Nejrychlejší varianta odstávky uhlí je možná jen s jasnou náhradou, říká Brabec

Nahrávám video

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) by na nejrychlejší ze tří navrhovaných variant, které chystá takzvaná uhelná komise, kývnul pouze s vědomím, že se Česko nedostane do energetického deficitu. Řekl to v Událostech, komentářích. Bývalý premiér Mirek Topolánek je přesvědčen, že sázka na jádro je dobrá cesta. Jan Rovenský z hnutí Greenpeace a člen zmíněné uhelné komise zastává názor, že třetinu uhelných elektráren můžeme zavřít hned zítra a české domácnosti to nijak nepocítí.

Takzvaná uhelná komise má připravit scénáře rychlé, střední a pomalejší cesty útlumu využití uhlí. V září letošního roku je chce představit a vydat doporučení, kterým se následně bude zabývat vláda, avizoval ministr průmyslu a obchodu a předseda komise Karel Havlíček (za ANO). Rychlá cesta by znamenala útlum využití uhlí v letech 2030 až 2035, střední 2035 až 2045 a pomalejší 2045 až 2050.

„Na nejrychlejší variantu bych kývnul, pouze pokud bychom měli náhradu a nedostali se do energetického deficitu. Musí být jasná náhrada, nesmíme být závislí na dovozu,“ konstatoval ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Podle něj je to záležitost bezpečnosti a zároveň energetického mixu, protože v roce 2030 ještě nebudou k dispozici náhrady typu nového jaderného bloku, s jehož výstavbou se do budoucna počítá v dukovanské elektrárně.

Podle Mirka Topolánka je vždycky, když dojde k odstavení nějakého zdroje energie, nutné vědět, čím bude nahrazen, kdy a kolik to bude stát. Vyjádřil názor, že když vlády, včetně té, které předsedal on sám, neumějí hnout s nějakým problémem, nebo chtějí mlžit, vytvoří komisi.

Třetinu uhelných elektráren lze zavřít zítra

„Nejsme schopni definovat budoucí spotřebu. Měli bychom si vyjednat co nejpružnější prostor od EU, protože doba uhelná začíná končit, všichni jsou na to připraveni, někteří už neplánují obnovu zdroje z uhlí, konvertují do plynu, biomasy, odpadu a podobně. To znamená, myslím si, že určení scénáře bude jen umělý krok, jako všechny scénáře, které tady byly doposud schvalovány,“ poznamenal ke snahám uhelné komise Topolánek.

Podle Jana Rovenského, který je členem komise, je nejambicióznější varianta vývoje realistická. Řekl, že můžeme některé uhelné elektrárny zavřít hned, protože Česká republika je sedmý největší vývozce elektřiny na světě.

„V posledních deseti letech průměrně vyvážela víc elektřiny, než spotřebují všechny české domácnosti. Kdybychom zítra třetinu uhelných elektráren zavřeli, tak se nestane nic strašnějšího, než že budeme vyvážet nulu. Nenastane žádný deficit,“ poznamenal Rovenský.

Zbývající dvě třetiny lze podle něj s odvoláním na závěry dřívější Pačesovy komise do roku 2030 nahradit obnovitelnými zdroji. Podle Mirka Topolánka taková představa sice matematicky vychází, ale technicky je absolutně nemožná. Sám je příznivcem jaderné energetiky, u Dukovan vnímá jako překážku otálení se začátkem výstavby nového bloku. Uvědomuje si ale, že to bude velmi nákladné.

Sázka na jádro

Podle Komory obnovitelných zdrojů by do roku 2030 bylo možné nahradit čtyři pětiny energie z uhlí obnovitelnými zdroji. Ministr Brabec je ale přesvědčen, že to možné není. „Jde o teoretické scénáře. Vždycky mě pobaví, když nás někdo srovnává s Dánskem nebo Německem a pozapomíná, že nemáme moře a nemůžeme dělat offshorové vrtule, nebo windparky, které tam jsou,“ uvedl Brabec.

Sám si uvědomuje, že postavit nové jaderné bloky včas je ambiciózní scénář. Není ale podle něj nerealistický. „Kopne se do země, obrazně řečeno, nejpozději v roce 2029 a v roce 2036 by mělo být hotovo,“ předeslal ministr.

Jak ale dodal, je potřeba mít na paměti, že stávající čtyři bloky Dukovan bude nutné obnovit, aby byly v provozu i po roce 2035. „Děláme maximum kroků, aby se už nic nezdržovalo,“ dodal ministr.

