Blízký východ se potýká se suchým začátkem zimy. Izrael i některá další místa ve východním Středomoří hlásí výrazně podprůměrné srážky. Období mezi listopadem a březnem je přitom jediné v roce, kdy v regionu prší. Rostoucí populace i zdejší zemědělství přitom vodu nutně potřebují.
„Takřka úplná absence srážek během listopadu, jak jsme to zaznamenali na některých stanicích, je neobvyklá,“ potvrzuje Izraelská meteorologická služba. Například vesnice Kfar Giladi v severním Izraeli hlásí za listopad jen šest procent dlouhodobého srážkového průměru.
Dvoudenní déšť z tohoto týdne byl proto spíše výjimkou. „Pro nás je to dobré. Dlouho tu nepršelo. Také je to ta správná vánoční kulisa,“ radoval se obyvatel Nazaretu Wasím Aškar. Srážky v Izraeli přicházejí takřka výlučně v zimních měsících, jsou nárazové a nepravidelné.
Na zimních deštích jsou závislé lesy. Bez nich prosychají a jsou náchylné k požárům. Nejde jen o lesy, ale také o zásoby pitné vody a závlahu pro zemědělce. Největší sladkovodní zdroj v Izraeli, Galilejské jezero, se letos na jaře díky třem posledním deštivým zimám naplnil po okraj. Od té doby hladina klesá.
Vodohospodáři varovali před suchem už dávno. „Dá se očekávat, že v závislosti na globálním oteplování a změnách klimatu zde může ubývat srážek,“ předpokládala v roce 2018 mluvčí Izraelského úřadu pro vodní hospodářství Uri Schor.
Sucho trápí hlavně chudší státy
Izrael si umí pomoci technologiemi, jako je odsolování nebo recyklace odpadních vod. Hůř jsou na tom ekonomicky slabé země jako Libanon, Sýrie či Jordánsko.
V ulicích hlavního města Jordánska, Ammánu, přibývá cisternových vozů. Vodovody a soukromé studny totiž vysychají. „Letos mi stouply objednávky o sedmdesát až osmdesát procent ve srovnání s dvěma předchozími roky,“ hlásil v září řidič cisternového vozu Imád Sulejman.
V íránském Isfahánu propukly střety mezi farmáři a bezpečnostními silami. Důvodem protestů bylo sucho. Koryto místní řeky se ocitlo úplně bez vody. Region má za sebou nejsušší listopad za mnoho posledních let.
