Přesně před třiceti lety, 9. února 1990, obnovilo Československo diplomatické vztahy s Izraelem. Začala tak nepsaná aliance obou zemí, která trvá dodnes. Po válce Československo aktivně podporovalo vznik Izraele, vztahy ale později v souladu s politikou Sovětského svazu přerušilo. Nyní bývá Česko často označováno za vůbec nejbližšího spojence židovského státu v Evropské unii.
Už pár týdnů po sametové revoluci jednal v Praze šéf izraelské diplomacie a v dubnu 1990 vyrazil do Jeruzaléma Václav Havel, který nabídl Československo coby zprostředkovatele blízkovýchodního míru. „Československá politika vychází z ideje, že mír a svoboda jsou nedělitelné,“ řekl tehdy československý prezident.
Do roku 1989 přitom mělo Československo úplně jinou orientaci. „Krátkou návštěvu v Praze zakončil předseda Organizace pro osvobození Palestiny Jásir Arafat. Na letišti se s ním rozloučil soudruh Jozef Lenárt,“ hlásily například Televizní noviny 18. března 1989.
Na obnovenou ambasádu v Tel Avivu nastoupil v roce 1990 jako velvyslanec Miloš Pojar. Doprovázel ho syn Tomáš, pozdější český ambasador v židovském státě. „Mně bylo tehdy šestnáct, studoval jsem gymnázium a byla to jedna z prvních zahraničních cest,“ vzpomíná Tomáš Pojar, který byl veĺvyslancem v Izraeli mezi lety 2010 a 2014.
Na počátku 90. let žila ještě v Izraeli generace krajanů, kteří pamatovali prvního československého prezidenta T. G. Masaryka i dodávky českých zbraní. „Kdyby nebylo československé pomoci v roce 1948, tak by nebyl dnes stát Izrael,“ vzpomínal před několika lety pilot izraelského letectva a rodák z Brna Hugo Marom.
Zatímco ještě po převzetí moci komunisty v únoru 1948 byly vztahy obou zemí intenzivní, později se Československo muselo podřídit Sovětskému svazu, který v 50. letech nejprve rozhodl o odklonu od Izraele a po šestidenní válce v roce 1967 přerušil styky úplně, doplnil bývalý diplomat Pojar.
Česko blokovalo rezoluci kritizující plán na anexi osad
Pojítkem spojenectví obou zemí nejsou jen historické sympatie. Nejprodávanějšími evropskými auty na izraelském trhu jsou škodovky a výrazná je i diplomatická koordinace. Počátkem února zablokovalo v Bruselu Česko a několik dalších států přijetí unijní rezoluce, kritizující izraelský plán na anexi židovských osad na Západním břehu Jordánu.
„Měli jsme k Izraeli nejblíž, bez ohledu na to, kdo byl těch třicet let naším prezidentem, premiérem, nebo ministrem zahraničí,“ míní bývalý velvyslanec Pojar.
„Nemáme lepšího přítele na východní polokouli než je Česká republika,“ řekl v listopadu 2018 izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Obraz zcela idylických vztahů ale není tak úplně přesný. Česko nadále odmítá přesunout svou ambasádu do Jeruzaléma a židovský stát zase v poslední době vyhrotil své vztahy s Polskem, které je přitom českým spojencem v rámci Visegrádské skupiny.
