Květen byl na Sibiři o 10 stupňů teplejší, než je obvyklé. Hrozí tam zombie požáry

Teploty se během května na Sibiři pohybovaly asi 10 stupňů nad dlouhodobým průměrem. Podle evropské služby Copernicus byl tento květen celosvětově nejteplejším měsícem od začátku satelitního měření.

Podle zprávy Copernicus Climate Change Service (C3S) jsou teploty na Sibiři výrazně nadprůměrné už několik měsíců. „Velké anomálie tam začaly během ledna, od té doby tento jev přetrvává,“ uvedla Freja Vamborgová z C3S pro agenturu AFP.

Teploty 10 stupňů nad průměrem z let 1981–2010 panovaly zejména nad částmi řek Ob a Jenisej, které také zaznamenaly rekordní předčasné tání ledu, uvádí agentura, která sleduje globální teploty pomocí satelitního měření.

Tato oblast je nejrozsáhlejším místem s permafrostem na Zemi, ruské i světové vědce jeho tání znepokojuje – je na něm totiž umístěna řada průmyslových i obytných zařízení. Právě tání permafrostu bylo podle ruských úřadů příčinou katastrofy v arktickém městě Norilsk, během které se do vody dostalo více než 21 tisíc tun ropných produktů.

Vlna horka, která zasáhla části Sibiře a Aljašky, vyvolává obavy z požárů v těchto oblastech. Před rokem tam letní horka vedla k silným lesním požárům – podle Copernicu zřejmě tyto ohně stále doutnají pod zemí a mohou se snadno znovu vznítit. Experti tato ohniska nazývají „zombie požáry“.

Na některých místech Sibiře se už objevují lesní ohně, které z těchto zombie požárů vznikají; odborníci varují, že letošní léto by mohlo v severských lesích představovat významnou hrozbu.

Nejteplejší květen

Globálně bylo 12 měsíců do května 2020 průměrně o 1,3 stupně Celsia teplejších než klima v předprůmyslové době. Pařížská klimatická dohoda z roku 2015, kterou podepsaly dvě stovky zemí světa, přitom vyžaduje, aby státy udržely globální oteplování do 2 stupňů Celsia, ideálně do 1,5 stupně Celsia oproti dobám před spalováním fosilních paliv.

Květen 2020 byl o 0,63 stupně Celsia teplejší než květny mezi lety 1981 a 2010. Nadprůměrné teploty byly naměřeny nejvíce na částech Severní i Jižní Ameriky, Evropy, Afriky a Antarktidy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 15 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...