Singapurská cesta boje proti koronaviru funguje, země se poučila z epidemie SARS

Pandemie nemoci COVID-19 způsobená virem SARS-CoV-2 zasáhla velkou část planety. Jednou z postižených zemí je Singapur – není to ale první nákaza, se kterou se musel tento stát v jednadvacátém století potýkat. Roku 2002 a 2003 ho postihla epidemie viru SARS, která tam připravila o život 33 osob. Vedlo to k rozsáhlé revizi celého tamního zdravotnického systému – a díky tomu je dnes země tak dobře připravená na nový koronavirus.

„Uvědomili si, že chtějí investovat do budoucnosti, aby tak snížili ekonomické dopady příštích epidemií, které přijdou v budoucnosti,“ uvedl londýnský expert na infekční nemoci Martin Hibberd pro web Wired.

Singapur v rámci těchto změn zavedl nové cestovní kontroly a zdravotnickou infrastrukturu. Osvědčilo se mu to už o několik let později, když roku 2009 zemi zasáhla pandemická chřipka H1N1 – tehdy přezdívaná prasečí. Do země se dostala z Mexika a Singapur si na ní vyzkoušel, co se naučil při SARSu. Ukázalo se ale, že chřipka je mnohem nakažlivější než SARS – a tato opatření nebyla dostatečně účinná. A tak pětimilionová země přikročila k dalším úpravám a vylepšení pravidel.

A podle posledních dat o vývoji pandemie COVIDu-19 to zatím vypadá, že tentokrát byly přípravy dostatečné. Společně s Hongkongem, Tchaj-wanem, Japonskem a Jižní Koreou Singapur zavedl velmi přísná pravidla na hranicích a v další dopravě, aby dokázal co nejrychleji najít nemocné.

Zrušené akce, uzavřené školy, lidé doma

Vláda zveřejňuje detailní informace o tom, kolik osob již bylo na virus testováno, jejich bydliště a také jejich sociální kontakty. Všechny tyto zákroky měly za cíl nastavit přísná pravidla sociální izolace. Singapur také rychle zrušil všechny akce, uzavřel školy a řekl lidem, ať zůstanou doma. Důsledkem je, že země má méně infikovaných i mrtvých než Čína a Itálie, a to nejen celkově, ale především proporčně k velikosti populace.

Podařilo se jim tak zpomalit náběh epidemie, snížilo se množství přenosů mezi lidmi a také se tak nezahltily nemocnice, jako se stalo například v čínském Wu-chanu nebo v Itálii.

Právě Singapur je podle řady expertů jedním z nejlepších modelů vhodných k následování, pokud by se postižené státy chtěly vyhnout smrtnosti více než šest procent, jakou má Itálie, ale přiblížily by se raději Jižní Koreji, která má smrtnost asi 0,8 procenta a zavedla podobná pravidla.

Singapur i Korea využívají tak jako Tchaj-wan rozsáhlá data o nemocných, jejich kontaktech a místech, kde se infikovaní vyskytovali. „Vysoce detailní data budou kriticky důležitá pro naše pochopení této epidemie,“ tvrdí epidemiolog Justin Lessler z Univerzity Johnse Hopkinse. „Je to přesně tento druh detailních analýz, které budou kritické pro zodpovězení otázek ohledně role lidí bez symptomů a dětí,“ dodal.

Jak vypadá úspěšná reakce

Úspěch východoasijských zemí popisuje také článek v odborném časopise The Lancet. Podle něj bylo klíčové, že Hongkong, Singapur a Japonsko začaly s vývojem vlastních testů na COVID-19 okamžitě poté, co byla zveřejněna genetická sekvence viru.

Ve stejné době začaly také s přípravou a shromažďováním materiálů, které jsou pro tyto testy nutné – například Spojené státy americké mají s touto částí vývoje testů stále problém, protože jim chybí dostatek potřebných materiálů. A na trhu je jich nedostatek, protože v pandemické fázi nemoci se snaží všechny státy světa mít vlastních testů dostatek. 

Hongkong, Japonsko a Singapur spojuje i další společná věc: všechny zavedly přísná pravidla o pohybu osob přes hranici, což byl zpočátku velmi kontroverzní krok, který Světová zdravotnická organizace nedoporučovala – ale v polovině března ho zavádí nějakou formou většina zemí postižených pandemií.

Osvědčilo se také nastavení systému zdravotního pojištění, aby si lidé nemuseli za testy sami platit, což v řadě zemí není samozřejmé.

Tchajwanská opatření

Dalším úspěšným krokem se ukázala opatření na Tchaj-wanu. Kromě těch již popsaných se tam osvědčila i rychlost jejich zavádění – už 20. ledna, když Čína informovala teprve o prvních případech, Tchaj-wan spustil Centrální epidemické koordinační centrum, které země založila při epidemii SARS.

To mimo jiného okamžitě nastavilo limit na cenu ochranných pomůcek, jako jsou roušky a masky. Na výrobu dalších byla nasazena armáda. Už 20. ledna tak Tchaj-wan mohl oznámit, že má k dispozici 44 millionů chirurgických roušek, 1,9 milionu masek N95 (neboli FFP3) a asi 1100 izolovaných pokojů v nemocnicích.

Informace jsou všechno

Jak Tchaj-wan, tak i Singapur vsází na infomace. Denně je veřejnosti koordinovaně poskytuje několik vládních webů, lidé je najdou ale také na oficiálních sociálních sítích, například na vládním účtu na aplikaci WhatsApp.

V Singapuru se už život částečně vrátil do běžnějších kolejí, ale platí řada přísně dodržovaných pravidel: než lidé vstoupí do jakékoliv veřejné budovy, musí si nechat změřit teplotu – týká se to firem, škol, posiloven a vládních úřadů; právě horečka je totiž statisticky nejčastějším symptomem nemoci COVID-19.

Člověk s normální teplotou dostane nálepku, že je v pořádku, přitom podle webu Wired je běžné, že člověk dostane dvě až tři takové nálepky za den, pokud se pohybuje po městě. Všude, zejména v dopravě, jsou také informace o tom, jak se chovat a čeho se vyvarovat.

Stát tam také poskytuje drobnou finanční podporu lidem, jejichž práce se nedá vykonávat z domova, a přísně trestá ty, kdo se pravidly neřídí.

V některých nemocnicích také zavedli úplně jiné plánování směn. Nyní jsou pravidla například v singapurské všeobecné nemocnici nastavená tak, aby zaměstnanci pracovali v týmech, jejichž členové se mezi sebou nesmí nikdy potkat – pokud tak bude infikovaný jen jeden lékař nebo sestra, stačí dát do karantény jen několik osob a ne celé oddělení. Přísná pravidla platí také ohledně styku doktorů s pacienty, kteří trpí jinými nemocemi. Jak řekl jeden z lékařů deníku Guardian: „Neděláme nic moc jinak, jen to děláme dobře.“

Třetí cesta

Zatímco Čína zavedla extrémní opatření, která se podle WHO nesmírně osvědčila, a řada západních zemí přistupovala k šíření nemoci velmi pomalu, Singapur se vydal třetí cestou.

Není zatím jisté, zda se osvědčí dlouhodobě. Pokud by se nemoc začala i tam šířit podobně nekontrolovaně jako třeba v Itálii nebo Íránu, tak by i Singapur musel přistoupit k jiným opatřením – tedy vyhledávání a ochraně těch, pro které nemoc představuje největší riziko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 9 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.