Hugo Marom: Izrael přežil hlavně díky československým zbraním

Praha - Letos je tomu 60 let, co vznikl stát Izrael. Sen mnoha generací Židů po celém světě se naplnil 14. května 1948, kdy David ben Gurion vyhlásil v Tel Avivu nezávislý stát Izrael. Po pouhých sedmi hodinách jej však napadla vojska okolních arabských zemí, čímž se začala psát krvavá moderní historie židovského státu. Ačkoli se četné arabské země snažily léta "zahnat Židy do moře", a neváhaly se k tomu spojit s kýmkoli, Izrael přežil a stal se blízkovýchodní mocností. Právě k tomu, že Izrael přežil, přispělo i tehdejší Československo, které dodalo Izraeli nejen zbraně a letadla, ale pomáhalo i s výcvikem pilotů. Jedním z nich byl i Hugo Marom, který pro ČT řekl, že jediné zbraně, které izraelská armáda měla, pocházely z Československa.

Jedním z pilotů, který prošel výcvikem v Československu a posléze se ocitl v Izraeli je také Hugo Marom. Jako malé dítě odešel z Československa v roce 1939. Patřil mezi ty děti, které před nástupem nacismu zachránil Nicolas Winton, který zorganizoval několik transportů českých dětí z židovských rodin do Velké Británie. Konec války „přišel brzy“ na to, aby mohl bojovat. K létání se dostal později na instruktáži v Olomouci, kdy se cvičil jako budoucí izraelský vojenský pilot.

„Poprosili nás studenty, co byli v Československu, abychom po výcviku odjeli do Izraele. Proto jsem prošel zvláštním, rychlým výcvikem, který byl možná ještě rychlejší než výcvik anglických pilotů za války,“ popsal pro ČT Marom okolnosti, za nichž se k létání dostal a dodal, že většina pilotů, co byla vycvičena v Olomouci a v Hradci Králové se nedostali do přímých bojů. Bojů se zúčastnili hlavně dobrovolníci z Ameriky a z Anglie. „Jediné zbraně a letadla, co izraelská armáda měla, byly z Československa.“

Praha byla členem komisí OSN, které připravily rezoluci z 29. listopadu 1947 o rozdělení Palestiny na židovský a arabský stát. Československo uznalo Izrael pět dní po vyhlášení nezávislosti, bleskově mu poskytlo vojenskou pomoc (letadla a pušky) a zajistilo výcvik vojáků, kteří poté přijeli pomoci v bojích proti Arabům. V prvních letech existence nového státu, a ve zvýšené míře i jistou dobu po únoru 1948, poskytovalo Československo Izraeli materiální i další pomoc. Důvody byly jak ekonomické, tak politické (arabské země byly tehdy považovány za reakční). Koncem roku 1949 se však, vzhledem k pomoci USA Izraeli, začaly vzájemné styky ochlazovat.

Jak řekl první izraelský premiér ben Gurion: „Československo zachránilo Izrael před porážkou a zničením.“ Tehdy také vznikla báseň jednoho z nejznámějších izraelských básníků Natana Altermana oslavující „českou pušku“, která se dostala do slabikářů židovských dětí.

Veškeré kontakty mezi Československem a Izraelem byly přerušeny z popudu naší strany v roce 1967, po izraelské invazi na arabská území. Ochranu československých zájmů v Izraeli převzalo Rakousko, zájmy Izraele zastupovalo Švédsko.

Izrael
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...