Podle Brabce se dnes státy v Evropě uchylují k nepredikovatelným krokům. Může se v budoucnu stát, že cena elektřiny bude astronomická a nebude ji odkud dovézt. „Tomu se chceme vyhnout, to je zodpovědnost vlády,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

SpaceX vstoupila na burzu, Musk je prvním dolarovým bilionářem

Elon Musk se stal prvním dolarovým bilionářem na světě. Pomohl mu k tomu vysoký zájem o akcie jeho společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies), které v pátek vstoupily na burzu Nasdaq. Firma v primární veřejné nabídce akcií (IPO) získala 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob. Akcie zahájily obchodování na ceně 150 dolarů (více než 3100 korun) za kus. Tržní kapitalizace firmy tak činila 1,96 bilionu dolarů. Den pak uzavřely na hodnotě 161 dolarů, tedy se ziskem zhruba dvacet procent, kdy hodnota společnosti přesáhla dva biliony dolarů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Schillerová navrhuje zvýšit schodek rozpočtu na příští rok o dvacet miliard

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) navrhla pro příští rok zvýšení schodku veřejných financí o necelých dvacet miliard korun, tedy z letošních 2,6 na 2,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). ČT spočítala, že v případě takového zvýšení by vzrostl deficit státního rozpočtu na 330 až 340 miliard korun. Stejný odhad má i Národní rozpočtová rada. Státní kasa se bude muset vypořádat například s výrazným růstem požadavků ministerstev, zejména u obrany, školství, zdravotnictví a sociálních věcí.
před 14 hhodinami

Sociální sítě měly výpadek. Nefungoval Instagram, Facebook i Messenger

Tisíce uživatelů po celém světě hlásily během pátku výpadek služeb u sociálních sítí Instagram a Facebook a také u komunikační platformy Messenger, tedy aplikací ze skupiny Meta Platforms. Večer se sociální sítě začaly z výpadku pomalu zotavovat, uvedl web Downdetector, který výpadky internetových služeb monitoruje. Mluvčí společnosti Meta Andy Stone uvedl, že firma na řešení problému pracuje, žádné další detaily, včetně možných příčin výpadku, však zatím neoznámila, napsala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Rostoucí životní náklady vyvíjejí tlak na práva Evropanů, varuje unijní agentura

Vysoké životní náklady podle výroční zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), zveřejněné tento čtvrtek, vyvíjejí tlak na práva Evropanů. Dokument upozorňuje také na rostoucí nenávist na internetu a nedokončenou integraci migrujících pracovníků.
před 18 hhodinami

Novo Nordisk otevřel výrobní závod u Prahy

Dánská farmaceutická společnost Novo Nordisk otevřela výrobní závod v Bohumili, osadě, která patří pod středočeské Jevany. Investovala do něj více než osm miliard korun, z toho 3,5 miliardy dala do jeho modernizace. Vyrábět v něm bude součásti do moderních léků na cukrovku a obezitu. Prezident společnosti Mike Doustdar řekl, že výroba začala tento měsíc.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Banky v květnu poskytly hypotéky za 52,6 miliardy korun, o 54 procent více než loni

Banky a stavební spořitelny poskytly v květnu hypoteční úvěry za 52,6 miliardy korun. Ve srovnání s loňským květnem to znamená nárůst o 54 procent, proti dubnu se objem hypoték snížil o 14,5 procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o 14 procent na 38,1 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,67 procenta z dubnových 4,52 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánovčera v 07:29

VideoČesko a Itálie rozšiřují spolupráci v dodávkách munice

Česko a Itálie posilují vztahy v oblasti obrany. Itálie chce rozšířit spolupráci v dodávkách munice, řekl České televizi italský ministr obrany Guido Crosetto. Tamní zbrojovka Fiocchi, která od loňského roku spadá pod holding CSG miliardáře Michala Strnada, dodává italské armádě nové produkty. Speciální protidronovou munici, ze které se po vystřelení rozptýlí několik wolframových broků, teď italská armáda testuje asi hodinu cesty od Říma. Drony dokáže munice zneškodnit až z dvousetmetrové vzdálenosti. Zájem o české produkty mají i další země – Německo hodlá od České zbrojovky koupit 200 tisíc pistolí. K prvním dodávkám má dojít letos.
včera v 07:00

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
11. 6. 2026
Načítání...