterým v souvislosti s migrační vlnou stát přistupuje.

Podle Rakušana je nouzový stav bezesporu nutné prodloužit. Podotkl, že krizové scénáře pro uprchlické vlny s jeho zavedením počítaly, i když černý scénář předpokládal sotva desetinový počet uprchlíků, než jaký do dosud Česka dorazil. Nouzový stav umožňuje přispívat na ubytování soukromníkům, usnadňuje provoz asistenčních center nebo posílání materiálu do státních hmotných rezerv, řekl ministr. „Poskytování humanitární pomoci je také mnohem efektivnější při používání instrumentů nouzového stavu,“ poznamenal.

Opozice nechce tak dlouhý nouzový stav

Vláda má ve sněmovně většinu, opozice ale dala najevo, že se jí nelíbí myšlenka, že by měl trvat nouzový stav tak dlouho. Hnutí ANO sice avizovalo, že v dolní komoře jeho prodloužení podpoří, ale ne o dva měsíce. „Domnívám se, že třicet dnů je dostatečné. Pokud bude mít vláda pocit, že to potřebuje prodloužit, tak přijde znovu a bude pod kontrolou parlamentu. To si myslím, že je férová nabídka ze strany opozice,“ řekla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Zcela proti bude SPD. „V nouzovém stavu nenese vláda za nic odpovědnost, škoda není vymahatelná. Pro nás je to naprosto nepřijatelné, jsme přesvědčeni, že vláda má dostatek prostředků, aby mohla řadu věcí řešit jinak než nouzovým stavem,“ uvedl předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.

Předseda hnutí Tomio Okamura míní, že „nouzový stav umožňuje vládě přikázat ubytování uprchlíků a nákupy bez výběrových řízení“. Podle Radima Fialy SPD „nepodpoří žádnou variantu nouzového stavu“.

ČTK upozornila, že s tím, aby se nouzový stav jednorázově prodloužil více než o 30 dní, mají problém i někteří ústavní právníci. Vedoucí katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela míní, že by měl kabinet žádat maximálně o třicetidenní prodloužení. Jan Wintr z téže fakulty nepovažuje žádost o víc než měsíc za evidentně nelegální, jde podle něj ale o odklon od dobré praxe.

Ukrajina dostane zásoby od policie i hasičů

Česko nekončí s materiální podporou Ukrajiny. Kabinet schválil poskytnutí výzbroje a dalšího vybavení ze zásob policie i hasičského sboru. Podle preméra konkrétně dostane Ukrajina od policie balistickou ochranu a další výzbroj, od hasičů šest hasičských vozů s žebříky i další vybavení. Rakušan se již dříve zmínil o plošinách, ochranných oblecích, přilbách a dýchacích přístrojích. O vybavení pro hasiče požádal ve čtvrtek kyjevský starosta Vitalij Klyčko.

O poslání hasičské techniky na Ukrajinu dříve na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost mluvil generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček. Hasiči podle něj mají k dispozici 266 kusů výškové techniky, z toho 110 je po životnosti, tedy starších než 20 či 25 let. „Snažíme se vybrat tu techniku, která je po životnosti, ale bude využitelná pro hasiče na Ukrajině, abychom alespoň nějak pomohli,“ řekl tehdy.

Podle ministerstva vnitra má policejní vybavení, které pošle Česko na Ukrajinu, hodnotu více než 53 milionů korun, hodnota hasičské techniky činí zhruba 33 milionů. Rakušan již dříve uvedl, že vyslání je otázkou dní.

Podle Petra Fialy schválila vláda i dodávku dalšího vojenského materiálu Ukrajině. Podrobnosti však nesdělil. 

Za ubytování Ukrajinců až 12 tisíc měsíčně

O schválení příspěvku za ubytování Ukrajinců informoval již v době, kdy vláda ještě jednala, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Žádosti o příspěvek bude podle něj možné podávat od 11. dubna, ale budou se vyplácet zpětně i za březen.

„Chceme takto podpořit domácnosti, které pomáhají v této těžké situaci,“ poznamenal Jurečka. Stát lidem, kteří ubytují Ukrajince, proplatí 3000 korun za osobu, maximálně však 12 tisíc korun měsíčně. Po jednání vlády Jurečka doplnil, že se podpora za ubytování Ukrajinců bude vyplácet minimálně do konce června.

Dávka je určena pro domácnosti, které utečence ubytovaly bezplatně. Ubytovaní musí mít prostor na odpočinek, pro přípravu jídla a osobní hygienu, záchod a přístup k pitné vodě. Výši podpory a dobu jejího vyplácení upravuje vláda v nařízení.

Dalším krokem by mohlo být vyplácení podobné podpory, jakou začnou dostávat domácnosti, i firmám a organizacím. Podle Jurečky by mělo jít o „parametricky stejnou podporu“. „Jsou i firmy, které nabízejí jednotky a stovky bytů, které by chtěly takto využít,“ řekl Jurečka.

Dodal, že příští týden předloží návrhy na valorizaci různých dávek kvůli zdražování. Koalice pak rozhodne, které kroky se přijmou ještě letos.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ujistil, že se příspěvek nebude danit, i když se o tom nezmiňuje zákon o zajištění uprchlíků. „Nebude to příjem, který bude podléhat zdanění, popíralo by to smysl příspěvku. Příjemcem budou čeští občané, ne uprchlíci. Majitelé bytů,“ řekl Stanjura již dříve. 

Michal Klíma bude zmocněncem pro boj s dezinformacemi

Poté, co vláda počátkem března schválila statut zmocněnce pro média a dezinformace, rozhodla nyní i o jeho obsazení. Podle premiéra Fialy schválili ministři jmenování mediálního manažera Michala Klímy. Dezinformace jsou podle předsedy vlády součástí války, kterou vede Rusko se západními zeměmi. Věří tomu, že díky novému zmocněnci bude boj proti dezinformacím účinnější.

Klímu představil Fiala v polovině ledna jako součást svého týmu poradců, na starosti dostal média a dezinformace. V minulosti byl Klíma ředitelem vydavatelství Lidové noviny, Economia či Vltava Labe Media. Byl spoluzakladatelem a prvním předsedou Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu. Působil také jako místopředseda Světové asociace novin. 

O podpoře českých firem zasažených sankcemi bude vláda jednat později

Vláda se zatím nevěnovala detailům o podpoře českých firem, jejichž podnikání v Rusku narušily sankce vyhlášené západními zeměmi poté, co Rusko zahájilo válku s Ukrajinou. Evropská komise ve středu avizovala, že umožní členským státům vyplatit náhradu až 400 tisíc eur firmám zasaženým sankcemi.

„Ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo financí sledují dopady sankcí na české firmy. Je třeba u firem, kterých se to týká, zmapovat situaci. U některých firem bude dopad silný,“ uvedl po středeční schůzi kabinetu premiér Fiala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 9 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 11 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 12 hhodinami

Evropský pohled